P04 pragmatismus a racionalismus

rozhovor nad Biblí:

Genesis
Exodus
Žalmy
Izajáš

Matouš
Marek
1. list Korintským
Efezským
Zjevení

Bible v mobilu
české překlady Bible
komentáře k Bibli
software pro Bibli

základní otázky:

Existuje Bůh?
Proč křesťanství?
poselství Bible poznámky k Bibli

různá témata:

společnost
film, televize
souvislosti matematiky

povídky
recenze knih

drobnosti
teologická diskuse
Augustin o Janovi

učit se, učit se:

biblická hebrejština
biblická řečtina
matematika

Starší články:

2023
2022
2021

nejnovější příspěvky
do diskuse:

Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w

Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone

Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci.

Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji

Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :)

Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo

Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA

Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o

P04: pragmatismus a racionalismus

Břetislav Fajmon 21.6.2024, přepracováno 25.6.2024

Toto je čtvrtý článek v sérii Poznámky k Bibli, a čtvrtý článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 15-18 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie jsou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky (se zakrytým pravým sloupcem), u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí): Pokud jsou odpovědi nejasné, nevadí, otázky jsou jen pozváním k formulaci daných pojmů.

otázky na téma: pragmatismus a racionalismus	zhodnocení odpovědí
7) Který výrok je příkladem postoje pragmatismu? 7a) Svitky od Mrtvého moře dokazují spolehlivost Bible; 7b) Důkazem spolehlivosti Bible je to, že už 2000 let pomáhá lidem žít lepší život; 7c) Je nejisté, zda bude něčím prokázána spolehlivost Bible.	ad 7a) ne; toto je argument nikoli pragmatismu, ale spíše fakticismu, protože umožňuje porovnat text proroka Izajáše, jak se změnil po tisíci letech opisování; ad 7b) ano; pragmatismus prokazuje pravdivost užitečností; ad 7c) ne; toto je pohled skepticismu.
8) Co je největším problémem u pragmatismu jako testu pravdy? 8a) Rozporuplné myšlenky mohou stejně dobře fungovat. 8b) Některé věci fungují jen chvíli. 8c) Některé věci fungují pro mne, ale ne pro tebe.	ad 8a) Ano, toto je největší problém pragmatismu: Rozporuplná pojetí, například křesťanství a islám, mohou stejně dobře fungovat v různých kulturách -- ovšem křesťanství i islám jsou v několika základních věcech v rozporu, a tak obě nemohou mít pravdu. ad 8b) Ne, pragmatismus trvá na tom, že věci, které fungují, fungují stále. ad 8c) Ne, pragmatismus trvá na tom, že věci fungují pro každého, nejen pro někoho.
9) Rozum (latinsky ratio) je darem i prokletím. Ve kterém z následujících věcí je prokletím? 9a) Rozum logicky uspořádává pravdy, které už jsme přijali. 9b) Rozum logicky odvozuje (dedukuje) další pravdy z těch pravd, které už jsme přijali. 9c) Rozum o platnosti výroku může rozhodnout sám od sebe, bez jakéhokoli jiného základu.	Prokletím je výrok (9c): Rozum většinou pracuje tak, že nás soudržně vede v souladu s tím, co víme (už jsme přijali jako pravdivé, na dobrém základě) a co chceme -- ale někdy potvůrka si nějaké tvrzení přidá, protože se nám hodí, a nepřemýšlíme tolik o jeho nadčasovosti nebo pravdivosti.

Při zkoumání šesti postojů ke hledání pravdy jsme se s Davidem Dewittem ocitli u postoje pátého (e) a šestého (f).

Postoj e) Pragmatismus: pravda musí být praktická

Funguje pravda v životech lidí -- je žitelná? Nejde tedy (na rozdíl od prožitkismu) o jednu prožívanou zkušenost, ale o zkušenost mnoha lidí po dlouhou dobu, co určuje pravdu. Tedy důkazem náboženství nebo filosofie je: Funguje pro lidi?

Co se týká pragmatismu, je nepopiratelné, že chceme a hledáme takový světonázor, který nám pomůže dobře a prakticky žít v tomto světě, který má dobrý dopad pro život rodiny a vychovává nás lidi pro život. Hledáme světonázor, který bude i radostný a bude nám dávat naději, který nám dá sílu k odvaze žít život na svém místě. Který vychová lidi odvážné, ale i čestné.

Postoj e) Protipólem pragmatismu je život podle vedením Boha

Problém s tímto postojem je ten, že úspěch (tj. to, že něco funguje) není totéž co pravda. Výsledky mohou být náhodné nebo i zlé. Ekonomický zisk za cenu útisku chudých není pravdivou životní cestou. Podobně i fungování něčeho po dlouhou dobu ještě není zárukou pravdivosti.

Zkrátka, jen na základě toho, že něco funguje, jednotlivé světonázory nerozlišíme nebo nepotvrdíme jejich pravdivost. V Indii funguje hinduistický panteismus, v Americe funguje pro křesťany teismus. Ale hinduismus a křesťanství si navzájem odporují, tj. nemohou být současně pravdivé.

Nebezpečím pragmatismu, jak i ukazuje život na západě v posledních dvou stoletích, je tak trochu sklon k sobectví -- v dobrém světonázoru neplatí, že účel světí prostředky nebo že cíle lze dosáhnout jakýmkoli způsobem. Když zkoumáme například zákon, který Hospodin dal Izraeli pro život, tím nejvyšším principem zde není úspěch či praktický život, ale úcta vůči Hospodinu, ve které se vše odehrává, a úcta vůči bližnímu jako účastníku stejné smlouvy Izraele s Bohem. Určitě jedním pólem správného světonázoru je radost a štěstí nás lidí, ale druhým pólem je radost a štěstí Boha, kvůli kterému vyjdeme ze svých zaběhaných kolejí a uskutečníme ve svém životě to, co se nám až dosud nepodařilo, a to je obraz Boha. Budeme věrní v těch vztazích, které nám Bůh dal, s těmi finančními prostředky, které máme, a když se nám naskytne možnost užít vztah jen jako prostředek zisku, nebo získat finance způsobem nečestným, tak toho nevyužijeme. Ba co víc, při přestoupení práva nahradíme škodu, kterou jsme druhému způsobili, a mnohem víc než jen že nebudeme druhým škodit -- budeme usilovat o jejich dobro.

Zkrátka a dobře, pravda je praktická, ale ne pragmaticky překrucovatelná k tomu, co se nám hodí (není postavená na zisku jako nejvyšší hodnotě). Podstatou například smlouvy Hospodina s Izraelem je to, že Hospodin chce být jejich Bohem a oni chtějí být jeho lidem -- jsou zachráněni z nespravedlivého otroctví, a chtějí se učit od Hospodina životu, ve kterém oni sami se nestanou nespravedlivými faraony jiným národům nebo sobě navzájem. Bůh je tím vztažným bodem zvenku, tou zárukou mimo nás, že nevystavíme život na svém sobectví.

Dalším důvodem, proč potřebujeme Boha, je, že přicházejí do našeho života věci, které generace předchozích staletí nezažily, tj. nemáme od nich zpětnou vazbu, jak naše nová rozhodnutí a nové životní stereotypy budou fungovat v budoucnu -- potřebujeme světonázor, který přesahuje dosavadní pragmatickou zkušenost lidstva.

Postoj f) Racionalismus: pravda musí být logicky soudržná

Racionalismus je často chápán jako protiklad prožitkismu (empirismu), který za základní zdroj poznání považuje prožitek (smyslovou zkušenost), nebo protiklad věřismu, který za základní zdroj poznání považuje víru. Oproti tomu racionalismus zdůrazňuje poznání na základě rozumového přemýšlení apriori (= předem, bez prožitku nebo bez závislosti na prožitku). Proto je postoj racionalismu často považován za objektivnější než prožitkismus.

Skutečností ovšem zůstává, že pokud žijeme několik let svým životem v tomto světě, nemáme k dispozici jen poznání apriori, ale též poznání na základě víry, poznání na základě prožitku a poznání faktické, ať chceme nebo nechceme, aniž jsme o něm přemýšleli nebo ne. Proto bych řekl, že základní úlohou rozumu je logicky uspořádávat ty věci, které už jsme přijali na základě víry, prožitku a na základě faktů, jejichž poznání jsme nabyli. Pokročilou úlohou rozumu je pak na základě už přijatých pravd o světě a životě činit další úsudky, které z nich plynou. Rozum se snaží o vytvoření logicky soudržného pohledu na svět.

f) Protipólem logické soudržnosti je nerozhodnutelnost a logický rozpor

Co se týká logiky, je nepopiratelné, že chceme mít i světonázor logicky soudržný, který by nám dával hlavu a patu. Přesto, jak dokázal pro některé světy logiky Kurt Gödel, vytváříme-li si bezesporné poznání, tak nikdy není úplné. Vždy budeme potřebovat i hledat, přemýšlet, věřit, prožívat, znát fakta, žít prakticky, protože budou existovat otázky, u kterých nebudeme znát odpověď. Není pravda, že jen na racionalismu lze vybudovat život a světonázor. Musíme se učit žít i bez některých odpovědí -- snad ve víře?

Na druhé straně, někdy zase nebudeme umět rozhodnout, zda platí výrok, nebo jeho negace -- někdy dvě věci stojí proti sobě zdánlivě logicky nesmiřitelně, rozporuplně; zde řešením není jedné té věci se vzdát, ale držet obě pravdy vedle sebe, dokud nepoznáme více nebo lépe. To také dokázal Kurt Gödel, že pokud je nějaká teorie úplná (nebo blízká úplné), tak není bezesporná -- pro své poznání bychom si odtud mohli odnést, že čím obsáhlejší je náš pohled na život, tím v něm roste šance, že objevíme zdánlivě nesmiřitelné výroky. Ani náš rozum neobsáhne pohled na život jako celek. Tedy nejen "na začátku" (kdy náš rozum začíná uspořádávat naše jistoty), ale i "na konci" utváření světonázoru potřebuje rozum, aby mu pomohly ostatní oblasti-metody poznání, tj. víra, prožitek jednotlivce, fakta, skepse-nepopiratelnost a prožitek mnohých po mnohá staletí.

Určitě tedy na své cestě logického poznání můžeme očekávat obě popsané věci: Jak otázky, na které nebudeme znát odpověď, tak dvě odpovědi, mezi kterými nebudeme umět rozhodnout. Nicméně to by nám nemělo bránit použít rozum a logiku k dobrým věcem.

Závěrečné shrnutí:

K poznání tedy používáme šest oblastí či metod, jak je rozlišil David DeWitt (s několika doplňky z jiné literatury):

Svou prvotní sebedůvěru a víru korigujeme a doplňujeme zdravější důvěrou v hodnověrné zdroje poznání.

Své subjektivní prožitky interpretujeme a doplňujeme v souladu s objektivním Bohem a v souladu s prožitky druhých.

Fakta zasazujeme do širšího pohledu světonázoru.

Skepse nám pomáhá zvážit předchozí oblasti poznání (víru, prožitky, fakta), a z postoje nepopiratelnosti dospíváme k řadě pravdivých věcí: Tandem skepse-nepopiratelnost nám poskytuje nástroj, jaké věci přijmout za pravdivé.

Logika nám už přijaté pravdy jednak pomáhá uspořádat, jednak dedukuje na jejich základě další pravdivé skutečnosti. Ale i tak se musíme naučit žít s tím, že existují otázky, u kterých neumíme o pravdě rozhodnout, nebo dvě odpovědi, mezi kterými nedokážeme vybrat.

Staletími ověřený život podle daných pravd nám také ukazuje cenu daného světonázoru, i když musíme být připraveni na nové věci, se kterými se lidstvo dříve nesetkalo.

V jedné dlouhé větě je tedy cesta k poznání světonázoru tato: Svou víru, prožitky i fakta podrobujeme skepsi, která jako síto propustí do našeho srdce nepopiratelné pravdy -- ty dále systematizujeme rozumem a žijeme podle nich.

zpět na podsérii: Poznámky k Bibli (A): Poznání pravdy

Diskuse:

Vstup do diskuse: