|
Efezským 6
1Děti, poslouchejte své rodiče životem s Kristem, vždyť to je spravedlivé.
2Cti svého otce i matku -- to je první přikázání, za kterým následuje slib:
3a bude se ti dobře dařit a dožiješ se dlouhého věku.
4Otcové, neprovokujte své děti ke hněvu, ale vychovávejte je v kázni a napomínání našeho Pána.
5Otroci, poslouchejte své lidské pány s úctou a bázní v upřímnosti svého srdce jako Krista,
6nejen naoko, abyste se zalíbili lidem, ale jako otroci Krista, kteří konají Boží vůli z celého srdce.
7Služte s dobrou myslí, jako Pánu, a ne lidem. 8Vždyť víte, že každý, kdo vykoná něco dobrého, dostane též dobré od Pána --
ať už je to otrok, či svobodný člověk.
9Páni, jednejte stejně i vůči otrokům. Zdržte se výhrůžek -- vždyť víte, že v nebi je Pán váš i jejich, který nikomu nestraní.
10Hledejte tedy zmocnění u Pána, najděte svou sílu v jeho síle.
11Oblečte na sebe Boží zbroj, abyste mohli obstát před ďáblovými výpady.
12Vždyť nebojujeme proti lidem z masa a krve, ale proti vládcům tmy -- duchovním silám zla v nebeských sférách.
13Proto si vezměte Boží zbroj, abyste měli sílu odolat v den zlý, vykonat vše dobré a obstát.
14Stůjte opásáni pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti,
15obuti připraveností dobré zprávy o pokoji
16a při všem noste štít víry, abyste mohli uhasit všechny zápalné šípy toho zlého.
17Také si vezměte přilbu záchrany a meč Ducha -- Boží slovo.
18Pevně stůjte skrze modlitby a prosby. Modlete se v Duchu v každé chvíli s veškerou vytrvalostí. Proste za všechny svaté --
19i za mne, ať je mi dáno to pravé slovo, kdykoli otevřu ústa,
abych mohl směle oznamovat tajemství dobré zprávy,
20kvůli které jsem vyslancem nyní i v řetězech. Kéž u Krista najdu smělost a mluvím tak, jak mám.
21Abyste i vy věděli, co je se mnou a co dělám, vše vám oznámí Tychikos --
milovaný bratr a věrný služebník Krista,
22kterého jsem k vám poslal, abyste o nás věděli a aby povzbudil vaše srdce.
23Pokoj bratrům a sestrám a láska s vírou od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista.
24Milost se všemi, kteří milují našeho Pána, Ježíše Krista, nehynoucími skutky.
Můj vlastní pracovní překlad. © Břetislav Fajmon 2010
(můžete volně šířit s uvedením odkazu na tuto www stránku).
|
|
Komentářové poznámky
Břeťa Fajmon, 11.5.2010
Ef 6,1-4: Druhý příklad podřízenosti uvádí apoštol Pavel ve vztahu dětí k rodičům v rodině. Součástí spravedlnosti, která je "ovocem Ducha" (Ef 5,9), je též poslušnost vůči rodičům. A jedním dechem (verš 4) dodává něco o vztahu rodičů vůči dětem – rodiče mají děti ukazňovat ne podle
svého rozmaru, ale podle toho, co se líbí Bohu. Doslovný překlad Ef 6,1 by mohl být: "Děti, poslouchejte ty, co vás vychovávají, v Pánu" – tj. ať vaše poslušnost je taková, že se líbí Pánu Ježíši.
Ef 6,5-9: Třetí příklad podřízenosti se týká otroků vůči pánům, a jedním dechem je dodána ohleduplnost pánů vůči lidem jim podřízeným. Je zajímavé si všimnout, že jak otroci (podřízení) mají službu lidem brát jako součást své služby Pánu (verš 7), zatímco pozemští Páni také mají jednat s jim podřízenými s vědomím, že i oni sami mají Pána v nebi (verš 9).
Paul Stevens (Disciplines of the Hungry Heart, Harold Shaw 1993, kapitola 1) ukazuje, jaké prakticky může být to podřízení "v Pánu" ať už mezi manželi (Ef 5,22-33), nebo mezi rodiči a děti, či mezi nadřízeným a podřízeným v našem zaměstnání: nejde o to vidět místo toho druhého člověka Ježíše Krista a představovat si, že můj nadřízený či moje dítě je naprosto dokonalý. Svoje blízké lidi máme mít rádi takové, jací jsou. Na druhé straně si nemusíme představovat, ale můžeme dokonce vědět, že Ježíš Kristus je v tomto okamžiku skrze svého Ducha s námi v naší rodině, či v naší práci – veškeré své vztahy můžeme prožívat "před jeho tváří" (Ef 1,4).
Ef 6,10-20: V závěrečné výzvě je shrnutí, a současně vyvrcholení celého dopisu – na té cestě do plnosti Krista, ke které jsme vyzváni (Ef 4,11-13), máme čerpat právě z jeho síly. Veškeré požehnání je v Kristu (Ef 1,3), a my (a všichni, kdo v něj uvěřili) máme s Kristem spojení.
Pavel ve svém dopise vykreslil až moc dokonalý obraz – velké ideály, jak by řekli mnozí. Pavel ale není idealista – on ví, že všechny jeho výzvy k trpělivosti, mírnosti, pokoře (Ef 4,1-3), ke vzájemné službě (EF 4,11-16), k životu v pravdě (Ef 4,25), bez neřešeného hněvu (Ef 4,26-27), k poctivé práci (Ef 4,28), ke správnému užívání naší řeči (Ef 4,29-31), k odpouštění a lásce (Ef 4,32--5,2), životu ve vděčnosti (Ef 5,4), k životu podle ovoce světla (Ef 5,9), ke vzájemné podřízenosti (Ef 5,21--6,9)– ví, že tyto věci se nestanou automaticky. Je si vědom boje s duchovním světem, který stojí i za našimi mezilidskými konflikty (Ef 6,11-12). Ale celým dopisem probleskoval (Ef 1,20-23; Ef ), a nyní je znovu zdůrazněn fakt, že Ježíš Kristus je výše než všechny duchovní síly (Ef 4,10) – On má moc dovést své záměry v našich životech do plnosti.
To čerpání síly nastává skrze spojení s Kristem skrze modlitbu (také Ef 6,18). "Oblečení Boží zbroje" v Ef 6,13-17 vykresluje vybavení křesťana jak pro každý den, tak možná i pro speciálně zlý okamžik (den zlý ... Ef 6,13). Je zde popsáno čerpání zdrojů od Boha tím způsobem, abychom oblékli zbroj, ve které bojuje sám Bůh!! Tímto mocným obrazem je zde vyjádřeno, že Bůh nám dává vše, co má k dispozici.
Jak kniha [1], tak [3] zdůrazňují, že je pomocí nevidět v těchto závěrečných výzvách zcela nové věci, ale hledat souvislost a spojitosti s tím, co bylo už v dopise řečeno. Není potřeba hledat důvod, proč by se každá část zbroje měla vylučovat s těmi ostatními – je možné, že všechny části zbroje mají povzbudit a znovu a znovu vyjádřit, abychom čerpali u Pána sílu pro svůj život.
opásáni pravdou: výzva k pravdě byla řečena na několika místech – přijali slovo pravdy (Ef 1,13), mají mluvit pravdu evangelia v lásce (Ef 4,15); poznali Krista podle pravdy (Ef 4,21) a oblékli novou přirozenost, která má zdroj v pravdě (Ef 4,24); mají mluvit pravdu ve všem (Ef 4,25), žít v pravdě je ovocem světla (Ef 5,9).
pancíř spravedlnosti: nové lidství se projevuje spravedlivými skutky (Ef 4,24; 5,9; 6,1).
obuti k pohotové službě: doslovný překlad je zde "na nohou obuti připraveností evangelia pokoje". Jediná spojitost s připraveností je ve verši Ef 2,10, který mluví o skutcích, jež Bůh připravil; věřím, že Ef 6 nyní vyzývá, abychom byli připraveni tyto připravené skutky činit. Může se týkat jak říkání evangelia, tak veškerému jednání, které vede ke skutečnému pokoji. Nejmocnější biblická spojitost s pokojem je opět v listu Efezským: Ef 2,14-17: Ježíš JE pokoj, UČINIL POKOJ i ZVĚSTOVAL POKOJ.
štít víry: Pavel připomíná svým posluchačům, že uvěřili díky moci, kterou v nich působí Bůh (Ef 1,19); že mají spasení skrze víru (Ef 2,8); že mají skrze víru v Kristu přístup k Otci (Ef 3,12, ale také Ef 2,18); a modlí se, aby skrze víru Kristus přebýval v jejich srdcích (Ef 3,17).
přilba záchrany = přilba spasení: Jsou z milosti zachráněni, spaseni (Ef 2,5-8); dozvěděli se zprávu o své záchraně (Ef 1,13) a uvěřili jí; nyní žijí ve vztahu s tím, kdo je zachránce (Ef 5,23).
meč Ducha: tím je slovo Boží; moc živého slova mohli prožít, když sedozvěděli o své záchraně (Ef 5,26); totéž slovo je pro ně povzbuzením, a totéž slovo může být nástrojem, jak zachránit další lidi k tomu, co nabízí Bůh. Pavel prosí své posluchače o modlitby, aby on sám mohl být nástrojem tohoto živého slova (Ef 6,19-20).
Ef 6,21-24: V závěrečné výzvě jednak Pavel pověřuje Tychika, aby dopis předal a četl do těch míst, kam jej Pavel poslal (verše 21-22) – a na druhé straně opět
zakončuje modlitbou a přáním požehnání pro své posluchače (verše 23-24 ... přeje jim lásku, víru a milost pro jejich život a praktické uskutečňování verše Efezským 2,10).
Připomíná kontrast, který prochází celým jeho listem: existují dva světy – jeden, který hyne (Ef 4,22), a druhý, který je nepomíjející, nehynoucí, který vytrvá (a u svých posluchačů má Pavel naději, že jsou součástí toho druhého světa).
následující: Vznik a autor listu do Efezu
| |