Kristus a hebrejské svátky

Zjevení Janovo:

úvodem

01	02	03	04
05	06	07	08
09	10	11	12
13	14	15	16
17	18	19	20
21	22

vznik knihy
obsah
poselství
promluvy
literatura

Ross Taylor 2010, komentář ke knize Zjevení v pdf souboru: Poznámky

Ježíš Kristus a hebrejské svátky

Břeťa Fajmon, 14.4.2016, připraveno v silné závislosti na materiálu [2], str.171-173; všechny biblické citace jsou převzaty z Českého studijního překladu, © 2009, Nadační fond překladu Bible.

V Leviticu 23 najdeme přehled všech hebrejských svátků, které Hospodin povolal k dodržování a slavení lid Izraele ve 2. tisíciletí př.n.l. Všechny z těchto svátků mají určitý vztah i k Nové smlouvě a k Ježíši Kristu.

„Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat, svatá shromáždění – to jsou mé svátky“ (Leviticus 23,2).

a) Každotýdenní svátek Sabatu

Šest dní se bude vykonávat práce a sedmého dne je nejsvětější sobota, svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou práci, je to Hospodinova sobota ve všech vašich sídlech (Leviticus 23,3).

Svátek Sabat se konal každý sedmý den týdne. Je to svátek, kdy lidé přestali pracovat a soustředili se na Hospodina. Je to základní svátek Staré smlouvy, protože byl symbolem či znamením celé Staré smlouvy.

Tento čtyřiadvacetihodinový svátek byl naplněn v Kristu, odpočívá ten, kdo dosáhl víry v Krista (viz list Hebrejům, kapitola 4) -- dnes křesťané nejsou vyzváni, aby dodržovali čtyřiadvacet hodin odpočinku, symbolem Nové smlouvy je víra v Krista. Postoj k Sabatu je nejnáročnější, protože i mezi křesťany existují cca čtyři výklady, jak k Sabatu přistoupit. Doporučuji na toto téma 28 stran z knihy Craiga Blomberga: Perspectives on the Sabbath: 4 views, 2011 (překlad do češtiny Pavel Škoda, 2013), nebo mnohem obsáhlejší překlad (Pavel Škoda, 2012) knihy Daleho Ratzlaffa: Sobota v Kristu, 4.vydání 2010, nebo velmi stručně viz Exodus 20.

b) Jarní svátek 01: pesach a svátek nekvašených chlebů

Toto jsou Hospodinovy svátky, svatá shromáždění, která budete svolávat v jejich určený čas. Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce navečer je velikonoční oběť Hospodinu. Patnáctého dne toho měsíce je Hospodinův svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Prvního dne budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti; sedmého dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. (Leviticus 23,4-8)

První měsíc, 14.den: za soumraku nastává pesach.
První měsíc, 15.den: svátek nekvašených chlebů – den 1.
První měsíc, 16.den: svátek nekvašených chlebů – den 2.
První měsíc, 17.den: svátek nekvašených chlebů – den 3.
První měsíc, 18.den: svátek nekvašených chlebů – den 4.
První měsíc, 19.den: svátek nekvašených chlebů – den 5.
První měsíc, 20.den: svátek nekvašených chlebů – den 6.
První měsíc, 21.den: svátek nekvašených chlebů – den 7.

Slavení pesachu spočívalo v zabití beránka pesachu, který byl připomínkou Boží milosti a prosbou o milost (viz Exodus 12).

Svátek je předobrazem Beránka Božího, který snímá hřích světa (Jan 1,29) -- v Nové smlouvě Krista s lidmi, která je rozšířena na všechny národy a etnické skupiny, jsme místo pesachu vyzváni ke slavení Pánovy večeře (či chcete-li, slavnosti eucharistie), i když nikde není řečeno, jak často se jí máme účastnit (podrobněji viz článek Křest a Večeře Páně).

c) Jarní svátek 02: svátek prvotin z úrody

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, a sklidíte její žeň, přinesete první snop ze své žně knězi. On zamává snopem před Hospodinem, abyste došli zalíbení; druhého dne po sobotě s ním kněz zamává. V den, kdy zamáváte snopem, připravíte ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť Hospodinu a jako patřičnou přídavnou oběť dvě desetiny éfy jemné mouky namísené s olejem jako ohnivou oběť, příjemnou vůni Hospodinu, a jako patřičnou litou oběť čtvrtinu hínu vína. Chléb, pražené zrní ani čerstvé obilí nebudete jíst až do toho dne, kdy svému Bohu přinesete obětní dar. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech. (Leviticus 23,9-14)

Tento den je podobně jako americký svátek díkůvzdání vázán na určitý den v týdnu, nikoli na určité datum. Svátek díkůvzdání v USA se slaví ve čtvrtý čtvrtek měsíce listopadu – svátek prvotin byl slaven vždy první den v týdnu během svátků nekvašených chlebů (jarního svátku 01).

Podle Lv 23,11 má kněz zamávat snopem před Hospodinem v první den po Sabatu. Někteří nechápou Sabat zde zmíněný jako pravidelný každotýdenní Sabat, nýbrž jako první den svátku nekvašených chlebů, který má být dnem svatého shromáždění (Lv 23,7). Když prozkoumáme svátek týdnů, uvidíme, že tato představa je mylná a že Sabat ve verši 11 je opravdu Sabatem sedmého dne.

d) Jarní svátek 03: svátek týdnů = konec jarní sklizně = Letnice

Ode dne, kdy jste přinesli snop jako mávanou oběť, od druhého dne po sobotě si odpočítáte sedm týdnů. Spočítáte padesát dní až do druhého dne po sedmé sobotě a přinesete Hospodinu novou přídavnou oběť. Ze svých sídel přinesete dva chleby jako mávanou oběť; budou ze dvou desetin éfy jemné mouky, kvašené se budou péct jako prvotiny Hospodinu. Spolu s chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho býčka a dva berany. To bude zápalná oběť Hospodinu s patřičnou přídavnou a litou obětí, ohnivá oběť, příjemná vůně Hospodinu. Připravíte též jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako obětní hod pokojné oběti. Kněz s nimi zamává před Hospodinem spolu s chlebem z prvotin jako mávanou obětí, spolu s dvěma beránky. Budou svaté Hospodinu, pro kněze. Právě v ten den svoláte a budete mít svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. To je věčné ustanovení ve všech vašich sídlech pro vaše generace. A když budete sklízet žeň své země, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy po své žni. Nech je pro chudého a příchozího. Já Hospodin jsem váš Bůh. (Leviticus 23,15-22)

Měli Hospodinu přinést oběť z nové úrody obilí. Tento svátek týdnů měli slavit v den následující po sedmém Sabatu, bylo to tedy sedm úplných týdnů (sedm Sabatů) od svátku prvotin. Tedy svátek týdnů byl vždy první den po Sabatu, tj. první den týdne. Měl být tedy slaven 50 dnů po přinesení oběti z prvotin, což upřesňuje, že svátek prvotin byl též slaven první den v týdnu.

e) Podzimní svátek 01: památka troubení

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Promluv k synům Izraele: Sedmého měsíce, prvního dne toho měsíce budete mít odpočinutí, památku troubení, svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci a přinesete Hospodinu ohnivé oběti (Leviticus 23,23-25).

Byla slavena v prvním dnu sedmého měsíce. Účel památky troubení není v Bibli přímo uveden, ale podle hebrejské tradice měl upozornit lidi na přicházející den smířený slavený o devět dní později.

f) Podzimní svátek 02: den smíření

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Desátého dne toho sedmého měsíce bude den smíření. Budete mít svaté shromáždění; budete pokořovat své duše a přinesete Hospodinu ohnivé oběti. Právě tohoto dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to den smíření, aby za vás byl vykonán obřad smíření před Hospodinem, vaším Bohem. Neboť kdokoli by se nepokořil právě toho dne, bude vyhlazen ze svého lidu. Kdokoliv by dělal jakoukoliv práci právě v ten den, toho odstraním zprostřed jeho lidu. Nebudete dělat žádnou práci. To je věčné ustanovení pro vaše generace ve všech vašich sídlech. Je to pro vás nejsvětější sobota; budete pokořovat své duše. Večer devátého dne toho měsíce, od večera až do večera budete zachovávat svoji sobotu. (Leviticus 23,26-32)

Byl slaven desátého dne sedmého měsíce. Toto byl den, kdy lidé měli být očištěni od hříchu. Do tohoto svátku měly být veškeré hříchy vyznány a přineseny do svatyně a velekněz sloužil svátek smíření, aby odňal hříchy ze svatyně a dal je na hlavu kozla, který je odnese do pustiny (Leviticus 16).

g) Podzimní svátek 03: svátek stánků a závěrečné shromáždění

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Promluv k synům Izraele: Patnáctého dne sedmého měsíce je svátek stánků po sedm dní pro Hospodina. Prvního dne bude svaté shromáždění. Nebudete dělat žádnou všední práci. Po sedm dní budete přinášet Hospodinu ohnivé oběti. Osmého dne budete mít svaté shromáždění a přinesete Hospodinu ohnivé oběti. Bude shromáždění, nebudete dělat žádnou všední práci (Leviticus 23,33-36).

Sedmý měsíc, 15.den: svátek stánků (den 1).
Sedmý měsíc, 16.den: svátek stánků (den 2).
Sedmý měsíc, 17.den: svátek stánků (den 3).
Sedmý měsíc, 18.den: svátek stánků (den 4).
Sedmý měsíc, 19.den: svátek stánků (den 5).
Sedmý měsíc, 20.den: svátek stánků (den 6).
Sedmý měsíc, 21.den: svátek stánků (den 7).
Sedmý měsíc, 22.den: závěrečné shromáždění (den 8).

Svátek stánků oslavoval podzimní sklizeň, podobně jako svátek týdnů slavil jarní sklizeň.

Čeho jsou hebrejské svátky předobrazem

„Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus“ (Koloským 2,16-17).

Ježíš přišel jako pomazaný Mesiáš téměř před dvěma tisíci let a s tím jsou spojeny hebrejské svátky zachovávané na jaře v době jarní sklizně. Když byl Ježíš ukřižován, tak zemřel jako beránek pesachu (jarní svátek 01). Byl vzkříšen jako prvotina první den po Sabatu (jarní svátek 02). Padesátý den od Ježíšova vzkříšení byl v den letnic, což byl svátek týdnů (jarní svátek 03), seslán na apoštoly Duch svatý. Toho dne uvěřilo tři tisíce lidí slovům apoštolů a přijalo záchranu (Skutky 2).

Ježíš Kristus slíbil, že přijde znovu (Jan 14,1-3) a kniha Zjevení má hodně co říci k přípravě na jeho druhý příchod. Jarní hebrejské svátky byly předobrazem věcí spojených s prvním příchodem Ježíše Krista a podzimní svátky jsou předobrazem věcí spojených s jeho druhým příchodem. Naplnění každého z podzimních hebrejských svátků lze nalézt v knize Zjevení.

Prvním z podzimních svátků popsaných v Leviticu 23 je památka troubení. Ještě jednou, kniha Leviticus nám neříká nic moc o účelu tohoto svátku, ovšem Hebrejové jej chápou jako varování ohledně přicházejícího dne smíření, do kterého musí být urovnány všechny hříchy. Věřím, že památka troubení má své naplnění v sedmi polnicích knihy Zjevení. Studium naznačuje, že troubení na polnice se děje souběžně se zprávami třech andělů - „Bojte se Boha a vzdejte mu slávu“ (Zj 14,7), „Padl, padl veliký Babylon“ (Zj 14,8 a Zj 18,2) a „Neuctívejte Babylon“ (Pravděpodobně se jedná o odkaz na Zj 14,9-12, který má svou paralelu ve Zj 18,4: „Vyjděte z ní, můj lide“.).

Druhým z podzimních svátků je den smíření. Toto byl jediný den v roce, kdy služba velekněze přímo zahrnovala použití archy smlouvy. Lidské oči nikdy jindy archu smlouvy nespatřily. Zjevení 11,19 je prvním i posledním místem, kdy je konkrétně zmíněna v knize Zjevení archa smlouvy. Věřím, že se vztahuje na okamžik, do kterého musíme vyznat všechny hříchy a činit z nich pokání, protože pak se vrátí Ježíš Kristus a pokání už nebude možné. Všimněme si, že archa smlouvy se v knize Zjevení ukáže bezprostředně poté, co zazní sedmá polnice.

Třetím z podzimních svátků je svátek stánků. Jednalo se o díkůvzdání za sklizeň ve druhé polovině roku, podobně jako svátek týdnů byl díkůvzdáním za jarní sklizeň. Rozdílné je to, že svátek stánků byl mnohem větší slavností (viz Leviticus 23). Svátek stánků je předobrazem závěrečné žně lidstva pro Boží království. Zj 14,14-16 popisuje závěrečnou žeň lidstva a Zj 7,9-15 je dalším oddílem zobrazujícím ty, kdo byli sklizeni ze země.

Cílem tohoto přehledu každoročních svátků nebylo jít do detailů, ale ukázat, jak tyto svátku jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Věřím, že pochopení těchto svátků nám může dát dobrou představu o Ježíšově službě a vytvořit soudržný obraz knihy Zjevení.

Zbývá záverečné slovo ohledně naplnění pravidelného každotýdenního svátku Sabatu: tento svátek pro lid Izraele znamenal dvacet čtyři hodin strávených s Bohem a odpočinutí od pravidelné práce. Svátek Sabatu je předobrazem události, která může nastat kdykoli v době mezi prvním a druhým příchodem Krista -- v tom okamžiku, kdy uvěříme, že Ježíš Kristus jako beránek bez viny zemřel za naše hříchy, a přijdeme k němu, abychom prosili o milost k životu z jeho zdrojů.

zpět na sérii: Promluvy z knihy Zjevení Janovo

Diskuse: