Marcel Brus, 26.1.2011; Žánrové zařazení filmu: Dobrodružný / Rodinný / Fantasy (film pro mládež, ale nejen pro ni)
Na film "Letopisy Narnie - Plavba Jitřního poutníka" jsem se hodně těšil. Tedy nejprve jen trochu, ale jak se premiéra blížila, těšil jsem se stále víc.
Osud filmu byl od počátku velmi napjatý, protože po údajně "neúspěšném" Princi Kaspianovi (2008) odstoupilo studio "Walt Disney" ze spolupráce
na projektu (nového zfilmování všech sedmi dílů Letopisů) a mnozí předpovídali, že tím je s filmovou Narnií konec. Nakonec se ale do hry vložilo studio "20th Century Fox"
a práce na třetím pokračování se naplno rozběhly v roce 2009. Další zásadní změna, kromě vstupu nového filmového studia, se týkala režiséra – Andrew Adamsona nahradil briský režisér Michael Apted.
Velké změny samozřejmě vzbuzovaly otázku – podaří se natočit další kvalitní film přiměřeně věrný své knižní předloze a nebo třetí Narnie celou ságu definitivně pohřbí?
Četl jsem optimistické prohlášní, že film bude mít určitě úspěch už jen proto, že "Plavba Jitřního poutníka" je údajně nejoblíbenější kniha z celé narnijské série. Děj knihy spočívá v tom,
že princ Kaspian se po několikaletém úspěšném vládnutí, kdy porazí nejbližší nepřátele a země se těší klidnému období, rozhodne vypravit na dobrodružnou plavbu do oblasti
Osamělých ostrovů (formálně patřících k Narnii). Jednak chce nalézt sedm telmarínských lordů, kteří tam před lety uprchli před pronásledováním ze strany Kaspianova strýce
Miraze a jednak má ambice plout dál a prozkoumat ještě nikdy neprozkoumané oblasti - až na sám konec světa...
Já jsem optimismus ohledně oblíbenosti knihy rozhodně nesdílel, jelikož základní koncepce příběhu je postavena na sérii menších dobrodružství,
jež hrdinové zažívají při zastávkách na jednotlivých ostrovech. A protože jsem knihu četl jako dospělák, většina "dobrodružstvíček" mi připadala – no řekněme "nic moc".
Pro mě tedy kniha "Plavba Jitřního poutníka" nejlepším dílem Narnie není ani náhodou. Měl jsem ale jinou naději. V prvních dvou dílech jsem s radostí zaznamenal, že scénáristé
velmi kreativně literární předlohou upravili pro potřeby filmového vyjádření. Dovolím si tvrdit, že zejména v případě filmu "Lev, čarodějnice a skříň" je film mnohem zajímavější než kniha.
Plavba Jitřního poutníka, jakožto slepenec několika různorodých dobrodružstvíček, je pro kvalitní filmový příběh vyloženě hrozbou. Scénáristé ale odvedli dobrou práci a podařilo se jim stvořit filmový příběh,
jenž má "hlavu a patu" a onu problematickou dějovou fragmentaci snížili na minimum. Dosáhli toho tím, že že oproti knize dodali novou spojující dějovou zápletku: jde o to, že v oblasti
Osamělých ostrovů se začíná stále více objevovat podivná zelená mlha, jejímž zdrojem je tajemné zlo sídlící na velmi vzdáleném ostrově. Mlha je výrazem rozšiřující se
přítomnosti zla a dokonce některé lodi se v mlze bezestopy ztratily. Ve filmu tedy hrdinové nejedou jen tak na výlet, nýbrž mají závažnou misi –- vypátrat zdroj mlhy a zničit jej.
Úkol lze splnit jet tak, že shromáždí sedm magických mečů sedmi již zmíněných telmarínských lordů a položí tyto meče na "Aslanův stůl" na Ramanduově ostrově. Jedině uvolněná magická moc,
již Aslan mečům propůjčil, zlo zničí. Některým se tato přidaná zápletka zdá nezajímavá a zbytečná. Já se domnívám, že ve filmu funguje docela dobře (zejména umožňuje dobře vygradovat jeho závěr).
Ve třetím narnijském pokračování poslal C. S. Lewis do Narnie už jen Edmunda a Lucku Pevensiovy, neb Petr a Zuzka už příliš vyrostli a opustili území světa dětí. Spolu s nimi se ale do
Narnie dostane i jejich bratránek Eustác, který je ovšem "pěkný dáreček". Edmunda i Lucku nesnáší, zvláště s Edem je stále na kordy. Příběhy z Narnie, byť jen představu takového světa naprosto
zavrhuje, jelikož on nahlíží na svět jen vědecky a logicky! Vstup Eustáce do příběhu Narnie byl další velkou výzvou a všichni s napětím očekávali, jaký filmový Eustác bude – i se zřetelem na to, že
v dalších dílech hraje klíčovou roli. A myslím, že mohu zcela oprávněně říct, že Eustác se skutečně povedl! Ať už jako otravný kluk nebo poté, co si na dračím ostrově snaží nahamounit šperky z
dračího pokladu a netuší, že pod jejich magickým vlivem se sám promění v draka...
Hovořím-li o Eustácovi, musím hned zmínit chrabrého myšáka Rípčípa, který samozřejmě na nebezpečné výpravě nemůže chybět. Zejména společně s Eustácem tvoří nejvýraznější "dvojku",
ať už ve zlém (zpočátku), posléze v dobrém. Někdo napsal, že Rípčíp je ve skutečnosti nejvýraznější postavou filmu, s čímž mohu docela dobře souhlasit. Je naprosto úžasný, těšte se! Ovšem i
Edmund a Lucka mají přidělen svůj part a to nikoli nevýznamný či nezajímavý. Obzvláště Lucčin vnitřní zápas, kdy se vyrovnává se svým domnělým nedostatkem krásy oproti všemi obdivované
Zuzce je zpracován velmi zajímavě. Nebudu ale víc prozrazovat.
Zatím stále jen chválím, je však potřeba si položit otázku: "Dá se tomuto filmu něco vytknout?" Musím říct, že mě se film líbil a žádnou zásadní, opakuji – zásadní, slabinu jsem na něm nenašel.
Pokud jde o drobné připomínky - viděl jsem tento film dvakrát a asi všechny věci, které mi při prvním sledování nesedly, se mi při druhém sledování jevily přijatelně.
Když už ale hovoříme o kritice, chtěl bych zareagovat na skutečnost, že obzvláště u nás jsou filmy o Narnii vnímány hodně kriticky. Z přehršle recenzí dostupných na Internetu jsou
téměř všechny velmi negativní, mnohdy vidíte hodnocení jako "odpad", "nebrat" apod. Když se ale do těch kritik začtete, zjistíte, že přestože se všichni dotyční shodují v celkově
ostře kritickém pohledu, v konkrétních hodnoceních aspektů filmu se naprosto rozcházejí. Tak se například dočtete, že příběh je zoufale nudný a dotyčný se už nemohl dočkat až opustí kino.
Druhý břitký kritik ale překvapivě hovoří o dobře vystavěném příběhu, jenž je velmi slušně vygradován. Podobně se naprosto rozcházejí názory na výkony dětských herců, postavu Eustáce,
vizuální kvalitu filmu... Přesto se ale nalezne něco, v čem jsou kritici téměř jednotní – nelíbí se jim totiž "křesťanské pozadí filmu". Ať už to formulují jakkoli, zde je jádro pudla. Filmy
o Narnii mají prostě v našich končinách cejch "křesťanské agitky" a recenzenti to nikdy filmu nezapomenou "nandat". To že jde o obecnou tendenci dokazuje i fakt, že filmy o Narnii
jsou mnohem lépe hodnoceny lidmi, kteří o "problému s křesťanstvím" nic nevědí než "odbornými kritiky", kteří jsou s křesťanskými kořeneny Lewisova díla dobře obeznámeni.
V našich končinách prostě nejde na Narnii napsat v rozumném slova smyslu "objektivní recenzi", jelikož lidi rozděluje otázka postoje k Bohu, která je hluboce vnitřní a citlivá.
Já jakožto křesťan a čtenář Letopisů mám tyto filmy rád především proto, že v příběhu vidím ony jemné dějové nitky a obrazy směřující k Bohu. Jsem přesvědčen, že skutečná hloubka,
význam a přínos příběhů z Narnie je, že v osobě lva Aslana je nám netradiční a zajímavou formou představem charakter Ježíše Krista. Formou, která je vhodná pro děti a mládež, ale
může oslovit i vnímavého dospěláka.
A dobře rozumím tomu, že člověk, který v Narnijských příbězích onen duchovní rozměr nevidí a nebo v něm dokonce pojem "Bůh" či "křesťanství" vyvolávají výrazné negativní asociace,
může film vnímat výrazně jinak.
Ještě bych rád uvedl několik poznámek k tématu 2D/3D obrazu. Nejprve jsem šel na 2D projekci, jelikož jsem četl hodně negativních ohlasů na 3D u tohoto filmu.
Nakonec mi to ale nedalo a zašel jsem i na 3D. Musím říct, že 3D verzi jsem si jednoznačně více užil, vizuální vjem je silnější, člověk je mnohem víc vtažen do děje.
2D promítání mi proti tomu připadalo přece jen jaksi "ploše":) Má to ale svá ale:
Současná v kinech používaná technologie vytváření 3D vjemu (pomocí pasivních polarizačních brýlí) není rozhodně dokonalá a mnozí lidé s ní mají problémy.
V 3D obrazu je totiž velmi mnoho rozostřených zón a člověk se musí vždy koukat do té oblasti, kam kameraman zaostřil. A s tím jsem měl někdy problém. Nejméně 10% scén
se mé oči zoufale snažily na něco zaostřit a nedařilo se. Domnívám se, že zátěž na oči a mozek je při sledování současného 3D značná a po filmu mě trošku pobolívala hlava.
Další věc je, že pro 3D v Jitřním poutníkovi byl zvolen model "za plátnem" – divák tedy vidí scénu od roviny promítacího plátna dál, jen sem tam obraz "vystoupí" před plátno směrem k divákovi.
Proto chápu, že některým se 3D efekt nezdál moc výrazný a říkají, že nepřináší velký rozdíl oproti 2D. Mě tohle ale nějak zásadně nevadilo a přínos 3D jsem celkem jasně vnímal celou dobu.
Co mě vadilo víc – po celou dobru promítání jsem měl dojem, že všechny scény jsou trochu tmavší, než by měly být. I pod prosluněným nebem nebylo zrovna moc jasu. Důvod, proč tomu tak je, neznám
– může to snad být tím, že sledovací brýle jsou svého druhu tmavé brýle a obaz o něco ztmaví?
Tedy: 3D je určitě dobrá volba. Dát 50,- Kč navíc stojí za to, ale má to žel i svá úskalí (snad do budoucna technici přijdou s něčím, co přinese nerušený 3D zážitek všem).
A nyní ještě několik závěrečných poznámek o "Plavbě Jitřního poutníka":
V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že jde o soudobý komerční velkofilm – hlavní důraz je tedy na vizuální stránku, na efekt a pobavení diváka (kdo chce vidět na prvním místě duchovnost, ať si
raději sežene jiný film). Příběh je pro film vhodně upraven a dobře vyprávěn, i když občas děj popoběhne trochu moc rychle. Stejně jako v předešlých dílech film obsahuje spustu jemného inteligentního humoru.
Ten po celou dobu příjemně baví, i když se člověk zrovna nemusí řehtat na celé kolo. Hudební stránka filmu určitě neurazí – nevyrovná se sice první Narnii, jenže je jasné, že vymyslet pro každý film
nový geniální hudební motiv je prostě nemožné.
Osobně jsem velmi rád, že tvůrci filmu respektovali i "ducha knihy" a křesťanské prvky v přiměřené míře zahrnuli. Jedna věc mě obzvláště potěšila: když jsem četl knihu, víceméně po celou dobu
jsem nebyl nijak nadšen. Ale posledních několik stránek, kde se hrdinové setkávají s Aslanem, děti se chystají zpět domů a Rípčíp... (no však uvidíte), je natolik dojemná, že i slzička ukápla.
A byl jsem velmi mile překvapený, že tvůrci filmu významnost závěrečné části příběhu úplně stejně a vyhradili onomu "setkání na konci světa" dostatek času – nebáli se poměrně hodně dlouhého
(a zcela"neakčního" avšak krásně dojemného) spění k závěru...
Podtrženo sečteno – "Plavba Jitřního poutníka" je důstojným pokračováním narnijské série. Zachovává "ducha" i celkovou kvalitu předešlých dílů. Jsem rád, že všechny tři
zatím natočená pokračování tvoří kompaktní celek. Pokud se vám předešlé díly líbily, určitě si užijete i ten třetí. "Plavba Jitřního poutníka" je pěkný film, jehož shlédnutí mohu každému doporučit.
Já tohle prostě nechápu. Může mi někdo vysvětlit co je na takovém filmu, jako jsou Letopisy Narnie tak duchovně úžasného, že bych se na to měl jít dívat? A co má společného s Biblí? Břeťa, přidáno 2011-01-30 18:30:11
Obrazy a symboly nám pomáhají uchopit naši víru, i když jsou třeba vzaty z příběhů, které se nikdy nestaly. Obraz odvahy, která se nedá přemoci strachem (v tomto filmu Edmund - nebo i přiznání, že mám strach) rezonuje s poselstvím Bible nepoddat se strachu. Obraz člověka, který je malý a prožil jen několik odvážných situací (např. právě Lucinka) rezonuje s tím, co prožíváme mnozí, a nemusíme být tak mladí jako desetiletá Lucinka -- to, jak Lucinka řeší svou malost a své obavy, může i nás starší povzbudit či probudit k reálným pohledům na situaci kolem nás, jakkoli malí se cítíme. Stačí?
I když Bible je tím základním ukazatelem, podobně mohou promluvit i jiné filmy či knihy, nejen Bible (zejména když už jsme Bibli četli, tak různé filmy či kniha nám mohou oživit či uchopit některou věc praktičtěji, reálněji pro náš vlastní život). Standa, přidáno 2011-01-31 15:43:45
Břeťo, já jsem moc rád za tyhle vaše stránky. Znám také některá díla C. S. Lewise a vím, že tam má spoustu úžasných postřehů, které dokonce citují různí autoři, kterých si také velmi vážím. Já jen prostě nemohu přijmout, že skrze takovéto věci je možné přijmout nějaké porozumění těch věcí, kterým dává porozumět pouze Duch svatý. Opravdu nechci být nějakým šťouralem, ale mě doopravdy přepadá panika.... Tvoje odpověď mě v tomto směru neuklidnila :-( ale i tak děkuji.
(Možná by se dalo říct, že je to jen taková křesťanská zábava. To bych ještě možná pochopil) Břeťa, přidáno 2011-02-01 10:06:02
Jasně, panika je na místě. Ovšem je potřeba zdravá panika, aby se člověk vlastně nebál žít v tomto světě. Když si někdo bere věci z Bible a chce je ilustrovat ve filmu nebo v knize, věřím, že i tak může Duch svatý promluvit.
Podobně se mi líbí film Gladiátor, kdy ten hrdina má po smrti svou rodinu, ale stejně přemýšlí, pro co má smysl žít a mít odvahu. Není to příběh z Bible, ale může pomoci přemýšlet člověku, pro co stojí za to mít odvahu a nasadit se ve svém vlastním životě.
Chápu Tvé obavy -- druhým extrémem je žít v této kultuře a nechat se jí tvarovat, a na Bibli se v podstatě vykašlat. To nemám na mysli, nechat se kulturou kolem sebe pohltit. Ale Duch svatý je nejen v Bibli, ale všude, je to osoba. Není špatné hledat ho ve všech věcech, naslouchat, jaké jsou jeho pohledy na kulturu a na další věci. Nějakým způsobem si může Duch svatý použít nejen Bibli, ale cokoli, co je v této kultuře či společnosti. Standa, přidáno 2011-02-01 12:09:28
Ano, také jsem začal přemýšlet o Bohu na základě písniček Jaroslava Hudky, který sám není ani křesťan, ale zabývá se astrologií. Přečte-li si někdo například tohle svědectví:
http://www.kamila.wz.cz/clanky/okultizmus-svedectvi.pdf
jistě mě nebude tvrdit, že si to použil Duch svatý, přestože Zdenka nakonec díky úžasné Boží milosti uvěřila.
Tak ani písnička \"Krásný je vzduch\" mi žádné skutečné duchovní poznání nezprostředkovala. Myslím, že právě úkolem křesťanů je: nepřipodobňovat se tomuto světu zbavit se všeho toho balastu se kterým se do Božího královsví jít nedá a upnout se k tomu nepomíjitelnému. Nebo co potom znamená slovo: 1 Janův 2:15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě.... atd?
Mnoho lidí zůstává jen v půlce cesty do Božího království. Jen u jakési \"křesťanské\" kultury. Jistě, Bible o tom mluví a proto to tak musí být, ale přece se tím nemůžeme spokojit. Chci všechny kdo tohle čtou, (pokud to sem Břeťa zase dá) povzbudit, že být Božím dítkem je mnohem mnohem víc než si kdokoli z nás dokáže představit. Pokračujte na své cestě a nespokejte se s ničím menším než je ZNÁT HO. Jan 17:3 A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
Rozhodněte se k absolutnímu opuštění všeho co by tomu mohlo bránit (hřích). Stojí to za to. A žádná sebelepší kultura vám to nikdy nemůže nahradit. Standa, přidáno 2011-02-02 00:12:46
Snad to už nepřeháním, ale něco málo na tohle téma jsem ještě napsal sem:
http://nejotazky.nazory.cz/2011/01/Antonin-Uhlir-v-mp3.html
Tedy jen doufám, že je to trochu srozumitelné. Břeťa, přidáno 2011-02-02 09:14:36
Díky Stando za názory i za odkazy, určitě to sem patřilo zaznít. Nejde o to zkoušet nějaké duchovno, nějakou filosofii či nějaké kulturní zážitky. Jde o to ZNÁT HO. Marcel, přidáno 2011-02-02 16:32:11
to: Standa
Standa napsal:
\"Já tohle prostě nechápu. Může mi někdo vysvětlit co je na takovém filmu, jako jsou Letopisy Narnie tak duchovně úžasného, že bych se na to měl jít dívat? A co má společného s Biblí?\"
Ahoj Stando,
na filmu není nic \"duchovně úžasného\", což jsem jasně napsal v závěru recenze (\"kdo chce vidět na prvním místě duchovnost, ať si raději sežene jiný film\"). Je to prostě moderní zfilmování křesťanské beletrie \"Letopisy Narnie\". C. S. Lewis byl upřímný znovuzrozený křesťan a i když psal beletrii, \"ducha\" to prostě má (byť beletrie k nám komunikuje jinak, než teologické pojednání či kázání). Pokud vnímáš nějaké duchovní oslovení při četbě Letopisů, můžeš podobně něco vnímat i z těch filmů (i když třeba v Princi Kaspianovi ta \"křesťanská linka\" je téměř neznatelná).
S tím označením \"křesťanská zábava\" bych taky docela souhlasil. Rozuměj mi dobře: já netvrdím, že ten film má uvádět křesťany do nějakého hlubšího poznání Boha. Jsem ale vděčný, že něco takového jako filmy o Narnii se vůbec objeví mezi tou záplavou akčních trháků, všemožných sci-fi, okultismem ovlivněných fantasy atd atd. Zatímco téměř všechny ostatní filmy lidí od Boha odvádějí (mnohdy nepřímo, ale účinně), filmy o Narnii o Něm lidem říkají, byť ne tak výrazně, jak by ortodoxní křesťan chtěl. Tereza, přidáno 2011-02-23 17:10:36
Dobrý den, doufám že nenarušuji zajímavou diskuzi. Recenze zde napsaná mne velmi zaujala.
Pokud jde o 3. díl Letopisů Narnie, též jsem jej viděla ve 3D. Do kina běžně nechodím, ale Narnie je moje životní záležitost ač se na sebe stále duševně zlobím, protože jsem se ještě nedopracovala ke knihám.
