Genesis 17-19

Genesis:

úvodem

Genesis 1--2
Genesis 3--5
Genesis 6--8
Genesis 9--12
Genesis 13--16

Genesis 20--22
Genesis 23--25
Genesis 26--28
Genesis 29--31
Genesis 32--36
Genesis 37--47
Genesis 48--50

chronologie
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury

Genesis 17–19

17
¹Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl:

"Já jsem Bůh všemohoucí,
choď stále přede mnou,
buď bezúhonný!
²Mezi sebe a tebe
kladu svou smlouvu;
převelice tě rozmnožím."

³Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:

⁴"Já jsem! A toto je má smlouva s tebou:
Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
⁵Nebudeš se už nazývat Abram;
tvé jméno bude Abraham.
Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.

⁶Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. ⁷Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu. ⁸A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."

⁹Bůh dále Abrahamovi řekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních. ¹⁰ Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán. ¹¹Dáte obřezat své neobřezané tělo a to bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. ¹²Po všechna pokolení každý, kdo je mezi vámi mužského pohlaví, bude osmého dne po narození obřezán, doma zrozený i koupený za stříbro od kteréhokoli cizince, který není z tvého potomstva. ¹³Musí být obřezán každý zrozený v tvém domě i koupený za stříbro. Tak bude má smlouva pro znamení na vašem těle smlouvou věčnou. ¹⁴Neobřezanec, který by nedal své neobřezané tělo obřezat, bude ze svého lidu vyobcován; porušil mou smlouvu."

¹⁵Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna). ¹⁶Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů." ¹⁷Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?" ¹⁸Proto Abraham Bohu řekl: "Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!" ¹⁹Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou. ²⁰A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ. ²¹Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase." ²²Bůh skončil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od něho.

²³Abraham tedy vzal svého syna Izmaela a všechny zrozené ve svém domě i všechny koupené za stříbro, všechnu svou čeleď mužského pohlaví, a obřezal jejich neobřezané tělo hned toho dne, kdy k němu Bůh promluvil. ²⁴Abrahamovi bylo devětadevadesát let, když jeho neobřezané tělo bylo obřezáno. ²⁵Jeho synu Izmaelovi bylo třináct let, když bylo jeho neobřezané tělo obřezáno. ²⁶Abraham i jeho syn Izmael byli obřezáni v týž den. ²⁷Také všechna jeho čeleď, ať doma zrození či za stříbro od cizince koupení, byli obřezáni spolu s ním.

18
¹I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu. ²Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi ³a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka. ⁴Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom. ⁵Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."

⁶Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: "Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby." ⁷Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil. ⁸Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem. ⁹Pak se ho otázali: "Kde je tvá žena Sára?" Odpověděl: "Tady ve stanu." ¹⁰I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna." Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu. ¹¹Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský. ¹²Zasmála se v duchu a řekla si: "Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec." ¹³Tu Hospodin Abrahamovi řekl: "Pročpak se Sára směje a říká: »Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?« ¹⁴Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna." ¹⁵Sára však zapírala: "Nesmála jsem se", protože se bála. On však řekl: "Ale ano, smála ses."

¹⁶Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil. ¹⁷Tu Hospodin řekl: "Mám Abrahamovi zamlčet, co hodlám učinit? ¹⁸Abraham se jistě stane velikým a zdatným národem a budou v něm požehnány všechny pronárody země. ¹⁹Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«." ²⁰Hospodin dále pravil: "Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký, ²¹že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je." ²²Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem. ²³I přistoupil Abraham a řekl: "Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého? ²⁴Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? ²⁵Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?" ²⁶Hospodin odvětil: "Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu." ²⁷Abraham pokračoval: "Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel: ²⁸Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?" Odvětil: "Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět." ²⁹On však k němu mluvil ještě dále: "Možná, že se jich tam najde čtyřicet." Pravil: "Neudělám to kvůli těm čtyřiceti." ³⁰I řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále: Možná, že se jich tam najde třicet." Pravil: "Neučiním to, najdu-li jich tam třicet." ³¹Řekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladím je kvůli těm dvaceti." ³²Nato řekl: "Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladím je ani kvůli těm deseti." ³³Hospodin po skončení rozmluvy s Abrahamem odešel a Abraham se vrátil ke svému místu.

19
¹I přišli ti dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je spatřil, povstal jim vstříc, sklonil se tváří k zemi ²a řekl: "Snažně prosím, moji páni, uchylte se do domu svého služebníka. Přenocujte, umyjte si nohy a za časného jitra půjdete svou cestou." Odvětili: "Nikoli, přenocujeme na tomto prostranství." ³On však na ně velice naléhal; uchýlili se tedy k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim hostinu, dal napéci nekvašené chleby a pojedli. ⁴Dříve než ulehli, mužové toho města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. ⁵Volali na Lota a řekli mu: "Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom je poznali!"

⁶Lot k nim vyšel ke vchodu, dveře však za sebou zavřel. ⁷Řekl: "Bratří moji, nedělejte prosím nic zlého. ⁸Hleďte, mám dvě dcery, které muže nepoznaly. Jsem ochoten vám je vyvést a dělejte si s nimi, co se vám zlíbí. Jenom nic nedělejte těmto mužům! Vešli přece do stínu mého přístřeší." ⁹Oni však vzkřikli: "Kliď se!" A hrozili: "Sám je tu jen jako host a bude dělat soudce! Že s tebou naložíme hůř než s nimi!" Obořili se na toho muže, na Lota, a chystali se vyrazit dveře. ¹⁰Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. ¹¹Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou, takže nebyli schopni nalézt vchod. ¹²Tu řekli ti muži Lotovi: "Máš-li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa. ¹³My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili." ¹⁴Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: "Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu." Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval.

¹⁵Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: "Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul." ¹⁶Ale on váhal. Ti muži ho tedy uchopili za ruku, i jeho ženu a obě dcery - to shovívavost Hospodinova byla s ním -, vyvedli ho a dovolili mu odpočinout až za městem.

¹⁷Když je Hospodin vyváděl ven, řekl: "Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět a v celém tomto okrsku se nezastavuj. Uteč na horu, abys nezahynul." ¹⁸Lot jim však odvětil: "Ne tak prosím, Panovníku. ¹⁹Hle, tvůj služebník našel u tebe milost. Prokazuješ mi velké milosrdenství, že mě chceš zachovat při životě. Já však nemohu na tu horu utéci, aby mě nepostihlo něco zlého a abych nezemřel. ²⁰Hle, tamto město je blízko, tam bych se mohl utéci, je jen maličké. Smím tam utéci? Což není opravdu maličké? Tak zůstanu naživu." ²¹I řekl mu: "Vyhovím ti i v této věci; město, o kterém mluvíš, nepodvrátím. ²²Uteč tam rychle, neboť nemohu nic učinit, dokud tam nevejdeš." Proto bylo to město nazváno Sóar (to je Maličké).

²³Slunce vycházelo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. ²⁴Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo. ²⁵Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích. ²⁶Lotova žena šla vzadu, ohlédla se a proměnila se v solný sloup.

²⁷Za časného jitra se Abraham vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. ²⁸Vyhlížel směrem k Sodomě a Gomoře a spatřil, jak po celé krajině toho okrsku vystupuje ze země dým jako dým z hutě. ²⁹Ale Bůh, když vyhlazoval města toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pryč ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž se Lot usadil.

³⁰Lot pak vystoupil ze Sóaru a usadil se se svými dvěma dcerami na hoře, protože se bál usadit se v Sóaru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni. ³¹Tu řekla prvorozená té mladší: "Náš otec je stařec a není muže v zemi, aby k nám podle obyčeje celé země vešel. ³²Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce." ³³Daly mu tedy té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela s otcem. On však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala. ³⁴Příštího dne řekla prvorozená té mladší: "Hle, na dnešek jsem ležela s otcem já. Dáme mu pít víno i této noci a vejdeš ty a budeš s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce." ³⁵Daly mu tedy pít víno i této noci a mladší přišla a ležela s ním. On však nic nevěděl, ani když ulehla, ani když vstala. ³⁶Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se svým otcem. ³⁷I porodila prvorozená syna a nazvala ho Moáb (to je Z otce zplozený); ten je praotcem Moábců až podnes. ³⁸A mladší porodila také syna a nazvala ho Ben-amí (to je Syn mého příbuzného); ten je praotcem Amónovců až podnes.

Český Ekumenický překlad, zveřejněno se souhlasem České Biblické Společnosti.

Komentářové poznámky

Břeťa Fajmon, 30.8.2009

Genesis 17: Mezi Gn 16 a Gn 17 uběhlo třináct let - a v Gn 17,1 podruhé o Abramovi čteme, že "se mu ukázal Hospodin" (poprvé to bylo v Gn 12,7). V Gn 17,1 se představuje jako "Bůh všemohoucí" (el šadai). Gn 17,5: Bůh mění jméno Abramovi (= vznešený otec, míněno buď o Abramovi nebo o jeho původu nebo o Bohu, který jej učinil vznešeným) na Abraham (= otec velkého množství) ... viz [9], str. 259. V Gn 17,6-8 Bůh upřesňuje další podrobnosti ze smlouvy, kterou uzavírá s Abramem: ještě dosud nebylo řečeno, že

z Abrahamových potomků vzejdou králové;
že smlouva předání země Abrahamovým potomkům je trvalá - jedná se o trvalé vlastnictví, které má stálou platnost;
poprvé je také zmíněno zvláštní vyjádření, že Hospodin bude Abrahamovu potomstvu Bohem.

Obřízka u mužů (= odřezání tzv. předkožky na mužském přirození) byla v tehdejším světě známá, ale Bůh jí u Abrahamových potomků dává jiný význam (Walton, str. 451): Místo aby doprovázela vstup chlapce do dospělosti nebo vstup ženicha do nové rodiny, je použita jako znamení či symbol vstupu do "rodiny smlouvy", kterou uzavřel s Abrahamovými potomky Bůh. A Wenham (1994, str. 20) dodává, že podobně jako prsten připomíná muži v manželství, aby prokazoval věrnost své ženě, tak obřízka měla připomínat mužům, aby žili "bezúhonně před Bohem" (řečeno slovy z Gn 17,1).

Gn 17,15: Bůh mění jméno "Sáraj" na "Sára" (Waltke 2001, str. 262): obojí znamená "vznešená" nebo "kněžna", ale "Sáraj" se pravděpodobně dívá na její vznešený původ (vznešené předky), kdežto "Sára" dává důraz na vznešenost jejích potomků (tj. změna v podobném smyslu jako Abram na Abraham). Tak Bůh konkrétně oznamuje svůj zázrak, že se Sáře narodí syn, i když to "z biologického hlediska" už není možné. Jméno Izák znamená "(otec) se směje", míněno tím, že dítě je radostí pro rodiče nebo i pro Boha.

Gordon Wenham opakovaně upozorňuje na slovní hříčky nebo melodii hebrejštiny, která se obvykle při překladu ztratí. Nicméně v některých důležitých okamžicích hříčka zůstává i při překladu - "Izmael" znamaná "slyší Bůh", a i když až po třinácti letech od narození Izmaele Hospodin říká Abrahamovi, že smlouva o "zaslíbené zemi" bude platit pro děti Izáka, také přidává ohledně Izmaele (slyšel jsem tě ... Gn 17,20), že i jemu předá hodně darů a požehnání. Další hříčka je ohledně jména Izák - Abraham (Gn 17,17) i Sára (Gn 18,12) se smějí a vyjadřují tak svou nedůvěru; kdežto Bůh se uskutečněním zázraku narození Izáka (a jeho pojmenováním ... "(otec) se směje") směje této jejich nedůvěře. Bůh se směje a dává poznat sám sebe a uskutečňuje své zázraky i navzdory naší nevíře.

Genesis 18: V prvních patnácti verších je zaznamenáno další setkání Hospodina s Abramem, tentokrát zejména proto, aby se setkal se Sárou a potvrdil jí to, co v Gn 17 řekl Abrahamovi: že do roka se jí narodí syn. Z některých formulací plyne, že jeden ze tří návštěvníků byl Hospodin sám - např. Gn 18,13: během rozhovoru se třemi návštěvníky "Hospodin Abrahamovi řekl", apod. Ale je možné, že se jedná jen o posly (anděly), kteří mluví ve jménu Hospodina, a i tehdy, když mluví v první osobě (Walton, str. 462 ... i třeba člověk Mojžíš mluvil "jako Bůh" v první osobě (Dt 29,2-6), aby předal slova od Hospodina).

V Gn 18,16-33 se Abraham dovídá cíl cesty poslů a je mu dána možnost "přímluvné modlitby" za města, která mají být zničena. To, že Bůh "sestupuje", aby se podíval na Sodomu a Gomoru (podobně i sestoupil v Gn 11,7), neznamená, že by nevěděl o tamější situaci, spíše je tím naznačeno, že přicházejí svědkové Hospodinova soudu, aby celý soudní proces vykonali (Wenham 1994, str. 50). V celé přímluvné modlitbě nejde jen o záchranu Lota, nebo o záchranu města, ale o otázku spravedlnosti - chová se Bůh stejně ke spravedlivému jako k nespravedlivému? Dále se celá věc týká i Abrahama (Walton, str. 483), protože podobně jako Lot v Sodomě, i jeho rodina je "hrstkou" v Kanánu - bude mít i Abramova rodina ten správný vliv na lidi kolem sebe v tom, že budou moci poznat Hospodina a stát se spravedlivými? Kdy nechá Bůh žít spravedlivé společně se svévolníky s tím cílem, aby tito spravedliví měli na ně vliv a přivedli je ke změně? Gn 19 ukazuje, že Lot už na obyvatele Sodomy žádný vliv neměl - odmítali jakoukoli "reformaci", slovy hráčů hry Dračí doupě, byli "zákonně zlí".

V malém městě tehdejší doby mohlo žít tak asi 100 lidí (Waltke, str. 270). Přímluva Abrahama za ušetření města začíná prosbou zhruba v situaci, kdy by ve městě byla polovina spravedlivých, a zastavuje se na závěru, že kdyby ve městě bylo jen deset (tedy asi deset procent ?) spravedlivých, Hospodin kvůli nim ušetří od soudu celé město. Ale Gn 19 ukazuje, že i když Bůh nenašel v Sodomě deset spravedlivých, nezachoval se nesprávně k tomu jedinému spravedlivému, k Lotovi.

Genesis 19: Lotovu spravedlnost můžeme vidět v jeho pohostinnosti vůči neznámým lidem (Gn 19,1-3), která je srovnatelná s pohostonností Abrahama v Gn 18,1-8. Dále je vidět spravedlnost z jeho postoje, kdy brání své hosty i za cenu ohrožení sebe a své rodiny. Pro někoho by se mohla zdát slova Gn 19,7-8 hrozná, ale je možné je chápat i ve smyslu "raději bych vám vydal své dvě dcery než své hosty" (až zarážející vyjádření, které má násilnický gang zastavit a sdělit nekompromisní postoj ochrany vůči hostům, nikoli naivní nezájem o svou vlastní rodinu ... Walton, str. 477). Klíčem k porozumění násilí v Gn 19,5 je pravděpodobně slovo "poznali", které např. v Gn 4,1 znamená kromě širšího slova smyslu i sexuální styk. Tento užší význam smyslu naznačuje i Lotova bizarní nabídka jeho vlastních dcer (Wenham). Jednalo se tedy asi o gang homosexuálů. Není přímo řečeno, že tento text odsuzuje homosexuální inklinaci, ale je zde určitě odsouzeno násilné vyžadování homosexuálního vztahu (slovy Gn 19,4 gang starých i mladých, ze všech koutů Sodomy). Každopádně obyvatelé Sodomy nebyli příliš pohostinní vůči hostům (:-)). Tak celé setkání Lota i sodomanů s anděly bylo vlastně takovou zkouškou jejich charakteru - jakousi poslední šancí, kterou sodomané nevyužili.

Gn 19,14 je superzarážející - nejen že obyvatelé Sodomy se odmítají změnit, ale snoubenci Lotových dcer, kterým byla nabídnuta milost záchrany, tuto milost s posměchem odmítají.

Konec kapitoly dokumentuje okolnosti narození potomků Lotových dcer. Z Moába povstali Moábci, z Ben-amího povstal národ Amónovců. Tyto dva národy žily na východ od "zaslíbené země" a stali se tedy sousedy Abrahamových potomků. Bůh je (jako soudce národů) v budoucnosti odmítne (Waltke 2001, str. 280), ale ne díky jejich pochybné linii (prostřednictvím incestu otce se svými dcerami), ale kvůli jejich postoji vůči Izraeli (Dt 23,3-6). Přesto právě z této rodové linie pochází Rút (viz biblická kniha Rút ... Rút byla Moábkou, která přešla k víře Abrahamových potomků), a později tedy i Ježíš Kristus.

následující: Genesis 20-22

Diskuse:

Vstup do diskuse: