Julie Krbušková: Genesis
Genesis:

úvodem

Genesis 1--2
Genesis 3--5
Genesis 6--8
Genesis 9--12
Genesis 13--16
Genesis 17--19
Genesis 20--22
Genesis 23--25
Genesis 26--28
Genesis 29--31
Genesis 32--36
Genesis 37--47
Genesis 48--50

chronologie
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury



Promluvy z knihy Genesis


Břeťa Fajmon, 1.1.2014 Jaký je žánr biblické knihy Genesis a jak bychom měli přistoupit k příběhům, které tam čteme?

V diskuzi nad prvními kapitolami Bible vystoupil jeden čtenář s myšlenkou, abychom přepsali první dvě kapitoly knihy Genesis v souladu s novými vědeckými poznatky, protože styl v těchto přinejmenším prvních dvou kapitolách je už zastaralý. Zatímco otázka historické přesnosti kapitol Genesis 12-50 není tak palčivá (blíže viz článek Chronologie a historicita knihy Genesis), přinejmenším kapitoly Genesis 1-11 jsou podrobeny větší kritice.

Krátká odpověď zní: je pravdou, že věděcké poznatky o vzniku této země (zmíněno v Gn 1-2), o vzniku živočišných druhů (zmíněno v Gn 1-2), o potopě (zmíněno v Gn 6-8), o vzniku různých jazyků na zemi (zmíněno v Genesis 11) se vyvíjejí a jsou známy nové věci – ale to neznamená, že víme vše, ve všech těchto otázkách se i vědecké poznatky vyvíjí. I naše čtení a chápání těchto kapitol Bible se vyvíjí, a musíme též přiznat, že nevíme všechno. Podobně jako někteří se ptají "Proč by se měl vznik vesmíru, života, jazyka a potopa odehrát nějak jinak, než jak to říká moderní věda?" je legitimní (= správné), aby se křesťané ptali "Proč bychom měli věřit o vzniku vesmíru, života, jazyka a o potopě něco jiného, než co říká Bible?" Ovšem obě skupiny tázajících se by se měly navzájem respektovat a uznat, že jejich poznání a chápání není definitivní.

Když bych se nyní vrátil k otázce přepisu prvních kapitol Bible do modernější podoby, je tady několik námitek: a) přepišme tedy první kapitoly Bible podle moderních poznatků, ale které to jsou? Nebudou třeba za 100 let zase zastaralé? To by znamenalo každých sto či dvě stě let Bibli znovu upgradovat. Nevím jak vy, ale já bych ty upgrady nechtěl číst, a spokojil bych se raději s původním, tři až čtyři tisíc let starým textem. b) A kromě toho, ty první dvě kapitoly knihy Genesis měly být srozumitelné i lidem žijícím před dvěma či třemi tisíci let - je tehdy nezajímaly technické detaily a názvy částic, které dnes znají studenti fyziky. Když tak o tom přemýšlím, tak to, co lidé před třemi tisíci lety potřebovali o vzniku vesmíru, života, jazyků a o potopě vědět, je docela dobře zapsané v Bibli tak, jak ji známe, a nepotřebuje žádný update.

(Úvahami o tom, zda a jak upgradovat biblický záznam o stvoření, se zabývá také komentátor v knize (6), Walton: Genesis, Zondervan 2001. Následuje trochu delší odpověď na otázku, jaký je žánr kapitol Genesis 1-11, sestavená na základě několika myšlenek z knihy (9), Waltke: Genesis, Zondervan 2001, str. 73-78: Jaký je žánr záznamu o stvoření?)

1. Mýtus? Ano i ne

Genesis 1-11 je mýtem v tom smyslu, že mnohé události v našem životě se odehrávají v podobném duchu jako v daných kapitolách: i v životě mnohých z nás můžeme dosvědčit, že jsme učinili špatné rozhodnutí, které bylo hříchem proti Bohu a mělo negativní důsledky pro nás i pro druhé (jako v Gn 3); někteří mohou dosvědčit tolik katastrof ve svém životě, které je hrozí zahltit a téměř se rovnají potopě. Ale existuje asi deset různých definic mýtu -- a pokud pod mýty chápeme příběhy, které se nikdy nestaly, už nemůžeme říci, že Genesis je v tomto smyslu mýtus.

2. Vědecký záznam? Ano i ne

Genesis 1-11 je vědecký v tom smyslu, že mluví (též mimo jiné) o nebeských tělesech, životě, druzích flóry i fauny. Ale na rozdíl od vědeckých textů používá nikoli jazyk definic a rovnic, ale běžnou mluvu srozumitelnou pro každého. Zatímco věda mluví k akademické komunitě (= k vědcům, kteří jsou dostatečně vzdělaní, aby rozuměli vědeckému textu) a jako důkaz požaduje ověření experimentem, Bible mluví ke všem lidem a jako důkaz si bere svědectví Ducha svatého, který mluví k našemu srdci (Římanům 8,16). Ale víra a věda nestojí v naprostém protikladu, spíše se doplňují. Věda dále rozvíjí naše poznání světa, jehož základ jsme dostali v Bibli. Na druhé straně, Bible mluví o těch otázkách, které nesouvisí s bezprostřední vědeckou příčinou, a kterými se tedy věda zabývat nechce (cituji o vzniku vesmíru ze stránky geneze.info: Zrod vesmíru se udál v okamžiku, který se jazykem fyziky nazývá "singularita". Tento moment, singularitu, nemá význam fyzikálně zkoumat, neboť právě v okamžiku singularity vznikla veškerá hmota, čas i prostor, z čehož lze odvodit, že "vznikla" také samotná fyzika a potažmo fyzikální zákony. Mluví-li kosmolog o vzniku vesmíru, mluví zásadně o jakkoli minimálním, avšak nenulovém časovém intervalu po singularitě. Smíříme-li se s časovým počátkem vesmíru a nebudeme-li si klást otázky "co bylo před singularitou ?" (ponechme je teologům a filosofům), ...).

3. Historický záznam? Ano i ne

Genesis 1-11 určitě popisuje historické události, ale není to historický záznam v tom smyslu, jak jsme zvyklí z učebnic dějepisu. Například hlavním tématem Bible je Bůh – dovídáme se o tom, co Bůh udělal, řekl, viděl, slyšel; znamená to tedy, že Bůh má hlasivky, oči a uši? Svým způsobem nemůžeme mluvit o Bohu jinak než termíny, kterým my lidé rozumíme. Když potom přistoupíme ke stvoření vesmíru v šesti dnech, dokázali by první lidé, kteří Genesis 1-11 četli nebo slyšeli, pochopit, že k vytvoření pevniny a vzrůstu všech možných rostlin a stromů Bůh potřeboval např. deset miliónů let? Byl by to údaj, který oni by byli schopni obsáhnout? Pravděpodobně ne – ale dokázali si vztáhnout význam na šest dní jako šest časových období v jednotce, kterou znali. Co se týká známé námitky, že podle Genesis Bůh stvořil světlo první den a jeho zdroj, Slunce, až čtvrtý den – to muselo být jasné i prvním posluchačům či čtenářům, že tady něco nehraje; co když zase na oplátku my nedovedeme pochopit něco, co tím chtěl autor říci před třemi a půl tisíci lety? Upgradováním slova "den" na nějaké jiné období (přitom různé dny by byla období různě dlouhá) bychom nejen vytvořili nějaký nudný vědecký text (neurčený pro všechny, který autor nezamýšlel), ale možná ztratili původní poselství z doby, kdy autor textu chtěl použitím šesti dnů v týdnu něco vyjádřit. My bychom chtěli vyjádřit strukturu a uspořádanost světa, do kterého přišel člověk, přesným chronologickým sledem jistých fází vzniku, ale autor Genesis 1 tuto uspořádanost světa vyjadřuje tím, že různé skutečnosti a objekty člověkova světa seřazuje způsobem, který nemusí být nutně chronologický. Kromě toho ukazuje text souvislost s Hospodinovým příkazem člověku šest dnů pracovat a sedmý den odpočívat, kterým měl člověk následovat Hospodina, kterýžto vztah by "vědecký" update textu porušil.

4. Teologie? Ano i ne

Je tedy Genesis 1-11 teologií? Ano i ne. Určitě se zde vyskytují mnohé myšlenky o Bohu, ale Genesis není nějakým výčtem myšlenek, které by si někdo vymyslel. Spíše bychom mohli říct, že žánr Genesis je svědectví – svědectví o Bohu, ale ne o Bohu, kterého si někdo vymyslel, nýbrž svědectví o tom, co se odehrálo v životech prvních lidí a ještě i předtím. To staví knihu Genesis do trochu jiné pozice pro kohokoli, kdo ji čte, a zvyšuje její výpovědní sílu: mluví se zde o teologii (= slova o Bohu), ale ta teologie není mrtvá nebo dávno překonaná, ale živá, praktická, je to teologie v akci. Je záznamem toho, jak Bůh jednal v historii, a jak setkání lidí s Bohem změnilo jejich život.

Závěrem možná klíčovou myšlenku pro každého čtenáře knihy Genesis, kterou jsem si uvědomil až nedávno při čtení následující biblické knihy, knihy Exodus: Podle tradice byli prvními čtenáři knih Genesis a Exodus ti lidi národa Izrael, které Bůh zachránil z egyptského zotročení a vyhlazovací války (Exodus 1) – a oni nečetli knihu Genesis jako teorii, ale jako zprávu o Bohu, se kterým se už setkali ve svém životě, který je zachránil z otroctví a který je chce vyvést do života ve svobodě, chce jím dát zemi, prostor k životu; chce jim být Bohem a oni s tím už též souhlasili. To je to správné světlo, ve kterém je dobré číst i dnes biblickou knihu Genesis: ten Bůh, který mi chce být Bohem a který mne vyvádí z hříchu a chce mi být Bohem (a já jsem s tím už souhlasil), je právě ten, kdo stvořil tuto zemi, vytvořil prostředí, ve kterém máme žít, a dal všem lidem i pověření, podle něhož mají žít. Není to můj lokální Bůh, kterého já bych si vymyslel, ale ten, kdo nás všechny stvořil.
následující: Genesis - literatura


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: