|
Zjevení Janovo:
úvodem
vznik knihy obsah poselství promluvy literatura Ross Taylor 2010, komentář ke knize Zjevení v pdf souboru: Poznámky |
Zjevení Janovo 8,2-12
2A uviděl jsem sedm andělů, kteří stáli před Bohem; a bylo jim dáno sedm polnic.
Všechny biblické citace jsou převzaty z Českého studijního překladu, © 2009, Nadační fond překladu Bible. Překlad je zveřejněn bez poznámkového aparátu -- ten lze najít například v Studijní online Bibli. |
Komentářové poznámkyBřeťa Fajmon, 29.4.2016; připraveno zejména na základě materiálu [2], str.162-176. Bez ohledu na časování událostí kapitol 6 až 22 (představení tří výkladových přístupů viz poznámky ke kapitole 7), většina vykladačů se shoduje na tom, že sedm polnic, na které je troubeno v dalším obrazu, jenž vidí apoštol Jan po obrazu otevírání svitku, jsou odpovědí na modlitby pronásledovaných svatých ve Zj 6,10 (souvislost je vidět i ve Zj 5,7) -- protože v 8,3-4 dým kadidla společně s modlitbami svatých byl přijat u Boha, v 8,5 pak anděl do téže kadidelnice, která před Boha přednesla hořící vůni, nabere další oheň a svrhne jej na zem (tj. oheň, který přináší modlitby před Boha, je použit jako nástroj soudu, a skutečně události následujících šesti ze sedmi polnic jsou spojeny s ohněm). Ross Taylor ([2], str.172) zde dodává, že v 8,3 je zmínka o modlitbách všech svatých, nejenom mučedníků -- a všichni svatí se modlí modlitbu "přijď tvé království, buď vůle tvá"; tj. polnice jsou počátkem Hospodinových soudů, které předznamenávají příchod jeho království. Též je jasné například z porovnání šesté pečeti (Zj 6,12-17 ... nebeské hvězdy padly na zem) a čtvrté polnice (Zj 8,12 ... byla zasažena třetina hvězd), že události cyklu pečetí a cyklu polnic probíhají paralelně -- události čtvrté polnice se odehrály před událostmi šesté pečeti, sedmá polnice tedy zazní při otevření šesté či sedmé pečeti. Návaznost na jiná troubení na polnici v Bibli: polnice zazněly při setkání lidí s Bohem (Ex 19 ... sestup Hospodina na horu Sínaj; Zj 1,10 ... Jan uslyšel hlas Ježíše Krista jako hlas polnice) nebo při události Hospodinova boje a soudu (Jozue 6 ... dobývání Jericha). Lze možná uzavřít, že Jozue 6 a kniha Exodus jsou klíčovými paralelami při výkladu událostí sedmi polnic v knize Zjevení. Zemětřesení v Ex 20,18-20 a Zj 8,5 signalizuje Hospodinovu přítomnost. V neposlední řadě, polnice knihy Zjevení jsou možná naplněním hebrejského svátku památky troubení (viz Lv 23,23-25 nebo článek Ježíš Kristus a hebrejské svátky), který vyzývá lidi ke smíření s Bohem před příchodem jeho krále Ježíše Krista. Události z Jozue 6: po sedm dní obchází sedm kněží se sedmi polnicemi hradby Jericha (se schránou smlouvy signalizující Hospodinovu přítomnost) a troubí na polnice, sedmý den město obejdou sedmkrát a při tomto posledním troubení se hradby města zřítí a lid Izraele je dobude. Troubením na polnice lid Izraele vyhlašoval Hospodinovu moc a varování obyvatel města před přicházejícím soudem a zničením města. Podobně sedm eschatologických polnic knihy Zjevení varuje obyvatele celé země před Hospodinovou mocí a přicházejícím soudem. Události knihy Exodus: egyptské rány byly seslány jako Hospodinova odpověď na volání pronásledovaného Božího lidu (Ex 9,3), když farao nechtěl dovolit lidu Izrael odejít z Egypta a uctívat Boha. Podobně i při troubení na polnice v knize Zjevení dopadají na svět rány jako varování a počátek soudu těch, kdo pronásledují Boží lid. Další věcí, na které se shodují všechny výklady, je to, že první čtyři polnice uvádějí pohromy, které dopadnou nikoli přímo na lidi, ale na životní prostředí lidí (i když v důsledku těchto katastrof někteří lidé zemřou): první polnice uvede pohromu na zemi, druhá polnice na moře, třetí polnice na řeky a prameny vod, čtvrtá polnice na slunce, měsíc a hvězdy (= okolní vesmír). Série navzájem se doplňujících ran prvních čtyř polnic ukazuje, že tyto dopady budou do všech čtyř světových stran (čili po celém světě), a souvislost s nebeskými tělesy při čtvrté polnici rozšiřuje působnost ran na celý vesmír. Budoucnostní přístup (BP) 02, umírněný budoucnostní přístup (UBP) 02: (otázka BP f, UBP f - výklad prvních čtyř polnic) Tyto dva přístupy vidí události prvních čtyř polnic zcela v budoucnosti, a vidění se příliš neliší od skutečné rány, která dopadne na zemi: například při druhé polnici je něco JAKO hořící hora vrženo do moře -- když je "něco jako" hora vrženo do moře, mohla byto klidně být i sopka, která hodně hořlavého materiálu pošle do moře (zkrátka je to něco spojeného s ohněm), ohnivá katastrofa, kterou svět ještě nezažil (viz [10], výklad Zj 8,8). Idealistický přístup (IP) 02: (otázka IP f - výklad prvních čtyř polnic) Podobně jako otevírání pečetí se začalo odehrávat hned po příchodu Ježíše Krista do nebe, i Hospodinovy soudy uváděné polnicemi se odehrávají v celém průběhu historie mezi prvním a druhým příchodem Ježíše Krista na zem. Tyto rány jsou symbolem řady přírodních katastrof, které dopadají na zemi a jsou jedním z hlasů, který volá lidi k pokání (a podobně jako u faraona a Egypta, i počátkem soudu na ty, kteří pokání činit nebudou ... viz [5]). Protože se jedná o symboly, podobně jako celá kniha Zjevení mluví symbolicky (Zj 1,1), může se jednat o katastrofy různého druhu, nejen věci spojené s ohněm. Důvodem zobrazení těchto pohrom velmi podobných egyptským ranám je předat poselství analogické knize Exodus, ale nyní určené všem lidem na zemi: První polnice (Zj 8,7): krupobití a oheň smíšený s krví ... tato pohroma připomíná sedmou egyptskou ránu (krupobití a oheň ... Ex 9,18-26), může se jednat o jakoukoli ránu, která poničí prostředí na zemi. Jedním z důsledků této rány může být hladomor díky poničení vegetace. Stejně jako egyptské rány (sedmá: krupobití a osmá: kobylky) znamenala revers stvoření = zníčení veškeré zeleně, i zde je zničení třetíny prostředí poukazem na "odstvoření", kdy Bůh přichází se svým koncem a soudem. Přimíšení krve (podobně jako první egyptská rána) ukazuje na smrt jako soud a mělo by lidi zastavit a připomenout jim, že jsou za svůj život zodpovědni Bohu, a ten má moc život dát i vzít. Druhá polnice (Zj 8,8-9): Podle [5], výkladu daných veršů, se nejedná o ohnivou katastrofu, ale o obraz z proroka Jeremjáše 51,25.63, kde zničení Babylonu je přirovnáno ke spálené hoře (verš 25) a ke kameni či skále vržené do moře (verš 63), tj. objekt vržený do moře není prostředkem soudu, ale předmětem soudu. Craig Osborne ([10]) si není jist, zda je to dobrá souvislost, protože ve Zj 8,8 je slovíčko JAKO, nicméně pro přerod obrazu ze SS do NS to není rozhodující -- je možné, že přírodní katastrofa analogická obrazu z Jer 51 měla upozornit na přicházející zničení "Babylonu", který jako obraz bezbožné civilizace na zemi je zničen ve Zj 18 (zničení třetiny lodí ukazuje na poškození obchodu bezbožného "Babylonu" -- nad zničením obchodu v "Babylonu" truchlí obchodníci ve Zjevení 18). Krev je opět varováním před tím, kdo dává i bere život. Třetí polnice (Zj 8,10-11): Možná se jedná (společně s odkazem na první egyptskou ránu, kdy voda proměněná v krev se též nedala pít) o kontrast s tím, jak Hospodin způsobil zesládnutí vody v Maře (Ex 15,22-27), a tak ukázal, že je Pánem nad stvořeným světem a má moc jej proměnit, aby se postaral o svůj lid cestující pustinou. Nyní ve Zj 8 Bůh působí zhořknutí sladkých vod na zemi, aby ukázal, že on je Pánem požehnání daných lidem a má moc jim tato požehnání vzít, pokud jej nerespektují. Čtvrtá polnice: Zde vidíme analogii tmy, deváté pohromy seslané na Egypt (Ex 10, 21-23) -- pokračuje revers stvoření; místo "buď světlo" a "buď vegetace" (Genesis 1) v ranách na Egypt byla v opačném pořadí nejprve zničena vegetace, a pak vzato světlo. Podobně i v ranách ve Zjevení 8 (zničena vegetace ... druhá polnice; vzato světlo ... čtvrtá polnice). Tyto věci prvních tří polnic sice nenastávají v plnosti, postihují jen třetinu země, ale jedná se o počáteční soudy ukazující na zánik tohoto vesmíru. Z analogie mezi Zjevením 8 a egyptskými ranami, kdy Boží lid byl ušetřen působení daných ran (krupobití v zemi Gošeň nepadalo, tma v zemi Gošen nenastala), lze vytušit, že při eschatologických polnicích (= polnicích vykreslených v knize Zjevení) je Boží lid snad uchráněn dopadu těchto ran, i když současně je ohrožen událostmi popsanými při otevírání pečetí. Protože dopady pečetí a polnic se prolínají (křesťané mohou zemřít díky válkám, nenávisti a hladomoru vyvolaném pečetěmi) a není příliš jasné, jak rozlišit příčinu pečeti a polnice, pokud rány dopadají paralelně, lze uzavřít, že Hospodinovi služebníci si mohou být jisti zejména tím, že budou uchráněni před pátou až sedmou polnicí (kap. 9 a kap. 11,15-19) a před miskami hněvu (kapitoly 15 + 16). Osobní reflexe: Je těžké si vybrat mezi výkladem BP a IP, protože oba jsou hrozivé. Možná BP se zdá "humánnější" v tom, že kdyby se rány popsané ve Zjevení týkaly jen pár let v budoucnu na konci historie, tak to postihne jen některé lidi, kteří budou v té době žít, nikoli mnohé generace v mnohých staletích, jak chce vykládat obrazně tyto pohromy IP (ovšem i kdyby BP měl pravdu, postoj lidí vůči Bohu se ostře polarizuje na dvě skupiny v průběhu celé historie). Nicméně výklad IP se mi zdá výstižnější v tom, že Bůh briskně = promptně = velmi rychle reaguje na útisk a nespravedlnost v průběhu historie a sesílá pohromy, které lidem připomínají, že nikoli oni, ale někdo jiný má veškerou moc v tomto vesmíru. Proč by Bůh nemohl v průběhu celé historie posílat lidem upomínky jeho konečného posledního soudu? Z tohoto pohledu výbuch sopky Vesuv v roce 79 n.l., či tsunami v roce 2004 lze obojí zařadit mezi události vykreslené obrazy Zjevení 8. Správně v nich vidíme ničivou pohromu, protože jejich prostřednictvím Bůh lidem připomíná, že naše země není bezpečné a konečné místo naší existence. Poselství těchto událostí je podobné slovům, která Ježíš řekl při katastrofě, jež se stala za jeho chození po této zemi. Na otázku, zda ti lidé, co zahynuli, byli hříšnější než jiní, odpovídá Ježíš, že ne, a dodává (Lk 13,1-5): "Nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete." | ||||||||||||||||||||||||
|
Diskuse: Vstup do diskuse: | ||||||||||||||||||||||||||