Znalci českých překladů Bible zřejmě zaznamenali existenci Pavlíkova překladu Nového zákona, který byl vydán knižně i na internetu v roce 1994 --
před několika měsíci, v listopadu 2014, vyšla nově v Pavlíkově překladu celá Bible, a to opět knižně i elektronicky, pod novým názvem Studijní překlad Miloše Pavlíka (SPMP).
Na stránce překladu jej najdete ke stažení ve formátu pdf, tamtéž nebo ve většině knihkupectví prodávající
Bible jej můžete získat knižně. Překlad je představen jako studijní a na první pohled zaujme velkým množstvím poznámek, které jsou uváděny nikoli pod čarou textu, ale
souhrnně za každou biblickou knihou -- např. za 48 stranami textu knihy Genesis následuje cca 22 stran pouze poznámek. Dobré doplnění tohoto systému představuje programové prostředí
obohu.cz/bible, kde při načtení kapitoly textu prohlížeč za každým veršem zobrazí i poznámky, které se
daného verše týkají (tak opakování stejných poznámek znovu a znovu na každé stránce tištěného textu by bylo nereálné, ale prohlížeči, který zobrazuje jen jednu kapitolu, zobrazení
stejných poznámek v další kapitole nevadí).
Velmi stručné představení překladu: sám pan Miloš Pavlík se otevřeně hlásil ke stylu anglického Darbyho překladu Bible do angličtiny, kde bral
inspiraci či směr stylu práce při překladu do češtiny -- jeho cílem bylo vytvořit překlad co nejvíce doslovný, který dovoluje čtenáři vnímat atmosféru originálních textů Bible
(hebrejštiny, aramejštiny, řečtiny) přímo v češtině. Slovy tvůrců předmluvy a projektu, překladateli se podařilo vytvořit téměř přesný otisk původních biblických jazyků do češtiny a slovenčiny (sesterský projekt -- Pavlíkův překlad
vychází i ve slovenčině).
1) Nejdoslovnější překlad Bible
O jedinečnosti SPMP se přesvědčíme hned na první stránce textu -- jasně je zde vidět, do jaké míry
jde Pavíkův překlad dále než ostatní české překlady Bible a v čem se podařil otisk původních jazyků:
Genesis 1,1-2: Na počátku stvořil Bůh nebesa a zem. ... nad tváří hlubiny nastala tma
nad tváří hlubiny ... na rozdíl od formulace "nad hlubinou" (ČSP) či "nad propastnou tůní" (ČEP) volí SPMP ponechání antropomorfní předložky (= předložky využívající části lidského těla, jako "tvář")
(pozn: ČSP pamatuje na tuto vazbu 'alp-néé horním levým indexem 81)
Genesis 1,2: ... nad tváří vod se vznášející Boží Duch
"Duch Boží se vznášel nad vodami" (ČSP,ČEP), nikoli tak SPMP -- ten volí "vznášející se Boží Duch" ... a vysvětluje v poznámce 6, že se jedná o přechodník "vznášející" a že tento přechodník je ženského rodu!
Jinými slovy, češtinář by možná větu doupravil, použil spíše "vznášel se", jak to i ostatní překlady do češtiny dělají, nebo aspoň doplnil "byl vznášející se", ale SPMP překládá "vznášející se Boží Duch"
přesně podle originálu a nedoplňuje nic.
Genesis 1,4: ... Bůh učinil rozlišení mezi světlem a mezi tmou.
Místo klasického "a oddělil Bůh světlo od tmy" (ČSP) překlad SPMP modeluje přesně hebrejskou formu předložky uvedenou před oběma objekty, které Bůh oddělil:
Bůh rozdělil -- učinil rozlišení -- mezi světlem a mezi tmou.
Genesis 1,5: ... a světlu dal Bůh název den.
"Světlo nazval Bůh dnem" (ČEP), ovšem SPMP se snaží (jak vysvětluje poznámka 8 za veršem 5) zachovat 3.pád originálu, který doslova zní "a zavolal Bůh ke světlu: den" (3.pád ... ke světlu),
tj. i v českém překladu je slovo "světlu".
Některé další drobnůstky při čtení první kapitoly Bible v překladu SPMP:
Při čtení Gn 1,3 a Gn 1,6 hledám poznámku 140, a po chvíli rozkóduji, že se jedná o dvě čísla ... 1 a 40 (poznámka 40 se týká Gn 1,26 ... chvíli mi trvá rozkódovat,
že se jedná o výraz slovesa obsahující "nechť" (trochu neprůhledné, protože poznámka se netýká verše 3, kde se vyskytuje poprvé, ale až verše 26));
nechť nastává světlo (Gn 1,3), nechť vzniká klenba (Gn 1,6), nechť se vody zpod nebes shrnují ... důsledně překlad nedokonavým způsobem;
nechť se vody shrnují na jedno místo, nechť se ukazuje souš ... cílem je zde kombinace pasivního tvaru slovesa a současně neukončeného děje;
překlad SPMP na několika místech chce vystihnout tu vlastnost hebrejštiny, že vedle sebe se objeví stejné sloveso i podstatné jméno, což má za cíl zdůraznění, např:
Gn 1,11: nechť země dává vyrůst porostu; bylinstvu vysemeňujícímu se semenem ... přechodník i podstatné jméno se stejným kmenem; Gn 1,20: nechť se vody rozhemžují hemžením;
nechť se rozlétá letounstvo; atd.
překlad SPMP někdy vytváří i slova, která v češtině běžně neexistují, aby dal důraz na to, že např. v hebrejštině se vyskytuje hromadné slovo:
bylinstvo (Gn 1,11... obecné slovo pro byliny i stromy celkem); stromoví (hromadné slovo); letounstvo = hromadné slovo, které označuje vše, co létá; Gn 2,1: osazenstvo, apod.
(překlad ČSP označuje slova překládaná množným číslem, kde v originálu je jednotné číslo hromadné, horním levým indexem 1)
v textu se objevují infinitivní vazby, které tam jsou díky originálu: ke svlažování zahrady (Gn 2,10), k obdělávání jí (Gn 2,15), ke hlídání jí (Gn 2,15), v den vašeho pojedení z něho (Gn 3,5);
Z těchto příkladů by mělo být jasné, že SPMP jde mnohem dál do hebrejského textu, než by to byl ochotný dělat jakýkoli jiný překlad (sice ČSP v některých věcech též sleduje a vyjadřuje, ale ne ve všech,
speciálně bych řekl, že ČSP se vyhýbá vytváření nových slov a svými výrazovými prostředky zůstává v mezích české gramatiky);
pokud SPMP deklaruje doslovnost, má tím na mysli větší doslovnost, než by člověk čekal -- doslovnost určenou gramatickou strukturou hebrejštiny,
a dokonce doslovnost určenou lexikální bohatostí hebrejštiny, kdy dvě slova s podobným kmenem jsou vytvořena i v češtině, pokud tomu velí hebrejský originál.
2) Pohled do Nového Zákona
Podobně se můžem podívat na některé speciality v Novém zákoně:
Konečně překlad, který překládá pesach jako Minutí!! (omlouvám se, tohle místo lze nejlépe najít ještě ve Starém Zákoně, v knize Exodus 12,27.48 -- v Novém zákoně např. Jan 13,1) Anglický překlad překládá passover (= minutí) odnepaměti,
kdežto např. ČEP překládá "obětní hod beránka", ČSP "velikonoční oběť", ale SPMP překládá doslova "minutí" = passover, protože Hospodin minul (he passed over) dům, kde byly veřeje potřeny krví beránka, a nezabil
prvorozeného syna v tom domě.
ekklésia ... tradičně "církev" ale SPMP: shromáždění; episkopos ... tradičně "biskup", SPMP: dohlížitel; diakonos ... tradičně: diakon, SPMP: pečovatel, jáhen;
tradičně: letnice, SPMP: padesátka;
lze očekávat, že i v Novém zákoně bude překlad řešit jemnosti, například tradiční obrat "vstal z mrtvých" (např. ČEP) překládá SPMP jako "vstal z prostřed mrtvých", aby tím naznačil, že vzkříšení Ježíše Krista
proběhlo na takové rovině, že z pokolení mrtvých, kteří umírají byl Ježíš vzkříšen do jiného stavu, kdy nad ním už smrt nemá moc;
Překlad též užívá kapitálek z různých důvodů, např. PÁN = ho kyrios (v řečtině je člen); KRISTUS = ho christos (vyjadřující spíše titul než jméno: Mesiáš, Pomazaný), atd.
další pravidla viz předmluva překladu k Novému Zákonu.
Velká péče je v SPMP věnována překladu jmen -- trend je jasný: přeložit totéž, co je v hebrejském/řeckém originálu; tj. místo Támar je Thamara, místo Rachab je Raab, místo Davidova otce Izaje je
Jessaj, místo
Betléma je Bethlém; tam, kde v originále je jméno přeloženo na různých místech s odchylkami mezi sebou, tyto odchylky překlad do češtiny zachová;
trend vymýšlení nových slov pokračuje i v Novém zákoně, např. Matouš 5,3: Blaženi působci pokoje (= ti, co působí pokoj);
Slova sóma a sarx, které řada překladů překládá stejným slovem "tělo", SPMP překládá důsledně odlišně, sarx jako "maso", sóma jako "tělo" ... to hraje roli např. v dopise Římanům 8,6,
kde se praví (B21), že "tělesné smýšlení vede ke smrti", ale SPMP překládá "smýšlení masa je ovšem smrt", aby jednoznačně charakterizoval tento typ smýšlení jako typ, ve kterém není přítomen Duch svatý; překlad si trochu zadělá na problémy
v listu Efezským, kde se sóma a sarx vyskytuje v podstatě synonymně, např. Efezským 2,15 (B21 Efeským) "vlastním tělem zrušil (Ježíš Kristus) nepřátelství", kdeždo SPMP si jede ve své linii: "ve svém mase odklidil nepřátelství",
nebo Ef 5,29 uvádí péči o sarx v pozitivním smyslu: "vždyť své maso nikdo nikdy nepojal v nenávist, nýbrž je vyživuje a něžně chová"
-- ale tato důslednost se vyplatí vlastně i v listu Efezským, protože čtenář si může všimnout, že slovo sóma, překládané jako "tělo", mluví též o církvi jako o nově vznikajícím těle, kterému je Ježíš Kristus hlavou.
3) SPMP a ostatní překlady
Nejlepší je porovnat jednotlivé oddíly vedle sebe v různých překladech, o což jsem se pokusil podrobněji u prvních pěti žalmů a u prvních dvou kapitol Listu Efezským -- viz článek
Srovnání osmi českých překladů Bible. Na tomto místě ještě stručná interakce SPMP s některými momenty v jiných českých překladech:
a) počet poznámek ... jen dva překlady dosud deklarovaly poznámky k textu jako nedílnou a podstatnou součást textu, a to ČSP a ČJB -- počtem stran poznámek (po odečtení deuterokanonických knih, které v ČSP a SPMP nejsou obsaženy)
je SPMP o 200 stran poznámek bohatší než ČSP, ale má o 200 stran poznámek méně než ČJB, tj. jedná se o druhý nejobsáhlejší překlad co do objemu překladových poznámek, což je tedy podstatným rysem textu;
též bych přidal, že četba poznámek se předpokládá, protože řada poznámek se týká zdůvodnění voleb překladu, tj. čtenář má číst poznámky společně s textem.
b) charakter poznámek ... zatímco ČSP rozlišuje dva hlavní typy poznámek, technické (týkající se překladu) a výkladové, a ještě odkazy na jiná místa v Bibli uvádí samostatně na okraji stránky, překlad SPMP má jen jednu
kategoii poznámek, ve které uvádí technické záležitosti, případné výklady slov i odkazy.
Dva příklady konkrétních poznámek ve srovnání s poznámkami ČSP:
Žalm 1,1 ... ČSP uvádí výkladovou poznámku -- význam slova blahoslavený, který odvozuje z výskytů slova ašré ve Starém zákoně a tyto významy dokládá odkazy na příslušné verše + uvádí spojitost s řeckým slovem makarioi (blahoslavení, blaze)
v Novém zákoně; SPMP uvádí ke slovu ašré spíše technickou, jazykovou poznámku, že se jedná původně o množné číslo (= blaženosti) v zesilujícím, zdůrazňujícím smyslu; líbí se mi spíše ČSP se svou detailnější informací
o významu slova ašré, které je tak trochu tajemné a pro čtenáře zpočátku nejasné; nicméně SPMP je též pomocný jednak srozumitelným překladem "blaho" a druhak aspoň stručnou technickou poznámkou, že v originálu je množné číslo podstatného
jména;
1.kniha Samuelova 1,3: zde se vyskytuje titul "Hospodin zástupů" ... ČSP v poznámce k tomuto verši uvádí, že se jedná o Boží titul použitý v Bibli 287-krát a že toto je první z těchto výskytů, ale jeho
význam už neodkrývá; SPMP uvádí dva možné výklady
titulu "Hospodin zástupů" a sice odkaz na Numeri 1,3, pozn, 15, kde je místo slova "zástup" použito "vojsko" a jedná se odtud zhruba o titul "Hospodin bojující", "Hospodin válečného tažení", a další odkaz na Gn 2,1,
kde je poprvé použito slovo "zástup" v tom smyslu, že Bůh stvořil veškerý nebeský zástup, vojsko, dav = všecko, co je v nebi i na zemi; zde je pomocnější SPMP, který uvádí dvě jazykové souvislosti na možný výklad titulu;
Ze srovnání poznámek ČSP a poznámek SPMP tedy je zhruba vidět, že poznámky SPMP nejsou v žádném případě nadbytečné či bezvýznamné i ve srovnání s dosti podrobným a kvalitním systémem poznámek ČSP.
c) ve své recenzi o Bibli kralické jsem vyjádřil svůj smutek nad tím, že pravděpodobně žádný novější český překlad Bible už nedokáže zprostředkovat
poetičnost původních jazyků, ze kterých byla Bible přeložena, do té míry, do jaké se to kdysi podařilo překladu BK -- nyní se ovšem zdá, že tímto novým adeptem
na dobré zprostředkování atmosféry doby a rázu biblické literatury je SPMP, protože nemá vůbec problém se dvěma důležitými charakteristikami, kterými jsou přechodníky a dlouhé věty. Posuďte sami,
jak při překladu Efezským 3,8-12 se vedle BK vyjímá překlad SPMP:
Tato milost byla dána mně, menšímu než nejmenší ze všech svatých, bych mezi národy ohlásil blahou zvěst o nevystižitelném KRISTOVĚ bohatství, a všechny osvítil poznáním toho, jaká je správa tajemství, jež bylo od věků
ukryté v Bohu, jenž stvořil všechny věci, aby nyní skrze shromáždění byla knížectvím a vrchnostem v nebeských místech v známost uvedena přerozmanitá Boží moudrost, podle předsevzetí věků, jež pojal v KRISTU Ježíši, našem Pánu,
v němž máme smělost a přístup v důvěře skrze víru v něho.
Čeština je moderní, ale dlouhá věta i jistá poetičnost je zachována! A podívejme se ještě na přechodníkovou klasiku do Efezským 2,13-16 (nejprve BK, a pak
SPMP):
Nyní jste se však v Kristu Ježíši vy, kteří jste kdysi byli daleko, KRISTOVOU krví dostali blízko. Onť je náš mír, jenž obojí učinil jedním a přehradu oplocení zbořil tím, že ve svém mase odklidil nepřátelství,
zákon příkazů záležející v ustanoveních, aby to dvojí sám v sobě zpracoval v jednoho nového člověka, chtěje sjednat mír, a aby obojí v jednom těle uvedl v soulad s Bohem skrze kříž, zabiv jím nepřátelství, atd.
Poetika je zde dobrá, a z pěti přechodníků v BK zůstaly jen dva v SPMP, zatímco např. ČSP v tomto oddílu neobsahuje žádný přechodník.
4) Otázky a perspektivy
(i) Překlad je kvalitním doplněním dnešních podrobných studijních překladů Bible, přesto se objevuje několik věcí, které by podle mého názoru SPMP ještě vylepšily:
Genesis 2,2: A v den sedmý měl Bůh dohotoveno své dílo, jež byl konal ... modernější by bylo "jež vykonal" nebo "jež dosud vykonal", nebo při pochybnostech o předchozích dvou volbách "jež konal" + vysvětlující poznámka.
Efezským 2,14: Onť (Ježíš Kristus) je náš mír. ... modernější by bylo "právě on je náš mír" nebo "vždyť on je náš mír"
Efezským 2,8: Jsteť tou milostí skrze víru zachráněni ... nevyřešila by tento překlad lépe třeba vazba "a právě touto milostí jste skrze víru zachráněni", "touto milostí jste tedy zachráněni" + případná poznámka
při potížích s hledáním adekvátní formulace?
Nebylo by kvalitnější, aby překlad, jež vyšel po roce 2000, mluvil moderní češtinou a nevyužíval obraty, které přiměřenost češtiny posunují o padesát let do minulosti? Odvažuji se to říci snad z podobného
důvodu, ze kterého Miloš Pavlík svůj překlad a poznámkový aparát dělal -- aby v překladu byl patrný otisk původních jazyků, a přesto aby překlad byl srozumitelný pro člověka, který zná jen moderně používané
prostředky češtiny (u výrazů "byl konal", "onť", "jsteť" si nejsem jistý a mám pocit, že SPMP se tak míjí svého cíle v jistém malém procentu zastaralých obratů, jejichž význam není dost dobře možné najít
na běžných místech -- pokoušel jsem se například zjistit význam vazby "onť" na internetu, a nejsem si jistý, zda jsem tento význam na webovém vokabuláři staročeštiny našel)
(ii) Přemýšlel jsem též o užití přechodníků, ale zde je otázka složitější. Použiji-li příklad z knihy Uvedení do novozákonní řečtiny, Josef Bartoň, 3. a pozdější vydání, lekce 7A, tak překládat např. řecký přechodník
ve vazbě "ho dúlos hypégen echón elpida" = "služebník odcházel maje naději" vedlejší větou znamená volit, v jakém vztahu je vedlejší věta k větě hlavní, zda ve stavu časovém (když měl naději), důvodovém
(protože měl naději), podmínkovém (jestliže měl naději) apod. -- chápu tedy oprávněnost ponechání přechodníkové vazby, když si překladatel není jistý o vztahu vedlejší věty k větě hlavní. Ponechat přechodník zde znamená
ponechat volbu interpretace na čtenáři, a to si dovedu představit jako zcela legitimní snahu těch překladů, které se snaží o předání textu s maximální přesností. Takže přechodníky ano -- čeština má sice nástroj vedlejších vět
na jejich nahrazení, ale přitom může dojít v jisté míře k interpretačním nepřesnostem.
5) Závěrem
Překlad SPMP je hodnotným doplněním spektra českých překladů celé Bible dostupných dnes knižně i na internetu -- jedná se o překlad nejvěrnější
originálním jazykům, protože ve své přesnosti jde dále než
i ČSP, jeho doslovnost překračuje běžné prostředky češtiny a je vedena gramatickými i lexikálními strukturami a obraty originálních jazyků. Tato věrnost přepisu
se nezastaví ani před vytvářením nových českých slov, pokud tato lépe vystihují povahu slova původního. Překlad je doplněn bohatým poznámkovým aparátem -- poznámky
tvoří téměř třetinu textu knihy -- a tím se zařadil ke studijním překladům ČSP, ČJB jako třetí překlad Bible do češtiny opatřený bohatým systémem poznámek.
Zdá se, že překlad SPMP převzal roli, kterou dosud plnil čtyři sta let starý překlad BK z roku 1613 -- věrně v novější češtině modelovat co nejdoslovněji originální biblické texty,
předávat současně jejich složitost, poetičnost i přesnost (na první víkend strávený s překladem se zdá, že SPMP je přesnější než BK,
stejně dobře modelující složitost originálních textů jako BK a podobně melodický jako BK). Pro znalce ČSP i BK, lapidárně řečeno: SPMP
mi připadne jako upgradovaná BK s dnešní slovní zásobou, ale s češtinou ještě kostrbatější než ČSP.
Proč tedy číst SPMP, v čem je přínosem? a) pro přesnost překladu je výborný a dostačující ČSP -- SPMP by zde mohl hrát roli jako
alternativa překladu a poznámek, zejména
v online verzi, protože poznámky k textu nemusí čtenář hledat
až na konci každé biblické knihy;
b) někteří přesto budou SPMP číst, protože je ještě doslovnější než ČSP, (autoři ČSP by možná řekli, že tu doslovnost mají stejnou jako SPMP,
jen je více ukryta v systému poznámek a samotný překlad je češtinářsky uhlazený; Miloš Pavlík by možná řekl, že on jen text Bible přeložil
slovo za slovem, a pak už češtinu dál neupravoval, protože to přesně je záměr jeho překladu).
