Jaroslav Schrötter, 18.9. 2024
Text 9. kapitoly se zabývá tématem,
které se v Pavlových listech objevuje opakovaně. Týká se Pavlova odmítnutí
nároku, aby jako apoštol byl hmotně vydržován církevní obcí, ve které působil. Proto
v Korintu pracoval v Akvilově dílně, kde zhotovoval stany, a
vydělával si tak na své živobytí.
Toto je osmnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a druhý článek (V02) v podsérii Vyznání křesťanské víry. Navazuje na článek o Nicejsko-cařihradském vyznání víry a projdeme v něm (citovaná literatura je uvedena v předchozím článku):
Toto je sedmnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a první článek (V01) v podsérii Vyznání křesťanské víry. Zatímco podsérie Poznání (P01-P08) se zabývala velmi pomalu otázkami, jak vlastně poznáváme, a podsérie Literatura (L01-L08) uvádí různé zdroje pro široký pohled na křesťanskou víru, v této sérii bych rád shromáždil několik článků na téma, co vlastně je jádrem křesťanské víry. V tomto článku si stručně projdeme:
Toto je šestnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a osmý článek (L08) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli následující předměty, které byly víceméně přiřazeny k systematické teologii:
Toto je patnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a sedmý článek (L07) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli následující předměty praktické teologie:
Toto je čtrnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a šestý článek (L06) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli následující "historicko-teologické" předměty a soubornou zkoušku s následující literaturou:
Toto je třináctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a pátý článek (L05) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli asi devět semestrů výuky s tématem Nového zákona a používali tuto literaturu:
Toto je dvanáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a čtvrtý článek (L04) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli asi devět semestrů výuky s tématem Starého zákona a používali tuto literaturu:
Břeťa Fajmon, přepracováno 27.8.2023, dodány lekce 6 a 7, 12.8.2024
Kniha profesora Weingreena je dobrá ke studiu biblické hebrejštiny, protože pomalu buduje i slovní zásobu. Lze ji koupit i jako e-knihu, což umožňuje ji kdykoli koupit. Kniha obsahuje i slovníček v obou směrech, tj. umožňuje dělat překladová cvičení v učebnici v obou směrech, jak z hebrejštiny do češtiny, tak z češtiny do hebrejštiny.
Pro jistotu se pak hodí Hebrejsko-český slovník ke Starému zákonu od Blahoslava Pípala, který si pořiďte od 3. vydání (1997) nebo pozdějšího vydání, protože v novém fontu jsou hebrejská slova mnohem čitelnější.
Toto je jedenáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a třetí článek (L03) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu religionistiky na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme používali tuto literaturu:
Toto je desátý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a druhý článek (L02) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu filosofie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme používali ve třísemestrovém kursu o filosofii (přehled filosofie od počátků do roku 1800) následující základní studijní literaturu:
Toto je devátý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a první článek (L01) v podsérii Teologická literatura. Při bakalářském studiu etiky na Evangelické teologické fakultě v roce 2019-2020 jsme používali ve dvousemestrovém kursu o etice následující základní studijní literaturu:
(Fuchs 2003, Co dělá naše jednání dobrým) Fuchs, E.: Co dělá naše jednání dobrým. Mlýn 2003, počet stran 173.
Toto je osmý článek v sérii Poznámky k Bibli, a osmý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 35-40, 43-44 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- ale pro změnu jsou uvedeny až na konci článku.
V tomto článku pokračujeme v prezentaci sedmi bodů křesťanského teismu, body 4 až 7 jsou řečeny formou námitek a reakcí na ně.
Toto je sedmý článek v sérii Poznámky k Bibli, a sedmý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 31-35, 41-42 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- ale pro změnu jsou uvedeny až na konci článku.
V článcích P1 až P6 jsme až dosud dospěli k tomu, že a) pravdou máme na mysli to, co je absolutní (v tom smyslu, že to platí pro všechny lidi); b) David Dewitt se soustředí zejména na kritérium nepopiratelnosti při poznávání pravdy, já jsem se snažil zdůraznit i další kritéria, o kterých David vlastně také mluví:
Připomeňme si takzvaný apoštolský
dekret, který kolem roku 49 vznikl na Jeruzalémském církevním sněmu a upravoval
soužití křesťanů obrácených z židovství (židokřesťanů) a (pohanokřesťanů).
Na křesťany původem z pohanství měly být kladeny jen nejnutnější
požadavky, jak se o tom píše ve Sk 15,28-29: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými
povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné: Zdržujte se všeho, co bylo
obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve,
a konečně smilstva.
Toto je šestý článek v sérii Poznámky k Bibli, a šestý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 25-30 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- ale pro změnu jsou uvedeny až na konci článku. Zbývá projít druhou trojici světonázorů, tentokráte ty hlavní, zastávané většinou lidí na planetě.
Toto je pátý článek v sérii Poznámky k Bibli, a pátý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 19-24 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- ale pro změnu jsou uvedeny až na konci článku.
Po vyložení šesti postojů ke hledání pravdy v předchozích třech článcích se nyní v následujících třech článcích podíváme na šest základních světonázorů a projdeme některá jejich základní tvrzení.
Toto je čtvrtý článek v sérii Poznámky k Bibli, a čtvrtý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 15-18 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky (se zakrytým pravým sloupcem), u každé je právě jedna z variant správná:
V 7. kapitole Pavel nepojednával o tématu
manželství a panenství obecně, ale odpovídal na dotazy korintských
křesťanů. Šlo o to, zda v korintské církevní obci mají svobodní lidé a
vdovy vstupovat do manželství. Tato otázka je zvláštní, protože v antickém a
židovském světě byla rodina s mnoha dětmi znamením požehnání.
Toto je třetí článek v sérii Poznámky k Bibli, a třetí článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 11-14 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky (se zakrytým pravým sloupcem), u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí): Pokud jsou odpovědi nejasné, nevadí, otázky jsou jen pozváním k formulaci daných pojmů.
Toto je druhý článek v sérii Poznámky k Bibli, a druhý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 7-10 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky (se zakrytým pravým sloupcem), u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí):
Toto je první článek v sérii Poznámky k Bibli, a první článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 4-6 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie budou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky, u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí):
Apoštol Pavel se na začátku 6.
kapitoly zabýval otázkou pohoršlivých soudních sporů mezi křesťany před
pohanskými soudci. Církevní obec si má vytvořit vlastní důvěryhodnou autoritu
pro řešení sporů. Ve verších 7-8 šel Pavel ještě dál, když napsal, že by se
členové církevní obce měli raději vzdát svého práva, než předstupovat před
pohanský soud.
V 1 Kor 5-6 apoštol Pavel
bránil pravidla a řád života křesťanů. Probral tu závažné nesrovnalosti
v korintské církevní obci, o kterých se dozvěděl prostřednictvím lidí
z domu paní Chloe (1,11).
Ve 3. kapitole psal Pavel o tom,
že církevní obec nesmí být závislá na těch, kdo jí zvěstovali evangelium, protože patří jen Kristu. Ve 4. kapitole jde o to, že i zvěstovatel evangelia a zakladatel církevní obce je vnitřně svobodný vůči této obci. Zodpovídá se za svou službu tomu, kdo ho k ní povolal, tedy Kristu. Rozhodně není záležitostí
církevní obce, aby posuzovala Ježíšem poslaného apoštola. V korintské církevní
obci však zřejmě byli lidé, kteří Pavla silně kritizovali. Vyčítali mu, že jeho chování bylo jiné, než chování ostatních misionářů.
Břeťa Fajmon, 22.2.2010, update 7.4.2024: dodány některé online zdroje a některé zdroje v češtině
V následujícím přehledu najdete:
P (první orientace) ... v oddílech "první orientace" doporučuji cokoli, ale nejvíce knihy označené písmenem P. Většinou se jedná o sérii NIVAC, SGBC, BGWC, PtW, REC. Tyto série obsahují poutavější výklad biblického textu a náměty k životu křesťanské víry. Ale pro základní přehled většinou stačí kombinace obou ONLINE odkazů v první orientaci, zejména ten druhý z nich, který je odkaz na komentářík verš po verši nebo oddíl po oddíle.
1 Já jsem
k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako
k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu.
Pavel tady navázal na verš 2,14. (Přirozený člověk nemůže
přijmout věci Božího Ducha..., protože se dají posoudit jen Duchem.) Někteří
členové korintské církevní obce se domnívali, že každý z nich je člověkem
duchovním, Duchem obdařeným. Ale Pavel jim ve svém listě odporoval a napsal
doslova: nebyl jsem schopen mluvit k vám jako k (lidem)duchovním
(pneumatikois), ale jako k tělesným (sarkinois) .
Rád bych upozornil na vznikající multisérii filmů představující život Ježíše Krista, jejíž první čtyři série jsou už k dispozici zdarma online po registraci, s českými titulky; každá série má osm epizod délky 45 minut, od druhé série jsou epizody dlouhé 60 minut:
Pavel přišel do Korintu
z Athén, kde se neúspěšně pokusil přizpůsobit helenskému způsobu řečnění: Jakmile
uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí
řekli: „Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy“ (Sk 17,32). V Korintu
se rozhodl hlásat Krista ukřižovaného.
1 Ani já, bratři, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem
vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí. 2 Rozhodl jsem
se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista
ukřižovaného.
Církev v Korintu: Výhodná poloha starověkého Korintu, bohatého města antického
Řecka, byla příčinou bohatství tohoto města. Díky své poloze bylo námořním
střediskem spojujícím země a kultury tehdejšího světa. Obyvatelé města pocházeli
z mnoha národností a vyznávali nejrůznější náboženství. Přicházeli sem chudí
vystěhovalci i osvobození otroci z Itálie, Řecka, Sýrie, Palestiny i
Egypta. Jejich dovednosti navíc učinily z města středisko řemesel a
obchodu. Za císaře Augusta se Korint stal hlavním městem provincie Acháie,
jejímž správcem byl v době Pavlova pobytu prokonsul Gallio (viz Sk 18,12).