Izrael ve 20. století

• Izrael, Palestina a my, přednáška Mojmíra Kalluse zveřejněná 25.11.2013 na Youtube organizací Moderní společnost (která byla mimochodem v červenci 2014 registrována v Česku jako politická strana). Jedná se o historicko-politický přehled vývoje historie Izraele zhruba za posledních sto let, počínaje Sykes-Picotovou dohodou v roce 1916 a konče rezolucí o uznání Palestiny valným shromážděním OSN v roce 2012. Je to cca 75 minut dobrého přehledu o situaci na území Palestiny a Izraele, který běžně v našich médiích není k dispozici. Mojmír Kallus zmiňuje i roli Československa (a později České Republiky) ve dvou okamžicích tohoto období. Silně doporučuji pro získání základního přehledu. (update: šestidenní válka o Izrael v roce 1967 je výborně zpracovaná v 45min dokumentu české televize jako epizoda z cyklu Souboj vojevůdců, část: Dajan proti Ámirovi, k nalezení neoficiálně na ulozto.cz)


• Arie Eliav: Between Hammer and Sickle, 1969, The Jewish Publication Society of America (překlad titulu: Pod kladivem a srpem), 237 stran. Na tuto starší knihu jsem narazil "shodou okolností" při své první návštěvě Británie, v antikvariátu pod širým nebem u Temže před národním divadlem naproti Big Benu. Dobře dokumentuje situaci židů v Rusku ve dvacátém století -- sám Arie Eliav emigroval z Ruska do Izraele s rodiči v roce 1924 a měl blízké kontakty s židy v Rusku v průběhu svého života, takže věrně vykresluje diskriminaci židů v Rusku jako extrémním zástupci komunistického bloku. Několik myšlenek a citací z knihy:
  
  
  • Židé (asi tři milióny) byli jedenáctým nejpočetnějším národem v Sovětském Svazu, tedy početnější, než některé z patnácti národů, které nesly jméno jednotlivých jeho republik. Oba židovští rodiče museli u svých dětí uvést národnost židovskou, rodiče ve smíšeném manželství si mohli národnost pro své děti vybrat. Nicméně, ani ty smíšené rodiny, které chtěly utéci pře židovským původem, ve dvacátém století neunikly svému těžkému údělu: po příchodu nacismu do Ruska za druhé světové války byli plošně vyvražďováni všichni židé, i ze smíšených rodin.
  
  
  • Arie Eliav přemýšlí, že nikdo vlastně neví, zda "žid" je slovo, které definuje národ, nebo náboženství (str. 45). Ovšem díky tomu, že v Rusku za prezidentů Stalina a Chruščova nastala likvidace židovské národní kultury, vědy a likvidace jakýchkoli zmínek o židovské historii, často židé našli svou jedinou identitu ve spojení se synagogou, tj. spojili svou kulturu s písněmi zpívanými na židovských bohoslužbách, s biblickým jazykem hebrejštinou, který nemohli uvádět jako rodný jazyk, a svou historii spojili s historií starou 2000 a více let zaznamenanou v Bibli, protože informace o žádné jiné židovské historii neznali. I když mnozí židé dnes nepraktikují židovskou víru, provázanost židovské národnodní identity a kultury s židovskou vírou je tak naprosto jedinečná, že například pronásledování židovského národa téměř vždy v historii znamenalo pronásledování židovského náboženství, a naopak, pronásledování židovského náboženství vždy znamenalo pronásledování všech židů.
  
  
  • Arie Eliav poukazuje na některé věci, o kterých mluví i Mojmír Kallus: Proč zde antisemitismus je? Jedním z důvodů pro antisemitismus v Rusku je cílené pritižidovská propaganda v médiích, kdy po mnohá desetiletí ve všech ruských médiích o židech nebyly žádné jiné zprávy než ty negativní. Tak protižidovská nálada rostla, i když většina těchto zpráv byla nepravdivá. Dále (str. 121-123) je pravda, že židé v ruské ekonomice se objevovali na místech, která byla často kritizována a spojená s neprůhledností a podvody -- to je ovšem jen jedna strana mince. Druhou stranou je fakt, že diskriminace židů probíhala v takové míře, že jim často byla nabízena jen tato náročná a pochybná pracovní místa.


• Jan Horník: Proč holokaust - Hitlerova vědecká mesianistická vražda, 2009 (náhled některých kapitol nebo ještě možnost knihu koupit), 454 stran. Tato kniha dobře reprezentuje to, co vyrostlo v nekomunistické části světa, "na západě" -- zatímco komunistické státy židy tak nějak nepříjemně a nepřímo dusily, ze západního světa, který v této věci se nepostavil zlu, přišlo hnutí nacismu, které židy přímo plošně likvidovalo. Jan Horník se ve své knize zabývá rozborem Hitlerova myšlenkového světa, ale též rozborem otázek rasismu a antisemitismu. Vynikající kniha na přečtení i pro všechny, kteří chtějí i filosoficky přemýšlet o tom, proč i dnes vidíme kolem sebe antisemitismus.