Genesis – literatura

1. Nový biblický slovník. Návrat 1996 (asi už vyprodáno, výbornou náhradou je kniha [3]). Dobrý úvod do základních otázek Bible. Používám také kvůli zeměpisným mapkám.


2. Concise Bible Handbook. Eerdman 1970. Malá brožurka se stručnými úvody ke každé biblické knize. Čerpal jsem z úvodu ke knihám Mojžíšovým. Mám pocit, že [3] je něco podobného.


3. Průvodce Biblí. ČBS 2003. Tuto knihu ještě nemám, ale na tomto místě bych ji chtěl doporučit jako mnohem novější edici knihy [2] a vhodnější úvod do čtení Bible než [1]. V současné době (2006) nejaktuálnější kniha v češtině jako pomoc při čtení Bible.


4. Světem Bible 1: Genesis (Pavel Vopalecký, Petr Zeman, Vernon McGee), buď v knižní verzi (zde, 140 stran), nebo v AUDIO verzi rozhlasových pořadů (v rozsáhlejší formě než vyšlo tiskem) na www.hcjb.cz. Podle mne je to to nejkvalitnější, co zatím v češtině (2006) máme o knize Genesis jako celku.


5. The Message of Genesis 1 to 11.D.J.Atkinson, IVP 1990 (edice The Bible Speaks Today). První podrobnější kniha výlučně o Genesis, která se mi dostala do ruky (pouze prvních 11 kapitol -- druhý díl v této edici, "Genesis 12--50" od Joyce Baldwinové, IVP 1986, jsem nečetl).


6. J.H.Walton: Genesis, Zondervan 2001, edice NIVAC. Poutavý výklad knihy Genesis s důrazem na využití v našem životě víry. Je to dobrá úvodní kniha pro četbu Genesis, podobného ražení by mohla být kniha [29], kterou jsem ovšem nečetl. Silou knihy [29] je to, že pokládá důraz na jednu základní myšlenku každého oddílu (nerozptyluje pozornost na nejasné nebo nejisté věci, ale uvádí důraz na klíčovou věc, která je na základě čteného oddílu jistá), což pomáhá se v Genesis neztratit a zorientovat a dobře ji využít pro svůj život víry. Silou Waltonovy knihy je, že je novější a lépe reaguje na bouřlivou diskusi z 90.let minulého století o tom, zda kniha Genesis podporuje vědecké informace o vzniku světa -- dobře vystihuje rozdíl mezi teologií a vědou. Dále uvádí některé zajímavé interpretace klíčových prvních tří kapitol knihy Genesis. Knihy [6] a [29] by mohly být zastíněny snad jen obsáhlejší dvoudílnou [27].


7. G.Wenham: Genesis 1--15. Nelson Reference 1987, edice WBC. Komentář ke Genesis na vysoké úrovni (důraz na hebrejštinu). Gordon Wenham strávil psaním svého komentáře (viz též druhý díl [8]) čtrnáct let (1980-1994) a jeho práce je kritiky hodně ceněna -- dala by se označit jako "komentář 20.století" (určitě je toto označení právem, protože G.Wenham skutečně mnohé z literatury o Genesis napsané pře rokem 1980 prostudoval). Tento komentář se více věnuje výkladu hebrejského textu (různým významovým variantám slov), proto není tak čtivý - používá také přímo hebrejské písmo u jednotlivých slovíček, proto nutí čtenáře seznámit se se základy hebrejštiny, nebo aspoň začít používat Strongovu konkordanci, kdy jednotlivým hebrejským slovíčkům jsou přiřazena tzv. Strongova čísla (Strongova klasifikace hebrejských slov, online k dispozici například na www.blueletterbible.org). Významným přínosem této knihy je diskuse pramenů P,D,J,E jako možných zdrojů pro vznik knihy Genesis. Gordon Wenham uvádí důvody pro to, že zdroj tradičně označovaný jako J je posledním editorem knihy Genesis (a že není důvod nevěřit, že kniha Genesis vzikla nejpozději v 10.stol. př.n.l.). Kdokoli, kdo by chtěl něco významného vědět o hypotetických pramenech P,D,J,E v souvislosti s knihou Genesis, by si měl práci Gordona Wenhama přečíst. Jeremy Pierce uvádí tuto knihu na prvním místě ze všech evangelikálních komentářů. Tato kniha by mohla být zastíněna snad jen knihou [27], která je obsáhlejší, není psána tak vědecky, a proto je čtivější, a navíc mluví více o historicitě knihy Genesis.


8. G.Wenham: Genesis 16--50. Nelson Reference 1994, edice WBC. Druhý díl knihy [7].


9. B.Waltke, C.Fredricks: Genesis.Zondervan 2001. Protože jsem měl k dispozici knihy [6],[7],[8], tak bez této bych se téměř obešel. ale není špatná, našel jsem zde několik postřehů, za něž jsem vděčný. [update 2014: s časovým odstupem musím říct, že tuto knihu používám nejraději, protože dobře shrnuje věci, možná i lépe naž [29], protože je novější a dobře spojuje s Novým Zákonem. Kdybych měl volit jednosvazkovou knihu ke Genesis jako trvalý odkazový materiál, volím tuto knihu; pokud dvousvazkovou, volím [27]]


10. P.J. Wiseman: Počátky knihy Genesis. Tato kniha vyšla v češtině -- nejsem si jist jejím názvem v češtině, ale je to překlad knihy z roku 1936. Jedná se o knihu archeologa, která mne kdysi nadchla, abych věřil tomu, že Genesis nebyla předávána ústní tradicí, ale byla už na začátku pečlivě napsána na hliněné tabulky těmi lidmi, o kterých se v textu mluví -- Adamem, Noem, Abrahamem, atd. Všechny detaily tohoto názoru se nedají dokázat ani vyvrátit, ale povzbudily mne ve víře, že Genesis je pečlivě předávaným textem, který vznikl hodně dávno.


11. www.theophilos.sk -- volně šiřitelný program s verzemi Bible. Odtud jsem text Bible kopíroval a upravoval. Důležitým přídavkem (možnost najít tamtéž ve free download) je také kniha TWOT (Theological Workbook of the Old Testament), která je dobrým úvodem do studia hebrejských slov pro někoho, kdo nezná hebrejštinu.


12. www.e-sword.net -- další volně šiřitelný program, tentokráte s anglickými překlady Bible (a českým kralickým překladem), a také i s hebrejským obrázkovým překladem (= hebrejská písmena v podobě obrázků :-)). Zajímavým modulem je zde placený Vine expository dictionary, který ještě nemám (je dobrým úvodem do studia důležitých řeckých slov v Novém Zákoně).


13. theophilos - placené CD (verze "student") -- zde je k dispozici zejména anglická Bible s vyhledávačem s konkordancí podle Strongových čísel, ale také další literatura. Pomohlo mi při čtení Gordona Wenhama (knihy [7], [8]).


14. R.P.Stevens: Disciplines of the Hungry Heart. Golden Books 1993. Tato knížka obsahuje dobrou studii o životě Jákoba a jeho rodiny. Jedná se o knížku, která přemýšlí o správném pohledu křesťana na sedm hlavních oblastí života: práci, rodinu, vztahy s opačným pohlavím, vztahy s přáteli (včetně církve), samotu, vzdálenější než přátelské vztahy, odpočinek.


15. R.P.Stevens: Down-To-Earth Spirituality. IVP 2003. Paul Stevens zde doplňuje svou předchozí knihu o kapitoly mluvící o Judovi a Josefovi. Knížka tak pokrývá Genesis 25 až 50. Z této knížky jsou citace označené jako Stevens.


16. J.Wojnar: Ufo, Bible a konec světa, nakl. Dobra & Fontána 1999 (viz např. odkaz zde). Na tuto knihu jsem reagoval v poznámkách ke Gn 6--8 jako na nevhodný výklad Bible, který spíše snižuje než obohacuje její poselství.


17. Dalším zdrojem je moje vlastní studium knihy Genesis, které je patrno zejména v poznámkách k prvním jedenácti kapitolám. Co se týká tištěné Bible, používám ekumenický překlad z roku 1990 (Biblická společnost). V tomto tištěném vydání jsou k dispozici odkazy mezi stejnými slovy nebo frázemi v různých verších Bible, které jsem občas s vděčností využil -- člověk tak najde souvislosti mezi různými místy v Bibli, o kterých nevěděl.


18. W.Keller: A Biblia má predsa pravdu. Tatran 1969, Bratislava. Odtud jsem čerpal datum velké vrstvy naplavenin v Mezopotámii a datum pravděpodobného vyjítí z Egypta (událost ze Druhé knihy Mojžíšovy ... datum exodu z Egypta je zde uvedeno kolem 1260 př.n.l., stejně jako v [3], čili počítá s nejzazším možným datem obsazení Kenaanu kolem 1220 př.n.l., kdy už téměř jistě z historických zdrojů víme, že Izraelci v Kenaanu byli). Kniha se zabývá archeologickými nálezy a uvádí další historické informace v souvislosti s Biblí.


19. Josh McDowell: The New Evidence That Demands a Verdict. Thomas Nelson Publishers 1999. Tato celá kniha (700 stran) se zabývá otázkami historické přesnosti Bible a toho, jakým způsobem byly biblické knihy (Starý i Nový Zákon) napsány. Téměř na 150 stranách (390-533) se tato kniha zabývá tzv. "hypotézou dokumentů J,E,D,P", ze kterých "prý" byl text Pentateuchu (= prvních pěti knih v Bibli) "zkompilován" v letech 600-400 př.n.l. Josh McDowell zde v podstatě vyvrací každý z argumentů, o kterém se zdá, že tuto "hypotézu dokumentů" podporuje. Ani se mi nechtělo těch 150 stran číst, protože Gordon Wenham v knížkách [7],[8] svou textovou kritikou v podstatě dosahuje téhož cíle, když poukazuje na soudržnost textu Genesis jako celku a na to, že není podstatný důvod si myslet, že nějaká část knihy Genesis byla napsána později než v roce 1000 př.n.l (ve skutečnosti neexistuje podstatný důvod si myslet, že autorem nebo hlavním editorem knihy Genesis nebyl Mojžíš ještě mnohem dříve (kolem roku 1450 př.n.l.), jen s několika drobnými změnami zeměpisných názvů, ke kterým došlo na území obsazeného Kenaanu, a snad částí kapitoly Genesis 36, kde je možné, že jsou dodáni někteří Ezauovi potomci z pozdějších století (viz poznámky ke Gn 36,9-43)).


20. Průvodce životem: Genesis. Edice přístupného překladu Bible s výkladovými poznámkami. Na to, jak málo literatury o Genesis je v češtině, je to celkem dobrý zdroj (viz ODKAZ a poznámky k EDICI).


21. Dr. Thomas L.Constable: Notes on Genesis. Online komentář ke knize Genesis od jednoho kazatele (v angličtině). Tento kazatel má za sebou úctyhodné dílo o asi 7000 stránkách, kde má poznámky ke všem knihám Bible, které shromáždil za dobu 25 let -- vše ONLINE k dispozici v pdf souborech ZDE!! Příslušný komentář ke knize Genesis cituje většinu významných anglických komentářů (a byl zpracován zřejmě krátce po roce 2001, protože cituje knihu [9], ale už neuvádí druhý díl knihy [27]).


22. Jan Heller, Martin Prudký: Obtížné oddíly knih Mojžíšových. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2006, 182 stran. Česká hebrejská škola podrobněji o některých oddílech Pentateuchu. dvě třetiny jsou z Genesis: 1,26; 2,7; 3,24; 4,19-24; 4,17--5,32; 6,1-4; 9,18-29; 13,5-13; 14,14-16; 19,1-29; 19,30-38; 22,1-19; 31,19-35; 32;23-33. Dále Ex 4,24-26; 12,1-14; 17,8-16; 29,24; 33,12-23; Lv 16,6-10; Nu 13,28-34; Dt 30,1-14. Jan Heller mne nadchl svým přístupem k množnému číslu v Gn 1,26 (my = nikoli kvantitativní, ale kvalitativní plurál :-)); vykladačský bonbónek Gn 6,1-4 vykládá nakonec v podobném duchu, jako jsem přijal já (synové bohů = synové pozemských králů), i když o některých detailech jiných výkladů se zmiňuje jen okrajově (např. viz [6] nebo [7]; Gordon Wenham v [7] dobře obhajuje svůj výklad, že se jedná o anděly, ale Jan Heller zde dobře u svého výkladu kontruje "přímo ve Wenhamově stylu" :-)). Nad výkladem Gn 13,5-13 už tolik nežasnu, spíše se mi líbí přispění knihy [6] (zatímco většina vykladačů vidí v Lotově rozhodování morální rozměr, John Walton varuje, abychom neviděli příliš mnoho ve stručném záznamu Lotovy volby -- viz poznámky ke Genesis 13). Celkem bych ale řekl, že se jedná o hodnotný hlas do diskuse s cizojazyčnými komentáři, které jsem četl. Škoda, že jsou to výklady vybraných veršů, nikoli souvislého textu.


23. Vladislav Žák: Na počátku: výklad knihy Genesis. ECM, Praha 1990. O tomto doplněném díle poznámek k ekumenickému překladu Bible se zmiňuje Jan Heller v [22], ale už není k dostání (jen knihovny -- ještě jsem tuto knihu neviděl).


24. Finkelstein, I., Silberman, N.A.: Objevování Bible: Svatá písma Izraele ve světle moderní archeologie. Nakl. Vyšehrad, Praha 2007. Tato kniha přistupuje k historicitě Bible kriticky: příběhy patriarchů a exodus se nikdy neodehrály. Historicita doby Izraelských králů Saula, Davida a Šalomouna je zveličená a v měřítku uvedeném v Bibli se tyto věci neodehrály. Knihy Starého Zákona vznikly mnohem později než události, o kterých SZ mluví. Atd.


25. Kitchen, K.A.: On the Reliability of the Old Testament. Eerdmans Publishing 2003, Cambridge (Paperback Edition 2006). Tato kniha spíše potvrzuje historicitu Starého Zákona. Uvádí argumenty ke zvážení, proč předchozí kniha [24] činí spíše ukvapené a archeologicky nejisté závěry.


26. Autorský kolektiv Bauer J., Frais J., Volná K., Volný Z.: Toulky minulostí světa 1: od počátků dějin člověka po rozvrat vekých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1.vydání Baronet & Via facti 1999. Tato kniha populárně píše o historii světa od nejstarších dob po velké starověké civilizace v Mezopotámii (sumerové, babylóňané, chetité, peršané) a Egyptě. Na jiné oblasti mimo Egypta, Mezopotámie a středomoří se tento první díl nezaměřuje.


27. Kenneth Mathews: Genesis 1-11:26 (1996), Genesis 11:27-50:26 (2005). Trochu riskuji, když nejvíce doporučuji jako komentář ke Genesis knihu, kterou jsem nečetl. Ale vycházím z recenzí Jeremy Pierce ke knize Genesis a z té domněnky, že uvedená kniha dobře pokrývá kvalitu knih [6],[7],[8],[9] dohromady a její druhý díl je novější než všechny tyto knihy, tj. o kvalitní informace v nich se určitě opírá (a možná shrnuje silné stránky uvedených knih dohromady).


28. Jeremy Pierce: krátké recenze některých anglických komentářů ke knize Genesis. Na základě těchto doporučení jsem koupil evangelikální komentáře v angličtině.


29. Allen Ross: Creation and Blessing: A Guide to the Study and Exposition of Genesis (1988). Kdybych neměl knihu [6], určitě bych si tuto knihu koupil, protože je dobrým úvodem do prvního čtení Genesis, a také dobrým vodítkem pro každého, kdo si chce něco konkrétního z Genesis odnést pro svůj život.


30. Výklady ke Starému zákonu I, (možná funguje i objednávka přes Karmelitánské nakladatelství v ČR, ale zde knihu nemohu najít v nabídce - že by v ČR už byla vykoupena?), komentář starozákonní překladatelské komise -- výkladové poznámky k ekumenickému překladu Starého zákona -- poznámky vznikaly v 70.letech dvacátého století; Genesis (200 stran), Exodus (130 stran), Leviticus (70 stran), Numeri (100 stran), Deuteronomium (90 stran). vydáno v Praze 1990, nakl. Kalich.