o autorech stránek
articles in English
rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy

Matouš
Marek
Efezským
Zjevení

české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli
základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible
různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika
Starší články:

2021
2020
2019

nejnovější příspěvky
do diskuse:


Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w

Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o




Marek 07 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 9.9.2022

1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

Židé z Judeje a zvláště z Jeruzaléma opovrhovali svými soukmenovci, kteří žili v Galileji. Především farizeové a zákoníci považovali Galilejce za nábožensky laxní v dodržování všech předepsaných příkazů a zákazů. Což bylo umocněno vzdáleností Galileje od jeruzalémského chrámu, jediného místa židovského kultu a centra náboženského a teologického života. Učitelé zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, byli nejen nejzarputilejšími Ježíšovými protivníky, ale měli i větší autoritu než místní zákoníci v Galileji.

Pokračovat ve čtení článku Marek 07

Marek 06 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 4.9.2022

1 Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním.

Marek tak propojuje předchozí vyprávění o vzkříšení dcery Jairovy s následujícím líčením Ježíšova pobytu v jeho domovském Nazaretu.

domov – použité slovo patris může znamenat rodný kraj nebo domov. Marek tu tedy označuje Nazaret za Ježíšův domov. Pojmenování Ježíše příjmením Nazaretský se objevuje u Marka na několika místech. Například: Když (slepý žebrák Bartimaios) uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku (10,47). Řekl jim (anděl): „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován...“ (16,6).

učedníci – myslí se Dvanáct. Text se tady o nich zmiňuje, a tak se připravuje následující zpráva o jejich poslání ve verších 6,7-11. 

Pokračovat ve čtení článku Marek 06

Marek 05 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 19.7.2022

1 Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.

 na protější břeh – ve verši 4,35 jsme četli Ježíšovu výzvu učedníkům: Přeplavme se na druhou stranu – tedy ze západního (židovského) břehu na východní (pohanský) do Zajordání.

do krajiny gerasenské – město Gerasa sice leží 55 km jižně od Genezaretského jezera, ale důležité je, že to místo popisovaného uzdravení bylo územím pohanským. Gerasa a krajina kolem ní byla osídlena pohanským obyvatelstvem.

Pokračovat ve čtení článku Marek 05

Marek 04 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 21.6.2022

1 Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu. 2 Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:

veliký zástup –  v první části evangelia Marek často zdůrazňuje velikost zástupu posluchačů, kteří chtěli slyšet Ježíše a jeho zvěst. Jsou to ti, kdo slyší Boží slovo, a tedy ti, o nichž Ježíš mluví v následujícím podobenství o rozsévači

Pokračovat ve čtení článku Marek 04

Marek 03 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 15.5.2022

Začátek 3. kapitoly popisuje Ježíšovo uzdravení člověka s odumřelou rukou. Příběhu o uzdravení posedlého v Kafarnaum se podobá tím, že se obě uzdravení stala v sobotu v synagóze. Popisy těchto uzdravení otvírají a uzavírají oddíl příběhů spojených s nějakým sporem. Tato část Markova evangelia (1,23 – 3,6) se někdy označuje Pět galilejských sporů. Patří sem ještě uzdravení chromého, spor o půst, spor o sobotu.

Pokračovat ve čtení článku Marek 03

Marek 02 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 15.4.2022

Z cesty po Galilei se Ježíš vrací do Kafarnaum: 2,1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma. 2,2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.

ani přede dveřmi nebylo k hnutí – v Mk 1:28 jsme četli, že po záchraně muže posedlého démonem: pověst o Ježíšovi se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině. Ježíš přitahoval zástupy všude, kamkoli šel.

Pokračovat ve čtení článku Marek 02

Marek 01 – komentářové poznámky


Jaroslav Schrötter, 19.3.2022

1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Markův úvodní verš se většinou považuje za nadpis, ale evangelista jej stejně dobře mohl chápat jako provolání a vyjádření hlavního obsahu celého díla, které přináší Ježíšovo evangelium, ale také Ježíše samého.

V době, kdy Marek psal, se slovo evangelium stalo termínem označujícím kázání o Ježíšovi a o Boží spáse, která se uskutečnila jeho prostřednictvím pro všechny, kdo věří. Apoštol Pavel píše Římanům: Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří... (Ř 1,16).

Počátek – možná tak Marek čtenářům naznačuje, že celé jeho dílo je jen začátkem. Tato myšlenka se dobře hodí k otevřenému konci Markova evangelia ve verši 16,8. Autor nechává čtenáře, aby pokračovali v radostné zvěsti Ježíše Krista ve svém vlastním životě. 

Syna Božího – toto označení odpovídá vyznáním římského setníka v Mk 15,39: A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“

Pokračovat ve čtení článku Marek 01

Nad Biblí: Evangelium podle Marka


Břeťa Fajmon, 6.3.2022

Markovo evangelium je jednou ze čtyř knih v Bibli, které mluví o životě Ježíše Krista. Tyto čtyři knihy se shodují svou výpovědí, ale z každé z nich lze vyčíst jiné věci, kterých si její autor všiml. Marek je označován za člověka, který měl velké oči -- zapsal totiž ve svém evangeliu detaily a věci, které se odehrály, které bylo možné vidět očima. Je sice nejkratší a ze všech čtyř evangelií obsahuje nejméně promluv, ale pravděpodobně je nejstarším textovým svědkem o životě Ježíše Krista. Dobře a stručně svědčí o nejdůležitějších událostech z Ježíšova života, o jeho učení i o jeho životě, smrti a vzkříšení.

Pokračovat ve čtení článku Nad Biblí: Evangelium podle Marka

Spiritualita Benediktovy řehole


Břeťa Fajmon, 3.3.2022

V rámci pohledu do historie jsem se v tomto článku podíval na Benediktovu řeholi, která ve středověku byla velmi rozšířeným textem s pravidly (řehole = regule, pravidla) pro život v klášterech. Přemýšlení obsahuje pohledy na to, v jakém ohledu je život věřícího (nejenom v klášteře, ale kohokoli) podobný dnes. Samotný text řehole existuje v pdf souboru v českém překladu na internetu, tohle je jen doplňující zamyšlení. V Benediktinském klášteře v Praze na Břevnově lze zakoupit i dvě výkladové knihy: český překlad Benediktovy řehole s podrobným komentářem, a jeden komentář této řehole přeložený z němčiny. Knihy jsem ovšem nečetl.

Pokračovat ve čtení článku Spiritualita Benediktovy řehole

Augustinův výklad oddílu Jan 1,15-18 (cca 414 n.l.)


Břeťa Fajmon, 19.2.2022, pracovní překlad z latiny, s přihlédnutím k anglickému překladu Johna Gibba 1888, doplněný krátkým komentářem

15 Jan o něm vydává svědectví a volá: to byl ten, o němž jsem vám řekl, že po mně má přijít -- povstal přede mnou, protože byl dříve než já, 16 a z jeho plnosti jsme my všichni přijali i milost vedle milosti, 17 protože zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda nastala skrze Ježíše Krista. 18 Boha nikdo nikdy nespatřil -- jednorozený Syn, který je na hrudi Otce, (o něm) sám vypověděl (Jan 1,15-18).

Pokračovat ve čtení článku Augustinův výklad oddílu Jan 1,15-18

Augustinův komentář k Janovu evangeliu


Břeťa Fajmon, 5.2.2022, příloha diplomové práce Václava Fojtíka uvedena s laskavým svolením autora

Z celku 124 částí Augustinova výkladu k Janovu evangeliu je jich do češtiny přeloženo z latiny zatím jen třináct. Fojtík 2009, str.4, uvádí, že několik prací hodnotí Augustinovy traktáty a obsahuje citace a úryvky (Karfíková, L: Milost a vůle u Augustina, Oikoumené 2006, str. 132-135; Svoboda, K.: Estetika svatého Augustina a její zdroje, Karolinum 2000, str. 148-151; některé vybrané oddíly z traktátů v katolickém breviáři Denní modlitba církve), ale nejedná se o překlad ucelených traktátů.

Pokračovat ve čtení článku Augustinův komentář k Janovu evangeliu

Starší články – archív 2021