Matouš 24–2524 1Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. 2On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno." 3Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!" 4Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. 5Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat `já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé. 6Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. 7Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. 8Ale to vše bude teprve začátek bolestí. 9Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. 10A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; 11povstanou lživí proroci a mnohé svedou 12a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. 13Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. 14A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. 15Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´, o níž je řeč u proroka Daniele, jak stojí na místě svatém - kdo čteš, rozuměj - 16tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor; 17kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si vzal něco z domu; 18a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť. 19Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! 20Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu. 21Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. 22A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny. 23Tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte! 24Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. 25Hle, řekl jsem vám to už předem. 26Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu! 27Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka. 28Kde je mrtvola, slétnou se i supi. 29Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. 30Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. 31On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené do čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. 32Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko. 33Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi. 34Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane. 35Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. 36O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. 37Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: 38Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, 39a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka. 40Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. 41Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. 42Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. 43Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. 44Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. 45Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas podával pokrm, který služebník je věrný a rozumný? 46Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí. 47Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří. 48Když si však špatný služebník řekne: `Můj pán nejde´, 49a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci, 50tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, 51vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů. 25 1Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. 2Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. 3Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. 4Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. 5Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly. 6Uprostřed noci se rozlehl křik: `Ženich je tu, jděte mu naproti!´ 7Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. 8Tu řekly pošetilé rozumným: `Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!´ 9Ale rozumné odpověděly: `Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!´ 10Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. 11Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: `Pane, pane, otevři nám!´ 12Ale on odpověděl: `Amen, pravím vám, neznám vás.´ 13Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. 14Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek; 15jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. 16Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět. 17Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě. 18Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána. 19Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat. 20Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: `Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.´ 21Jeho pán mu odpověděl: `Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.´ 22Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: `Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.´ 23Jeho pán mu odpověděl: `Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.´ 24Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: `Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. 25Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.´ 26Jeho pán mu odpověděl: `Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal. 27Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem. 28Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven! 29Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 30A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´ 31Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; 32a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, 33ovce postaví po pravici a kozly po levici. 34Tehdy řekne král těm po pravici: `Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. 35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.´ 37Tu mu ti spravedliví odpoví: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?´ 40Král jim odpoví a řekne jim: `Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.´ 41Potom řekne těm na levici: `Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! 42Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, 43byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.´ 44Tehdy odpoví i oni: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?´ 45On jim odpoví: `Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.´ 46A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života." Český Ekumenický překlad, zveřejněno se souhlasem České Biblické Společnosti. |
Komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 10.11.2009 Matouš 24: V Mt 24 -- 25 je obsažen pátý velký proslov Ježíše v Matoušově evangeliu. Nástin dělení: v Mt 24,1-41 je Ježíšova odpověď na otázku jeho učedníků, kdy nastane zničení chrámu a kdy a jak dojde ke "konci věků". V Mt 24,42--25,46 Ježíš na základě pěti podobenství dokončuje svou řeč a ukazuje učedníkům, s jakými postoji mají celou tu dobu do jeho dalšího příchodu čekat. Mt 24,1-3: Učedníci možná s chloubou ukazují Ježíši majestátnost a velikost chrámu. Ježíš opět využívá této reálné situace, aby jim sdělil, že krása chrámu nebude ušetřena. Náročnost tohoto oddílu spočívá v tom, že učedníci se Ježíše zeptali na dvě otázky současně (možná si mysleli, že zničení chrámu a konec věků nastanou současně, tj. že chrám zde velmi dlouho vydrží), zatímco ke zničení chrámu došlo roku 70 n.l. a na druhý příchod Ježíše čekáme stále. Ježíš na obě otázky odpovídá současně, a tak může dojít ke zmatení čtenáře. Mt 24,4-14: Ježíš začíná mluvit o svém druhém příchodu a o tom, že tento nastane až po dlouhém období bolestí. Mt 24,15-22: Nyní se Ježíš zmiňuje o zničení chrámu jako o konkrétním příkladu toho soužení, které charakterizuje dobu mezi jeho prvním a druhým příchodem. Pro lidi znalé historie není možné nespojit tyto verše s válkou proti židům v letech 67-70 n.l., kterou skutečně lze označit za nejkrutější válku všech dob, těžko říct, zda kdy nastane válka krutější ([1], str. 350 cituje historika Josepha: Ježíšova naléhavost ve výzvách k útěku souhlasí s přístupem Římanů, který se stal krutým od jara 68 -- uprchlíci z Jeruzaléma byli v podezření, že spolkli šperky, a tak byli často rozřezáni syrskými jednotkami; výzva k útěku do hor (verš 16) má také svůj geografický smysl, protože Palestinský horský hřeben poskytoval uprchlíkům přirozený úkryt; varování před těžkostmi v zimě (verš 20) také dává smysl -- zimní období dešťů zaplavilo cesty a znemožnilo útěk, na jaře 68 vysoká hladina Jordánu bránila přebrodění a gadarénští uprchlíci byli pobyti římany). Ve více než dva roky obléhaném Jeruzalémě byla pravděpodobně ještě horší situace než ve Stalingradu za druhé světové války ([7], str. 501 ... popravy, nemoci, hlad, matky jedly své děti; ve válkách 20.století možná zemřelo více lidí, ale nikdy v historii nebylo město tak velké populace vyhlazeno a zničeno jako Jeruzalém za židovské války). "Znesvěcující ohavnost" z verše 15 pravděpodobně mluví o zavraždění kněží v prostorách chrámu v roce 67 n.l. (viz [1], str.348, cituje Josepha). Mt 24,23-41: Nyní se Ježíš opět vrací k tématu popisu celé historie jako bolestivých porodních stahů. Ježíš znovu pokračuje v rozhovoru o svém druhém příchodu. (verš 28) "Kde je mrtvola, slétnou se i supi" možná znamená ([7], str. 504) a) že Ježíš přijde v pravý čas -- v době, kdy bude svět zralý pro soud b) že celé lidstvo nevyhnutelně uvidí příchod Syna člověka, stejně jako supi nevyhnutelně vidí svou kořist. Verš 34: nepomine pokolení těch, co slyšeli tuto řeč Ježíše na vlastní uši, než nastane období soužení, včetně toho velkého utrpení v historii, kterým bude židovská válka. Pak (= po roce 70 n.l.) bude už příchod Ježíše pořád "zralý", jen nikdo neví, kdy přesně nastane. Mt 24,42-44: První z pěti podobenství vyzývající k přípravě na Příchod kdykoli po roce 70 n.l. Mt 24,45-51: toto druhé podobenství vykresluje špatného služebníka, který si řekl: "Můj Pán nejde". ([8], str. 804: možná si služebník řekl, že pán se nikdy nevrátí, nebo že mu jeho chování projde, dříve než bude chycen; možná je zde mírná narážka na to, že Pánův příchod bude zpožděn natolik, že poslouží jako test srdce každého z nás). Cílem tohoto podobenství (stejně jako i ostatních čtyř z této těsné pětice) ovšem není mluvit o trestu nebo o tom, že člověk si musí Boží milost těžce zasloužit a odpracovat -- cílem je zde povzbudit srdce těch, kteří už přijali Ježíše jako svého Pána. A možná ukázat ostatním na Ježíšův příchod, dokud je čas. Také 2.list Petrův 3,9: "Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání." Matouš 25: Pokud bychom měli vystihnout pětici příběhů každý jedním slovem ([8], str. 804), tak Mt 24,42-44 mluví o bdělosti, 24,45-51 o věrnosti, 25,1-13 o připravenosti, 25,14-30 o pracovitosti a 25,31-46 o zodpovědnosti člověka čekajícího na příchod Království. Mt 25,1-13: jak připomíná [11], str. 396, pošetilost a rozumnost z verše 2 nemluví o intelektuální kapacitě, ale podobně jako Mt 7,24-27, o správném a pravdivém rozhodnutí. Musím se přiznat, že nebýt Dona Carsona, unikl by mi smysl a správný důraz tohoto podobenství ([7], str. 514): "Verš Mt 25,12 neznamená odmítnutí celoživotní touhy vstoupit do království; je to odmítnutí toho, kdo navzdory zdání se nikdy na příchod království nepřipravil". Mt 25,14-30: (volně podle [1], str. 359) "Zlý služebník je stejně jako mnozí křesťané dnes zaražen velikostí úkolu svěřeného od Boha, takže odkládá tu chvíli, aby k úkolu jakkoli přispěl." Ale právě to, že nás Bůh přijal, přijetí do Království, do rodinného kruhu Boha, by nám křesťanům mohlo dát svobodu -- byli jsme milostí skrze víru přijati do Hospodinovy rodiny, a odtud může pramenit naše svoboda a smělost rozhojňovat věci, které nám Bůh svěřil, možná novým způsobem. Nebo způsobem plným vděčnosti. Mt 25,31-46: Jedná se o podobenství jen okrajově, protože tuto promluvu Ježíš vyslovil jako proroctví o tom, co se skutečně stane. Podobenstvím je pouze příměr dvou skupin lidí s ovci a kozami. Klíčem k celému oddílu je verš 40 ([7], str. 516): "Nejedná se o skutky dobročinnosti především, ale o skutky učiněné učedníkům, kteří přinášejí poselství o království; ne že by se Bible nezajímala o chudé a utiskované, ale to zde není hlavním bodem pozornosti; skutky učiněné Ježíšovým následovníkům prozrazují, jaký postoj mají lidé ke království a k Ježíši samotnému (slovo "bratr" má podobný význam jako "nepatrní" v Mt 10,40-42 a Mt 18,6-7)". [Update 2018: Kapitoly 24 a 25 Matoušova evangelia jsou též základem článku Vznik a chronologie knihy Zjevení, protože tento Ježíšův proslov o posledních věcech historie tohoto světa je též používán k sestavení chronologie posledních dnů.] |
Diskuse:
Vstup do diskuse: