1Hospodin Mojžíšovi řekl: 'Vystup ke mně ty, Áron, Nádab, Abíhú a sedmdesát předáků z Izraele, abyste se z dálky poklonili. 2Jen ty pak ke mně přistoupíš, oni se už nepřiblíží. Lid ať s tebou nevystupuje.'
3Mojžíš tedy přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a soudy. Celý lid jednohlasně odpověděl: Budeme jednat podle všech slov, která Hospodin promluvil. 4Mojžíš zapsal všechna Hospodinova slova.
Brzy ráno vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct sloupů podle dvanácti kmenů Izraele. 5A poslal mladíky ze synů Izraele, ať obětují Hospodinu býčky jako oběť zápalnou i oběť pokojnou.
6Mojžíš vzal polovinu krve a nalil do mísy, a druhou polovinou krve pokropil oltář.
7Pak vzal knihu smlouvy a četl lidu, který řekl: 'Budeme poslouchat a dělat vše, co promluvil Hospodin.' 9Mojžíš vzal krev a pokropil jí lid:
'Hle, krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Hospodin ohledně všech těchto slov.'
9Mojžíš, Áron, Nádab a Abíhú vystoupili vzhůru společně se sedmdesáti Izraelskými staršími 10a spatřili Boha Izraele a pod jeho nohama něco jako safírové dláždění, průzračné jako samotné nebe. 11Na tyto velmože ze synů Izraele Bůh nevztáhl ruku. Spatřili jej a jedli a pili.
12Hospodin řekl Mojžíšovi: 'vystup za mnou na horu a čekej tam. Dám ti kamenné desky -- směrnice a příkazy, které napíšu, abys je učil.'
13Mojžíš a Jozue, jeho pomocník, vstali, aby vystoupili na horu Boží. 14Předákům řekl: 'Zůstaňte zde, dokud se nevrátíme k vám. Áron a Húr jsou s vámi -- pokud někdo má nějaké záležitosti, ať k nim přijde.'
15Mojžíš vystoupil na horu a tu zakryl oblak. 16Na hoře Sínaj zůstala sláva Hospodinova a oblak ji zakrýval šest dní. Sedmý den zavolal Hospodin z prostřed oblaku na Mojžíše. 17Hospodinova sláva se synům Izraele jevila jako oheň hořící na vrcholu hory. 18Mojžíš tedy vešel doprostřed oblaku a strávil na hoře čtyřicet dní a nocí.
Ex 24,1-11: V Ex 24,2 končí Hospodinův proslov započatý v Ex 20,22. Potom Mojžíš sestupuje k lidu a přistupuje k ratifikaci smlouvy Hospodina s Izraelem. Celý záznam o ratifikaci má chiastickou strukturu:
A) verše 1-2: Hospodin dává Mojžíšovi instrukce ke svému setkání s Izraelem.
B) verše 3-4a: Mojžíš lidu sdělil slova, a oni jednohlasně slíbili, že podle nich budou žít; Mojžíš zapisuje slova.
C) verše 4b-6: V centru je oběť zápalná a oběť pokojná. Polovinou krve z oběti Mojžíš pokropí oltář.
B') verše 7-8: Mojžíš čte slova. Lid souhlasí, že bude slova poslouchat a podle nich jednat. Mojžíš je pokropí obětní krví jako příjemce smlouvy s Hospodinem.
A') verše 9-11: Vůdcové Izraele pokračují v hostině s Hospodinem.
Projděme si ještě jednou celou stručně celou tuto strukturu.
A) Ex 24,1-2: Obálka započatá v Exodu 19 se nyní uzavírá -- Hospodin potvrzuje své setkání s Izraelem a vymezuje hranice pro Mojžíše samotného, sedmdesát starších (kteří byli v souladu s Ex 19,16-24 současně kněžími zastupujícími jednotlivé kmeny). Jedná se o hranice tří území, které později budou modelovány či dodržovány i ve stanu setkávání Hospodina s Izraelem: do nejvnitřnější svatyně svatých bude moci jen velekněz, do svatyně samotné někteří kněží jako zástupci Božího lidu, a ostatní z lidu Izraele budou moci přistoupit do prostoru kolem svatyně, ale blíže ne.
B) Ex 24,3-4a: Mojžíš lidu sděluje slova zapsaná v Ex 20,1 až 23,33 a lid Izraele jednohlasně (či jednomyslně) prohlásí: Ano, takto budeme jednat. Je zajímavé, že stejný slib vyslovil Boží lid už v Ex 19,7-8 ještě dříve, než všechna tato slova slyšeli!!! Určitě musíme vzít potaz důvěru, kterou měli vůči Hospodinu, když je zachránil a vyvedl z vyhlazovací války v Egyptě. Nejedná se o skupinu lidí, kteří chtějí "rozumově posoudit", zda jsou ochotni podřídit se zákonu Hospodina -- oni vědí na základě své zkušenosti s Hospodinem, že jemu jde o jejich největší dobro. Znají Hospodina jako toho, kdo jim daroval život, vyvedl je k životu. Ten, kdo jim chce dát život a zbavit je hříchu Egypta, má právo být jejich Bohem, nikoli farao.
