1 Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl to Slovo. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všechny věci skrze Slovo byly učiněny a bez něj nebylo učiněno nic, co bylo učiněno. 4 V Slovu byl život a život byl světlo lidí 5 a světlo svítí ve tmě, ale tma je neobsáhla (Jan 1,1-5).
Augustinovo kázání na daný oddílek Jan 1,1-5 v pdf souboru:
Několik poznámek k Augustinovu prvnímu kázání-traktátu: Rád bych přidal určitý rozbor Augustinova kázání,
ne abych ho úplně rozpitval, ale abych spíš žasl, či se od něj sám učil.
A) Augustinovo použití dalších biblických veršů:
Jako řada kazatelů, Augustin při svém kázání cituje další místa.
Z jeho slov je to vidět možná více než v dnešní době.
Bez internetu mohl Augustin nasakovat Božím slovem a být v něm krásně zakořeněn. Ve svém kázání (10 stran = přibližně hodinová promluva) použil zhruba dvacet citovaných dalších veršů mimo svůj oddíl výkladu.
Nejdůležitější citace, které souvisí s jeho tématem výkladu, se týkají právě situace, kdy lidi nerozumí evangeliu, a
Augustin se jim snaží pomoci:
1. list Korintským 2,14 (Přirozený člověk nechápe ty věci, které jsou Ducha Božího): Navazuje na obraz tmy,
která neobsáhla světlo v Jan 1,5 ... člověk ve tmě vlastně ani Boží věci nemůže pochopit; potřebujeme pomoc, obrátit
se k někomu dalšímu, k Janovi, který pro nás zapsal radostnou zprávu.
Matouš 5,8 (Blahoslavení čistí v srdci, protože oni uvidí Boha): Když se díváme k Bohu a pozdvihujeme
svá srdce k Bohu, máme to dělat v pokoře, ve zdrženlivosti. Ve své řeči vyzývá dvakrát
(v polovině, oddíl 7, i v závěru, oddíl 19), abychom očistili svá srdce, a tak se mohli setkat s Bohem v Janově svědectví.
Židům 6,12 (Potřebujete, aby vás někdo učil abecedě Boží řeči; potřebujete mléko, ne hutný pokrm):
Toto místo Augustin necituje, ale dvakrát nebo třikrát ve své řeči na ně přímo naráží: pokud nerozumíte,
pokud se snažíte porozumět, ale nejde to, přijměte aspoň něco, a Bůh vám dá časem pochopit další.
Přijměte, že Bůh vše stvořil, a časem poznáte více o tomto Stvořiteli. Přijměte hlavně Ježíše Krista a učete se o něm,
protože v něm je zdroj poznání a moudrosti. Začátek i konec své řeči rámuje Augustin slovy: Od Krista skrze tělo narozeného neodcházej, dokud nedospěješ ke Kristu zrozenému jediným Otcem –- ke Slovu, Bohu u Boha, skrze které je vše stvořeno. Protože to je život, který je v něm světlem lidí.
B) Augustinovo použití obrazů, symbolů a ilustrací:
Kupodivu Augustinův styl není nudný výčet veršů, ale spíše bohatý řetěz barvitých ilustrací, které přechází jedna ve druhou. Skoro se nechce věřit, že se držel nějaké osnovy -- jakoby jedno krátké video bylo střižené dalším, řečeno dnešními slovy. Jeho řeč se pak stává řečí srozumitelnou, kde řadu obrazů a ilustrací si člověk trvaleji zapamatuje. Pokusím se rekonstruovat řetěz deseti obrazů v jeho řeči.
tma: Za dozvuku pátého verše právě přečteného oddílku (tma neobsáhla světlo) Augustin svým posluchačům pokládá otázku: Jste vůbec schopni pochopit, jsem já schopný vyložit slova o Bohu? Ne, až na milost Boží, kdyby se on slitoval a dal nám porozumění. A jak mohl vůbec porozumět Jan, aby nám evangelium mohl předat? Z Boží milosti.
hora: Jan je velkou horou, ke které můžeme pozvednout oči, když chceme porozumět něco o Bohu (cituje např. Žalm 121,1-2: Pozvedl jsem oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc má je od Hospodina, který učinil nebe i zemi).
útes: Byli i jiní velikáni mezi lidmi, ale ukázalo se, že jsou to útesy, jejich učení nakonec působí rozdělení -- ti nepatří k horám, které by přinášely pokoj.
světlo: Ale k samotným horám své zraky nezvedejme, vždyť hory nemají svůj pokoj, který vede k víře, samy ze sebe: Hory jsou osvěcovány shora, zvedněme tedy své oči a srdce až k Bohu,
až nade všechny hory, k Bohu, který vše stvořil.
slovo: Celý viditelný i neviditelný svět byl stvořen Slovem. Slova dnes nemají váhu -- něco řekneme a slovo pomine. Ale toto Slovo nepomíjí, a význam zůstává poté, co zvuk odezní.
Ve slově Bůh je skryto více než zvuk -- je v něm skryt význam, ale i úmysl a plán. Toto Slovo je věčné a trvalé a skrze něj existuje vše, Bůh řekl a stalo se.
červ: Bůh stvořil svět viditelný i neviditelný, velké i malé, anděly i červíčky. Člověk je takový červ, zrozený z masa, stejně jako červi, kteří se objeví ve hnijícím mase.
Ale víte co? Toto Slovo, tento velký Bůh se taky stal červem -- kvůli nám.
moucha: Věřte, že i malincí tvorové jsou stvořeni tím, že Bůh promluvil -- i mouchy, tvorečci, kteří nás zlobí. Proč Bůh stvořil mouchy? Snad proto, aby nás srážel v naší pýše, v naší lhostejnosti. Protože se člověk vyvyšoval, je vydán bleškám a muškám. I na faraona stačily mouchy a žáby, Bůh nemusel poslat medvědy a lvy.
úmysl, plán, um: A kdo dává stvoření život? Stejně jako řemeslník dává život skříňce, kterou vytvoří, a život skříňky, ten trvalý život, je v řemeslníkově mysli (řemeslník znovu postaví skříňku, když ta stará ztrouchniví), podobně i Bůh dává život tomuto světu, ve kterém jsou živé i neživé věci -- ale ten skutečný život, věčný život je v Boží mysli.
světlo: Do tmy ovšem zasvítilo světlo. Tímto světlem byl osvícen a naplněn Jan Evangelista i Jan Křtitel, ale toto světlo osvěcuje každého člověka (Jan 1,9) -- člověk má rozum, a proto je schopný chápat moudrost přicházející od Boha.
zaslepenost: Nechápe ne proto, že nemůže, ale že nechce -- člověk oslněný sluncem toto slunce nevidí, ale přesto slunce a světlo není od něho daleko. Kdo má oči zašpiněné, zahleněné, začouzené, musí si je vyčistit, aby viděl. Očistěte své oči, oči svého srdce, a Boha uvidíte. Blahoslavení čistí v srdci, protože oni uvidí Boha.
C) Augustinův výklad oddílu Jan 1,1-5:
Augustin též brání své učení před dvěma směry své doby. Proti ariáncům, kteří říkali, že Ježíš byl stvořen, že před svým zrozením neexistoval, uvádí Augustin právě argument: Jestliže všechno vzniklo tímto Slovem, svět viditelný i neviditelný, tak toto slovo nemohlo stvořit samo sebe, ale existovalo věčně v Boží mysli, u Boha, v jeho blízkosti. Proti manichejcům, kteří říkali, že Bůh i Ďábel existují ve věčném boji dobra a zla, ve věčné dualitě, Augustin vypráví příběh o rozhovoru manichejce a křesťana o tom, kdo stvořil mouchu, zda Bůh či Ďábel -- vede k víře, že všehny tvorečky stvořil Bůh (tedy Ďábel není stvořitelem, jen ničitelem stvořeného díla). A podruhé se manichejců dotýká v tom, že by chtěli věřit, že i kámen má duši -- to Augustin netvrdí a vůči tomu se vymezuje: život není ve stvořených předmětech, ale v tom, jak je moudře stvořil Bůh. Po tolika verších a obrazech a reakcích se ani nechce věřit, že Augustin opravdu vykládal původní text Janova evanelia. Ale odkryjte tuto vrstvu společně se mnou, zase volně při nahlížení do Augustinova traktátu:
1 Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl to Slovo. 2 To bylo na počátku u Boha. Nechme se vést Janem při svém přemýšlení o Bohu, snad přinese pokoj a dá nám víru. Jestliže chceme zvážit moudrost a obrátit své srdce k Bohu, začněme dříve, než bylo cokoli stvořeno -- začněme u Boha. Zkusme pozdvihnout svá srdce tam, odkud načerpal i Jan Evangelista, očistěme předtím svá srdce.
3 Všechny věci skrze Slovo byly učiněny a bez něj nebylo učiněno nic, co bylo učiněno. Mezi Bohem a tímto stvořeným světem je Slovo, které zaznělo. Toto slovo není jako naše slova, že odezní a už není. Toto Slovo je věčné, a vlastně existovalo ještě dříve, než cokoli vzniklo. Bůh je víc než jen zvuk, než jen slovo, on stojí za veškerou realitou. Toto Slovo bylo s myslí Otce od věčnosti.
Pokud obrátíme mysl k tomu Bohu, který stvořil vše, i naše mysl bude plodit moudrost. Ježíš Kristus je Slovem, úmyslem Boha. Jaký je tento Ježíš? Jaké je toto Slovo? Ze stvořeného světa můžeme tušit o jeho moudrosti a velikosti. Ale hřích a modly stvořeny nebyly, to jsou naše výmysly. Pokud nežijeme s Bohem, stáváme se ničím, mouchami, kterým vládne Ďábel. Podstata života je v Bohu, v jeho Slovu.
4 V Slovu byl život a život byl světlo lidí. Člověk má rozum, a proto je schopný vidět světlo, chápat moudrost Boží. Pokud vše nechápete, nevzdávejte se Krista, dokud nepochopíte, že je více než člověk, že je tím Slovem.
5 A světlo svítí ve tmě, ale tma je neobsáhla (Jan 1,1-5). Světlo nám není vzdálené. Možná jsme světlem zaslepeni a nevidíme je. Ale můžeme očistit svá srdce a podívat se očima svého srdce -- ti, kdo mají čisté srdce, uvidí Boha.
D) Můj výklad Jan 1,1-5:
Souhlasím s Augustinovým výkladem a těžko k němu něco dodávám. Snad jen to, že v prvních pěti verších Janova evangelia prozradil příliš mnoho. Něco z toho, co Augustin řekl, se ovšem odkrývá v oddílu následujícím, Jan 1,6-18, takže čtenáři jeho traktátů brzy doženou Augustinovy myšlenky. Těchto samotných pět vět ještě uvádí trochu tajemně.
1 Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl to Slovo. 2 To bylo na počátku u Boha. Janovo evangelium navazuje na půdu stoicismu, filosofie rozvíjející se ve třech stoletích těsně před letopočtem, ve které byl svět, bohové i lidé součástí jednoho velkého systému, jedné velké Mysli, zvané Logos (Slovo). Jan na tyto myšlenky možná navazuje, když tvrdí, že tento Logos, který drží pohromadě celý svět a život, je Bůh.
3 Všechny věci skrze Slovo byly učiněny a bez něj nebylo učiněno nic, co bylo učiněno (řecký originál: bez něj nenastala ani jedna věc, která nastala). Protože tento Logos drží celý svět, také tento celý svět stvořil. Jan také navazuje na svědectví hebrejského Pentateuchu, jmenovitě knihy Genesis, kap. 1: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.... A řekl Bůh: Buď světlo. A nastalo světlo.
4 V Slovu byl život a život byl světlo lidí Tj. v samotném Slovu byl a je život, protože Slovo tvořilo svět a život. Díky Slovu je zde světlo a lidé mohou žít.
5 A světlo svítí ve tmě, ale tma je neobsáhla (Jan 1,1-5). A toto Světlo stále svítí, a tak život je stále možný. Počkat -- bavíme se o světle fyzickém,
nebo o tom, že Bůh, ten Logos, stále svítí? Pokud Bůh svítí jinak než fyzicky, jak tedy?
