Marek 07 – komentářové poznámky

1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.

Židé z Judeje a zvláště z Jeruzaléma opovrhovali svými soukmenovci, kteří žili v Galileji. Především farizeové a zákoníci považovali Galilejce za nábožensky laxní v dodržování všech předepsaných příkazů a zákazů. Což bylo umocněno vzdáleností Galileje od jeruzalémského chrámu, jediného místa židovského kultu a centra náboženského a teologického života. Učitelé zákona, kteří přišli z Jeruzaléma, byli nejen nejzarputilejšími Ježíšovými protivníky, ale měli i větší autoritu než místní zákoníci v Galileji.

Marek 06 – komentářové poznámky

1 Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním.

Marek tak propojuje předchozí vyprávění o vzkříšení dcery Jairovy s následujícím líčením Ježíšova pobytu v jeho domovském Nazaretu.

domov – použité slovo patris může znamenat rodný kraj nebo domov. Marek tu tedy označuje Nazaret za Ježíšův domov. Pojmenování Ježíše příjmením Nazaretský se objevuje u Marka na několika místech. Například: Když (slepý žebrák Bartimaios) uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku (10,47). Řekl jim (anděl): „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován...“ (16,6).

učedníci – myslí se Dvanáct. Text se tady o nich zmiňuje, a tak se připravuje následující zpráva o jejich poslání ve verších 6,7-11. 

Marek 05 – komentářové poznámky

1 Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.

 na protější břeh – ve verši 4,35 jsme četli Ježíšovu výzvu učedníkům: Přeplavme se na druhou stranu – tedy ze západního (židovského) břehu na východní (pohanský) do Zajordání.

do krajiny gerasenské – město Gerasa sice leží 55 km jižně od Genezaretského jezera, ale důležité je, že to místo popisovaného uzdravení bylo územím pohanským. Gerasa a krajina kolem ní byla osídlena pohanským obyvatelstvem.

Marek 04 – komentářové poznámky

1 Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu. 2 Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:

veliký zástup –  v první části evangelia Marek často zdůrazňuje velikost zástupu posluchačů, kteří chtěli slyšet Ježíše a jeho zvěst. Jsou to ti, kdo slyší Boží slovo, a tedy ti, o nichž Ježíš mluví v následujícím podobenství o rozsévači. 

Marek 03 – komentářové poznámky

Začátek 3. kapitoly popisuje Ježíšovo uzdravení člověka s odumřelou rukou. Příběhu o uzdravení posedlého v Kafarnaum se podobá tím, že se obě uzdravení stala v sobotu v synagóze. Popisy těchto uzdravení otvírají a uzavírají oddíl příběhů spojených s nějakým sporem. Tato část Markova evangelia (1,23 – 3,6) se někdy označuje Pět galilejských sporů. Patří sem ještě uzdravení chromého, spor o půst, spor o sobotu.

Marek 02 – komentářové poznámky

Z cesty po Galilei se Ježíš vrací do Kafarnaum: 2,1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma. 2,2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.

ani přede dveřmi nebylo k hnutí – v Mk 1:28 jsme četli, že po záchraně muže posedlého démonem: pověst o Ježíšovi se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině. Ježíš přitahoval zástupy všude, kamkoli šel.

Marek 01 – komentářové poznámky

1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Markův úvodní verš se většinou považuje za nadpis, ale evangelista jej stejně dobře mohl chápat jako provolání a vyjádření hlavního obsahu celého díla, které přináší Ježíšovo evangelium, ale také Ježíše samého.

V době, kdy Marek psal, se slovo evangelium stalo termínem označujícím kázání o Ježíšovi a o Boží spáse, která se uskutečnila jeho prostřednictvím pro všechny, kdo věří. Apoštol Pavel píše Římanům: Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří... (Ř 1,16).

Počátek – možná tak Marek čtenářům naznačuje, že celé jeho dílo je jen začátkem. Tato myšlenka se dobře hodí k otevřenému konci Markova evangelia ve verši 16,8. Autor nechává čtenáře, aby pokračovali v radostné zvěsti Ježíše Krista ve svém vlastním životě. 

Syna Božího – toto označení odpovídá vyznáním římského setníka v Mk 15,39: A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: „Ten člověk byl opravdu Syn Boží.“

Nad Biblí: Evangelium podle Marka

Spiritualita Benediktovy řehole

Augustinův výklad oddílu Jan 1,15-18 (cca 414 n.l.)

Augustinův komentář k Janovu evangeliu