Český studijní překlad

A) Základní charakter překladu

• Český studijní překlad lze právem označit za nejpřesnější český překlad, co do znění jednotlivých slov (tzv. formální ekvivalent, tj. ke každému slovu je přiřazeno ekvivalentní slovo překladu) – pokud je nějaké slovo do textu přidáno, je vytištěno kurzívou. Pokud je nějaké slovo z originálu ubráno, doslovný text (či jiný ekvivalentní český překlad) je uveden v poznámce. Pokud jedno slovo v řeckém textu Nové smlouvy je do češtiny přeloženo několika slovy, je toto zaznačeno ^slevým ^shorním ^sindexem :-
  
  Kromě toho je v textu uvedena řada dalších poznámek, které čtenáře velmi lákají naučit se hebrejštinu, aramejštinu a řečtinu (= jazyky origináních textů), nebo minimálně k tomu vyzývají, nebo konkrétně informují o zvláštnostech toho kterého jazyka. Jsou zde uvedeny odkazy na kmeny některých častých konkrétních slov v hebrejštině či řečtině (nebo naopak informace o hapax legomena = o slovech, které jsou v celé Bibli v originálním textu uvedena pouze na jediném místě), poznámky ke gramatickým tvarům slov, co se týká jak české, tak hebrejské či řecké gramatiky. Kvalitou tohoto poznámkového aparátu je tento překlad jedinečný nejen v porovnání s jinými českými překlady, ale určitě zaujímá významné místo i celosvětově [update 2011: jeden z překladatelů, Michal Krchňák vysvětluje význam levých horních indexů u jednotlivých slov].


• Důležitou součástí jsou odkazy na výskyt stejného slova na jiném místě textu. V tomto překlad ČSP navazuje na BK, kde též odkazy byly uvedeny v textu ke konkrétnímu slovu nebo skupině slov. V překladu ČEP není vždy jasné, ke kterému slovu daného verše se odkaz vztahuje. V překladu BK, a mnohem více (podrobnější systém odkazů) v překladu ČSP je zřetelnější, kterého slova se odkaz týká. To významně urychluje využití odkazů, respektive informuje, zda se k jistému slovu či sousloví vztahuje nějaký odkaz či ne.


• Velmi důležitou součástí překladu jsou poznámky ve spodní části každé stránky; tyto poznámky jsou jednak textové (týkají se dalších variant překladu daného slova či fráze, nebo doplňují informaci o slově použitém v originálním textu), tak výkladové (netýkají se přímo gramatiky textu, ale vykládají význam poukazem na souvislosti s jinými místy Bible, popřípadě na regionální či historické souvislosti).


• Další důležitou stránkou překladu je jeho konkordantnost = uvádění pokud možno stejného překladu daného slova na různých místech jeho výskytu. Tím bylo docíleno toho, že překlad ČSP používá asi 40 tisíc slov, kdežto např. překlad ČEP používá v celé Bibli slovník asi 45 tisíc slov. To je důležitý parametr překladu: i když ČSP usiluje o přesnost jednotlivých slov při překladu originálu, celkem oproti ČEP ušetří asi deset procent výrazových prostředků češtiny. Tj cílem ČSP není výrazová bohatost, ale držení se formálního ekvivalentu daného původního slova. I když asi nelze překládat totéž slovo na různých místech vždy stejně, zájmem ČSP je překládat co nejvíce stejně, pokud to čeština umožňuje.

B) Několik postřehů ke Staré smlouvě

• Genesis 1,1-5: systém poznámek prvních slov Bible velmi dobře uvádí čtenáře do jejího čtení: jde o počátek vesmíru a člověka, nikoli Boha, který přebývá ve věčnosti; vysvětlení slov bara’, ’^elohim; poznámku o slovu oddělil jako o klíčovém slovu kapitoly (Bůh vytváří nové kvality, odděluje nové věci od starých). Poznámky se velmi dobře zaměřují na jednoznačné záležitosti textu, nikoli na věroučné otázky výkladu.


• Je skvělé a svědčí o pokorném přístupu, že autoři poznámek si nečiní právo na neomylnost: Genesis 1,16 ... vloženo slůvko, že pravděpodobně nejsou slova slunce a měsíc použita záměrně; Genesis 1,26 ... upozorňují na to, že existují různé pohledy na sloveso učiňme v množném čísle; Genesis 2,4, poznámka t4 k výrazu toledot: poznámky citují většinový názor, a pak dodávají, že existuje i jiný názor archeologa Wisemana. Vidíme zde velmi pečlivý systém poznámek učitele směrem k žákovi, kdy učitel nezamlčuje, kam až ve svém studiu došel, a informuje o otevřených otázkách či nejasnostech.


• Genesis 5,29; Genesis 6,3: pokud v jednom sloupci končí jedna kapitola a začíná druhá, může se stát (jako v u těchto dvou veršů), že poznámka v4 pro verš Gn 5,29 bude zaměněna s poznámkou v4 pro verš Gn 6,3; ovšem tato záměna poznámek většinou nedává smysl, a kromě toho nastává zřídka. Čtenář si musí dát pozor, které kapitoly se daný odstavec poznámek týká.


• Ester 1,3 (poznámka v7), Ester 1,10 (poznámka v20): některé výkladové poznámky poskytují velmi dobrou literární analýzu textu, tj. opakující se motivy či zvláštní charakteristiky dané biblické knihy.


• Oceňuji velmi rozsáhlé poznámky poetických (Job, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní) a prorockých knih (od Izajáše až po konec Staré smlouvy). Poezie i prorocká literatura má svá specifika, která se nám čtenářům neznalým hebrejštiny a aramejštiny poznámkami poněkud odkrývají.


• Lahodnost češtiny nebyla klíčovým záměrem překladu. Přesto zejména Stará smlouva je velmi čtivě připravena. Píseň písní je speciálně přeložena i básnicky, přesnější výrazy jsou občas uvedeny jen v poznámce za cenu lepší melodičnosti básně.

C) Několik postřehů k Nové smlouvě

• Nová smlouva se mi nezdá tolik česky libozvučná jako Stará smlouva. On to ani nebyl záměr autorů překladu, aby ČSP byl překlad s nejlahodnější češtinou. Ani si nemyslím, že je Nová smlouva přeložena v horší kvalitě – spíše jde o to, že o tisíc let starší hebrejština Staré smlouvy, když doslovně překládána, je svou strohostí a břitkostí hodně blízká dnešnímu stylu vyjadřování, kdy po podmětu a přísudku už jsme nesví, když se po třetím čtvrtém slově neblíží nějaká tečka signalizující konec věty. Starořečtina pochází z tisíciletí, kdy se asi lidé vyjadřovali nejrozvláčněji, proto je pro dnešního člověka její doslovný překlad hůře čitelný. Mám na mysli, že Nová smlouva v podání ČSP není tolik čtivá jako např. překlady ČEP či B21, které jsou pro běžné předčítání slova na veřejnosti či na křesťanském shromáždění vhodnější.


• Efezským 1,3-14 je v řeckém originálu jedna dlouhá věta. [update 2015 - srovnání ČSP s překladem SPMP: ČSP překládá tuto větu pěti souvětími oddělenými tečkou a bez přechodníků, kdežto SPMP zachovává v překladu tohoto oddílu jedinou větu i některé přechodníky -- v tomto smyslu bychom mohli říci, že SPMP je doslovnějším překladem než ČSP, protože modeluje překlad (jako BK) v podobné textové složitosti jako originál; na druhé straně, ČSP trochu "ukryje" tuto doslovnost do systému poznámek označených levým horním indexem a upraví text do modernější češtiny -- např. vložením ukazovacích a vztažných zájmen rozdělí na kratší věty, vložením vedlejších vět či spojky "a" (či tečky) převede přechodníky na modernější výrazové prostředky]


• Charakter formálního ekvivalentu zejména v Nové smlouvě klade na čtenáře požadavek, aby čtenář sám překlad převedl do vět, které jsou pro něj srozumitelné: text nabízející varianty překladu nemá ještě věroučnou či teologickou povahu, a na čtenáři je, aby tuto srozumitelnost textu, který čte, dodal. Je docela možné, že nejplodnějšího čtení Nové smlouvy bude dosaženo tehdy, když si čtenář vytvoří svou vlastní variantu textu – napíše text svými slovy, aby přitom zachoval (či volbou překladových variant DOTVOŘIL) význam přečteného.


• Ef 1,4-6 (B21): V něm nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní v lásce. Ve své laskavé vůli nás předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní. Chvála jemu za tu slavnou milost, kterou nás obdařil ve svém Milovaném!


• Ef 1,4-6 (ČSP): On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu. Když porovnáme překlady B21 a ČSP tohoto místa, vidíme, že
  
  
  • B21 uvádí "před ním", ČSP přesnější "před jeho tváří".
  
  
  • ČSP volí "podle zalíbení své vůle", které je více ve shodě s řeckým textem, který obsahuje předložku kata (podle).
  
  
  • ČSP překládá "sobě k synovství", B21 volí formulaci "za jeho vlastní". ČSP tak přesněji zachovává informaci, že podmětem celé věty je Bůh Otec.
  
  
  • "Ke chvále slávy jeho milosti" je přesný překlad ČSP, kdežto B21 vkládá sloveso a překládá volně jako novou větu.
  
  
  • Je snad vidět větší libozvučnost B21, ale větší snaha o přesnost u překladu ČSP.


• Slyšel jsem též několik hlasů, že Nová smlouva se příliž úzce shoduje s textem překladu ČEP. Není ovšem cílem překladatelů ČSP, aby za každou cenu hledali nějaké jiné výrazové prostředky češtiny, když mohou navázat na tradici porozumění Bibli, která v českém národě existuje. Také není cílem překladu ČSP hledat jiné výrazové varianty tam, kde ČEP je přesným překladem řeckého originálu – tato snaha o lahodnější češtinu náleží spíše dalším překladům do češtiny, jako je B21 či ČKP (nemyslím, že některý překlad kopíruje od jiného, spíše se shoda objevuje až po samostatném přístupu každého z překladatelských týmů).
  
  
  • Například Efezským 3,21 v překladu ČEP zní: jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků!
  
  
  • Překlad ČSP se téměř doslova shoduje: jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení věčnosti věků! Cílem není větu nějak modifikovat, zejména když původní řecký text je tentýž.
  
  
  • Překlad B21 by vzhledem ke svým cílům spíše mohl větu pozměnit, pokud by měl za to, že je v moderní češtině nesrozumitelná. Místo toho také překládá podobně: Jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši ve všech dobách na věky věků!
  
  
  • Odvážnější varianta se vyskytuje v SNC, který je z českých překladů nejdynamičtější (nejde mu o doslovnost, ale o předání významu): Chvála Bohu za Ježíše! Chvála Bohu za jeho církev! Chvalte ho lidé všech dob!
  
  
  • Komu by se zdál SNC příliš volný a překlady ČSP, ČEP příliš strnulé, mohl by se pokus vytvořit "něco mezi" doslovným překladem a srozumitelnější češtinou, například (můj vlastní překlad): Kéž je jeho sláva zjevná v církvi a na Ježíši Kristu ve všech generacích na věky věků.
    
    
  Je jasné, že při hledání srozumitelné české formulace se překlady mohou lišit, ale mnohá slova textu se vyskytují ve všech překladech.

D) Otázky a perspektivy

• Existence ČSP nevylučuje naši povinnost zápasit o porozumění textu, modlit se a hledat jeho význam pro nás. Přesný překlad znamená, že porozumění si často musí dotvořit čtenář sám. Existence přesného překladu neznamená, že nepotřebujeme další komentáře a výklady biblického textu. Například v Gn 6,4 jsou uvedeni Synové Boží. Kdo to je? To nikdo neví – ale existují komentáře, které na několika stranách shrnují hlavní výkladové přístupy k tomuto textu. Nebo Římanům 6,6: náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován. Co přesně v nás tedy bylo ukřižováno a je mrtvé? (a jak to, že Efezským 4,22 nám říká, že toho starého člověka máme odložit, protože má na nás vliv? Proč s ním musíme ještě bojovat? Vždyť podle Římanům 6,6 má být už mrtev!) To nám nevysvětlí sebepřesnější překlad, ale další komentáře a výklady církve.


• Autoři překladu slibují též konkordanci (ať už elektronicky, nebo tištěně?), což je materiál, který u každého slova uvádí seznam míst, kde se v Bibli vyskytuje. Tato konkordance (dostupná samostatně, nikoli v rámci velkého produktu) by byla vítaným doplněním při čtení Bible pomocí ČSP, ale v první fázi možná čtenáři stačí systém odkazů, který je do textu už nyní zabudován standardně, ať už v elektronické, nebo v tištěné verzi.


• I když autoři se věrně drží pravidel žádné slovo nepřidávat ani neubírat, někdy lze věroučnou příslušnost zdůraznit i volbou příslušného českého ekvivalentu: proč se teló překládá přeji si (1 Kor 7,7) a jindy chci (1 Kor 14,5)? znamená to, že dar celibátu přístupný pro všechny je jen přáním apoštola Pavla, kdežto dar jazyků přístupný pro všechny je jeho příkazem, abychom oň usilovali? Uvítal bych i textovou poznámku přeji si v 1 Kor 14,5, protože české chci často evokuje příkaz, ovšem v uvedených dvou odkazech se o příkaz ani o potvrzení přístupnosti daného daru pro všechny nejedná (takže věroučné otázky lze otevřít i při velmi přesném překladu Bible).

E) Závěrem