|
o autorech stránek articles in English 
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Izajáš Matouš Marek 1. list Korintským Efezským Zjevení Bible v mobilu české překlady Bible komentáře k Bibli software pro Bibli základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible poznámky k Bibli různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse Augustin o Janovi učit se, učit se: biblická hebrejština biblická řečtina matematika Starší články: 2023 2022 2021 nejnovější příspěvky do diskuse: Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci. Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :) Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o 
|
P01: poznatelnost a nepoznatelnost pravdyBřetislav Fajmon 1.6.2024, přepracováno 24.6.2024 Toto je první článek v sérii Poznámky k Bibli, a první článek v podsérii o poznání pravdy, založený na str. 4-6 textu (DeWitt 2004, Why Christianity). Součástí této podsérie budou testové otázky -- v levém sloupci nejprve zodpovězte otázky, u každé je právě jedna z variant správná (teprve pak se podívejte do pravé části na zhodnocení odpovědí):
Předchozí otázky měly ilustrovat, že v diskusi o povaze pravdy používáme různé postoje a argumenty, jejichž kvalitu prozkoumáme v této krátké podsérii článků (P01 až P07). Ale hlavně by z nich mělo být jasné, že pravdou je to, jaké věci opravdu jsou, tj. pravdivé věci jsou pravdivé vždy. Plán této podsérie je tento: V článcích P2, P3, P4 se zamyslíme nad tím, jakým způsobem vlastně my lidi věci poznáváme a přijímáme je za své. V článcích P5, P6 se podíváme na šest hlavních světonázorů, jakýchsi celkových pohledů na svět. A v článcích P7, P8 projdeme argument Davida DeWitta, proč si zvolil křesťanský teismus. Než se pustíme o přemýšlení o postojích, na základě kterých poznáváme pravdu, zkusme se v tomto článku krátce zamyslet, zda pravdu lze poznat. AgnosticismusAgnostik Bertrand Russel (1872-1970) kdysi prohlásil, že Bůh nám o své existenci poskytl nedostatek důkazů (odkaz neznám, nyní aspoň odkaz na rozbor jeho přednášky). To je typický postoj agnostika. Tento postoj bývá často zaměňován s ateismem, ale pozor, jedná se o jiné kategorie: ateismus je světonázor (níže viz článek P06), kdežto agnosticismus je postoj, jak nějaký světonázor zhodnotit. Slovo a-gnosis znamená "ne-poznání", tj. agnostikové tvrdí, že pravdu o světě jako celku a pravdu o Bohu nelze poznat.Agnosticismus ve své silné formě je ovšem postoj, který vyvrací sám sebe: jestliže pravdu o Bohu nelze poznat, jak jsme mohli poznat pravdu, že o Bohu nic nelze poznat? Agnostikovi bychom mohli říci: Proč se držíte agnosticismu? Poznal jste, že je pravdivý? ALE to je v rozporu s vaším postojem, že nic o Bohu nelze poznat. Podvádíte, když jste získal něco, co tvrdíte, že získat nelze. Nicméně, určitou roli agnosticismu musíme přiznat. Nemůžeme poznat všechno přesně, zejména zkoumáme-li celek vesmíru, lidského života či Boha. Slabý agnosticismus by měl být součástí našeho sdělení, že vše o celku života a světa opravdu nevíme. Agnosticismus je možná dobrý začátek. Přiznat si, že o Bohu nemáme jasno, je prvním krokem ke hledání odpovědí. A někteří agnostici i možná připouští existenci Boha, ale nejsou si jisti, jak by se o tom mohli přesvědčit. Poznatelnost pravdyJe ale třeba říci, že určité věci poznatelné jsou. Poznáváme ne zcela všechno, ale dostatečně, abychom byli schopni v tomto světě informovaně a zodpovědně žít.Vezměte si například svého spolužáka nebo kolegu v práci: Nerozumíte mu zcela, ale jen do určité míry a v některých otázkách znáte jeho názor, tužby a očekávání, a jeho plány. Nevidíte sice jeho život jako všeobsahující celek, ale na základě své komunikace s ním jste schopni s ním žít třeba i v jedné třídě nebo v jedné kanceláři, nebo v jedné továrně. Neznáte pravdu o jeho životě jako celku, ale jste schopni s ním spolupracovat, trávit čas, pozvat ho třeba na výlet nebo na večeři, a tak s ním svůj život sdílet. Podobně je tomu i v našem vztahu k Bohu: Kdyby Bůh chtěl, abychom s ním žili celý svůj život, přijali ho jako realitu, jako pravdu, tak by nám to sdělil -- ne možná všeobsahujícím způsobem, ale způsobem dostatečným, abychom s ním žili. A k tomu podle mne opravdu došlo. Nemáme možnost poznat Boha všeobsáhle, vyčerpávajícím způsobem, abychom věděli všechno. Ale můžeme poznat Boha natolik, že svůj světonázor zapojíme do svého života a na základě své komunikace s Bohem jsme schopni žít. Tedy musíme zdůraznit poznatelnost toho správného světonázoru. Když se seznamujeme s druhým člověkem, někdy máme jen málo znalostí o něm, přesto se s ním domluvíme na návštěvě. Podobně i Bůh, pokud mu záleží na tom se s námi setkat, to nám lidem dal nějak najevo a komunikuje způsobem, kterému rozumíme (tato myšlenka viz Kevin Vanhoozer: Is There a Meaning in This Text? 1998). V protipólech agnosticismus a poznatelnost nedochází k patové situaci, ale k situaci vyvážené: neznáme sice o vesmíru, Bohu, sobě a druhých všechno, ale známe natolik, že jsme schopni zvolit pravdivý světonázor a v souladu s ním žít. Mohli bychom mluvit o vyváženém poznání světonázoru. Následující tři článku budou mluvit o různých postojích k tomuto vyváženému poznání.
zpět na podsérii: Poznámky k Bibli (A): Poznání pravdy
Diskuse: Vstup do diskuse: |