Marcel Brus, zveřejněno 14.12.2009 (datum vytvoření příspěvku: 7.11.2008)
Po delší době jsem opět zavítal do kina, abych viděl mimořádný počin
české kinematografie - první český (či dokonce středoevropský) 3D
animovaný film. Jde o příběh vesnického chasníka Kuby jehož nerozlučnou
společnicí je mluvící Koza. V dalším ději Kuba potká (jak jinak)
krásnou Mácu. Paralelně se rozvíjí příběh chudého studenta Matěje, jenž
se stane učedníkem mistra Hanuše stavějícího proslulý pražský Orloj.
Musím říct, že asi tak v polovině filmu jsem docela ztrácel chuť vidět
tu druhou (a nebyl jsem jediný, protože během druhé poloviny někteří
lidé z kina odešli). Nicméně když už jsem si zaplatil, tak jsem to i
dokoukal a postupně jsem zaznamenal i jistá pozitiva.
Autorům každopádně nelze upřít jedno - nekopírují styl Hollywoodských
animáků, jdou vlastní, svým způsobem originální cestou. Z pohledu laika
mohu prohlásit, že technicky je film na velmi vysoké úrovni, grafika je
skvělá, líbila se mi hudba i zvuk. Nějakou dobu jsem nemohl pochopit,
jakto, že se mi tak technicky a umělecky skvěle nakreslené scény
vlastně nelíbí. Postupně mi stále víc docházelo, že je to tím, že v těch obrazech je jen málo objektů, které bych označil jako krásné.
Všímám si zvláštní věci: zatímco tvůrci hollywoodských animovaných
filmů staví na neustávajícím přívalu krásy, tvůrci Kozího příběhu
naopak tlačí na pilu drsného a bizarmího středověku. V
obecném povědomí je středověk vnímaný jako temné a kruté období, plné
bídy, útlaku, válek atd. A autoři ve snaze vytvořit "středověkou
atmosféru Prahy" velmi úspěšně, ač asi nechtěně, vykreslují atmosféru
syrovosti a marnosti života. Až do extrému je dohnaná zvrácenost
"služebníka Božího" a pražských konšelů. Téměř na každém kroku narážíme
na morálně zvrácené lidi: od úlisných žebráků, rozežraných
spolustudentů Matěje, kteří jej stále ponižují, až po bezcharakterní
vládce. Žel ani hlavní hrdinové příběhu žádný charakterový vzor
nevytvářejí - opíjející se koza provádějící sexuální návrhy z nichž se
vyvracejí i ti otrlejší, Máca po nosích vykrádající hřebíky z rakví na
hřbitově ... no prostě mazec.
Celková bizarnost je umocněna ještě minimálně dalšími dvěma prvky: jednak budovy města pražského jsou cíleně kresleny nesmírně zdeformované
a hlavně: vlastně ani jedna postava není nakreslena tak, že by byla
skutečně hezká. I hlavní hrdinka "krasavice" Máca je opět jakousi
"bizarní" kombinací sympatického obličeje s "postavou" sestávající
víceméně ze superpředimenzovaných ňader a zadku. Autorům zde nepochybně
šlo o originalitu i co do výtvarného zpracování postav, nicméně takový
přístup asi nečekal naprosto nikdo, takže záplavě kritiky na tento film
se nelze divit. Na druhou stranu ale samozřejmě najde spousta různých
vyobrazení, která jsou krásná, úžasně propracovaná (záběry staveb,
krajina, orloj, záběry pohyblivé kamery, "průlet" soukolím Orloje atd).
Tento film je dle mého soudu velkým paradoxem. Autoři pravděpodobně
chtěli vytvořit komedii plnou "moderního černého humuru" (tedy humoru,
který je na hraně) spojeným s tajemnými postavami a výjevy čerpajícími
z pražských pověstí. Nevěřím tomu, že když například koza navrhuje
Kubovi, aby se s ní pomiloval (nebo si ji vzal "za ženu" - teď si
přesně nevzpomínám - v konečném důsledku to ale vede tamtéž, že?),
chtěli tím autoři propagovat manželství se zvířaty. Určitě to měl být
fór, kterému se dnešní publikum zasměje. Jenže v celkově pochmurném
kontextu filmu, kde se po většinu děje neprofiluje jediná zřetelně
pozitivní postava (zato reprezentací zla je zde přehršel), divákům
jaksi dochází "vtipná kaše" a vnímají ty věci spíš vážně a obracejí oči
v sloup. Fóry "na hraně" se stávají nevkusností "za hranou". Dále: ve
filmu je spousta dílčích gagových okamžiků, kterým by se lidé v jiném
kontextu pořádně zasmáli. Ale tentokrát se ani těm největším gagům
nesmáli - všichni cítili, že to jaksi nesedí, že něco není v pořádku
(já jsem se za celý film zasmál dvakrát a ještě jsem se přitom cítil
divně). A tak z filmu, který měl ambice být hitem, se stává propadák...
Ač to určitě nebylo cílem autorů, já oceňuji to, že autoři tu
pochmurnost středověku vyobrazili skutečně dobře. V mnohých dnešních
filmech jsou tzv. "záporáci", představitelé zla, kteří jsou ale udělaní
tak, že lidi je vlastně "baští", zlo v tomto podání se jim vlastně líbí.
Tvůrci "Kozího příběhu" však vykreslili ve filmu takovou atmosféru
syrovosti, beznadějnosti (příběh Matěje je hodně smutný), morální
převrácenosti, že z toho lidem až zatrnulo. Myslím že ani jeden ze
"záporáků" tohoto filmu se nestal jejich oblíbeným antihrdinou.
Domnívám se, že místo aby se lidé smáli bezcharakterním konšelům či
arogantním Matějovým spolustudentům, spíše si tato negativa bolestně
spojila s vlastními špatnými zkušenostmi a deziluzí z našich současných
politiků. A tak paradoxně, z odlehčené komedie plné vizuálních efektů
se neplánovaně stává vcelku frustrující výpověď o našich vlastních
životech.
Z výše uvedeného je zřejmé, že tento film se rozhodně nehodí pro
děti. Je to film pro dospělé, které může přivést (ať už to autoři
zamýšleli nebo nezamýšleli) k hlubšímu zamyšlení nad tím "jak to na
světě chodí". I přes značné množství gagů film vůbec nevyznívá jako
komedie, maximálně jako hodně hořká komedie. Na začátku jsem řekl, že
jsem v polovině neměl chuť vidět tu druhou, ale že se to pak zlepšilo.
Myslím, že jednak je to tím, že jsem se tak nějak smířil z tou celkově
pochmurnou a bizarní atmosférou filmu a začal jsem v tom vidět svébytný
projev určité tvůrčí originality. Další věcí je, že, na rozdíl od mnoha
jiných reakcí, se domnívám, že film má
příběh, a to příběh vcelku slušně promyšlený. Navíc autoři děj zbytečně
nenatahují, takže film má po celou dobu spád. A hlavně - závěr,
přátelé, ten závěr fakt stojí za to. V tom autory chválím, závěr je
nápaditý, silný (i slza ukápla), překvapivý a vlastně pozitivní.
No podtrženo sečteno - za těch stopadesát korun v multikině tohle
rozhodně nestojí. Přesto však filmu nelze upřít originalitu uměleckého
vyjádření, svébytný přístup. Pokud by film přivedl diváky k zamyšlení
nad drsnou realitou života a k otázce, kde lze najít pevnou motivaci k
usilování o dobro, navzdory zdání, že na všech stranách triumfuje zlo,
pak (i když to asi nebylo záměrem autorů) těch 30 miliónů rozpočtových
nákladů nebylo vynaloženo úplně zbytečně.
Diskuse: