Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenstvíBřeťa Fajmon, 17.5.2019 Jedná se o páté blahoslavenství, kterými Ježíš Kristus charakterizoval Boží království. Blahoslavenství (Mt 5,1-10) odkrývají styl života těch, kteří vcházejí do Božího království a které Bůh přijímá. Boží království je darem, požehnáním, ale i závazkem, abychom ve svém životě respektovali Krále. Jak moc musím být milosrdný, abych došel milosrdenství?Vztah obou vět není podmínkový, ale vysvětlující: kdybychom došli milosrdenství u Boha na základě toho, jak jsme milosrdní k jiným lidem, moc z nás by se k Bohu nedostalo. Spíše tato věta znamená: Ti, co prožili milosrdenství od Boha, když jim odpouští velký dluh a chce s nimi žít v jejich životě, mají svobodu prokazovat milosrdenství lidem kolem sebe, kteří je zranili. Jinými slovy, Boží milosrdenství je dříve než naše milosrdenství. Jen Bohu a životu a druhým lidem vracíme trochu toho milosrdenství, kterého jsme dostali nadmíru. Svoji dobrotu můžeme dávat dál jen tehdy, když máme kde ji brát u Boha.Je Bůh a Ježíš milosrdný?Ano, odpouští nám dluh, který my sami nedokážeme splatit. Nejen dluh našich špatností, ale i naší celkové vzpoury vůči Bohu, že si chceme žít život sami a na Boha a Ježíše v podstatě kašleme. Ježíš je milosrdný v tom, že nám nejen nedává to, co si zasloužíme, ale nabízí nám stále to nejlepší, a sice vztah s ním -- s Láskou, která se nemění a zůstává Láska.Ježíš byl milosrdný a přišel mezi lidi pozývat je do království pokoje a spravedlnosti, i když nikdo z nás by se do něj svým vlastním snažením nedostal. Na druhé straně zase, Ježíš je král, který je králem, ať se nám to líbí nebo ne. Má veškerou moc -- ale přesto k nám je milosrdný znovu a znovu (dává nám odpuštění a dobré dary). A největší lásku prokázal, když zemřel za hříchy nás všech. Co je to milosrdenství mezi lidmi, je asi jasné.Ano -- jsem milosrdný tehdy, když znovu a znovu odpouštím druhému člověku a usiluju o vztah s ním, nepoužívám jeho špatnosti už proti němu. Pomáhám mu v tom, co sám umím a v čem mohu pomoci.Lze milosrdenství zneužít? Měli bychom znovu a znovu odpouštět tomu, kdo nás zraňuje?Odpověď je ano, měli, protože Bůh a Ježíš to dělají též. Ale Ježíš je nám příkladem i v tom, že odpuštění někdy vyžaduje i útok na hřích, který nás zraňuje, aby byl vystaven na světlo. Jen tehdy můžeme obnovit vztah s člověkem, který nás zraňuje znovu a znovu. Když si nedá říct, tak odejít od něj je součástí uzdravení -- ani Bůh sám se nám nevnucuje, a ani my se nevnucujeme lidem, kteří nás zraňují znovu a znovu.Samota je také krok k obnovení vztahu -- ten druhý si musí uvědomit, že pokud o ten vztah stojí, vyžaduje to u něj změnu. Součástí vztahu je i naučit se zodpovědnosti. Shrnující otázky:a) Co v mém životě převažuje: milosrdenství nebo neodpuštění a neobnovení vztahu? Bůh je připraven mi dát své milosrdenství, abych měl odkud život čerpat -- pokud k němu přijdu na základě jeho podmínek, v úctě a pokoře, jako žebrák, co nemá nic. Vztah s Ním je cílem sám o sobě -- podstatou života, protože Bůh sám je život.b) Je nějaký vztah, ve kterém neusiluji o obnovení vztahu, odpuštění? Snad by mohl být obnoven či uzdraven, kdyby mi šlo o to nejlepší pro toho druhého. c) Je nějaký vztah, který mne zraňuje znovu a znovu? Je potřeba vymezit tomu zraňování hranice -- aby se zranění mohlo uzdravit a vztah byl zdravější. (Doporučuji knihu "Hranice v manželství", i když se nejedná o manželský vztah -- v této knize totiž autoři přemýšlejí o tom, jak vymezit hranice ve vztahu, který primárně nechceme přerušit, ale uzdravit. V jiných knihách na téma "hranice" tento prvek není tak jasně zdůrazněn. Ovšem přečtěte si po kapitole 1 hned kapitolu 16, aby jste své hranice nevymezili zůsobem, který ten druhý pochopí jako naprosté odmítnutí.)
zpět na sérii: Promluvy z Evangelia podle Matouše
Diskuse: Vstup do diskuse: |