Já nejsem nijak duchovně založený člověk (nebo jak to říct, proto se omlouvám za zřejmě nevhodný výraz). Ve filmu jsem proto cíleně nehledala věty a scénky k této záležitosti. Jsem náctiletá holka, takže jsem koukala především na efekty, bitky a jisté konkrétni herce :) Ve filmu jsem samozřejmě postřehla Aslana, který dle mého názoru vyvolával atmosféru biblické tématiky nejvíce. Zaujalo mne to. Jsem vesměs ráda, že C.S. Lewis do už tak krásného příběhu dodal ještě tuto \"věc\", která mi přišla jako kouzlo. Dodala jak na \"magii\" a fantasii, tak na dojemnosti příběhu.
To je vše, déle vás nebudu zatěžovat.
Hezký den :) Břeťa, přidáno 2011-02-24 10:52:44
Děkujeme :- Ano, víra v Boha je takové kouzlo, možná větší, než všechna ostatní kouzla v tomto světě :- Standa, přidáno 2011-03-07 20:03:34
Stále přemýšlím o \"křesťanské\" kultuře a přizpůsobování se tomuto světu. Jenomže Bůh je mnohem úžasnější než si dokážeme představit. Vždyť říká:
Římanům 8:28 Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
Neodolal jsem a musím sem dát odkaz na jedno svědectví o obrácení skze tyto filmy. Podívejte se.
Gladiátor? Je to dobrý příklad? Film jsem shlédl několikrát. Maximus se modlí k soškám své rodiny, či jen s nimi rozmlouvá? A po smrti se setkává svoji rodinou. Prostě umřel a dal žije. Co je k tomu třeba, aby žil po smrti? Nic, vůbec nic. Tak to prostě je ... tedy v (tomto) filmu. Avatar jde v tom ještě dále. Po prvním shlédnutí to na mne dýchlo kompletně myšlenkou New Age. Po smrti pohoda, jen se na chvílí rozejdeme z živými. V čem vidím tragický klam? Pokud to není \"vyloženě\" ateista, kterému je to \"jedno\", co se po smrti stane, tedy vlastně nic, tak člověk, který by nechtěl skončit s životem a po smrti by k smrti tuze rád žil, tak výsledek pro něj je úplně stejný jak v Bibli, tak o co jde. Zemřeš a žiješ dál, jedno zda jsi křesťan či nikoliv. Akorát prostředky jsou jiné, tedy fatálně jiné.
V Bibli JEDINÁ cesta k věčnému životu v pokání a nutnosti víry v ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista a ve filmu JINÁ, tedy ŽÁDNÁ cesta ... A kdyby jen ve filmu, točí to skuteční režiséři, scénaristé, producenti, herci, atd., kteří v něco věří, praktikují a své postoje přenášejí to filmu a lidi to (ne)berou ..., však ono to bylo tak hezké ... a satan je potěšen, že ti hlupáci a blázni (biblicky řečeno) se zase něčeho chytili ... nesmiluje-li se Bůh. Břeťa, přidáno 01.01.2012, 16:32:07
Jasně, myšlení lidí, co věří v Boha a prožili smíření s ním skrze Ježíše Krista, je tak odlišné skoro ve všem -- všechny jeho myšlenky jsou: není Boha (Žalm 10): jako by ze všeho, co si takoví lidi myslí, vyvěralo něco, co odvádí od poznání Boha či důvěry v něj.
Na druhé straně, to bychom museli ze světa utéct či se od něj zcela izolovat -- stejně jako se nelze izolovat od nevěřících lidí, nelze se izolovat od produktů kultury, ve které žijeme -- a musíme hledat společnou řeč, hodnoty, které se blíží těm našim.
Čestné by asi bylo uvést recenzi filmu Gladiátor, s poctivou kritikou, a pak by mělo smysl říkat, které hodnoty jsou nám křesťanům blízké. Já jsem obdivoval odvahu hlavního hrdiny, ale teď si ještě uvědomuji, že kromě dobrých motivů tím jeho mohla být i pomsta, což není ideální. S něčím ovšem můžeme jako křesťané souznět - například hledat, o co v životě stojí za to bojovat, a jakými prostředky.Vstup do diskuse: