Tolik lidí o Bohu celá staletí diskutuje -- když oni nemají jasno, jak já bych mohl zjistit, která víra je ta pravá?
Břeťa Fajmon, 19.6.2020
A) Víra = činy: Proč si ve svém náročném časovém rozvrhu dnes dělat ještě čas na Boha?
Skoro všechny systémy a víry sdělují, že v životě jde o závazek -- závazek rodině, manželskému partnerovi, zaměstnavateli, závazek vůči společnosti, ve které žijeme.
Podobně i vůči Bohu lidé činí závazek -- cílem ovšem není nutit se k závazku vůči Bohu, kterého neznáme, ale zavázat se Bohu do takové míry, v jaké jsme ho sami poznali:
Zavázat se Bohu jako Stvořiteli: že budeme hledat smysl, kvůli kterému stvořil celý vesmír i náš život, a svoje místo, jak se do tohoto smyslu života zapojit, žít kvůli tomu záměru, pro který nás lidi Bůh stvořil.
Zavázat se Bohu jako Soudci: pokud zjistíme, že svým životem se míjíme záměru, pro který nás lidi Bůh stvořil, přijdeme k němu a poprosíme o odpuštění, že jsme promrhali část svého života nebo některé oblasti života, a poprosíme o sílu a směr ke změně.
Zavázat se Bohu jako Otci: Pokud zjistíme, že jedním ze záměrů, pro který nás lidi Bůh stvořil, je být s ním, začneme udržovat vztah s ním skrze modlitbu a naslouchání, jaký je, jak jedná a co si myslí. Když ho budeme lépe znát, budeme lépe připraveni na úkol odrážet svým životem jeho charakter a lépe připraveni na věčný život s ním.
Zavázat se Bohu jako Zachránci: Pokud zjistíme, že Bůh je někdo, kdo náš život chrání, kdo se o nás stará, odpustil náš hřích či kdo nás zachránil pro věčný život s ním, nepovede to k dalšímu závazku, ale k životu vděčnosti za to, co nám dává dnes i co nám slibuje pro budoucno. Bůh má moc dát do našeho života dobré dary, chránit je a rozvíjet je.
B) Víra = vztahy: Nestačí si jen něco někde přečíst, potřebujeme věci zažít, skutečně je prožít. Připojte se ke skupině lidí, kteří jdou za Bohem a povzbuzují se navzájem na této cestě -- skrze vztahy s nimi v jejich každodenním životě i na jejich společných setkáních objevíte, že pravá víra se sdílí v srdcích lidí a že tímto životem nemusíme jít sami, ale sdílet ty nejdůležitější věci s druhými, a v tomto předivu vztahů můžete hledat a najít své odpovědi. V Brně Vás zvu na pravidelná nedělní setkání křesťanské skupiny lidí Evangelikální společenství v Novém Lískovci, na ZŠ Svážná v 10.00-12.00 hod, jste srdečně zváni.
C) Víra = poznávání a přemýšlení: Ti lidé, co o Bohu přemýšlejí a diskutují po celá staletí, také připravili přehled toho, na co za ta staletí přišli, a tyto věci je možné si přečíst:
Jak můžeme vůbec něco poznat? Jak si můžeme být jisti, že jsme něco poznali? Těmito otázkami se zabývá nauka o poznání a poznatelnosti, cizím slovem epistemologie, z řeckého epistémé = vědění, znalost. To může být docela nesrozumitelné, ale doporučuji krátký spisek David Dewitt: Why Christianity, 45 stran, kde se autor zamýšlí nad tím, jak můžeme zodpovědně něco poznat, být si tím jisti do rozumné míry a zakomponovat ty věci do svého života.
Velkých světových náboženství existuje asi jen pět. Krátce je představuje z několika hledisek knížečka David Dewitt: The five major world religions, 40 stran. Tato kniha je v češtině, pokud napíšete na organizaci Rozvoj Rodiny, Olomouc, uspořádají pro Vás seminář na toto téma (nevím, zda je knihu možné objednat samostatně, bez semináře). Podrobnější představení šesti největších náboženství (plus promýšlení etiky sedmého, a to ateismu) v češtině nabízí překlad knih Hanse Künga:
Prohlášení ke světovému étosu, 1997; Světový étos pro politiku a hospodářství, 2000 ... etická výzva všech hlavních světových náboženství celému světu, všem lidem, včetně ateistů.
Křesťanství a hinduismus, 1997.
Křesťanství a islám, 1998.
Křesťanství a buddhismus, 1998.
Křesťanství a náboženství Číny, 1999.
Krédo -- apoštolské vyznání víry dnes, 2007 ... představení křesťanské víry.
Židovství, 2018.
Co se týká křesťanského duchovního dědictví, jeho veškerý obsah shromažďují dva obory, a to historická teologie (shromažďuje, kdy v historii se dané myšlenky objevily poprvé) a systematická teologie (veškeré křesťanské dědictví o Bohu utřiďuje a systematizuje). Například Anthony Thiselton: Systematic Theology, 2015, v angličtině, počet stran cca 400, možnost půjčit knihu existuje v Praze v knihovně ETF (nebo v češtině zkuste knihu tuto 2021), kde autor spojuje obě tyto věci v jednu: systematicky představuje u sedmi témat (Bůh, svět, hřích a milost, Ježíš Kristus, Duch svatý, církev, budoucí věci), jak se názory na ně vyvíjely v průběhu historie .
Místo závěru mi dovolte formou velmi krátkého výpisu prezentovat patnáct tezí, kterými Anthony Thiselton (str. 29-101) systematicky představuje Boha křesťanství (spíše než podrobné představení těchto bodů uvedu jen tezi a krátkou reakci, která vztahuje danou tezi na náš život):
teze 1: Bůh je nadosobní. Je Bůh více nebo méně než my? My sami se rozhodujeme, cítíme, zvažujeme, máme své plány -- mohl by Bůh být méně?
teze 2: Bůh je trojjediný. Bůh nás nestvořil s tím, že by byl sám a citově strádal -- on sám je dokonalým vztahem Otce se Synem skrze Ducha, tedy toto společenství lásky se chce rozhojnit ve vztahu s dalšími bytostmi.
teze 3: Bůh jedná. Bible není souborem náboženských pravd, ale podává svědectví o tom, jak Bůh jednal a jedná v historii. Jak Bůh jedná v mém životě -- musím vše vykládat jako náhodu?
teze 4: Bůh je svatý a milující. Bůh je svatý = dokonale dobrý, oddělený od špatností, vždy zamýšlející dobro. Dává sám sebe láskou bez podmínek -- to vychází z jeho charakteru, nikoli z objektů jeho lásky. Jak mohu tuto lásku bez podmínek poznat a žít s ní ve světě, který často zná jen vyžadující lásku?
teze 5: Bůh udílí milost. Bůh mne přijme na základě milosti, nikoli na základě mých zásluh. Proto mohu s Bohem začít (a znovu a znovu začínat), protože on chce to dobré do mého života dát.
teze 6: Když Bůh miluje, tak proč je tady zlo? Odpověď Augustina: Dary od Boha jsou dobré, ale zlo přichází, když tyto dary zneužijeme. Odpověď Simone Weilové a Jürgena Moltmanna: Musíme se vzepřít útisku lidského zla, ale jinak přijměme Boží cesty. Ježíš místo teoretických odpovědí visí s námi na popravišti. Odpověď budoucích věcí: utrpení a smrt nemá v našem životě poslední slovo, Bůh nás volá k cíli, který teprve nastane v budoucnu.
teze 7: Kosmologický argument -- Bůh je první příčina. Bůh jako jediný nemá svou příčinu, nemá počátek -- jaký to musí být velký Bůh! Oheň, co nikdy neshoří, protože má nekonečně mnoho paliva i kyslíku sám v sobě. Já člověk jsem závislá bytost, ale být závislý na někom nezávislém a mocném mne naplňuje důvěrou a bezpečím.
teze 8: Teleologický argument -- Bůh má plán. Fyzika vysvětlí symfonii jen jako soustavu vibrací různých vlnových délek, ale nevysvětlí její krásu. Bože, dej mi prosím svoje vysvětlení světa -- proč to vše, co existuje, je i krásné a nevystižitelné? Zajímá mne Tvoje odpověď, ne odpověď fyziků a biologů.
teze 9: Ontologický argument -- Bůh je bytí, které všecko a všechny přesahuje. Bůh je větší než já ale to neznamená, že není logický nebo dobrý. Matouš 7,11.
teze 10: Bůh je všemocný, vševědoucí, všudepřítomný. Bože, ty jsi všemocný, pomoz mi prosím zvládnout můj život, žít čestně. Ty víš vše, znáš mé srdce, a přece stojíš o to být se mnou -- proč? Děkuju, že nejsi závislý na prostoru, že jsi stále se mnou.
teze 11: Ateismus -- vystačíme si sami? Ateismus se v podstatě projevil až v 18. století: člověk je stroj, jen odraz fyzikálních procesů (Julien de la Mettrie). Moje reakce: Bože, nechci jen pasivně přejímat hodnoty materialistické společnosti, ve které žiji a která tě většinou nezná. Ty si nemyslíš, že moje mysl je jen souborem fyziky a chemie, chceš brát vážně věci, kterými se moje mysl trápí -- stvořil jsi mne tak, že mohu mluvit se svým stvořitelem!
teze 12: Je Bůh jen lidskou projekcí? Ludwig Feuerbach (1804-1872): lidstvo samo je věčné a nekonečné, nepotřebuje svou důstojnost promítat do neexistujícího Boha. Sigmund Freud (1856-1939): náboženství je jen projekcí nenaplněných tužeb, které si neseme z dětství. Z touhy po odpuštění viny si vytváří iluzorní postavu a vede k dětinské, přílišné závislosti na ní. Moje reakce: Bože, tolik lidí tvrdí, že náboženství nebo víra omezuje -- ty říkáš, že když tě budu následovat, budu nejvíce svobodný, nejvíce sám sebou; proto ti chci věřit. Ano, toužím po útěše, ale bez silné útěchy nedokážu žít, poskytuješ mi ji jen ty.
Hans Küng říká o Freudovi (Krédo, str. 12-13): Sigmund Freud správně kritizoval aroganci církve a zneužití moci. Kritizoval falešné formy náboženství, slepost k realitě, sebeklam, pokusy utéci před sexualitou či ji potlačit. Ovšem měli bychom i Freudovu kritiku podrobit kritice -- bylo prokázáno, že: nejen sexualita, ale i náboženské cítění může být potlačeno; v době dezorientace a bezvýznamnosti víra v Boha může dát živým i umírajícím konečný význam, nepodmíněná etická měřítka a duchovní domov. Tedy víra v Boha, přinejmenším v psychologické oblasti, může mít spíše osvobozující než zotročující funkci, uzdravující spíše než škodlivý dopad, stabilizující spíše než destabilizující efekt.
teze 13: Je Bůh jen manipulací společnosti? Nietsche (1844-1900): Bůh je jen nástrojem moci a manipulace. Marx (1818-1883): náboženství je nástrojem, který udrží masy slabé, spokojené a poslušné (náboženství je opiem lidu); k vytvoření skutečného štěstí je nutné zrušit náboženství jako iluzorní štěstí; vybízí k revoluci (filosofové svět jen vykládají, jde však o to ho změnit), která nastolí komunismus, kde bude přispívat "každý podle svých schopností" a dostane "podle svých potřeb". Reakce křesťanů: musíme uznat, že křesťanství a Bible byly a mohou být zneužity pro manipulativní cíle nebo mocenský boj. Bůh též slibuje pokojný život, ale má moc tento svůj slib splnit lépe než komunisti: a) Bůh vidí do srdce každého člověka, b) Bůh nastoluje spravedlnost, jeho království nebude vybudováno na násilí a nespravedlnosti.
Hanse Künga ve své (výše zmíněné) knize Krédo, apoštolské vyznání víry dnes (str. 12, volně přeloženo z angličtiny, českou verzi nemám k dispozici): Marxovo řešení -- zrušení osobního vlastnictví a socializace průmyslu, zemědělství, vzdělání a kultury -- vedlo k dosud nevídanému vykořisťování lidí a zničení morálky a přírody, na druhé straně náboženství globálně nevymřelo, jak Marx předpokládal; místo náboženství byla opiem lidu revoluce, ale jen na chviličku. Náboženství se prokázalo nejen jako prostředek sociálního uklidnění a konsolidace, ale (např. v hnutí za lidská práva) i katalyzátorem sociálního vysvobození, a to bez revolučního použití síly, které jen roztáčí kruh dalšího násilí.
teze 14: Bůh se dal poznat skrze Bibli = 66 židovsko-křesťanských spisů shromážděných v jedné knize. Od doby osvícenství je vyvyšován rozum člověka, ale měli bychom dát prostor i inspirovanému svědectví Bible, která ukazuje pohled Boha na historii a jeho vlastní vysvětlení, proč a jak jedná vůči nám lidem.
teze 15: Slepé cesty deismu, panteismu, agnosticismu. Bože, Ty nejsi Bohem deismu, protože jsi zasáhl do historie v Ježíši Kristu a nyní zasahuješ skrze svého Ducha. Bože, Ty nejsi Bohem panteismu, Tvé svědectví v Bibli ukazuje, že máš tužby (nechceš, aby zahynul bezbožník; chceš, aby se konaly modlitby a přímluvy za všecky lidi) i plány (tvoříš nové věci; rozsoudíš podle evangelia, co je v lidech skryto). Bože, agnosticismus mi nezabrání, abych Tě hledal každý den, objevoval Tvou mysl skrze Tvoje inspirované svědectví zapsané v Bibli. Ty nás budeš soudit, a proto jsi nám dal do života dostatek ukazatelů, abychom Tě našli, porozuměli Tvému poselství a šli za Tebou.
Diskuse: