Jaroslav Schrötter, 24.3. 2023
13. kapitola Markova evangelia
spolu s Mt 24-25 a Lk 21 tvoří „synoptickou apokalypsu“. Tato kapitola se
zásadně odlišuje od ostatního textu Markova evangelia tím, že její značná část
je napsaná literárním stylem, který můžeme označit jako apokalyptický.
Slovo apokalypsa (zjevení)
se stalo pojmem označujícím určitý druh židovské literatury, která vznikala v
letech 200 př. Kr. až 100 po Kr. Tento literární druh se dá označit za zjevení
nebeských tajemství, zejména eschatologie. Apokalyptické spisy přinášely svým
čtenářům útěchu, když ukazovaly na Boží soud, který jedněm přinese věčnou
odměnu a jiným věčný trest.
Vrcholným dílem židovské
apokalyptické literatury je 7. až 12. kapitola starozákonní knihy Daniel. V
řadě vidění Dan 7-12 klade důraz na konečné a nevyhnutelné vítězství Božího
lidu. Podle knihy Daniel jsou dějiny plně v Božích rukou, a právě tato
skutečnost je jádrem jeho poselství. Vypráví příběh minulosti takovým způsobem,
aby pronásledovaní Židé pochopili, že jejich utrpení tvoří součást Božího plánu,
na jehož konci je věčná odměna pro Hospodinovy věrné.
Pokračovat ve čtení článku Marek 13
Jaroslav Schrötter, 27.2. 2023
1 Začal
k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal
ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal
vinařům a odcestoval.
Začal k nim mluvit
– posluchači byli zřejmě stejní jako v minulém rozhovoru. Četli jsme o
nich v Mk 11,27: Když (Ježíš) procházel chrámem, přišli k němu
velekněží, zákoníci a starší. A právě o těchto náboženských
představitelích Hospodinova lidu Ježíš mluvil v tomto podobenství. A
mluvil v něm o nich jako o zlých vinařích.
Pokračovat ve čtení článku Marek 12
Břeťa Fajmon, 5.2.2022
V rámci dálkového studia teologie jsem si vybral k proseminární práci otázku, jaký je odkaz středověku pro dialog vědy a víry, nebo ještě lépe, protože to byla proseminárka z filosofie, jaký je odkaz středověku pro dialog víry a rozumu.
Nakonec je z toho takový pokus o průřez historií, jak šla historie v otázce rozumu a víry, a co si z toho můžeme odnést my, běžní obyvatelé 21. století. Založeno v podstatě na knize Pieper: Scholastika, kterou vřele doporučuji, protože celkem srozumitelně mluví o tom, co si o sobě, o historii, o nás lidech můžeme odnést z celkem dlouhého období 500 až 1500 AD.
Pokračovat ve čtení článku Odkaz středověku pro dialog víry a rozumu
Jaroslav Schrötter, 8. 1. 2023
1 Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage
a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků 2 a řekl
jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete,
naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte
je a přiveďte!
Olivová hora – vysoký kopec (826
m n.m.) na východ od starého Jeruzaléma. Od chrámové hory (740
m n.m.) a hory Sión (762 m n.m) ji odděluje údolí potoka Cedron. Olivová hora
má jméno podle olivovníků, které jsou na jejích svazích pěstovány. Na jejím
úpatí poblíž Cedronu je i Getsemanská zahrada.
Pokračovat ve čtení článku Marek 11