Zjeveni 01

Zjevení Janovo:

úvodem

01	02	03	04
05	06	07	08
09	10	11	12
13	14	15	16
17	18	19	20
21	22

vznik knihy
obsah
poselství
promluvy
literatura

Ross Taylor 2010, komentář ke knize Zjevení v pdf souboru: Poznámky

Zjevení Janovo 1

biblický text zveřejněn v překladu ČSP

¹Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby svým otrokům ukázal, co se má brzy stát. On to prostřednictvím svého anděla naznačil svému otroku Janovi. ²Ten dosvědčil Boží slovo a svědectví Ježíše Krista, vše, co uviděl. ³Blahoslavený, kdo předčítá, i ti, kdo slyší slova tohoto proroctví a zachovávají, co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko.

⁴Jan sedmi sborům v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem, ⁵a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví nás rozvázal z našich hříchů ⁶a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci -- jemu sláva i moc na věky věků. Amen. ⁷‚Hle, přichází s oblaky‘ a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa všechny kmeny země‘. Ano, amen. ⁸Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec, praví Pán Bůh, Ten, který jest a který byl a který přichází, ten Všemohoucí.

⁹Já Jan, váš bratr a spoluúčastník soužení, království a vytrvalosti v Ježíši Kristu, jsem se ocitl pro Boží slovo a svědectví Ježíše Krista na ostrově zvaném Patmos. ¹⁰V den Páně jsem se ocitl v Duchu a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice, ¹¹který říkal: „Co vidíš, napiš do svitku a pošli sedmi sborům: Do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“

¹²Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů ¹³a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného zlatým pásem až k prsům. ¹⁴Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, jeho oči jako plamen ohně; ¹⁵jeho nohy podobné bronzu rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. ¹⁶A ve své pravici měl sedm hvězd a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč a jeho tvář jako když slunce září ve své síle.

¹⁷Když jsem jej spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: „Neboj se. Já jsem první i poslední, ¹⁸ten Živý. Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. Amen. Mám klíče smrti i podsvětí. ¹⁹Napiš tedy ty věci, které jsi uviděl, a ty, které jsou, a ty, které se mají stát po nich. ²⁰Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi spatřil na mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů, sedm svícnů je sedm sborů.“

Všechny biblické citace jsou převzaty
z Českého studijního překladu, © 2009, Nadační fond překladu Bible. Překlad je zveřejněn bez poznámkového aparátu -- ten lze najít například v Studijní online Bibli.

Komentářové poznámky

Břeťa Fajmon, 9.10.2015; připraveno zejména na základě materiálu [2], str.76-91.

Tři důležitá slova první kapitoly:

dúlos = otrok: Celý list (či ve své době svitek) posílá Ježíš Kristus svým služebníkům (jiné překlady) či otrokům (překlad ČSP) -- to neznamená, že jsou nedůležití a nemají žádnou důstojnost a pro Ježíše Krista žádný význam. Právě naopak, jedná se o lidi, kteří se mu vydali bez výhrad a následují ho, a o takových lidech Ježíš řekl, že jsou jeho přáteli (Jan 15,14).

esémanen = naznačil: Podobně i podstatné jméno sémeion = znamení, div, podivuhodná událost. Tj. esémanen lze překládat ([2] cituje [5]) jako "sdělil znameními" ... tj. to. co bude následovat v této knize, je soubor obrazů, které často nebudou mít doslovný význam; například ve verši 12 Jan spatří svícny, které jsou ve verši 20 vyloženy jako sbory křesťanů; dále je často v knize Zjevení užito slovo "jako" -- jako Syn člověka (verš 13), vlasy jako bílá vlna, oči jako plamen ohně (verš 14); atd. A tak kniha nazvaná "Zjevení" (= odkrytí, odhalení) byla zahalena do jistého tajemného hávu, aby něco sdělovala jen "zasvěceným" (viz [20],str.13) -- jen Hospodinovým služebníkům, kteří se s těmito obrazy už setkali a znají tento kód, znají jejich řeč. Pokud chce porozumět někdo nový, je to možné, ale musí si dat tu práci, že "se naučí" řeč těchto obrazů z jiných biblických knih, kde byly dané obrazy či obrazy jim podobné použity. A tento záběr není malý -- kniha Zjevení naráží na místa ze starosmluvních knih Exodus, Daniel, Ezechiel, Izajáš, Zacharjáš, a je potřeba být si vědom při výkladu též novosmluvních evangelií (Matouš, Marek, Lukáš), Pavlových listů Efeským, Římanům, 1. a 2. Tesalonickým a Janova prvního listu. To, že jsem většinu těchto knih podrobně nečetl, také i mne předem diskvalifikuje od dobrého zvládnutí těchto poznámek ke knize Zjevení -- ledaže bych se spolehl na pomoc těch, co tyto biblické knihy už četli.

martys = svědek: Jan dosvědčuje svědectví (verš 2), Ježíš Kristus je věrný svědek (verš 5), Jan je ve vyhnanství pro svědectví Ježíše Krista (verš 9); toto slovo, které původně mělo právnický význam, prošlo v prvních dvou stoletích našeho letopočtu změnou významu -- právě proto, že následovníci Ježíše Krista, kteří o něm svědčili, začali být pro své svědectví zabíjeni, začalo znamenat "mučedník". V knize Zjevení samotné je stále užito ve významu "svědek", ale tito svědkové nemají lehký život (např. viz Zjevení 2,13).

Zj 1,1-11: Kniha Zjevení funguje jako dopis, který Jan píše sedmi sborům křesťanů v Malé Asii, což je vidět z pozdravu "milost a pokoj" (verš 4), z představení toho, kdo píše (Jan) a adresátů (sedm sborů, které jsou vyjmenovány ve verši 11). Ale současně je tento text označen jako "Boží slovo a svědectví Ježíše Krista", tj. Jan zdůrazňuje, že slova a obrazy (vidění) jen předává, protože skutečným autorem této zprávy je Bůh. Dále je též text označen jako "proroctví" (verš 3), tj. slova, která mluví do současné i budoucí situace (proroci často burcovali lidi v přítomnosti a dávali jim směr, jakým mají jít -- ukazovali do budoucnosti).

Jan předává milost a pokoj od Boha Otce (verš 4 ... ten, který je, který byl a který přichází), od Ducha svatého (od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem) i od Ježíše Krista (verš 5) -- nevysvětluje Boží Trojici, ale zprostředkuje od ní toto poselství. Zde se musíme zastavit u označení "sedmi duchů" -- jisté objasnění poskytují místa Zj 4,5 (sedm lamp hořících před Božím trůnem) a Zj 5,6 (sedm očí Beránka, což je sedmero Duchů Božích vyslaných do celého světa), tj. tento "sedmerý Duch" souvisí s Bohem i s Beránkem. Důvodem je asi symbolický význam čísla 7: Bůh stvořil tento vesmír v sedmi dnech (viz Genesis, kap. 1-2), a tak číslo sedm je symbolem úplnosti, protože Bůh připravil vesmír zcela, sedmý den bylo vše hotovo. Toto číslo 7 má v knize Zjevení velkou důležitost a vyskytuje se zde asi padesátkrát v různých obměnách a souvislostech -- a vždy je obrazem úplnosti, završenosti. Nyní, použito poprvé o Duchu svatém a spojeno s danými dalšími výskyty, znamená, že (ad Zj 4,5) Duch dokonale osvěcuje Boha v nebi, a že (ad Zj 5,6) Duch dokonale vidí vše na celém světě, zejména zná srdce všech lidí. Varianta výkladu: sedm duchů je sedm andělů, kteří stojí před Bohem -- možná titíž andělé jako ve verši Zj 1,20, kteří reprezentují před Bohem jednotlivé sbory, a jsou ke sborům v kap. 2 a 3 posláni.

A ještě jedné věci si všimněme ve verši 6: Ježíš Kristus (který nás miluje!!) svou smrtí za hříchy lidí dává odpuštění všem, kdo jeho oběť přijmou, a činí nás "královstvím a kněžími" -- král jedná z pověření Boha a kněz přednáší záležitosti dalších lidí před Boží tvář. Ale zde není důležitý jen výklad těchto slov, ale i okamžik, kdy byla řečena nejdříve -- poprvé byla vyslovena v Exodu 19,5-6, kdy je Bůh řekl lidu Izrael v okamžiku předávání Staré slouvy poté, co byli vysvobozeni z Egypta ... lid Izraele měl být králem, který žije z pověření Boha a podle jeho pokynů, a též knězem, který ukazuje na Boha sobě navzájem i dalším národům a přivádí je k němu. Nová smlouva s Bohem skrze smrt Ježíše Krista za naše hříchy (a naši záchranu, pokud pomažeme přeneseně Ježíšovou krví svá srdce = uvěříme, že jeho smrt vedla k usmíření za náš hřích) rozšířila tuto roli králů a knězů z lidu Izrael na lidi ze všech národů a etnických skupin. Tedy Zj 1,5-7 je poselstvím celé Nové smlouvy Boha s lidmi v kostce, více rozvinuté v jiných knihách Bible, jako je např. Efeským 2 nebo celý list Římanům. Tak se celé poselství Bible knihou Zjevení uzavírá -- jako Bůh stvořil vesmír v sedmi dnech (Genesis 1-2), podobně kniha Zjevení (kapitoly 4-7) bude mluvit o sedmi pečetích, po jejichž otevření nastane konec historie; a jako Bůh vyvedl lid Izraele z otroctví Egypta (kniha Exodus), podobně nyní vyvádí lidi všech etnických skupin z jejich hříchu (kniha Zjevení na mnohých místech obsahuje obrazy ze starosmluvní knihy Exodus, ale ve skutečnosti těmito obrazy ukazuje na jiné, novosmluvní vyvedení z hříchu do pravé svobody).

Zj 1,12-20: Jan ve svém prvním vidění, prvním obraze vidí někoho jako Syna člověka, který byl mrtev a nyní žije na věky věků (verš 18). Toto je jasný odkaz na Ježíše Krista, protože označení "Syn člověka" je v evangeliích užito asi 70-krát. Ježíš Kristus Janovi dává pokyn, aby ty obrazy, které uvidí, zapsal a poslal sedmi sborům v dnešním Turecku. Tyto sbory jsou uvedeny v takovém pořadí, v jakém by zřejmě jel posel ze svitkem knihy Zjevení Janovo z ostrova Patmos, kde se Jan nacházel, do jednotlivých sborů -- nejprve do nejbližšího Efesu, pak do Smyrny, Pergama, atd. až nakonec do Laodiceje (daná místa vytváří zhruba půlkruh na mapě).

Už podruhé v knize Zjevení se setkáváme s číslem sedm -- není to náhoda, ale záměr, který předává jistý význam. Daných sborů je skutečně sedm a kapitoly 2-3 budou obsahovat krátké listy těmto sborům -- ovšem smysl zde dosahuje dál: v každém z těchto konkrétním dopisku bude nakonec řečeno: "Kdo má uši, slyš, co Duch praví sborům." Jinými slovy, z každého listu konkrétnímu sboru si mohou vzít ponaučení všechny sbory. A ještě jeden krok dále -- slovo není určeno jen těmto sedmi sborům výlučně, ale protože sedm je číslo završení a úplnosti, Ježíš posílá toto slovo varování a povzbuzení Božímu lidu všech míst a všech dob. Daných sedm sborů je sedm představitelů své doby, ale Bůh a Ježíš Kristus a Duch mluví tímto slova varování všem. Každý Hospodinův služebník zde může najít slovo od Boha aktuální pro svou situaci. Sedm sborů je přirovnáno v obrazu první kapitoly k sedmi svícnům -- Obraz svícnu je podrobně vysvětlen v úvodu.

A třetí výskyt čísla sedm je sedm hvězd (verš 16) vyložených jako andělé sedmi sborů (verš 20) -- anděl je buď skutečně duchovní bytost odpovědná za daný sbor, nebo posel, který chce kontaktovat všechny duchovně bdělé lidi daného sboru. Přeneseno do řeči završující úplnosti, každou skupinku Božího lidu má Ježíš Kristus ve své ruce -- chrání je a dává jim sílu, aby mohli obstát, nejsou zapomenuti. Ve skutečnosti si myslím, že všechny tři sedmičky se spojují v jednom obrazu, jak to bude vidět ještě více v kapitolách 4-5, že totiž sedmiramenný svícen představující církev hořící ohněm Ducha svatého (= sedmero duchů je sedm světel svícnu), který v nich kdysi nebyl, ale který přišel, když uvěřili a našli odpuštění u Ježíše Krista, a nyní ukazují na Ježíše Krista, jenž se prochází a žije uprostřed nich; Ježíš Kristus drží v pravici jejich budoucnost, dává jim sílu a ukazuje směr; církev hoří ne ze své vlastní moci, ale ze síly Ducha svatého.

Osobní reflexe: Jednou jsem šel xeroxovat nějaké materiály a paní na xeroxu mi říká, když zjistila, že se týkají Ježíše Krista: "Taky jsme věřili jako děti, ale pak jsme z té víry nějak vyrostli." Možná je to i naše situace -- víra je pro nás spíše tradiční, zobrazuje Ježíše narozeného ve stáji, malé a bezbranné dítě, které jen zázrakem uteklo vyhlazovací akci krále Heroda v Betlémě. Když dospějeme, tento obraz nám možná připomíná děti, jež se nám narodí, ale nic víc. Kniha Zjevení toto uvádí na pravou míru -- Ježíš není už to malé dítě, ani pokořený vězeň, ale je tím, kdo zemřel a vstal ze stavu mrtvých jednou provždy, smrt nad ním už nemá moc. Bez popisu ze Zjevení 1 by byl náš obraz o Ježíši neúplný. Může nám pomoci vidět ho v tom pravém světle. Může nám pomoci přistupovat k Ježíši Kristu, kdykoli se modlíme (viz též Larry Crab: Modlitba, Návrat domů 2010, kap.15, ale zejména [2]):

oděný dlouhým rouchem a přepásaný zlatým pásem: Ten klíčový král a kněz, Král všech králů a Pán všech pánů, který jedná z pověření Boha Otce a přináší záležitosti lidí před Boží tvář;

jeho hlava a vlasy bílé jako vlna: obraz věčnosti (viz [20]), Ježíš je věčný Král a Bůh. Obraz moudrosti a úsudku (viz [2], str.87);

jeho oči jako plamen ohně: Ježíš ví všechno a vidí všechno;

jeho nohy podobné bronzu: obraz síly a stability jeho království, které se nepohne, nebude mu odňato;

jeho hlas jako zvuk mnohých vod: mluví ke všem, upoutá pozornost všech, jeho slova mají váhu;

ve své pravici měl sedm hvězd: drží v ruce přítomnost i budoucnost svého lidu, chrání a vede a posílá sbory Božího lidu;

z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč: obraz Božího slova, které, jednou vysloveno, má moc nad národy; Bůh řekne a stane se -- jak vznik vesmíru na začátku, tak soud lidstva na konci historie, spočívá v událostech, které se odehrají hned poté, co je Bůh či Kristus (= Mesiáš) vysloví. Nyní svým slovem povzbuzuje a napomíná v naší konkrétní situaci (viz kapitoly 2-3).

jeho tvář jako když slunce září ve své síle: uvidí a poznají ho všichni, i ti, co ho probodli (verš 7), jeho přítomnost a totožnost je zjevná všem, stejně jako u slunce; setkává se s Janem v celé své slávě, které se mu dostalo po jeho vzkříšení;

první i poslední, ten Živý, má klíče smrti i podsvětí: Je první vzkříšený do stavu věčného života, má pravomoc nad těmi, které smrt ještě čeká (má klíče smrti), i nad těmi, co už zemřeli (má klíče podsvětí).

Tento Ježíš Kristus svěřuje Janovi zprávu knihy Zjevení. Na otázku, co že to kniha Zjevení vlastně zjevuje a odhaluje, odpovídá její první kapitola: Ježíše Krista -- takového, jaký skutečně je.

následující: Zjevení Janovo 02

Diskuse:

Vstup do diskuse: