Toto je šestnáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a osmý článek (L08) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli následující předměty, které byly víceméně přiřazeny k systematické teologii:
Dvousemestrový Úvod do evangelické teologie, vlastně vymezení všech osmi oborů vyučovaných na ETF (teologická etika, filosofie, religionistika, Starý zákon, Nový zákon, historická teologie, praktická teologie, systematická teologie).
(K souborné zkoušce jsme mohli až po absolvování předmětu Historie dogmatu (z historické teologie), tj. systematická teologie souvisí s teologickými otázkami minulosti, i když není jen souborem minulých otázek; její snahou je představit křesťanskou víru v soudržném poselství dnes.)
Dojmy ze studia systematické teologie: Kurs systematická teologie je asi jasně postaven, předkládá křesťanskou víru podle oblastí, na kterou je křesťanské vyznání víry v historii dělilo. Volba učebnice je na vyučujícím, řada přehledů systematické teologie je i v češtině, moje doporučení je učit podle anglické Thiselton: Systematic Theology, 2015.
Zpětně vidím, jak nevděčným úkolem je učit předmět Úvod do ET uvádějící do všech osmi oborů přispívajících k teologii -- co zde říci, když máme na představení oboru jednu přednášku, a často samotný obor budou učit zřejmě jiní vyučující? Navíc, studenti možná o těchto oborech na začátku studia nevědí nic. Spíše než uvádět desítky děl, ba stovky děl, což mne naprosto dezorientovalo při přípravě na zkoušku, se mi zdá vhodnější uvést max. jednu dvě knihy uvádějící do daného oboru, a pak jednu dvě kapitoly z dané knihy začít, a tak dát studentům příchuť a daný obor tak zdůvodnit, nalákat naň (nicméně lásku k jedné knize jsem přece jen z přehledu tisíce knih v předmětu Úvod do ET získal, a sice k pětidílnému Pelikan: Christian Tradition, který jsem si v průběhu studia oskenoval).
Alternativně si dovedu představit, při nárocích studia, třech starých jazycích (řečtina, hebrejština, latina), které studenti musí zvládnout, že celý předmět Uvedení do evangelické teologie se zruší (a kredity se rozloží do příslušných Úvodů do SZ (+4 kredity) a NZ (+5 kreditů)), a jen v informacích o studiu bude uveden následující obrázek, který uvádí do vztahu jednotlivé obory a katedry na ETF (mimo snad jazyky staré i nové) a poskytne studentům základní informaci, jak je z dílčích částí sestavován celkový obraz křesťanské teologie:
Tento obrázek je nedokonalý, protože například šipka směřující z oboru filosofie do oboru Starý zákon neznamená, že bychom měli číst Starý zákon z hlediska dnešní ateistické filosofie osvícenství, nebo že bychom měli zkoumat pouze filosofii, která je svým vznikem starší než Starý zákon -- "vstupní" obory etika, filosofie a religionistika jen představují tři součásti pohledu (součást jednání, součást myšlení, součást setkání člověka s posvátnem), které vstupují do interakce s následujícími pěti obory (jež jsou seřazeny už spíše chronologicky podle předmětu svého studia).
Doporučení pro další roky výuky: V seznamech níže uvádím doporučení rozdělení systematické teologie na témata (celkem standardní), doporučení obsahu předmětu Uvedení do ET (s drobnostmi nashromážděnými za dobu studia, pokud se předmět nezruší), a odkaz na časopis Theologia Vitae, který obsahuje drobnosti ze všech osmi oborů a mohl by být vzat také do hodin Úvodu do ET (pokud se předmět nezruší).
Ad předmět Úvod do evangelické teologie: Navrhuji nejlépe zrušit, protože opodstatnění každého z osmi oborů vybudují základní přednášky každého oboru. Souvislosti oborů uvidí studenti zpětně, nikoli předem. V případě, že by se tato myšlenka nesetkala s pochopením, uvádím v dalším seznam postřehů a perliček, či úvodů do jednotlivých oborů, jak bych je asi přednášel, kdyby předmět nezrušili (většinou můj návrh obsahuje významnou nebo první přednášku, kterou jsem navrhl pro jednotlivé obory; kdyby náhodou zazněla dvakrát, nebude to na škodu):
Úvod do oboru teologická etika: Zde by se hodila třetí nebo pátá přednáška, kterou navrhuji pro kurs Etika, tj. buď téma Odkud pochází etika a kde pro ni najdeme vodítka: Role svědomí, Ducha svatého a Bible (Pavol Hanes, kanál Boží Pohľad, přednáška Etika zveřejněná 15.4.2015; přednášku též najdete v knize Baldis, Hanes: Súčasné problémy kresťanského svetonázoru, Porta libri 2017, str. 145-159; o svědomí též viz Fuchs, str. 31-37, ale klíčovým je Hanes), nebo téma Vzájemné soužití jako společenská smlouva -- čtyři typy etiky-smlouvy (Kohák, Svoboda-svědomí-soužití, kapitoly 1-2 představuje tři modely etiky, na kterých se shodli lidé; pro čtvrtý model Christopher Wright, Old Testament Ethics, str. 17-20, v tomto čtvrtém modelu pravidla etiky dal lidem Bůh).
Úvod do oboru filosofie: Nabízí se téma srovnání křesťanství a antické filosofie, viz Pelikan: Christian Tradition 100-600, viz Heinzmann: Středověká filosofie, a viz Garrett, The Problem of the Old Testament:
Platón, dialog Faidros, podobenství o vozataji a dvou koních: pravým poznáním je poznání racionální, rozvzpomínání se duše na svět idejí, kde trávila svůj čas před prvním vtělením; ne každá duše je schopna tohoto rozvzpomínání se ... Garrett, str. 69-71: Ve srovnání platonismu s křesťanstvím:
Platonský antimaterialismus v podstatě popírá stvoření a propraguje migraci duše po smrti těla do jiného těla. Vidí materiální svět jako přirozeně se kazící (v opozici dobrého v Genesis 1,31) a rozhodně nižší (významem, kvalitou) než ideální formy.
Odmítá vzkříšení těla; to je zobrazeno těžkostmi, které Pavel měl mezi Řeky (Skutky 17,32; 1. list Korintským 15). Platónův svět nelze ztotožnit s Nicejským křesťanstvím, ale spíše s gnosticismem, protože popírá stvoření, Kristovo vtělení i vzkříšení.
Křesťané se snažili upoutat filosofy (Justin Mučedník: Semínka Logu umožnila v minulosti filosofům vidět matně to, co se nyní jasněji ukázalo v historii Izraele a plně zjevilo v Ježíši Kristu), ale je jasné, že ve srovnání antické filosofie s nově přišlým křesťanstvím musel nastat kontrast ... viz Heinzmann, Středověká filosofie, str. 13-22.
Alternativně vidí Pelikan, Christian Tradition 100-600, situaci jemněji: viz str. 41-55, hlavně otázka o nesmrtelnosti duše, a otázka nezranitelnosti Boha a nezávislosti Boha na stvoření ... zde mnohem více filosofie ovlivnila křesťanství, respektive: filosofie umožnila křesťanství své poselství formulovat, i když vyjasňování této formulace nějakou dobu zabralo (alternativně lze v celé přednášce brát jen z jednoho materiálu, a sice Pelican, Christian Tradition 100-600, str. 11-67, nebo minimálně str. 11-55).
Úvod do oboru religionistika: Nabízí se přednáška na téma knihy Posvátno (Rudolf Otto), protože ta na přednášce nebyla zmiňována, ale přesto byla mezi čtyřmi knihami k povinnému nastudování: Zhruba před sto lety (1922) Rudolf Otto zdůraznil, že v religionistice nestačí jen zabývat se systémy vyznání víry různých náboženství, ale že lidé se setkávájí se zkušeností posvátna, se svatým -- a při popisu náboženství musí religionistika brát v úvahu toto tajemno, úděsné tajemství, ale i přitažlivé tajemství (atd. kolik se stihne -- setkání se svatým nelze beze zbytku racionálně popsat, přesto o něm lze říci řadu důležitých věcí).
Úvod do oboru Starý zákon: Například navrhuji zde uplatnit první přednášku do mnou navrženého nového předmětu Některé otázky výkladu SZ, podle knihy: Garrett 2020, Problem of the Old Testament, kapitola 1: prezentuje tři základní otázky: O čem SZ vlastně je? Jak SZ vykládat, když je tak temný a obsahuje etická dilemata? Jak správně vysvětlit vztah mezi SZ a NZ?
Úvod do oboru Nový zákon: Navrhuji zde uplatnit druhou přednášku pro kurs hermeneutiky Nového zákona, z jiné knihy Anthony Thiseltona, a sice Hermeneutics -- an Introduction, 2009, kapitola 3 -- ta se věnuje výkladu podobenství: Jak vykládat podobenství? V historii se setkáváme s několika typy přístupu k výkladu, a tedy s několika přístupy k hermeneutice ... to dobře zdůvodňuje oprávněnost kursu o podstatě a pravidlech hermeneutiky.
Úvod do oboru historická teologie: Zde by se hodila přednáška na téma "Církev od svého vzniku po dobu Augustina" (po 4. ekumenický koncil), na které by bylo konkrétně ukázáno, že historická teologie se zabývá tím, jaká církev byla a čemu věřila. Například podle knihy North: Dějiny církve od letnic k dnešku, prvních pět kapitol. Zajímavé by bylo vystavět obsah přednášky na přehledu zhruba dvaceti nejdůležitějších církevních otců z této doby, společně s mapou ... to by byla řada jmen a charakteristik. Alternativně by bylo možné přednášku vystavět spíše na jednotlivých hlavních posunech v životě církve prvních pěti století, ale též společně s mapou šíření církve.
Úvod do oboru praktická teologie: Úvod do praktické teologie je praktický: poněvadž je zde řada podoborů, mohla by úvodní přednáška poodkrýt, že všechny tyto obory lze rozdělit zhruba do tří oblastí (jen přehled):
Oblast křesťanského shromáždění: liturgika (nauka o řádu a významu křesťanské bohoslužby, úvod viz téměř celé číslo Theologia Vitae, číslo 2008-2), homiletika (nauka o kázání a promluvě ve shromáždění křesťanů), hymnologie (nauka o významu písní během bohoslužby: úvodní materiál viz např. Theologia vitae, číslo 2008-2, Dana Sirkovská: Teologie písní), poimenika (duchovní doprovázení).
Oblast osobní zbožnosti: spiritualita (duchovní život jednotlivce), katechetika (učení dětí, mladých a nováčků cestě víry).
Oblast zapojení věřících v kultuře a ve společnosti: diakonika (praktická služba mimo církev), misiologie (o šíření víry v kultuře a společnosti).
Pro většinu přednášky navrhuji se pustit do poimeniky a knihy Purves: Pastoral Theology in Classical Tradition, první část o Řehořovi z Naziánzu, o jeho životě a zapojení do duchovní služby (jeho zápas by mohl druhé povzbudit).
Úvod do oboru systematická teologie: Viz návrh níže, první přednáška; nebo aby se nedublovala, alternativně (viz 4. a 5. přednáška nově navrženého předmětu Některé otázky výkladu SZ) kniha Garrett, Problem of the Old Testament 2020, kapitola 6, str. 139-158: rozdíl mezi systematickou a biblickou (starozákonní) teologií; kapitola 7: str. 165-169: rozdělení biblických knih na literaturu o vyvolení a záchraně (téměř všechny mimo čtyři starozákonní) a literaturu mudroslovnou (Job, Přísloví, Kazatel, Píseň písní) ... z tohoto pohledu je tradiční obsah systematické teologie spíše představitelem biblické literatury o vyvolení a záchraně na úkor literatury mudroslovné (alternativně by bylo možné mudroslovnou literaturu chápat jako literaturu o zákonitostech stvoření a o podstatě života, a tento proud čtyř SZ knih doplnit jako jedno nové téma do systematické teologie, respektive možná rozvinout jím téma druhé o stvořeném světě a jeho podstatě). Další myšlenka: tradiční sedmibodová struktura systematické teologie "Bůh -- svět -- člověk a hřích -- Ježíš Kristus -- Duch svatý -- církev -- poslední věci" je vlastně kostrou biblického metapříběhu vyvolení a záchrany ... dobře tedy prezentuje křesťanský světonázor (každý světonázor je ukotvený v metapříběhu).
Ad předmět Úvod do evangelické teologie: Podněty pro všech osm oblastí teologie lze najít v časopisu Theologia Vitae (v překladu: Teologie života, časopis vychází v češtině), který vychází zhruba jednou ročně (přehled dosavadních čísel), novější čísla viz knihkupectví Samuel, starší viz knihovny:
Ad předmět Systematická teologie: Navrhuji následující dělení na dvousemestrový kurs pro dálkaře (úvodní téma má vyučující, všechna další témata lze zadat studentům jako referáty do výuky):
Thiselton, Systematic Theology, kapitola 1: Lze teologii uspořádat do systému? Následujících sedm témat dobře popisuje historii vyvolení a spásy, dává celkový obraz, poskytuje křesťanský světonázor.
