Přátelé, možná se tomu budete divit, ale docela dost jsem přemýšlel, proč vůbec nějakou webovou prezentaci dělat. "Dnes je přece na Internetu každý, je to naprostý standard" můžete namítnout. Ano, je to tak, ale stejně jsem se jen s tímto zdůvodněním odmítal spokojit. Přemýšlel jsem, jestli je v mém životě něco, co má takovou hodnotu, že se o to chci podělit se všemi ostatními. A jednu takovou skutečnost jsem našel. Myslím, že zvláště v dnešní době, charakteristické rozpadem hodnot a rezignací na nějaký hlubší smysl a cíl lidského života, je dobré podělit se o výsledky svého hledání a objevování na životní cestě zvané křesťanství.
Už od mládí mám tendenci zapisovat si různé myšlenky a úvahy. Do mých
18ti let to ale nemělo nic společného s křesťanstvím, jelikož jsem
vyrostl v prostředí ateismu a o křesťanství jsem nikdy nic smysluplného
neslyšel. To se však dramaticky změnilo v roce 1990, kdy se zcela
nečekaně stal křesťanem můj nebližší kamarád Petr (taky byl dřív
ateista) a ten mi poprvé o křesťanství řekl srozumitelně.
Nebylo to jen o rozumových argumentech, celý ten proces mé reakce na
Petrovo křesťanské svědectví byl mnohem hlubší a komplikovanější,
nicméně byly to i mnohé odpovědi na mé rozumové námitky, které mi
pomohly asi za rok dospět k rozhodnutí, že chci přijmout Ježíše Krista
do svého života. To se stalo v mých 19ti letech. Tím, že jsem se stal
křesťanem, jsem získal pevný světonázorový základ. Na tom jsem mohl
stát a radoval jsem se z poznání, že život smysl a cíl skutečně má!
Člověk by si mohl myslet, že od té chvíle jsem už měl "ve všem jasno".
Pravda je ale taková, že jsem se musel (a musím) v následujícím životě
vyrovnávat s řadou dalších otázek. Navíc se, na základě
nových zkušeností a poznatků, stále znovu vracím k "základům víry" a
zpětně je konfrontuji. Některé věci jsem řešil natolik, že jsem o nich
časem napsal komplexnější studie, které, mám za to, má smysl zveřejnit.
Kéž osloví každého čtenáře!
Ještě než vám představím těch několik studií, řeknu vám něco o sobě, ať alespoň trochu víte, co jsem zač :)
V prvé řadě chci říct, že nejsem ani profesionální teolog ani filosof.
Jsem "laik", který se vyjadřuje způsobem srozumitelným pro normální
běžné lidi.
Z přirozenosti jsem kritický a opatrný. Nejsem typ co "baští věci i
s navijákem" a pokud i něco rychle přijmu, stejně se k tomu časem
vracím a kriticky to hodnotím. To také platí pro věci víry. I když víra
v Boha není něco, co lze rozřešit jenom a pouze na rozumové úrovni,
věnoval jsem nemálo úsilí ujasnění si rozumových argumetntů, které
křesťanskou víru podporují (a zároveň člověk také narazí na argumenty
opačné). Samozřejmě, že jsou určité základní pravdy, s nimiž
křesťanství stojí a padá, a z nichž nelze slevit. Pokud tyto "dogmata"
hájím, pak proto, že jsem se osobně přesvědčil, že jsou dobré důvody
jim důvěřovat.
V křesťanském prostředí se pohybuju od svých 19ti let, nyní (rok 2009)
je to tedy již 18 let. Za tu dobu jsem už něco poznal a zažil. Zpětně
vidím, že v počátečních letech svého křesťanského života jsem velmi
nekriticky přijímal učení a příklad společenství, jehož jsem byl členem
(což je ovšem ve věku 19ti let vcelku přirozené). Krom mnoho dobrého
jsem si velmi rychle osvojil špatný postoj typu "my jsme nejlepší a ve
všem máme pravdu". Život se ale odvíjel dál, postupně jsem poznal jiná
společenství křesťanů, jiné křesťany jak z ČR, tak i z jiných zemí a
protože žijeme ve věku informací, po letech jsem si mohl udělat mnohem
komplexnější pohled na křesťanství a křesťany v dnešním světě. Skrze
tyto zkušenosti a poznatky mě Pán Bůh vyvedl z mého naivního "vím
(skoro) všechno" k postoji pokory a pochopení, že Boží působení mezi
lidmi je mnohem širší a rozmanitější, než jsem si kdy představoval
(dnes se mnohdy cítím spíš tak, že "nevím skoro nic":) .
Jak jsem tedy již řekl, řešil jsem ve svém životě několik zásadních témat. To první by se dalo nazvat Čemu jsem uvěřil a proč jsem tomu uvěřil
. Toto dílo jsem prvně napsal pro své rodiče, kteří byli z mého
příklonu ke křesťanství docela nešťastní. Postupně se ale z "Úvahy"
(jak jsem toto dílko vždycky nazýval) stalo prostě moderně napsané
vysvětlení křesťanského pohledu na svět určené jakémukoli zvídavému
čtenáři.
Už od doby, kdy jsem se setkal s křesťanstvím se s větším či menším
zaujetím vracím k tématu vztahu moderní vědy a víry. Někdy v první
polovině devadesátých let jsem své postřehy sepsal do úvahy s názvem
"Evoluce a Stvoření - jablko sváru nebo prostor k objevům?" Tato práce
obsahuje řadu dobrých pasáží, na druhé straně se v průběhu času
objevila spousta nových skutečností, které posunují téma na stále vyšší
úroveň složitosti. V této oblasti bych spíš odkázal na literaturu
napsanou profesionálními vědci, které je v současnosti již dostatek.
Každopádně ale doporučuji (pokud nechcete strávit zbytek života studiem
knih pro a proti evoluční teorii:) kouknout na velmi zdařilé výpisky,
které Břeťa udělal z některých kapitol knihy I Don't Have Enough Faith to Be an Atheist (Norman L. Geisler, Frank Turek)
V prvních letech mého křesťanského života jsem také přijal jednu literární inspiraci, která vedla k sepsání dobrodružné povídky Slabost času.
Už jako teenager jsem se pokoušel psát sci-fi povídky, ale nic
světoborného z toho nebylo. Slabost času je na
rozdíl od mých teenagerovských pokusů literárně o kus dál a má i hlubší myšlenku.
Dalším tématem, které mě v druhé polovině devadesátých let vrtalo
hlavou bylo, jak se postavit ke skutečnosti, že na světě je tolik
různých náboženství. Postupně vznikla studie Jsou všechna náboženství jen různé cesty k jednomu cíli?
A to je, milí přátelé, prozatím všechno. Pokud vám alespoň některá z
výše uvedených studií přiblíží křesťanství srozumitelným způsobem,
pomůže odpovědět na otázky, které vám vrtají hlavou nebo demaskuje
některý ze všeobecně rozšířených bludů o Bohu a křesťanech, pak má
přítomnost na Internetu určitě nebude zbytečná!