|
Blaze těm, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni
Břeťa Fajmon, 8.2.2019
Jedná se o čtvrté z blahoslavenství, kterými Ježíš Kristus charakterizoval Boží království. Blahoslavenství (Mt 5,1-10) odkrývají styl života těch, kteří vcházejí do Božího království a které Bůh přijímá. Boží království je darem, požehnáním, ale i závazkem, abychom ve svém životě respektovali Krále.
To je asi první blahoslavenství, kde je na první pohled patrné, že se týká všech. Je to pravda?
Ano. Už v tom českém slově "spravedlnost" je uložen význam: žít s právem, dělat věci "správně". To se týká každého z nás každodenně. Toto slovo je také klíčovým slovem Ježíšova učení (viz Matouš 6,33), které si máme spojit s jeho královstvím: "Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno."
Žízní a hladoví Bůh/Ježíš Kristus po spravedlnosti?
Ještě se dostaneme podrobněji k tomu, co to spravedlnost je. Pro Boha je klíčovým vytvořit, prosadit spravedlnost (2.list Petrův 3,13: Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost).
Ježíš už svým křtem vyjádřil svou touhu po spravedlnosti, což by mohl být dobrý význam toho slova: nechat se vést jen Bohem, žít podle jeho slov a ukazatelů. Ježíš po spravedlnosti doslova hladověl a žíznil -- řekl (Jan 4,34): "Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo". Nebo (Jan 8,29): "Stále dělám, co se líbí jemu (= Bohu)". Kdo z nás to může říct, nebo kdy v minulosti mohl říct?
Máme tedy my lidi nějakou naději? Požadavek "žít spravedlivě" se zdá pro nás nenaplnitelný.
Ano, Ježíš hned za chvíli po svých osmi blahoslavenstvích řekne (Matouš 5,20): "Nebude-li vaše spravedlnost přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského". V celé první části svého kázání se Ježíš věnuje výzvě ke smíření (Mt 5,21-26), čistotě (Mt 5,27-30), věrnosti (Mt 5,31-32), pravdomluvnosti (Mt 5,33-37), sebeobětování (Mt 5,38-42), lásce (Mt 5,43-48) do větší míry, než v některých ohledech vyzýval Boží zákon. Díky této kapitole je Ježíš často považován za nějvětšího učitele, i když ti, co v něm vidí jen učitele, se možná míjejí jejího poselství -- Ježíš totiž o těchto věcech nejen učil, ale byl též jediný, který je plně žil.
Nadějí pro nás je, když se zamilujeme. Pokud se zamilujeme do tohoto přitažlivého Ježíše Krista, který stojí o smíření s námi, chce k nám být čistý, věrný, pravdomluvný, obětuje sám sebe a vyjádřil nám lásku ještě v době, kdy jsme k jeho výzvě ke spravedlnosti byli nepřátelští -- tak budeme dělat, co mu na očích vidíme (také viz Římanům 8,3-4).
Někteří se po přečtení Matouše 5 zhrozí, že vlastně nemohou nic. Jak souvisí Hospodinova spravedlnost s našimi vlastními tužbami? Mohu dělat, co chci já?
Když se ve svém životě setkáme s Ježíšem Kristem (třeba skrze Matouše 5 a uvědomíme si, že takový on především sám je, ne že by jen tak učil), nejprve se odvracíme od života nezávislého na Bohu, vlastně se teprve učíme a dozvídáme, k čemu Bůh lidi zve a jaký je jeho záměr s námi, když čteme Bibli jako Slovo od něho. Pak v našem srdci vyraší tužby, jak se k Hospodinovým výzvám připojit a žít podle nich ve svém životě konkrétně. Tyto tužby už jsou v souladu s jeho ukazateli žít jeho království a mohou vyrůst v realitu. Boží srdce a naše srdce se spojí.
Shrnující otázky:
a) Co v mém životě vládne: spravedlnost, nebo soběstřednost? Stručný kontrast podle překladu Slovo na cestu (poznámky u verše Matouš 5,6) -- spravedlnost = zaměřenost na Boha a jeho království (co chce on) x soběstřednost = zaměřenost na sebe (co chci já). Jak strávím tento den? Budu sloužit spravedlnosti a Bohu, nebo sám sobě?
b) Miluju Ježíše Krista? Co raší v mém srdci? Kde se děje ten zázrak, že moje tužby a jeho tužby se spojují v jedno?
c) O spravedlnosti ještě nebylo řečeno vše -- v blahoslavenství osmém je zmíněna znovu (Matouš 5,10). Možná by bylo dobrým rozvinutím přečíst si celé Matoušovo evangelium a všímat si všech slov "spravedlnost", "spravedlivý". Také se musíme u osmého blahoslavenství pozastavit nad rozdílem mezi "spravedlností" a "ospravedlněním", zde jen stručně: "ospravedlnění" znamená, že Ježíš zaplatil za náš trest a zemřel místo nás, ovšem "spravedlnost" v Ježíšově kázání na hoře znamená spravedlivé skutky, spravedlivý život království (podobně i list Efezským 5,9: spravedlnost = spravedlivé skutky).
Diskuse:
Vstup do diskuse:
|
|
|