Julie Krbušková: Exodus
Exodus:

úvodem

01 02 03 04
05 06 07 08
09 10 11 12
13 14 15 16
17 18 19 20
21 22 23 24
25 26 27 28
29 30 31 32
33 34 35 36
37 38 39 40

vznik knihy
stručně obsah
poselství
promluvy
přehled literatury

Souhrnně v pdf souboru:

Poznámky


Exodus 17


1Celá pospolitost lidu Izraele vytáhla z pouště Sín, šli podle Hospodinových pokynů a utábořili se v Refídím, kde nebyla voda, takže se lid nemohl napít. 2Hádali se s Mojžíšem: "Dej nám vodu, abychom se mohli napít."

"Proč se se mnou hádáte? Proč pokoušíte Hospodina?"

3Lid tam měl žízeň a reptali proti Mojžíšovi: "Proč jsi nás vyvedl z Egypta? Abys zahubil žízní nás, naše děti i stáda?"

4Mojžíš volal k Hospodinu: "Co mám dělat? Ještě chvíli a ukamenují mne."

"5Projdi před lidem a vezmi s sebou předáky Izraele. Vezmi si též do ruky hůl, kterou jsi udeřil do Nilu. Běžte 6ke skále na Chórébu -- tam budu stát s tebou a udeříš do skály. Vyjde z ní voda, aby lid mohl pít."

Mojžíš to vše vykonal před očima předáků Izraele. 7A nazval to místo Massá (Pokoušení) a Merívá (Hádka), protože synové Izraele se hádali s Mojžíšem a pokoušeli Hospodina slovy: "Je Hospodin uprostřed nás nebo není?"

8Přišli Amálekovci, aby v Refídím bojovali proti Izraeli. 9Mojžíš řekl Jozuovi: "Vyber si muže a běž zítra bojovat s Amálekovci. Já se postavím na kopci s Hospodinovou holí v ruce."

10Jozue jednal podle toho, co mu řekl Mojžíš, a bojoval s Amálekovci. Mojžíš, Áron a Húr vystoupili na kopec. 11Když druhý den při boji měl Mojžíš zdvižené ruce s holí, vyhrával Izrael -- a když měl své ruce složené, vyhrávali Amálekovci. 12Mojžíšovi zdvižené ruce ztěžkly, a tak vzali kámen, Mojžíš si naň sedl a Áron s Húrem mu ruce podpírali, každý z jedné strany. Mojžíš měl pevně zdvižené ruce až do západu slunce 13a Jozue přemohl Amáleka a jeho lid ostřím meče.

14Hospodin řekl Mojžíšovi: "Napiš to do knihy jako připomínku a vštípíš do paměti Jozuovi, že určitě vymažu zpod nebes vzpomínku na Amálekovce."

15Mojžíš tam pak postavil oltář a nazval jej "Hospodin je můj vítězný prapor", 16a řekl: "Ruka na praporu Hospodinově povede Hospodinův boj proti Amálekovcům z generace na generaci."



Můj vlastní pracovní překlad. © Břetislav Fajmon 2015 (můžete volně šířit s uvedením odkazu na tuto www stránku).

Komentářové poznámky


Břeťa Fajmon, 2.6.2015

Ex 17,1-7: Další potřeba vody u lidu Izraele vyúsťuje opět v konflikt, který bude připomínán označením Massá (Pokoušení) a Merívá (Hádka = Svár). Dovede lid Izraele opět k napadání Mojžíše -- opět zapomínají, že celá skupina je vedena podle Hospodinových pokynů, tj. Bůh má zde nějaký záměr a chce je učit důvěře v to, že se o ně stará (má moc vyvést vodu i ze skály, tj. utišuje jejich žízeň i v situaci zdánlivě bezvýchodné).

Dobrou reakcí zde bylo: být tiše a čekat na Hospodina -- vždyť Bůh ví o jejich situaci, co potřebují ještě dříve, než oni to vysloví (více viz poznámky za kapitolou 16, která též mluví o zkouškách přicházejících od Hospodina). On má plán -- chci čekat Pane na tvůj pokyn, tvoje řešení v mé situaci, mém putování. Někdy jdeme podle Hospodinových pokynů, ale nevidíme další krok. Vyvedení vody ze skály není důsledkem jejich hněvu a napadání Hospodina, Bůh to zamýšlel už předem.

Ex 17,8-16:Textová poznámka k Ex 17,16, dvě možnosti překladu z originálu: a) ruka ke trůnu Hospodinovu (kés = trůn ... netradiční tvar tohoto podstatného jména, znamenal by, že vztyčenou holí se Mojžíš modlí k Bohu, aby dal Izraeli vítězství) ... pravděpodobně se jedná o chybu při přepisu textu, protože větší smysl dává následující alternativa: b) ruka na praporu Hospodinově (nés = prapor, standarda ... lépe odpovídá jménu oltáře z verše 15 a vysvětluje důvod tohoto jména, ve vysvětlení by se mělo objevit stejné slovo (např. Ex 2,22 apod.), znamená, že hůl, kterou Mojžíš držel v rukou, je praporem = znamením, že za Izrael bojuje Bůh.

Ruka na praporu Hospodinově ... jaký je význam? a) Možná se jedná o modlitbu k Bohu, aby bojoval za Izrael; b) ale jedná se o více než jen modlitbu, protože Mojžíš zvedl hůl přímo na Hospodinův pokyn ... hůl zde hraje funkci praporu, standardy, která znamená (pro Izraelity i všechny ostatní), že Bůh vyvádí svuj lid mocnou rukou a vztaženou paží = velkou silou ... hůl je hlavně ukazatelem na Hospodina, který bojuje za Izrael. Hospodinova hůl zde není magickým předmetem, ve kterém je skryta moc, ale jen symbolem, ukazatelem na moc, kterou bojuje Bůh.

To, že Mojžíš používá hůl tak důležitou v Egyptě (pozvedanou při ranách krupobití a náletu kobylek), naznačuje, že vítězství v tomto boji lze chápat jako další ránu, kterou Bůh uštědřuje nepřátelům Izraele (Peter Enns, [1], str. 350, upozorňuje na Deuteronomium 25,17-19, kdy před vstupem do zaslíbené země Hospodin znovu připomíná Izraeli Amálekovce jako nepřítele, který nemá bázen Boží a chce tedy podobně jako Egypt zabránit Hospodinovým záměrům s Izraelem. Protože Amálekovci jsou též mezi obyvateli Kenaanu, Bůh při jejich prvním střetu s Amálekovci ujistil svými výroky Izrael o tom, že jim dá v jejich budoucím boji vítězství), kteří podobně jako Egypťané chtějí vyhladit Hospodinův lid -- proto Hospodin opět tento boj musí chápat osobně. I když Jozue vede Izrael do boje (mají bojovat, ne jen zůstat stát), v konečném důsledku potřebují z vítezství podmíněného zdviženou holí vědět, že je dává Hospodin.

Je dobré též si všimnout (tato myšlenka viz Ronnie Stevens, cyklus přednášek O krizích ve světě, Zubří u Nového Města 2015, konference Evangelikálního společenství Brno), že Amálekovci věděli, že bojují proti Hospodinu -- Izrael totiž doprovázel Hospodinův oblak, který byl z dálky viditelný. Věděli, že bojují proti lidu, který byl zázračně vyveden z Egypta (zpráva, která byla tak neobvyklá, že se určitě rozšířila), tj. jejich napadení lidu Izrael mělo hlubší kořeny, a proto Hospodin též vyslovuje tak příkrá slova, protože Amálekovci jsou proti Hospodinovu záměru, že vyvede lid Izraele z otroctví a dá jim zemi.

Vybudování oltáře (verš 15) spojuje Mojžíše i lid Izraele s jejich předky Abrahamem, Izákem a Jákobem, kteří též budovali oltáře jako výraz vděčnosti za to, jak Bůh jedná v jejich životě, a připomínku dalším generacím na tyto Hospodinovy skutky.

Souvislost s Novým zákonem: Snad zde nejsme vyzýváni, abychom na klíčových místech svého života budovali oltáře, ale (následující myšlenku připomíná [1], str. 362-363) my sami jsme živými oltáři, živou připomínkou (pro druhé i pro sebe sama) toho, co Bůh udělal pro lidi prostřednictvím Ježíše Krista -- jeho život, smrt a prázdný hrob jsou ukazatelem na jeho konečné vítězství v bitvě s hříchem i v našem životě. My sami máme svým životem vyjadřovat vděčnost za to, co pro nás Bůh udělal a dělá. Máme a) bojovat boje, do kterých nás Hospodin volá (a to především boje pokání, vycházení ze starého přemýšlení a života lidí žijících bez Boha, a vcházejících do nového přemýšlení, přivlastňování si požehnání a darů, ke kterým nás volá Bůh); b) vědět, že Hospodin náš boj s hříchem a dalšími silami v našem životě chce brát osobně a nechce nás v tomto boji nechat samotné.

následující: Exodus 18


Diskuse:


Vstup do diskuse:

Jméno:   

Váš email (nebude zveřejněn, slouží pouze ke kontrole hesla)

Heslo, které jste obdržel/a při registraci:

(Registrovat se / zapomněl/a jste heslo)

Váš vzkaz: