|
o autorech stránek articles in English 
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Izajáš Matouš Marek 1. list Korintským Efezským Zjevení Bible v mobilu české překlady Bible komentáře k Bibli software pro Bibli základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible poznámky k Bibli různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse Augustin o Janovi učit se, učit se: biblická hebrejština biblická řečtina matematika Starší články: 2023 2022 2021 nejnovější příspěvky do diskuse: Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci. Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :) Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o 
|
Dvoupatrový pohled na svět IIBřeťa Fajmon, 9.11.2009 Toto je 5. článek v sérii matematika v souvislostech. Následující myšlenky jsou převážně od Nancy Pearcy z knihy (3). Dvoupatrový pohled na svět, který je spíše ke škodě než k užitku, není jen charakteristikou počátku našeho letopočtu, ale objevuje se na různých rovinách i v moderní době. Například Immanuel Kant navrhoval následující dělení pravdy na dvě oblasti:
Tento pohled na pravdu v podstatě přežívá dodnes. Ve "spodním patře" jsou všechny skutečnosti, které jsou určovány v souladu se zákony přírody, jak živé tak neživé. Současně si však Kant byl vědom, že myšlenka světa jako stroje je nepřijatelná pro lidi citlivé a tvořivé, jako jsou spisovatelé, umělci a náboženští myslitelé. Byl vychován ve zbožné rodině, a tak věřil v morální hodnoty, a ty předpokládají svobodu činit morální volby. Proto zavedl i "horní patro pravdy", kam umístil právě schopnost člověka k samostatným rozhodnutím, ke kterým jej nevede nikdo jiný, jen on sám si je zvolí. (toto svobodné rozhodnutí nevyžaduje nutně víru v existenci Boha. – lze je interpretovat i jako víru v rozum, který je autonomní, tj, je sám svým zákonem) Když se ale nad tímto jednoduchým modelem zamyslíte, tak zjistíte, že je zde rozpor -- že obě části (obě patra) této pravdy nemohou být stejně pravdivé. Jak můžeme mít svobodu volby, a současně žít ve světě, kde je všechno určeno jako součást stroje newtonovské fyziky? Člověk žije ve fyzickém světě naprosto určeném přírodními zákony (spodní patro pravdy) — jak tedy může mít svobodnou vůli? Kant z toho vyšel tvrzením, že člověk prostě potřebuje domnívat se, že se svobodně rozhoduje, bez ohledu na to, co říká věda; podobně vztah mezi ctnostným životem a štěstím nemůže být ponechán pouhé shodě okolností, a proto potřebujeme domnívat se, že existuje Bůh, který tento vztah zaručuje; a konečně dále protože morální dokonalost nemůžeme získat v tomto životě, musíme se domnívat, že žijeme věčně. A tak existence pravdy v horním patře je sama o sobě pochybná. Stručně řečeno, spodní patro je ta část pravdy, kterou známe; horní patro je ta část pravdy, které se nemůžeme ubránit než věřit. Kant v podstatě tento paradox nevyřešil a prohlásil, že musíme jednat, jako bychom měli svobodu vůle. To ale podle něj znamená, že svoboda vůle není nic jiného než užitečná fikce, než zbožné přání. Další možný dvoupatrový model pravdy, který jen lehce obměňuje Kantův model a vyjadřuje jej jinými slovy, je model hodnoty/fakta:
Rozdělení na fakta a hodnoty bylo "ukováno" naší společností ve druhé polovině 19.století s nástupem Darwinismu, kdy Darwin (1859 první vydání jeho knihy O vývoji druhů) navrhl mechanistické vysvětlení vzniku života (respektive to možná tak vyznělo později jako interpretace Darwinova díla; zpočátku věci nebyly tak vyhraněné) — to byl "chybějící dílek ve skládaččce puzzle", který nabídl lidem víru, že naprosto vše, včetně inteligence, se vyvinulo z neživé hmoty. To vedlo k naprostému odřezání od horního patra. Lidé si začali myslet, že historie, věda a rozum vysvětlí vše, a duchovní a morální hodnoty už nejsou všeobsahující a absolutní (začalo se myslet, že horní patro je vlastně jen produktem lidské mysli; a pokud lidskou mysl utvořily evoluční pochody, tak morální a duchovní hodnoty jsou subjektivní, nikoli trvalé). Máme zde ovšem znovu paradox či rozpor – lidé věří, že vše pravdivé je ověřitelné vědou, ale současně jsou ochotni věřit, že mnohé hodnoty v jejich životě (láska, přátelství, věrnost) jsou nadčasové a stálé. Vědec Steven Pinker na MIT (Massachusets Institute of Technology) mluví o lidském mozku jako o pouhém stroji zpracovávajícím data. Ale současně říká, že možnost jednat morálně ukazuje, že jsme více než stroje – že že máme kapacitu činit svobodné, předem neurčené volby. A tak paradoxně tento vědec ČINÍ SKOK VÍRY – přes den se věnuje popisu mozku jako stroje, ale odpoledne odloží svůj materialistický přístup ke světu, a když se vrací ke své rodině, začíná věřit v hodnoty jako láska a svoboda, které jsou v rozporu s tím, čemu se věnoval celý den. Který pohled na svět je soudržnější – pohled křesťana, který vyjde z toho, že Bůh stvořil tento svět a lidi, takže už od začátku je jasné, že jsme více než stroje, nebo pohled vědce, který tvrdí, že člověk je současně stroj i svobodný činitel (uznává, že existuje lidská svoboda a důstojnost, i když pro tyto hodnoty neexistuje základ v jeho vlastním pohledu na svět)? Dovolte mi v této chvíli prezentovat křesťanský pohled na svět, který se mi jeví jako nejsoudržnější, nejlogičtější a nejvíce odpovídající realitě ze všech možných filosofií, náboženství a pohledů. Tento pohled má sice tři teze, ale všechny se dívají na svět jako na jediný celek, na jediné patro či pravdu, která se nijak nedělí. A) Bůh stvořil světNic jiného neexistuje věčně než Bůh. On je zdrojem veškerého stvoření. Vše proto nese stopy Jeho dobrého charakteru, nic není samo o sobě špatné (Bible, 1.list Timoteovi 4,4: Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním.), Být duchovním neznamená zcela se vyhýbat některé části stvořeného světa, ať už to jsou filmy, karty, tanec či make-up. Můžeme se radovat z každé oblasti světa a života. Můžeme obdivovat krásu přírody a divy lidské tvořivosti. Bůh dává věcem jejich totožnost a vládne jak lidskému životu (určuje morální zákony), tak přírodě (určuje přírodní zákony). Rozdíl mezi přírodou a člověkem je pouze v tom, že příroda se řídí podle fyzikálních zákonů automaticky, kdežto člověk si může zvolit, zda poslechne morální zákony.B) Došlo k pádu člověkaNa rozdíl od starořeckého pohledu na svět křesťanství říká, že zlo a nesoulad nejsou vnitřní součástí hmoty, ale jsou způsobeny hříchem člověka, který bere dobrý svět stvořený Bohem a překrucuje jej ke zlým záměrům. Nic není samo o sobě nečisté, ale stává se nečistým, pokud to lidé použijí ve své vzpouře vůči Bohu. Hranice dobrého a zlého neleží mezi některými dvěma částmi stvořeného světa, ale prochází lidským srdcem – spočívá v našem rozhodnutí použít stvořený svět k dobrému, nebo ke zlému. Například: hudba je dobrá, ale moderní písně mohou být použity k tomu, že oslavují nebo schvalují morálně převrácené jednání. Umění je dobrým darem od Boha, ale knihy či filmy mohou být použity k tomu, aby předávaly některé defektní pohledy na svět či podporovaly morální úpadek. Věda je povoláním od Boha, ale může být používána k tomu, aby podkopávala víru ve Stvořitele. Sexualita je v prvé řadě vynálezem Boha, ale může být překroucena k tomu, aby sloužila jen sobeckým cílům. Stát je nástrojem spravedlnosti, ke kterému vedl Bůh, ale může být převrácen v nástroj tyranie a nespravedlnosti. Také církev není uchráněna hříchu – má sloužit lidem a ukazovat na Boha, ale místo služby často touží po moci a člověka ovládá. Žádná oblast našeho života není sama o sobě špatná, ale žádná oblast také není imunní vůči zneužití, díky tomu, že člověk byl stvořen pro svobodu – aby se rozhodoval k dobrému či ke zlému.C) Bůh připravuje vykoupeníProtože Bohu na člověku záleží, připravuje jiný svět, ve kterém nic nebude moci být zneužito, ale vše bude ve spravedlivé harmonii. Tento budoucí svět není jen nějakou duchovní rovinou – Bible mluví o tom, že lidé budou vzkříšeni, dostanou fyzické tělo a budou žít ve fyzickém světě. Čili hmota není špatná sama o sobě, naopak bude součástí tohoto nového světa, "nové země". Nevíme přesně, jak bude život v novém světě probíhat, ale každá součást tohoto světa bude mít v tom budoucím svůj protipól, svůj podíl. Budeme mít fyzická těla, tj. nebude se jednat o negaci života, který žijeme dnes. Namísto toho bude to dobré z každé oblasti našeho života v tom budoucím světě mít své místo. Tohle například znamená, že není možné dělit svět na část fyzickou a část duchovní — v každém zaměstnání či práci tady na zemi je určitá dobrá složka, kterou můžeme rozvíjet, protože bude součástí toho budoucího světa. Každý člověk, každé zaměstnání, každá součást současného světa má pro Boha velkou hodnotu.
zpět na sérii: Matematika v souvislostech
Diskuse: Vstup do diskuse: |