|
o autorech stránek articles in English 
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Izajáš Matouš Marek 1. list Korintským Efezským Zjevení Bible v mobilu české překlady Bible komentáře k Bibli software pro Bibli základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible poznámky k Bibli různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse Augustin o Janovi učit se, učit se: biblická hebrejština biblická řečtina matematika Starší články: 2023 2022 2021 nejnovější příspěvky do diskuse: Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci. Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :) Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o 
|
Český ekumenický překladBřeťa Fajmon, 22.8.2009 Tento článek představuje Český Ekumenický Překlad v sérii České překlady Bible. Český Ekumenický Překlad (online např. zde ... poprvé vyšel roku 1979 u příležitosti čtyřstého výročí prvního vydání Kralické Bible, revize 1985, další úpravy 2001) distribuovaný Českou biblickou Společností je dnes nejrozšířenějším českým překladem Bible, protože byl více než dvacet let jediným překladem napsaným v současné češtině. Představení překladu na stránce České biblické společnosti, delší povídání Miloše Biče o překladu Starého zákona najdete zde. I když zejména v posledních patnácti letech byly ke koupi části jiných, nově vznikajících českých překladů, nechávaly mne chladným: zřejmě mám jakýsi encyklopedický přístup k životu, dokud totiž nemám možnost číst všech 66 knih Bible, objevovat jiné překlady částí Bible mne nějak nelákalo. S Českým Ekumenickým Překladem jsem strávil posledních dvacet let (1988-2008), takže patří nesmazatelně do mého srdce, a i když občas čtu jiné překlady Bible (anglické a české), tak formulace vět z Bible, které mi přicházejí nejvíce na mysl, jsou právě z překladu ČEP.
Význam Českého ekumenického překladu je naprosto jednoznačný: po svém prvním vydání byl téměř třicet let jediným (snad aspoň trochu) dostupným překladem celé Bible napsaným v současné češtině. I když na některých místech (zejména v Novém Zákoně) nedosahuje přesnosti Kralické Bible, byl to krok směrem ke srozumitelnosti a zpřístupnění Bible pro náš národ. Většina lidí si při volbě mezi překladem kralickým a ekumenickým vybrala právě ekumenický, a udělal jsem to i já — důvod lepšího pochopení textu je pro výběr překladu klíčovým.
Překladatelé ČEP jsou často kritizováni některými křesťany za to, že svůj překlad opatřili úvody k jednotlivým knihám, které jsou dost historicky skeptické: jak skeptické vůči totožnosti autora dané biblické knihy (viz článek Dana Drápala Zpověď překladatele Písma (článek 448) a jeho zmínka o autorství prvního listu Petrova), tak skeptické vůči tomu, že biblické knihy popisují skutečné historické události (např. u starozákonní knihy Ester je v úvodu uvedeno, že kniha je historická jen napohled — komentář (v angličtině) Esther od Karen Jobes (1999) naproti tomu tvrdí, že proti historičnosti knihy Ester neexistují žádné silné argumenty). Smutné je, že tuto skepsi vyjadřují, aniž by pro ni uvedli důvody (tato skepse o historické pravosti Bible v knihách vyšlých v češtině pokračuje — v roce 2007 vyšla kniha archeologů Finkelsteina a Silbermana Objevování Bible (Vyšehrad) zpochybňující historickou přesnost Starého Zákona; doporučuji na vyvážení pohledu knihu (také od archeologa) Kennetha Kitchena: On the Reliability of the Old Testament (Eerdmans Publishing 2003, Cambridge (Paperback Edition 2006)), která říká, že archeologie a historie neposkytla vážný důvod zpochybnit pravdivost událostí v Bibli; žel v češtině kniha podobného obsahu ohledně starozákonních knih není). Tyto věci jsou vážné, protože se netýkají jen otázek, zda překládat doslova, nebo různými slovy při zachování významu věty, ale podrývají víru, že Bůh měl moc zachovat text Bible při předávání staletími věrně až do dnešní doby. Asi už tušíte, kam mířím: i když si čeští křesťané cenili překladu ČEP (a i když dnes je stále ČEP počtem prodaných Biblí překladem nejrozšířenějším), téměř hned po jeho dokončení viděli představitelé různých církví, že ČEP jako pomocník při jejich životě s Bohem a čtení Bible nestačí, a tedy pokud Bůh dá některým křesťanům v životě prostor (a pokud tito lidé najdou podporu u ostatních, která je k tomu potřeba), pokusí se o vytvoření dalšího překladu do češtiny. Dobře možná situaci dokumentují slova jednoho z garantů překladu Jeruzalémská Bible (z článku Pavla Mareše Slavná minulost a současné spory): "Často je toto vydání [= ČEP] označováno za ekumenický překlad, což neodpovídá pravdě. Musíme říci, že jde o překlad Českobratrské církve evangelické, který byl proveden za ekumenické spolupráce. ... Jakýsi politický význam přívlastku ekumenický ... ztrácí, při vší úctě k tvůrcům překladu, postupem let na síle." Vedoucími (stejně jako mnohými členy) starozákonní a novozákonní komise překladu ČEP byli skutečně vždy evangelíci, i když překladu se celkem účastnili členové šesti církví. Teologická předpojatost je tedy prvním důvodem, proč po překladu ČEP následovaly další překlady Bible do češtiny. Zda nebudou také teologicky předpojaté a zhostí se svého úkolu předat poselství Bible lépe, ukáže čas. Možná by bylo dobré zakončit zhodnocením ČEP od Jana Hellera, který se sám na tomto překladu podílel jako člen jak starozákonní, tak novozákonní komise tohoto překladu (viz Rozhovor s Janem Hellerem o problémech překládání Bible): "Je příliš nedokonalý, abychom si mohli dovolit ho nekorigovat a je příliš důkladně udělaný, abychom ho mohli úplně odsunout." Tato slova potvrzuje i několik překladatelů novějších překladů Bible, což jsou lidé asi nejvíce oprávnění k jejich hodnocení (vždyť právě oni vzali větu Jana Hellera vážně). Profesor Heller uvádí, že lidé při přemýšlení nad typem překladu Bible dospěli (zhruba) ke třem účelům, ke kterým Bibli použít, a to také trochu vysvětluje důvody vzniku šesti dalších překladů Bible do češtiny nyní na začátku 21.století — za prvé důvody misijní (= text srozumitelný pro člověka, který nezná historii ani žádné církevní termíny ... zde spadá Slovo na Cestu (SNC)), za druhé důvody liturgické (= text čtený při bohoslužbách a při shromáždění věřících, ale také k osobnímu čtení; přesný text, který může obsahovat poetické vyjadřování dokreslující krásu víry ... zde spadají Bible 21 (B21), Český katolický překlad (ČKP), Česká Jeruzalémská Bible (ČJB), a podle mne i Bible Kralická Revidovaná (BKR), o které zatím nevím téměř nic; právě v této kategorii se nachází i Bible Kralická (BK) a Český Ekumenický Překlad (ČEP)) a za třetí písmácký text (co nejpřesnější, i za cenu menší srozumitelnosti; slouží ke studiu ... sem spadá Český Studijní Překlad (ČSP), a možná na mnohých místech i BK (je dáno bohatostí kralického jazyka, která věrněji umožňuje kopírovat originál). Problémem Českého Ekumenického Překladu je podle Hellera to, že nastal značný rozdíl mezi překladem Starého a Nového Zákona — Starý Zákon je laděn spíše směrem k písmáckému textu (= typu 3), Nový Zákon spíše směrem k misijnímu textu (volnější překlad = typu 1). A tak jako celek ČEP nemá ucelenou koncepci — je v kategorii překladů druhého typu, ale klade si ambice současně v prvním a třetím typu překladu, tj. chce splnit všechny cíle, které u Bible existují. Právě na ČEP se ukázalo, že jeden překlad Bible všechny cíle, pro kterou ji lidé užívají, splnit nemůže. Tento důvod koncepce je druhým důvodem, proč se po ČEP objevily další překlady Bible do češtiny. Český ekumenický překlad byl po třicet let (1979 až 2009) platným překladem zpřístupňujícím Bibli v češtině. Nyní při dokončení dalších nových překladů v češtině doporučuji doplnit čtení ČEP některým novějším překladem — z důvodů věroučných (z katolické dílny ČJB nebo ČKP, z dílny nekatolických církví B21 nebo BKR), nebo z důvodů cíle čtení (ČSP pro studium, SNC pro parafrázi vhodnou pro děti nebo lidi naprosto neznalé církevních či náboženských termínů). [Update 2014: Několik zpřesnění na základě publikace Pět novozákonních českých překladů (Josef Bartoň, 2013, Studijní texty České biblické společnosti), která na 80 stranách podává mnohem fundovanější recenzi ČEP, počínaje představením překladu autory samotnými, některé kritické reflexe teologů a filologů, a zpětna reakce autorů na tyto připomínky. Jedinou škodou je snad to, že publikace se týká pouze Nového zákona, ale některé věci Starého zákona jsou též uvedeny ve známost:
zpět na sérii: České překlady Bible
Diskuse: Vstup do diskuse: |