C) Ex 24,4b-6: V centru závěrečného aktu uzavření smlouvy je oběť zápalná a oběť pokojná pro Hospodina. Ještě v dalších kapitolách směrnic a pokynů pro praxi stanu setkávání bude upřesněno, co tyto oběti vlastně znamenají (viz Levitikus). Oběť zápalná se stane obětí smíření, odpuštění a obnovení závazku vůči Bohu. Oběť pokojná se stane už součástí radostného společenství mezi Izraelem a jejich Bohem. Mojžíš pokropil polovinou krve z obětí oltář. Pravděpodobně se jedná o důraz, že Bůh je tou "oltářní stranou" smlouvy -- v centru tohoto ustanovujícího ceremoniálu se sám Bůh zavazuje k tomu, že bude Bohem Izraele.
B') Ex 24,7-8: Lid znovu slyší slova smlouvy a znovu jednohlasně říká: Ano, budeme takto jednat. Obálka slibů B, B' lidu Izraele obklopuje centrální závazek Hospodina v oddílku C.
Jedná se o chiastickou strukturu A-B-C-B'-A', která možná navozuje otázku, jak si Mojžíš mohl pamatovat obsah čtyř kapitol instrukcí ještě dříve, než je zapsal? Věřím, že za pomoci Božího Ducha to nebyl problém. Spíše je zde důraz na zápis zákona ne jako aktuálního pomocníka paměti, ale jako trvalé svědectví pro Izrael, k čemu se zavázali. Tj. až poté, co Mojžíš jako trvalé, zapsané svědectví přečte slova zákona a lid se zaváže k jednání podle něho, Mojžíš pokropí lid druhou polovinou krve z oběti a označí je tak za příjemce Hospodinovy smlouvy.
A') Ex 24,9-11: Oddíl A' navazuje na oddíl A, kde byl Mojžíš se staršími vyzván, aby vystoupili k Hospodinu, do užšího místa vztahu s Hospodinem, kde dokončili celý obřad oběti pokojné při uzavření smlouvy, jedli a pili v Hospodinově blízkosti.
Kniha [1] (Enns, 2000, str. 494) upozorňuje, že společné jídlo je zmíněno na řadě míst v Bibli jako jídlo na upevnění či potvrzení dohody a situace smíření mezi dvěma stranami. Už v Ex 18,12 jedli předáci lidu hostinu společenství s Bohem jako vyjádření vděčnosti za záchranu z Egypta. Nyní přichází ke slovu druhá hostina, hostina u příležitosti uzavření smlouvy s Bohem do budoucnosti -- že Bůh bude bohem Izraele a oni budou jeho lidem. Izajáš 25,6-8 a Matouš 8,11 předjímají hostinu Hospodina se všemi národy, podobně jako Zjevení 19,9. Svědectví Jana 6,2-4 o nasycení pěti tisíců je svědectví o prvním závdavku této hostiny. Podobně pesach a hostina Pánovy večeře jsou závdavky této hostiny Božího lidu na cestě, jak o tom už byla řeč v Exodu 12.
Peter Enns (str. 491) podobně upozorňuje na otázku, jak je možné, že někdo viděl Hospodina -- není zde rozpor (když budeme trochu předjímat) s Exodus 33,20? Sám také na tuto otázku odpovídá: Mojžíš uvidí v Ex 33 Boha jen zezadu, uvidí jeho stín; podobně zde v Ex 24 starší Izraele viděli jen dláždění pod jeho nohama, báli se na Boha pohledět a sklonili hlavu. Tak zůstává jen Ježíš Kristus jako ten, kdo se s Bohem Otcem setkal v plnosti (Jan 1,18; 6,46). Hostina starších Izraele s Hospodinem je jen dalším částečným krokem na cestě, kdy Hospodin odkrývá svou tvář lidem -- a svou tvář plně odkryje v Ježíši Kristu.
Nyní, v místě uzavření celku šesti kapitol Ex 19 až 24, si můžeme právoplatně položit otázku, co z Hospodinovy smlouvy s Izraelem plyne pro náš současný život. Právoplatnou odpovědí je, že pro nás platí smlouva Hospodina s Novozákonním lidem, jak už bylo několikrát řečeno. Též jsme se zabývali dopadem Desatera (Ex 20) na náš život. Přesto může být mnohé řečeno o významu Hospodinovy smlouvy s Izraelem jako celku -- budeme se tomu věnovat aspoň v jednom dalším článku (viz článek Smlouva Hospodina s Izraelem v Exodu 19 až 24, který má být teprve napsán).
Ex 24,12-18: Ve vyprávění přerušeném významným smluvně-právnickým celkem kapitola 19 až 24 nyní nastává další oddíl, který svědčí o novém kroku vztahu Hospodina s lidem Izraele. Ex 25 až Ex 31 je oddílem o sedmi kapitolách, ve kterých bude Hospodin sdělovat Mojžíšovi další instrukce. Většina se jich bude týkat postavení stanu setkávání, či "stanu určeného času" -- setkání Hospodina s Izraele prožité v Ex 19 až 24 nemá být setkáním ojedinělým, ale mají následovat další setkávání a společenství Hospodina s lidem, který přijal za svůj lid.