Zjeveni 17

Zjevení Janovo:

úvodem

01	02	03	04
05	06	07	08
09	10	11	12
13	14	15	16
17	18	19	20
21	22

vznik knihy
obsah
poselství
promluvy
literatura

Ross Taylor 2010, komentář ke knize Zjevení v pdf souboru: Poznámky

Zjevení Janovo 17

biblický text zveřejněn v překladu ČSP

¹Tu přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad tou velikou smilnicí, která sedí na mnohých vodách, ²se kterou smilnili králové země a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“

³A odnesl mne v Duchu do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů. ⁴Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva ⁵a na svém čele měla napsané jméno: ‚Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘

⁶Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl.

⁷Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů. ⁸Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit z bezedné propasti a jít do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa v knize života, užasnou, až uvidí, že ta šelma byla a není, a opět přijde.

⁹Zde je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů: ¹⁰pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko. ¹¹A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby. ¹²Těch deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové mají přijmout na jednu hodinu spolu s šelmou. ¹³Ti budou mít stejný úmysl a svou sílu a moc dají šelmě. ¹⁴Ti budou válčit s Beránkem,a ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní.“

¹⁵Ještě mi řekl: „Vody, které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky. ¹⁶Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, budou jíst její maso a spálí ji v ohni. ¹⁷Neboť Bůh dal do jejich srdcí, aby uskutečnili jeho úmysl, jednali jednomyslně a dali šelmě svou královskou moc, dokud nebudou dokonána Boží slova.

¹⁸A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, které má královskou moc nad králi země.“

Všechny biblické citace jsou převzaty
z Českého studijního překladu, © 2009, Nadační fond překladu Bible. Překlad je zveřejněn bez poznámkového aparátu -- ten lze najít například v Studijní online Bibli.

Komentářové poznámky

Břeťa Fajmon, 28.8.2017; připraveno zejména na základě materiálu [2], str.262-276.

Kapitoly 17 a 18 knihy Zjevení tvoří jeden celek a rozvinují podrobněji stručný zápis o vylití sedmé misky Hospodinova hněvu ze Zj 16,17-21. Klíčem k pochopení celého oddílu je Zj 17,18, kde obraz bezbožného města Babylon (obraz velikého města započatý ve Zj 11,8, které je ve 14,8 označeno jako Babylon) je spojen s obrazem ženy smilnice ze 17,1 nevěrné Bohu (toto spojení lze vykódovat i ze 17,5, ale 17,18 je srozumitelnější).

Zj 17,1-6: obraz ženy smilnice. Dříve, než se z verše 15 dozvíme, že mnohé vody jsou obrazem pozemských národů, je důležité si všimnout, že smilnice sedí na šelmě vykreslené ve Zj 13,1-10 a má sedm hlav a deset rohů podobně jako drak ve 12,3; tj. je odhaleno spojenectví smilnice, šelmy a Satana.

V ruce smilnice drží pohár zvnějšku zlatý, ale pohár je plný ohavností (viz [2],str.270): apoštolu Janovi (a i nám jako jeho čtenářům) je dáno spatřit smilnici stejně, jako ji vidí Bůh -- je odkryto = zjeveno pozlátko tohoto světa, které odvádí lidi od Boha. Jan je vůči tomuto světu negativní, na rozdíl od apoštola Pavla (Římanům 13,1-7) ... proč? Jan snad chce dát důraz na to, že jakkoli svět jeho i naší doby vedl a vede k pokroku, selhává v tom nejdůležitějším: neukazuje na Boha jako našeho Tvůrce, kterému jsme v životě zodpovědni; neukazuje na Ježíše Krista, který nás bude soudit -- naopak bezbožný světový systém pronásleduje ty, kteří jsou věrní Ježíši Kristu a ukazují na něj svým životem (viz verš 6 ... smilnice je zpita krví Ježíšových svědků ... obraz pronásledování).

Zj 17,7-14: vysvětlení obrazu šelmy, na které smilnice sedí. Dříve, než anděl Janovi vysvětlí obraz smilnice, pokračuje v objasnění obrazu šelmy, na které smilnice sedí -- rozvíjí a upřesňuje obraz šelmy z moře = šelmy z propasti z 11,7 a 13,1-10 (viz také poznámky k těmto oddílům).

Šelma byla, není a opět přijde (verš 8) ... parodie a opičení po Bohu, který byl, je a přichází (Zj 1,4.8); na rozdíl od Boha, který nastolí své trvalé království, ovšem šelma má "jít do záhuby", její trest je nevyhnutelný.

Sedm hlav šelmy (Zj 17,3) je vysvětleno ve Zj 17,9-10 jako sedm hor (odkaz na Řím vystavěný na sedmi pahorcích, což je obrazem bezbožné říše, která vzdoruje Bohu) a sedm králů (z nichž nyní má přijít šestý, ale šelma je až osmý z nich) ... číslo sedm není nutně absolutním vyjádřením počtu králů v bezbožném světě, ale spíše vyjádřením početně mnohem více zastoupených bezbožných vládců, z nichž mnozí už přišli a někteří (šestý a sedmý) mají ještě přijít. Šelma jako osmý vládce je obrazem posledního bezbožného Antikrista, který přijde na konci historie. Don Carson (pravděpodobně viz audiopřednášky [28], poznámky ke kapitole 13) poznamenává, že i kdyby byla šelma konkrétním králem (který měl přijít v Římské říši nebo v historii), stejně i tento konkrétní vládce by byl prototypem všech bezbožných vládců, kteří přijdou po něm. Naopak pokud v budoucnu přijde bezbožný vládce, který ničí Hospodinův svět, nebudeme možná vědět, zda je tím posledním Antikristem, ale charakteristiky i osud šelmy na něj můžeme jistě vztáhnout.

Deset králů, kteří přijmou královskou moc na jednu hodinu spolu se šelmou ... obraz pozemských mocnářů, kteří se spolčují či spolčí se šelmou, aby uskutečnili její záměry. Časový rozsah "jedna hodina" neznamená nutně šedesát minut, ale dosti krátký čas v porovnání s kralováním Krista, který bude vládnout tisíc let (Zj 20).

Ti budou válčit s Beránkem (verš 14) ... pravděpodobně tatáž bitva u Harmagedonu, kterou popisuje Zj 16,14-16 (viz také [2], str.275: označení "Pán pánů a Král králů" pochází z Dt 10,17 a je zopakováno ve Zj 19,16, kde se mluví možná o stejné bitvě).

Zj 17,15-18: vysvětlení obrazu smilnice a jejího osudu. Když anděl vysvětlil tajemství šelmy, vrací se k tématu zkázy ženy smilnice neboli bezbožného světového systému -- ve své touze po moci deset králů společně se šelmou zničí svět, a tak sami uskuteční Hospodinův soud. Verš 17: Bůh počítá se záměry bezbožných lidí a zahrnul je do svých záměrů se světem. Bezbožný svět zničí sebe sama.

následující: Zjevení Janovo 18

Diskuse:

Vstup do diskuse: