Obsahuje kniha Zjevení dobrou zprávu?

Krátká odpověď: Ano

• a) Má smysl náš současný život, naše boje i těžkosti. Lidé jsou v knize Zjevení vyzváni, aby sloužili Bohu -- aby zvážili, k jakým záměrům je Bůh stvořil, žili podle nich a vytrvali.


• b) To vše (v bodu (a)) má smysl, protože konec bude dobrý. Dobro nebude přemoženo zlem, naopak vymýtí zlo ze své blízkosti. Radost nebude přemožena smutkem, naopak Bůh setře slzy těch, pro které přijde a vezme je do svého nového nebe a země. Spravedlnost nebude přemožena bezprávím, naopak bude uplatněna a uskutečněna v plnosti.

Delší odpověď: Ano, ano

1. Člověk je hříšný. Hřích je to, co je v rozporu s Hospodinovými definicemi dobra -- protože Bůh sám je dobrý, svým charakterem stanovuje to dobré.
   
   Otisk v knize Zjevení: V kapitolách 2 a 3 je řada věcí, které Ježíš Kristus vytýká křesťanům a věřícím; ve Zj 9,20-21 je shrnut postoj těch, kteří slyší Hospodinovo varování, ale nečiní pokání.


2. Ježíš Kristus nás přišel z hříchu vysvobodit (Matouš 1,21).
   
   Otisk v knize Zjevení: Už ve Zj 1,5-6 je Ježíš Kristus představen řadou jmen a mimo jiné i tím, že "svou krví nás rozvázal z našich hříchů" -- tj. Ježíš Kristus je ten, kdo zachraňuje z hříchu, nějak to souvisí s jeho smrtí, ve které prolil svou krev.


3. Lidé jsou svými hříchy nepřátelští vůči Bohu. Jsou a byli takoví všichni bez výjimky, kromě Ježíše Krista. Bůh ale uprostřed našeho nepřátelství vůči němu jednal v náš prospěch. Někteří jako zástupci celého lidstva chtěli kolem roku 30 n.l. Soudce zabít a zcela odstranit ze svého světa -- Bůh ovšem projevil svůj postoj vůči nám lidem tím, že ten největší čin naší nenávisti obrátil v projev té největší lásky, když odškodnění, trest za hřích nesl Ježíš Kristus místo nás.
   
   Otisk v knize Zjevení: Bůh ukazuje svůj postoj například v kapitole 11, kde dva svědky poté, co je lidi zabijí, vzkřísí z mrtvých a vezme k sobě. Bůh ukazuje moc, kterou nelze vynulovat ani lidskou nenávistí. Malost nás lidí nezabrání Bohu stvořit nové nebe a zemi. Kniha Zjevení zobrazuje zabíjené křesťany (Zj 2,10 ... Antipas), které lidská nenávist nedokáže připravit o dobré věci, protože je Bůh přijal. Bůh si používá věrnosti pronásledovaných křesťanů, kteří jsou svou vytrvalostí i uprostřed těžkostí pevným svědectvím o Boží lásce ve světě, který je sužuje. Těm, co vytrvají v jeho následování, Bůh slibuje věnec vítěze, a tak nám sděluje, že vítězství spočívá v jiných věcech, než jak je běžně chápeme.
   
   Tedy každé pronásledování a těžkosti mohou být příležitostí prožít evangelium znovu: uprostřed projevu nenávisti křesťané paradoxně nesou pozvání k Lásce i těm, kdo je souží.


4. Bůh a Ježíš Kristus nám dnes nabízí milost. Dnes skrze Duch svatého Ježíš Kristus přichází k našemu srdci a
   
   
   • a) v naší beznaději nám nabízí naději, že jako král má moc v našem životě vytvořit dobré věci.
   
   
   • b) v našem utíkání před jeho vedením nám chce dát pokání (= znovu stále nás chce vést).
   
   
   • c) v našem strachu před jeho trestem nám chce dát radost (z toho, že cena, kterou Ježíš Kristus zaplatil za náš hřích, je dostatečná).
   
   
   • d) v našich vlastních plánech nám chce vzít naši vlastní snahu zalíbit se a chce s námi sdílet své plány poté, co nás přijal.
   
   Otisk v knize Zjevení: Celé dílo záchrany stálo Ježíše Krista hodně, ovšem je to jeho dílo a ne naše -- milost je patrná i v knize Zjevení: Už ve Zj 1,5 vidíme, že Ježíš Kristus nás rozvázal z našich hříchů (poznámka ČSP: obmyl nás z našich hříchů).
   
   Ve Zj 22,14-15 je vidět, že člověka něco stojí, aby vešel do nového Jeruzaléma -- musí si vyprat roucho. Ovšem Zj 22,17 ukazuje, že přístup je otevřen všem; nikdo není natolik špinavý, aby nemohl být "vypraný" -- a kdo nemá už "žádné oblečení", má možnost od Krista koupit "nové šaty" (Zj 3,18).


5. Boží milost se stala
   
   
   • a) skrze smrt Ježíše Krista (podobně jako v Egyptě potřeli veřeje krví beránka a byli uchráněni před smrtí, Ježíš Kristus je dokonalý člověk, který zemřel jako výkupné za hříchy lidí (Mt 20,28);
   
   
   • b) skrze vzkříšení Ježíše Krista: z toho, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých a smrt nad ním už nemá moc, můžeme vidět, že jeho oběť za hříchy byla dostatečná a že Bůh tuto oběť přijal.
   
   Kristovu prolitou krev a její dopad na náš život musíme ovšem osobně přijmout: aa) Hebrejům 12,14: musíme její platnost vyznávat nad konkrétními hříchy ve svém životě; bb) Hebrejům 10,19.22: díky prolité krvi Krista můžeme vejít do Hospodinovy svatyně a přítomnosti; cc) díky prolité Kristově krvi se můžeme poslušně odevzdat Ježíši Kristu, ad 4c) nikoli ze strachu před trestem, ad 4d) nikoli z nejistoty, zda nás přijme nebo ne -- ale z vděčnosti a)=aa) za jeho smrt za naše hříchy, b)=bb) za nový život v jeho blízkosti, který máme.
   
   Otisk v knize Zjevení: počínaje Zj 5,6, asi třicetkrát je Ježíš Kristus v knize Zjevení označen jménem Beránek, což koresponduje s 1,6 a ukazuje na Krista jako na toho, díky jehož krvi = díky jehož oběti máme přístup k Bohu. Též označení Beránka ve Zj 5,6 jako toho, kdo byl zabitý, ukazuje na velký význam jeho smrti.
   
   Dále např. Zj 7,14: ti, kteří jsou zachráněni pro věčný život s Bohem, vyprali a vybílili svá roucha v krvi Beránkově -- tj. důvodem jejich záchrany bylo ne to, že byli bez hříchu, ale to, že své "skvrny" umyli ze zdrojů, které nebyly jejich.


6. Další slovo, které charakterizuje dobrou zprávu od Boha lidem, je odpuštění -- to, co se odehrálo v životě Ježíše Krista, znamená, že Bůh sám splatil dluh, který my lidé jsme nebyli schopni zaplatit:
   
   
   • a) protrpěl ztrátu, že se mu od nás nedostává dobrého jednání, po kterém touží;
   
   
   • b) vzdal se nároku na náhradu škody od nás. Jinými slovy, Bůh k nám přichází, aniž by čekal, až sami splatíme svůj dluh.
   
   Bůh sám je tedy velkým příkladem, jak máme žít vůči našim dlužníkům (Mt 18,23-35): ad a) protrpme sami ztrátu a hanbu; ad b) vzdejme se nároku na náhradu škody vůči nám! Nepoužívejme minulý hřích druhých vůči nim, stejně jako Bůh nepoužije náš hřích vůči nám (tak nebude naše zášť vůči druhým stát v cestě našeho vztahu k Bohu).
   
   Otisk v knize Zjevení: Hospodinův soud (např. Zj 6,10) je asi v největším kontrastu se zvěstí o odpuštění (např. Zj 3,20, primárně určeno křesťanům, ale též všem, kdo slyší), ale při bližším zkoumání zde není rozpor:
   
   Odpuštění ANO, ale každý z nás má omezený čas, kdy je může přijmout -- proto je důležité, aby Hospodinovi služebníci vytrvali do konce; a protože nikdo neví, kdy bude konec, mají vytrvat právě teď (odtud přítomný čas "kdo vítězí" ve Zj 2,7.11.26 atd.) -- v závěrečném hodnocení milovali Boha více než život ve lži nebo kompromisu (Zj 11,12).
   
   Na druhé straně, kdo až "do konce svého času" odmítá od Boha milost, odpuštění a vedení (Zj 9,20-21), klasifikuje sám sebe jako toho, jehož jméno nebylo zapsáno v knize života od založení světa (Zj 13,8), a kdo se tedy nechal od Ďábla oklamat, nepřišel k Bohu prosit o milost a nemá přístup do Hospodinova nového Jeruzaléma (Zj 21,27). Bůh nechává na pospas soudu toho, kdo "nenastoupil do Krista", jeho záchranné lodi.


7. Očištění svědomí: jedná se vlastně o totéž jako 4d) či 5bb) -- můžeme my osobně vstoupit do Hospodinovy přítomnosti či před Boží tvář? Kdy budeme pro Boha dost "čistí"? Některé hříchy stále obviňují naše srdce: Nejsi hoden! Víme, že bychom měli některé věci dělat lépe (mít větší zájem o druhé lidi, více svatosti ve svém charakteru).
   
   I když na naše srdce útočí pocit, že nejsme dost dobří, musíme své přijetí u Boha stavět na jiném základu -- NAŠE PŘIJETÍ U BOHA JE VYBOJOVÁNO JINÝM ZPŮSOBEM, A SICE DÍKY KRISTOVĚ KRVI. Toto je křehké poselství křesťanství; křehké proto, že je napadáno jako ostatní věci, které dostáváme zadarmo: nepovede to ke zneužití? Ale toto křehké poselství nám jediné dává svobodu a odvahu milovat Boha celým srdcem (komu se hodně odpustilo, ten je schopný hodně milovat). Přicházejme znovu a znovu k Bohu s prázdnýma rukama s vírou, že od něj dostaneme milost v jeho blízkosti díky Kristově krvi.
   
   Otisk v knize Zjevení: Tento boj Hospodinových služebníků, kteří selhávají, lze dobře stopovat v kapitolách 2 a 3 knihy. Uprostřed jejich selhání je samotný Ježíš Kristus povzbuzuje, aby vytrvali až do konce. V promluvě k tomu nejproblematičtějšímu sboru Ježíš říká nejotevřeněji, že je má rád (Zj 3,19). V závěrečném hodnocení věrných svatých (Zj 12,11) Ježíš Kristus říká, že tito svatí byli věrní právě DÍKY KRISTOVĚ KRVI, tj. své přijetí u Boha založili nikoli na čistotě svého života, ale na čistotě Ježíšova života; ne na kvalitě své smrti, ale na kvalitě Ježíšovy smrti (a proto měli tu pravou svobodu pro Ježíše Krista žít i zemřít).


8. Ospravedlnění: Vlastně jen jiné označení důsledků milosti (bod 4), které byly realizovány skrze Kristovu krev při jeho smrti (bod 5): Díky Kristově prolité krvi byla naplněna Boží spravedlnost (Římanům 4,4); záchrana je z milosti, nikoli z našich skutků (Efezským 2,8-9); skutky nepředchází naše ospravedlnění, ale následují je (Efezským 2,10); bojujeme dvě bitvy: a) se vzpurnou vůlí: přiznat si, že jsem špatný; b) se svým svědomím: učit se spoléhat na to, že jsem ospravedlněný skrze Kristovu krev.
   
   Otisk v knize Zjevení: Jedná se o stejný boj jako v bodě 7.


9. Pokání (= změna smýšlení ohledně naší spravedlnosti): (Matouš 21,28-31)
   
   
   • a) jsem hříšný, moje vlastní spravedlivé skutky jsou nedostačující na přijetí u Boha (každý je v tomto smyslu špatný -- i ti, co jsou považováni za nejlepší); nehledám polehčující okolnosti a ztrácím před Bohem svou reputaci -- vyznávám svůj hřích Bohu slovy;
   
   
   • b) získávám darem Kristovu spravedlnost a učím se na ní spoléhat a žít -- napravuji svoje prohřešky.
   
   Chybí mi například láska ke druhému člověku? ad a) pozitivně vyznávám to negativní: vyznávám jako hřích svou prázdnotu, neschopnost milovat, nenávist či lhostejnost; ad b) prosím o sílu Ducha svatého a lásku vůči tomu člověku.
   
   Otisk v knize Zjevení: Slovo "pokání" je v knize Zjevení použito na řadě míst, vždy to znamená především ad a) přijít k Bohu a prosit Boha o odpuštění = vyprat své oblečení v Kristově krvi (Zj 7,14); ad b) prosit Boha o sílu být mu dobrým svědkem životem i slovy -- tato výzva je též ústředním bodem Zjevení: stejně jako Ježíš Kristus byl a je věrný svědek (např. Zj 1,5) svým životem i slovy, i my jsme voláni, abychom následovali Krista, kamkoli půjde (Zj 14,4).


10. Oslavení: Důsledkem ospravedlnění je očekávání slávy: Chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží (Římanům 8,17-18). Budeme plně ospravedlněni Ježíšovou krví a zachráněni před Božím hněvem (Efezským 1,5-7); poznáme Boha plně, nikoli jen částečně, jak ho známe dnes (1.list Korintským 13,12); přejdeme z času do věčnosti, a vše dobré a radostné pak bude přítomností.
    
    Otisk v knize Zjevení: Kniha Zjevení asi plněji než jakákoli jiná biblická kniha zobrazuje budoucí slávu života s Bohem, v Božím království: už i výzvy konrkétním sborům v kapitolách 2 a 3 jsou vždy zakončeny pohledem na konec budoucích věcí: dám vám jíst ze stromu života, ze kterého nikdy nikdo nejedl (Zj 2,7); druhá smrt vám neublíží (2,11); budu vás sytit manou a budete pro mne vzácní (2,17); dám vám vládu nad národy, budete králi spolu se mnou (2,26), atd. V kapitole 7 je zobrazen nespočetný zástup těch, co byli a budou zachráněni pro věčný život. A konečně v závěrečném vidění, v oddílu Zj 21,1 - - 22,5 je ještě jednou shrnutý a prohloubený pohled na slavný konec věků, vše s cílem pozvat nás k tomuto radostnému životu.