|
Blaze chudým v Duchu, neboť jejich je království nebeské
Břeťa Fajmon, 7.10.2018
Jedná se o první z blahoslavenství, kterými Ježíš Kristus charakterizoval Boží království. Blahoslavenství (Mt 5,1-10) odkrývají styl života těch, kteří vcházejí do Božího království a které Bůh přijímá. Boží království je darem, požehnáním, ale i závazkem, abychom ve svém životě respektovali Krále.
Znamená to, že Bůh přijímá jen blázny, jen slabomyslné? Znamená to, že máme hrát hlupáky? Máme po sobě nechat šlapat a nechat sebou zametat, když jsme křesťané?
Ne, být chudý v Duchu neznamená nemít odvahu, nemít vlastní názor.
Kdo je tedy chudý v Duchu?
Kdokoli, každý, všichni, protože nikdo nejsme hodni vejít do Božího království -- záleží jen na tom, zda nás Bůh pozve a dá nám milost vejít. Duchovně chudým -- těm, co si to nezaslouží -- je nabízeno velké bohatství, Boží království. Ti, co vědí, že nemají Bohu v mnoha oblastech co nabídnout, že nějaké věci promrhali a promarnili, jsou tímto vyzváni, aby volali k Ježíši Kristu o milost.
Vyžaduje od nás chudoba v Duchu nějakou akci, čin?
Ano, činit pokání a podřizovat se ve svém životě Bohu je jednorázové rozhodnutí (Mt 3,2; 4,17), ale i celoživotní proces vzdávání se některých věcí, které vidíme, že jsou překážkou našeho života s Bohem. Například jsem se vzdal internetového přístupu ve svém bytě, když jsem viděl, že mi bere hodně času, nebo mnoha knih, když jsem viděl, že vytěžují můj čas příliš.
V určitém smyslu se stáváme kvůli Bohu chudými a jistých věcí se vzdáváme, aby se v našem životě zase jiné věci mohly odehrát.
Má chudoba v Duchu i nějakou souvislost s chudobou materiální, finanční či jinou?
Ano, v Lušově evangeliu je podobné blahoslavenství řečeno pouze chudým, bez přídavku "v Duchu".
Někdy je chudoba nedobrovolná: nemáme dost financí; zdravotně jsme v situaci, která nás nějak omezuje; nedostává se nám něčeho, co bychom chtěli. Přesto nám Pán Ježíš nabízí veškeré své bohatství materiální i vztahové i v jakémkoli jiném směru hojnost všeho (věčný život délkou i kvalitou).
Dobrovolná chudoba: nemáme žít hrabivostí a hromaděním věcí.
Jejich JE království nebeské -- co to znamená?
V jistém smyslu prožíváme Boží království už teď, když máme kontakt s Králem a sloužíme mu.
V jistém smyslu je ovšem Boží království až věc budoucnosti -- jak se v tom vyznat, kde najít rovnováhu?
Ježíš Kristus dal svůj život jako výkupné za mnohé lidi (Mt 20,28) na odpuštění hříchů (Mt 26,28), tj. už nyní dostáváme odpuštění svých hříchů. Boží království je v Bibli vykresleno jako život s Bohem, kde bude naprosté uzdravení (Zj 22,1-2), budeme mít věčná těla (1.list Korintským 15,51-54), nebude tam bolest (Zj 21,4). Na tyto věci se můžeme těšit. A co dnes? Na jedné straně někdy požadujeme po Bohu dnes příliš mnoho (plné fyzické uzdravení nám možná v současném životě před návratem Ježíše Krista nebude dáno, stejně jako před jeho návratem nedostaneme neporušitelná těla (Don Carson, EBC Commentary on Matthew, kap. 8)). Na druhé straně někdy ve svém současném životě žádáme příliš málo: můžeme žádat o řadu uzdravení srdce i těla, přijmout odpuštění od Boha, mít oporu v přátelství s řadou křesťanů, když jsme třeba svobodní, hledat směr pro svůj život a hlavně být s Bohem skrze víru.
Shrnující otázky:
a) V čem mi už nyní dává Boží království nesmírné bohatství, i když jsem v mnoha směrech chudý?
b) Je něco, čeho se mám vzdát (stát se chudým), abych ve svém životě dal prostor Pánu Ježíši (Efezským 4,17-32)?
c) Mám vyvážený přístup k darům Božího království? Prosil jsem Boha o odpuštění svých hříchů? Vrátil jsem se k Bohu už nastálo? Trávím s ním čas? Hledám jednání a cestu, kterou mi ukazuje? Na druhé straně, nemohu vyžadovat uzdravení všeho, dokonalé vztahy, snadný život. Spíše se učím být věrný Bohu uprostřed těžkostí, budovat vztahy s druhými navzdory tomu, že já ani oni nejsme dokonalí (Zj 2,10, překlad ČEP: Neboj se toho, co máš vytrpět ... bez těžkostí to "na této straně nebe" asi nepůjde).
Diskuse:
Vstup do diskuse:
|
|
|