|
Žalm 1
1Šťastný je ten, kdo se neřídil radou zlovolníků,
nevstoupil na cestu hříšníků
a neusedl mezi chvastouny,
2ale s radostí jedná podle Hospodinova zákona
a rozvažuje nad ním ve dne v noci.
3Je jako strom zasazený u tekoucích vod,
který nese ovoce v čas sklizně
a jemuž listí neuvadá --
vším, co dělá, působí zdar
4Ne tak zlovolníci --
ti jsou jako plevy, kterými zmítá vítr.
5Proto zlovolníci neobstojí na soudu,
ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých.
6Vždyť Hospodin zná cestu spravedlivých,
ale cesta zlovolníků zanikne.
Můj vlastní překlad. © Břetislav Fajmon 2011
(můžete volně šířit s uvedením odkazu na tuto www stránku).
|
|
Komentářové poznámky
Břeťa Fajmon, 18.5.2010
Vidíme zde dvě kontrastní ilustrace z oblasti zemědělství -- strom zasazený u proudů vod, který je obrazem jednak zabezpečení (jeho listí neuvadá), druhak plodného života
(ve "svém čase" nese ovoce); pleva odvátá větrem je obrazem jednak života nebo jednání, které nenasytí ani samo sebe (pleva sama o sobě je už něco suchého, něco, co v sobě už nemá život), natož pak někoho druhého (nenese žádný užitek).
Strom je obrazem života spravedlivých (jejich jednání se zdaří, obstojí), pleva je obrazem života zlovolníků (jejichž jednání neobstojí, nemá směr a cíl). Zajištění a zdar ti "spravedliví" ovšem nemají sami ze sebe, ale z toho, že poslouchají Hospodinovy pokyny a rady (na rozdíl od těch, kteří se řídí radami svévolníků). Celý žalm slouží jako úvod ke knize Žalmy (a možná je dobrým úvodem i k celé Bibli), protože poukazuje na zdroj dobrých rad -- verš 2 zobrazuje člověka, který nejen že Hospodinovým radám věnuje svou pozornost, ale dělá to radostně a s důvěrou.
Tento žalm neslouží k tomu, abychom na základě něj soudili jiné -- zda jsou druzí těmi spravedlivými, nebo těmi zlovolníky -- ale abychom posoudili své vlastní jednání, zda my sami neprožíváme tento den tak nějak "bez Boha". Tento žalm moudrosti nás vede, abychom zkoumali především Hospodinovy "rady" a přemýšleli o tom, zda náš život je v souladu s nimi. Mluví se zde o tom, co je možná ještě skryté a není zcela zřejmé -- že Hospodin zná cestu a že jiné cesty zaniknou, nedojdou naplnění a cíle. Budeme mu věřit, že Jeho cesta má smysl a cíl? Pokud ano, možná na Jeho cestě zakusíme zázrak proměny života neplodné plevy v život stromu, který nepostrádá vláhu a nese ovoce :-)
Kromě toho, že se jedná o úvod ke knize Žalmy, je Žalm 1 také žalmem tóry (= žalmem Hospodinových nařízení a rad, spolu se žalmy 19 a 119; tóra se nejčastěji překládá jako "zákon") a žalmem moudrosti (na pozitivním i negativním obraze vyučuje o cestě moudrosti).
Don Carson (viz [12], přednáška k Žalmu 1) uklidňuje, že se nemusíme trápit nad kontrastem, který je v Žalmu 1 (a mnohých dalších) prezentován: zdá se, jako by popsané dvě cesty v tomto žalmu byly až nereálné – jedna zcela dobrá, na níž se vše daří, druhá zcela špatná. Není náš život přece jen někde jinde, spíš "šedý", nikoli černý nebo bílý?
I když to může být pravdou, tak naše rozhodnutí nejsou "šedá", ale černá, či bílá – a směřují tedy k jednomu z těchto extrémů (proto vykreslení extrémů má pro naše každodenní rozhodování smysl). Další věc: i člověk, který si připadá zotročen některými věcmi a vlivy, má naději: může se "prochválit" do Božího království – i když se často cítíme slabí v některých věcech, můžeme už teď chválit Boha, že pokud jsme ho o to poprosili, tak proměňuje a promění naše srdce k tomu "extrémně dobrému" životnímu stylu.
následující: Žalm 2
| |