Toto je dvanáctý článek chronologicky v sérii Poznámky k Bibli a čtvrtý článek (L04) v podsérii Teologická literatura, ohlas po ukončení bakalářského studia. Při bakalářském studiu oboru evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě v letech 2019-2022 jsme měli asi devět semestrů výuky s tématem Starého zákona a používali tuto literaturu:
Jeden semestr literárního úvodu do Starého zákona, některé zdroje o teorii literatury obecně, a pak konkrétně k Bibli nejvíce Oeming, M.: Úvod do biblické hermeneutiky, Vyšehrad 2001, počet stran 261.
Jeden semestr prosemináře ke Starému zákonu, kde jsou probírány různé metody přístupu k výkladu Starého zákona, je zdůrazněna mimo další zdroje už zmíněná kniha Oeming: Úvod do biblické hermeneutiky, která se snaží o zapojení všech používaných výkladových metod do jednoho celku. Výstupem semináře je podrobný výklad jednoho oddílu Starého zákona. Důležitá kniha je též kompendium Úvod do Starého zákona, Mlýn, Jihlava 2020, počet stran 930 (a byla nedávno přeložena Barton: Historie Bible, která se též dotýká otázek výkladu).
Bezprostřední ohlas ze studia Starého zákona: nebylo to špatné, ale mohlo to být lepší. Výuka hebrejštiny je na výborné úrovni, kvůli tomu jsem na školu šel. Ale v dalších oblastech je až příliš dán prostor pro výuku ateistické literární kritiky, a nikoli teologie -- měl jsem zato, že na teologické škole by mohl být dán větší důraz na teologický obraz světa, a nikoli zdůrazňování ateistické víry. Polehčující okolností ETF je to, že podobná náklonnost k ateistickému výkladu Bible se objevuje na řadě teologických škol na světě, tj. chyba není jen na jedné vysoké škole, ale spíše v ateistickém racionalistickém názoru, který svou propagandou brání zahrnovat do výkladu historický a teologický rozměr Bible.
Po sto letech diskuse se zdá, že se konečně našel učenec, který dokáže nabídnout lepší model výkladu Bible, než je historicko-kritická metoda -- je jím metoda kritického realismu představovaná v knize Craig Bartholomew: Old Testament and God, 2022. Craig Bartholomew se kromě biblické exegeze věnuje i filosofii výkladu Bible, a tak díky zapojení v těchto dvou oborech je schopný formulovat pohled na situaci:
Bartholomew, C.: Introducing Biblical Hermeneutics, Baker Academic 2015, počet stran 623. Důležitá přípravná kniha na formulaci širšího pohledu na výklad Bible -- proč by měly teologické školy pouze "opravovat" výklad Bible v církvi? Je důležitý i reciproký směr, a sice církev musí i "korigovat" výstřelky teologických škol: Jak je možné, že teolog, který chválí v církvi Boha, při vstupu na teologickou školu odloží svůj křesťanský světový názor a přijme ateistický světový názor, který mu brání vyslechnout biblické poselství?
Bartholomew, C.: The God Who Acts in History -- the Significance of Sinai, Eerdmans 2020. Toto je klíčová kniha pro studium vlivu filosofie na interpretaci Bible, a právě u těch autorů, kteří jsou probíráni v bakalářském studiu (Aristoteles a Maimonides, Dionýz Aeropagitský a Tomáš Akvinský, Descartes a Spinoza, Kant). Tato kniha snadno přehrává právě vydanou John Barton: Historie Bible (Kalich 2022): Když někdo v 19. či 20. století řekne, že Bibli bychom neměli věřit, aniž svůj výrok zdůvodní, tak bychom tedy Bibli neměli věřit? Ne, Bartholomew dobře ukazuje, že názory Spinozovy a Kantovy na interpretaci Bible nejsou filosoficky nestranné.
Bartholomew: Old Testament and God, 2022. Kniha dobře navazuje na britskou školu filosofie hermeneutiky (např. Thiselton: Hermeneutics, 2009) a na sérii knih Toma Wrighta k apologetice Nového zákona (Christian Origins and the Question of God 1992, 1997, 2003, 2013) a je prvním svazkem v podobném čtyřdílném projektu Old Testament Origins and the Question of God. Dobře začíná příkladem různých popisů zaslíbené země v Bibli, které kritická metoda vysvětluje různými prameny, a tak udusí možnou teologickou diskusi -- Bartholomew (za pomoci mnoha autorů) tyto "nesrovnalosti" vysvětluje literárně i teologicky. Pak pokládá otázku, zda stále budeme Bibli rozkládat na nějaké prameny a kdy ji konečně začneme číst. Na str. 85-195 se věnuje formulaci nové metody kritického realismu, a pak začíná skutečně od píky -- na str. 199-525 porovnává světonázory starozákonní doby v Izraeli, Egyptě, Asýrii, Babylonii, Kenaanu, Fénicii, atd. a dospívá v názoru, že tím rozdílem je Hospodin -- a vysvětluje, že na pohled, který zahrnuje historii, literární prvky i teologii, je historicko-kritická metoda krátká, a že potřebujeme pro výklad jiné paradigma.
Bartholomew, Listening to Scripture, 2023. Toto už je kniha, kterou lze použít jako protiváhu Oemingovy knihy Úvod do biblické hermeneutiky -- Bartholomew zde v přístupnější formě nabízí knihu analogickou Oemingovi (v tom, že své argumenty z předchozích knih neprokazuje, ale jen prezentuje) pro kurs bakalářského studia, ale nyní už z hlediska metody kritického realismu.
Navrhuji vyvážit spektrum na katedře nabízené literatury následujícím způsobem:
a) vyvážit knihy o archeologii (Finkelstein, Berlejung) a úvody skeptické k historii v kompendiu Römer: Úvod do Starého zákona také knihou Kitchen: Reliability of the Old Testament 2003, která uvádí důvody, proč věřit, že v podstatě všechny historické souvislosti v Bibli jsou věrné skutečnosti;
b) vyvážit knihy Rendtorff: Hebrejská Bible a dějiny, Oeming: Úvod do biblické hermeneutiky také knihou Cassutto: Documentary Hypothesis (1961), nebo Bartholomew: Old Testament and God (2022), kde je dobře řečeno, že kromě hypotézy pramenů existují také dobrá literární vysvětlení některých interpretačních otázek (a knihu Bartholomew, Listening to Scripture, 2023, použít jako alternativu v prosemináři namísto Oeminga);
c) knihu Garrett: The Problem of the Old Testament, 2020, doporučuji jako výbornou knihu k otázkám: O čem je SZ a teologie SZ? Existuje jednotný pohled na SZ? Jaký je vztah mezi SZ a NZ?
Kdybych měl možnost doporučení, jak uvést do Starého zákona, navrhuji pro kursy následující věci:
Ad kursy hebrejštiny: Jsou dobře sestaveny, jen navrhuji doplnit také učebnicí Weingreen (2022), tj. úvod pro dálkaře před intenzivním kursem, strany 22-57, kde jsou naprosto základní věci, které nejsou v jinak perfektní učebnici profesora Prudkého tak pečlivě napsány.
Ad předmět Úvod do Studia SZ (1. ročník): Namísto procházení SZ na přednášce navrhuji zadat studentům prvního ročníku, aby si prošli SZ a vypsali ke každé biblické knize max. na dvou stranách: rozdělení na oddíly a stručně obsah (to by bylo max. 78 stran jako dobrý úkol k trojskokové části, který mají odevzdat a bude se zkoušet ... k domácímu úkolu doporučuji ještě literaturu Dilard, Longman: Úvod do Starého zákona a anglickou Waltke: Old Testament Theology). Navrhuji použít na přednáškách (8 přednášek za rok pro dálkaře) knihu Bartholomew: Old Testament and God, 2022. Tato kniha totiž je současně úvodem literárním, historickým (porovnání světonázorů starozákonních národů) i teologickým -- tím se ušetří předměty Literární úvod do SZ a Dobové pozadí SZ, které se mohou věnovat jiným věcem -- času není nazbyt. Nástin osmi devadesátiminutových přednášek:
Bartholomew 2022, kapitoly 1-2: Co chceme se Starým zákonem dělat, a prostředky pro to: Představení metody kritického realismu.
Bartholomew 2022, kapitola 3: Literární rozměr metody kritického realismu (Literární úvod do SZ!).
Bartholomew 2022, kapitola 4: Historický rozměr metody kritického realismu (Historický úvod do SZ!).
Bartholomew 2022, kapitola 5: Teologický rozměr metody kritického realismu (dosud zanedbáno na EFT!). Lze doplnit kapitolami z Bartholomew 2020 o Spinozovi nebo Kantovi, které dokumentují, jak moc se historicko-teologický rozměr Bible pošlapává.
Bartholomew 2022, kapitola 6, strany 199-272: úvod do světonázorů, představení světonázoru Egypta a Sumeru (Historický úvod do SZ!).
Bartholomew 2022, kapitola 6, strany 273-334: úvod do světonázorů, představení světonázoru Chetitů, Asyřanů, Babylóňanů (Historický úvod do SZ!).
Bartholomew 2022, kapitola 6, strany 335-367: úvod do světonázorů, představení světonázoru Aramejců, Féničanů, Kenaanců, Peršanů (Historický úvod do SZ!).
Bartholomew 2022, kapitoly 7-8: Světonázor Izraele, představení Boha Izraele jako toho, který jedná v historii, srovnání světonázorů starozákonní doby, hlubší vysvětlení, proč pojetí Boha jednajícího v historii potřebuje jinou metodu přístupu než jen vylepšenou kritickou metodu.
Ad 2. ročník: díky tomu, že literární úvod i historické pozadí byly pokryty v prvním ročníku, ve 2. ročníku vznikl prostor pro další obsah, například dvousemestrový předmět Některé otázky výkladu SZ (namísto dřívějších předmětů Literární úvod a Dobové pozadí). Návrh náplně osmi devadesátiminutových přednášek (lze pojmout i dálkově, pokud bude přeložena do češtiny kniha Garrett 2020):
Garrett 2020, Problem of the Old Testament, kapitoly 1: prezentuje tři základní otázky: O čem SZ vlastně je? Jak SZ vykládat, když je tak temný a obsahuje etická dilemata? Jak správně vysvětlit vztah mezi SZ a NZ?
Garrett 2020, kapitoly 2-4: Přístup metody aneb výklad některých míst SZ v prvotní církvi, Antiochejská metoda a Alexandrijská metoda výkladu.
Garrett 2020, kapitola 5: Přístup schématu aneb schéma smluvní teologie a schéma dispenzační teologie při výkladu SZ.
Garrett 2020, kapitola 6: Přístup teologický: přehled různých teologických pojetí SZ a hledání jednotného pojetí teologie SZ.
Garrett 2020, kapitola 7: Návrh pojetí vztahu mezi církví a Izraelem (církev představuje větve "naroubované" na Izrael), návrh jednotného pojetí teologie SZ (literatura vyvolení a literatura mudroslovná). Z toho plyne návrh principů výkladu SZ (bez nutnosti "skákat" k Ježíši Kristu, ale přímé využití čtení SZ).
Garrett 2020, kapitoly 8-9: Návrh pojetí starozákonních smluv a pojetí zákona (lingvistické zkoumání obratů "kárat berít" a "héqím berít", přehled smluv ve SZ a návrh jejich dělení).
Garrett 2020, kapitola 10 + Dodatek: Charakter starozákonního narativu, zpětný narativní odkaz (allusive pattern či narrative allusion), návrh pojetí vztahu mezi SZ a NZ literárně na základě zpětného narativního odkazu (Matouš 17, proměnění Ježíše na hoře, není jen okrajovým připomenutím tématu, které se vyskytuje ve SZ, ale literárním pokračováním SZ a dokladem, že Ježíš přináší teologické téma SZ k vyvrcholení, tj. Ježíš je naplněním SZ). Dodatek obsahuje další příklad vyjasňující, jak byl naplněn Izajáš 7,14 v Immanueli Matouše 1.
Ad třetí ročník: Zde zbývá proseminář SZ, který lze ovšem uskutečnit i dálkově, protože dobrým průvodcem je kniha Bartholomew 2023 (Listening to Scripture), výstupem bude proseminární práce, která stručně shrne podle kapitol v knize Bartholomew 2023 literární, historické a teologické prvky jedné biblické knihy a podrobněji vyloží jeden její oddíl (20 veršů, včetně překladu z hebrejštiny). Alternativně, celý druhý ročník lze udělat dálkově, protože závisí na jediné knize Garrett 2020, a proseminář SZ lze absolvovat jako skutečnou výuku zaměřenou na jednu biblickou knihu, z níž pak studenti v proseminární práci zpracují různé oddíly podrobněji (nebo vybranou jinou biblickou knihu: některé literárně-teologicko-historické otázky a její vybraný oddíl podrobněji).
Doporučuji se nezaměřit tolik na metody reader-response, feministické čtení, strukturální analýzu, sociálně kritickou analýzu a další metody zaměřené spíše na čtenáře, které v Bartholomew 2023 nejsou zmíněny (ty bude plodnější projít až v magisterském studiu, doplněném o filosofický rozměr 19. a 20. století, společně s otázkami obecně k literatuře a k hermeneutice) Ze všech možných "kritik" doporučuji zachovat jen textovou kritiku a zmínit problém různých variant a problém překladu při jiném seskupení slov nebo při doplnění hlásky (ale pokud si vzpomínám, doporučenou literaturu jsem musel doplnit o Carl Armerding: The Old Testament and Criticism, strany 100-127, a nejzajímavější byla právě část o druzích textových chyb a pravidlech textové kritiky na str. 119-127).
Můj návrh například (nevím, zda na semestr nebo dva, ale témata lze i seskupit do dvojic při pouze semestrové dotaci, popřípadě více sdílet na hodině práci s dílčími oddíly studentů):
Rozdělení dané biblické knihy na logické oddíly. Úvodem by mohla být pak problematika tohoto dělení, kterou jsem se zabýval ve své bakalářské práci: Formální a literární ukazatele ne vždy nabízejí úplná kritéria pro rozdělení biblické knihy na dílčí oddíly, tj. musí nastoupit i kritérium obsahově-tematické (jak u narativu, tak u diskursu), které vede k různým tematickým dělením knihy, protože témata se překrývají. Přesto lze říci, že nakonec existují lepší osnovy biblické knihy v tom smyslu, že lépe vystihují klíčová témata nebo klíčové teologické poselství dané biblické knihy. Ukázka rozdělení jedné biblické knihy a úkol pro studenty tak učinit do příští hodiny s "naší" biblickou knihou (eventuálně biblická kniha závisí na výběru studenta, ale bude mít za úkol pak rozdělení na oddíly vypracovat sám a nemůže je s nikým porovnat ... například aspoň dva studenti na jednu biblickou knihu?).
Textová kritika, druhy textových chyb při opisech textu (Armerding, str. 100-127). Přidělení konkrétních oddílů studentům, na hodině výběr jednoho jiného oddílu, se kterým budeme pracovat společně.
Kritický aparát v Biblia Hebraica Stuttgartensia ke společnému oddílu. Vlastní překlad oddílu (jaký slovníček používáte při překladu? a) první fáze Pípal pro SZ, Souček-Tichý pro NZ; b) starší online: např. na stránce blueletterbible.org Strongova krátká definice + pro SZ: lexikon BDB výkladový nebo Geseniův lexikon výkladový, pro NZ: lexikon Thayer výkladový; c) novější výkladové slovníky, mají jen důležitá slova, ale jsou online, pro SZ: TWOT (Waltke), pro NZ: Vine's Expository Dictionary na stránce blueletterbible.org při analýze slova, lze view entry, a potom rozkliknout view entry in context; d) nejnovější a nejpřesnější: placené slovníky HALOT pro SZ, BDAG pro NZ, a placené teologické slovníky některých slov NIDOTTE pro SZ, NIDNTTE pro NZ).
Naslouchání textu dané biblické knihy (Bartholomew 2023, kap. 1-3). Praktický úkol: naslouchání společnému oddílu v tichosti, sdílení se na konci hodiny.
Triadický přístup provázanosti rozměru literárního, historického a teologického (Bartholomew 2023, kapitoly 4-7: naplánování cíle a kroků výkladu). Triadický přístup ke společnému oddílu, jeho rozměr literární, historický, teologický.
Sdílení úkolu studentů triadického přístupu s "jejich" oddíly.
Kázání jako předání Hospodinovy zvěsti (Bartholomew 2023, kap. 8-11: naplánování cíle) se složkou liturgickou (jak se nám Bůh dává v tomto textu), etickou (co mám dělat já) a zvěstovnou-misijní (co mají dělat jiní). Práce se společným oddílem.
Sdílení úkolu studentů předání zvěsti s "jejich" oddíly.
(v případě pouze semestrové dotace: a) problematika rozdělení biblické knihy na oddíly, úkol: rozdělte vybranou knihu; b) výběr oddílu, naslouchání oddílu a kritický aparát v Biblia Hebraica (exkurz: časté chyby při opisu, Armerding str. 119-127), úkol: přeložte a naslouchejte); c) triadický přístup, úkol: proveďte se svým textem; d) tři rozměry poselství, úkol: připravte se svým textem)
Závěrem: Úvod do Starého zákona bych nerad absolovoval bez knih Dillard, Longman: Úvod od Starého zákona (pro kritiku a uvedení do jednotlivých knih) a anglické Waltke: An Old Testament Theology (pro přehled vlastního obsahu Starého zákona), které doporučuji ze všeho nejvíc.
