Jaroslav Schrötter, 23.5. 2023
1 Když
uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome
nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.
Je již po západu slunce, tedy
někdy po 6. hodině odpolední, a tak skončila doba sobotního klidu. Obchodníci
otevřeli své krámky, a bylo možno koupit arómata – směs vonného oleje, balzámu
a koření – pro nabalzamování Ježíšova mrtvého těla. To Josef
z Arimatie při spěšném uložení Ježíšova těla do hrobu nestihl udělat.
Pokračovat ve čtení článku Marek 16
Jaroslav Schrötter, 22.5. 2023
1 A hned
zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali
Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
A hned –
kai euthys – je Markův oblíbený způsob, jak otevřít nové téma. Podle
Markova evangelia bylo ráno, pátek 15. nísanu, svátek Pesach (řecky Pascha),
který předešlého večera začínal paschální hostinou beránka. Tu podle všech tří synoptiků
slavil i Ježíš se svými učedníky stejný večer jako ostatní Židé. Ráno, když
byli beránci snědeni a jejich kosti a další zbytky spáleny, byl Ježíš veden od
Kaifáše do místodržitelského paláce k Pilátovi.
Pokračovat ve čtení článku Marek 15
Břeťa Fajmon, 17.5.2023
V rámci systematické křesťanské teologie jsem se pokusil o zpracování tématu "Bůh". Je to první z témat systematické teologie, jakéhosi uceleného pohledu na křesťanské učení a vyznání. Základních témat je zhruba sedm: o Bohu, o světě, o člověku, o Ježíši Kristu, o Duchu svatém, o církvi, o posledních věcech.
I v češtině existují knihy na toto téma, například MacArthur+Mayhue (2021, počet stran 920), která je mnohem podrobnějším výchozím bodem (má témat devět, kromě sedmi základních ještě téma "Bible" a "andělé"). Tuto knihu jsem ovšem nepoužil, mým hlavním zdrojem je o polovinu stručnější, ale výstižný Thiselton v angličtině (2015, počet stran 467).
Pokračovat ve čtení článku Kdo je to Bůh
Jaroslav Schrötter, 26.4. 2023
Pašije, tedy příběh
Ježíšova utrpení, smrti a vzkříšení, jsou vrcholem Markova evangelia. Marek je
líčí jako naplnění Božího plánu, což dokumentuje pomocí citátů ze Starého
zákona. Jeho pašije vyjadřují základní skutečnost, že Ježíšův pozemský život i jeho
utrpení jsou cestou ke konečnému vítězství. Čtenáře vyzývá, aby následovali
Ježíše s nadějí na svou účast na jeho vzkříšení. Tak se v prvotní církvi
šířila naděje na vzkříšení Ježíšových učedníků. Dokladem je například 1 Kor
15,20-23: Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo
zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak
i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu
všichni dojdou života. Každý v daném pořadí: první vstal Kristus,
potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.
Pokračovat ve čtení článku Marek 14
Břeťa Fajmon, 10.4.2023
Rád bych zde uvedl několik odkazů na text Bible přístupný pro mobilní telefony (a čtečky). Doporučil bych (1) nebo (2), ale překlad používaný v římskokatolické liturgii je k dispozici pouze v aplikaci (5)
Pokračovat ve čtení článku Bible v mobilu
Jaroslav Schrötter, 24.3. 2023
13. kapitola Markova evangelia
spolu s Mt 24-25 a Lk 21 tvoří „synoptickou apokalypsu“. Tato kapitola se
zásadně odlišuje od ostatního textu Markova evangelia tím, že její značná část
je napsaná literárním stylem, který můžeme označit jako apokalyptický.
Slovo apokalypsa (zjevení)
se stalo pojmem označujícím určitý druh židovské literatury, která vznikala v
letech 200 př. Kr. až 100 po Kr. Tento literární druh se dá označit za zjevení
nebeských tajemství, zejména eschatologie. Apokalyptické spisy přinášely svým
čtenářům útěchu, když ukazovaly na Boží soud, který jedněm přinese věčnou
odměnu a jiným věčný trest.
Vrcholným dílem židovské
apokalyptické literatury je 7. až 12. kapitola starozákonní knihy Daniel. V
řadě vidění Dan 7-12 klade důraz na konečné a nevyhnutelné vítězství Božího
lidu. Podle knihy Daniel jsou dějiny plně v Božích rukou, a právě tato
skutečnost je jádrem jeho poselství. Vypráví příběh minulosti takovým způsobem,
aby pronásledovaní Židé pochopili, že jejich utrpení tvoří součást Božího plánu,
na jehož konci je věčná odměna pro Hospodinovy věrné.
Pokračovat ve čtení článku Marek 13
Jaroslav Schrötter, 27.2. 2023
1 Začal
k nim mluvit v podobenstvích: „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal
ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal
vinařům a odcestoval.
Začal k nim mluvit
– posluchači byli zřejmě stejní jako v minulém rozhovoru. Četli jsme o
nich v Mk 11,27: Když (Ježíš) procházel chrámem, přišli k němu
velekněží, zákoníci a starší. A právě o těchto náboženských
představitelích Hospodinova lidu Ježíš mluvil v tomto podobenství. A
mluvil v něm o nich jako o zlých vinařích.
Pokračovat ve čtení článku Marek 12
Břeťa Fajmon, 5.2.2022
V rámci dálkového studia teologie jsem si vybral k proseminární práci otázku, jaký je odkaz středověku pro dialog vědy a víry, nebo ještě lépe, protože to byla proseminárka z filosofie, jaký je odkaz středověku pro dialog víry a rozumu.
Nakonec je z toho takový pokus o průřez historií, jak šla historie v otázce rozumu a víry, a co si z toho můžeme odnést my, běžní obyvatelé 21. století. Založeno v podstatě na knize Pieper: Scholastika, kterou vřele doporučuji, protože celkem srozumitelně mluví o tom, co si o sobě, o historii, o nás lidech můžeme odnést z celkem dlouhého období 500 až 1500 AD.
Pokračovat ve čtení článku Odkaz středověku pro dialog víry a rozumu
Jaroslav Schrötter, 8. 1. 2023
1 Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage
a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků 2 a řekl
jim: „Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete,
naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte
je a přiveďte!
Olivová hora – vysoký kopec (826
m n.m.) na východ od starého Jeruzaléma. Od chrámové hory (740
m n.m.) a hory Sión (762 m n.m) ji odděluje údolí potoka Cedron. Olivová hora
má jméno podle olivovníků, které jsou na jejích svazích pěstovány. Na jejím
úpatí poblíž Cedronu je i Getsemanská zahrada.
Pokračovat ve čtení článku Marek 11