1Třetí měsíc po vyjítí lidu Izraele ze země egyptské přišli na poušť Sínaj. 2Izrael vytáhl z Refídím, přišli na Sínaj a utábořili se tam vedle hory. 3Mojžíš vystoupil k Bohu a Hospodin na něj zavolal z hory:
"Toto řekneš domu Jákobovu a oznámíš synům Izraele: '4Viděli jste, jak jsem jednal s Egyptem, nesl jsem vás jako orlice na křídlech a přivedl k sobě. 5Pokud nyní opravdu budete poslouchat můj hlas a zachovávat mou smlouvu, budete mým vzácným klenotem mezi všemi lidmi, ikdyž mi patří celá země. 6Budete mi královstvím kněží a svatým národem.' Tato slova vyřiď lidu Izraele."
7Mojžíš šel, zavolal si předáky lidu a sdělil jim vše, co mu přikázal Hospodin. 8Veškerý lid společně odpověděl: "Budeme dělat vše, jak to řekl Hospodin." A Mojžíš vyřídil Hospodinu slova lidu Izraele.
9Jakmile tak učinil, Hospodin mu řekl: "Nyní k tobě přijdu v hustém oblaku, aby lid slyšel, jak k tobě budu mluvit a navždy ti věřili. 10Jdi k nim a posvěť je dnes i zítra -- ať vyperou své šaty. 11A třetí den budou připraveni, neboť třetí den sestoupím před očima všeho lidu na horu Sínaj. 12Vymezíš lidu hranice a řekneš jim: 'Mějte se na pozoru vystoupit na horu nebo se dotknout jejího okraje. Kdo by se jí dotkl, určitě zemře. 13Kdo se jí dotkne rukou, určitě bude ukamenován či zastřelen, ať už zvíře, nebo člověk. Při dlouhém troubení teprve budou smět vystoupit na horu.'"
14Mojžíš sestoupil z hory k lidu, posvětil je a vyprali své šaty. 15Řekl jim: "Buďte připraveni po tři dny a nedotýkejte se svých žen."
16Třetí den ráno nastalo hřmění a blesky a těžký oblak přikryl horu a ozvalo se silné troubení na šófar, až se všechen lid v táboře zachvěl. 17Mojžíš přivedl lid z tábora vstříc Bohu a postavili se na úpatí hory. 18Sínaj byla přikryta kouřem, protože na ni Hospodin sestoupil v ohni -- kouř stoupal vzhůru jako kouř z pece a celá hora se zachvěla.
19Zvuk šófaru se rozléhal a byl velmi silný. Mojžíš mluvil a Bůh mu svým hlasem odpovídal. 20Hospodin sestoupil na vrcholek hory Sínaj a zavolal na Mojžíše, který vystoupil na vrchol za ním. 21Hospodin mu řekl:
"Sestup a napomeň lid, ať nepřekročí vymezené území směrem ke mně, aby nezahynuli. 22Podobně i kněží přistupující ke mně se musí posvětit, abych nevyrazil proti nim.
23"Dobře, lid nebude moci vystoupit na horu Sinaj, protože jsi nás napomenul: 'Vymezte hranice kolem hory a posvěťte ji'."
24"Nyní běž a sestup dolů. Pak vystoupíš za mnou jen ty s Áronem. Kněží a lid nepřekročí vymezenou hranici a nevystoupí ke mně, abych nevyrazil proti nim.
Ex 19,1-3: Uzavírá se kruh, který započal v Exodu 3 -- Mojžíš nyní vystupuje na horu, kde se Bohem setkal v hořícím keři, a tak se splňuje, co řekl Hospodin v Ex 3,12, že na této hoře mu bude Izrael sloužit a prožije zde významné setkání s ním.
Ex 19,4-8:: Jedná se o analogii svatebního obřadu, Mojžíš jako prostředník mezi Hospodinem a lidem Izraele předává pokyny, lid odpovídá ANO na Hospodinovu nabídku, že jim chce být Bohem a vést je svým slovem. Je důležité, že tento slib je vysloven ještě předtím, než Izrael uslyší Hospodinovo slovo v kapitolách 20--24; jejich vztah k Hospodinu totiž není založen na tom, že si Hospodinovo slovo nejprve vyslechnou, a pak se rozhodnou, zda mu "tedy" budou věřit
(respektive, lépe řečeno, po vyslechnutí Hospodinových slov, v Ex 24,1-11, lid Izraele opět řekne, že poslechne Hospodinova slova -- jejich "ano" je tedy jakýmsi inklusiem = obálkou kolem kapitol 20--23, kdy mluví Hospodin. Tedy kapitoly 19--24 vytváří jeden celek, ve kterém je vyslovena i ratifikována smlouva Izraele s Hospodinem). Jejich vztah k Hospodinu je založen na tom, že Buh jim dal život -- stal se jim Otcem, vyvedl je z otroctví. Povaha jeho skutku záchrany svědčí o jeho charakteru. Tím, že až dosud poslouchali Hospodinovo slovo, dosáhli vysvobození z Egypta -- to je dostatečný základ pro jejich "ano".
Na druhé straně v těchto slovech zaznívá i velké očekávání z úst Hospodina: Oznamuje Izraeli, že chce žít uprostřed nich. Ve slovech o tom, že mu budou královstvím kneží, je skryt i jeho plán ([1], str.388), že lid Izraele bude plnit kněžskou službu = službu prostředníka mezi Hospodinem a dalšími národy -- aby i další národy poznaly tohoto Hospodina skrze jeho lid.
Ex 19,9-15:: Ze stejného slova jako v Ex 13,1 (posvěť je) lze usoudit i na význam: Mojžíš má celý Izrael, nikoli jen jeho prvorozené, vést k vydání sebe sama Hospodinu, k přijetí Hospodina jako svého Boha. To lze dobře popsat jako analogii křtu (nebo minimálně potvrzení významu křtu, jak jej dnes chápeme my jako křesťané): vydání svého života Bohu, fyzické obmytí je jen vnějším symbolem vzdání se ostatních bohů a vlivů. Lid Izraele se má na čas zaměřit na setkání s Hospodinem, které bude výjimečné: dát si své nejlepší šaty (a nezašpinit se), vzdát se dobrých věcí běžného života a čekat na Hospodina.
Ex 19,16-25: Lidu Izrael je dlouhým troubením dán signál, aby přišli k Hospodinu. Podle všeho přicházejí k úpatí hory do míst, kam směli vkročit, jen když se jim dostane signálu troubením. Vzhledem k Ex 24 ([1], str.391) existovalo jakési meziúzemí, kam mohlo 70 starších a kněží, ale nemohl zde už lid. Jsou zde tedy tři úrovně odpovídající stanu setkávání: Mojžíš s Áronem (odpov. svatyni svatých ... verš 21), prostor pro 70 starších (odpov. vstupu do stánku ... viz Ex 24), a konečně prostor pro ostatní lidi (odpov. nádvoří stánku ... verš 12) -- tedy budoucí stánek je odrazem hory Sínaj, platí stejná pravidla pro přiblížení se k Bohu už při prvním setkání Izraele s Hospodinem, kdy k nim bude mluvit své slovo. Mojžíš vymezil vnitřní kruh (Ex 19,21). Pak vymezil ještě užší prostor, kam budou moci kněží a starší lidu v Ex 24 (verš Ex 19,22). A nakonec vymezil nejužší prostor kolem hory, kam bude moci jen on s Áronem (Ex 19,24). Alternativou k tomuto výkladu je, že Buh v této chvíli (Ex 19) mluví třikrát o témže kruhu určeném pro všechny, a toto trojí opakování jen podtrhuje vážnost zákazu.
Mojžíš zůstává s lidem Izraele a všichni na jedné úrovni poslouchají Hospodinuv hlas (viz [2], str. 433) zaznamenaný v kapitole 20. Tak se splní účel verše 9: lid uslyší vše, co bude říkat Hospodin (verš 5 ... Hospodinův hlas), a sami budou svědky jeho slov.