|
|
Vznik a historicita knihy Exodus
Břeťa Fajmon, 3.1.3015
Pět let po napsání článku o historické věrnosti knihy Genesis
bych rád přidal pár myšlenek na téma historické věrnosti biblické knihy Exodus. Při přemýšlení nad zasazením událostí biblické knihy Exodus do rámce historie bych rád nyní směřoval ve třech oddílech
víc a víc do minulosti podle osnovy
Ke vzniku knihy Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium jen krátce: i když je nepíše Mojžíš v první osobě (ve tvaru "Bůh mi řekl"),
ale jsou napsány ve třetí osobě (ve tvaru "Bůh řekl Mojžíšovi") z jejich povahy je zjevné, že řadu popisů a instrukcí od Boha sepsal Mojžíš v době čtyřicetiletého exodu pro pozdější použití a
dokončil těsně před vstupem do země Kenaan (snad kromě poslední kapitoly knihy Deuteronomium, která byla doplněna po Mojžíšově smrti).
Tj. doba vzniku těchto knih je pevně spojena s intervalem mezi vyjitím z Egypta a okamžikem vstupu lidu Izrael do země Kenaan.
ad A) Období 930-400 př.n.l. na území Izraele a Judska a v jejich exilu
Jedná se o období, o kterém archeologové a historici národa Izrael jsou schopni potvrdit řadu skutečností,
které se nacházejí v Bibli:
- 925 př.n.l. ... egyptský král Šóšenk napadl Judsko (1.kniha Královská 14,25) v pátém roce vlády
Judského krále Rechoboáma); to je potvrzeno v záznamech krále Šóšenka I., zakladatele 22. dynastie
vládců v Egyptě, včetně řady zeměpisných jmen od pouště Negev po Galileu, většinou na území dnešního státu Izrael
(viz [25], str.10.).
- 853-845 př.n.l. ... válečné záznamy asyrského krále Šalmanesera III. potvrzují existenci
krále Hadad-idri v Damašku, což je považováno za verzi jména Ben-Hadad (citovaného v Bibli např. v 1. knize Královské
15,18), nebo za jméno jednoho z damašských králů dynastie Ben-hada v tomto období (viz [25],str.11).
- 841 př.n.l. ... asyrské texty potvrzují, že králem v Damašku se stal Chazael (citovaný
ve 2.knize Královské 9,14); text této slavné Tell Dan stély byl publikován v roce 1993 (viz [25],str.14).
Dále je damašský král Chazael potvrzen na slonovinových fragmentech ze severní Sýrie.
- Izraelský král Achab si vzal za ženu Jezábel, dceru Et-baala, krále Sidónců (1. kniha Královská
16,31) ... a) jméno Jzbl bylo nalezeno na pečeti fénického stylu z přelomu 9. a 8. stol. př.n.l.; to
neznamená nutně, že se jedná o Achabovu ženu, ale přinejmenším je potvrzena existence jména v národech okolo Izraele
zapsaná v jiném jazyku než hebrejštině; b) jméno Etbaal či Ittobaal je zmíněno v seznamu
králů Týru a Sidónu v záznamech asyrského vládce Šalmaneseta III., Achabova současníka (viz [25],str.13).
- 2.kniha Královská 3 (konflikt mezi Izraelským králem Omrím a Mešou, králem Moábu) ... už v roce
1868 byla nalezena stéla, která zmiňuje popis vítězství a období budování v Moábu a mluví o konfliktu
s izraelskou dynastií Omrí (viz [25],str.13).
- Atd. Další kapitola knihy [25] mluví o exilu v letech 600-400 př.n.l.
Tento výčet nálezů ilustruje, že v daném období 930-400 př.n.l. datování a informace v Bibli
odpovídají historii -- je proto rozumné uzavřít, že v tomto období je Bible historicky věrná i v těch věcech,
které dosud nebyly potvrzeny z mimobiblických zdrojů. Keneth Kitchen v knize [25] mimo jiné uvádí,
že (i) v některých národech (typickým příkladem je Egypt) nebyly historicky zaznamenány
ty vojenské události, které skončily prohrou -- byly zaznamenány pouze úspěchy, což znemožňuje někdy
potvrzení biblického údaje ze strany protivníka; (ii) jindy měly okolní národy i po několik staletí svých starostí
dost, takže je přirozené, že k žádným kontaktům s Izraelem nedocházelo; (iii) z archeologických vrstev řady míst
v Izraeli je možné dobře zrekonstruovat a potvrdit rámcově historii Izraele ve smyslu klíčových událostí
na území řady měst (viz [25],str.52-64 o městech Jeruzalém, Lakíš, Házor, Dan, Kábul, Dór, Gezer,
Samaří, Tirza, Timna).
ad B) 1042-930 př.n.l. období sjednoceného království (Saul, David, Šalomoun)
Kenneth Kitchen ([25],str. 92-94) uvádí následující archeologická potvrzení období krále Saula (1042-1010 př.n.l.),
Davida (1010-970 př.n.l.) a Šalomouna (970-930 př.n.l.), která byla známá v roce 2003, v době vydání jeho knihy:
i) Tell Dan stéla z roku 841 př.n.l. mluví o domě Davidově = království Davidově (království nazvaném po významném zakladateli dynastie);
ii) bét Dávid = dům Davidův je zmíněn i na Mešově stéle (viz výše, oddíl A)) z přibližně stejného období, poloviny 9.stol. př.n.l.;
iii) v záznamech krále Šóšenka I. o výbojích na území Izraele (kolem r.925 př.n.l., necelých 50 let po Davidově smrti)
jsou zmíněny i "výšiny Davidovy" v poušti Negev, kde David podle Bible
často pobýval (1. kniha Samuelova, kapitoly 24; 27; 30); d) Asyrské záznamy mluví o Hadadezerovi, (2.kniha Samuelova 10,15-16), jednom z nejslavnějších
DAvidových protivníků (1013-972 př.n.l.), který ovládal města Pethor a Mutkinu (Pethor zmiňován v Bibli v Numeri 22,5 a Deuteronomium 23,4).
- Protože právě zmíněné archeologické zmínky o (zejména nejslavnějším králi) Davidovi jsou nepřímé, je chronologie doby spojeného
království (= království nad všemi dvanácti kmeny Izraele, které se po smrti krále Šalomouna rozpadlo na severní zemi Izrael a jižní zemi
Judsko) terčem útoků některých historiků a archeologů. Tyto útoky reprezentuje například kniha [24] archeologů Silberman, Filkenstein.
Útok se dějě v této linii: samozřejmě král David vedl dobyvačné bitvy a tyto jsou v archeologických vrstvách potvrzeny, ale kniha [24]
navrhuje jiné datování vrstev svědčících o těchto bojích. Ve městech Lakíš a Tel Sera nebyla nalezena nová filištínská keramika
(je všeobecně přijímáno, že filištínci = pelištejci domigrovali na území Izraele v migrační vlně cca v roce 1180 př.n.l.), tyto vrstvy MUSÍ
být tedy mladší, než se původně předpokládalo, aspoň o 40 let. Posun datování se během staletí nabaluje, až pak vrstvám připisovaným původně Davidovi (= cca 1000 př.n.l.) připisuje jiné datum, a sice až
datum zásahů Egyptského Šóšenka I., tj. 925 př.n.l., atd -- MUSÍ se provést posun datování všech vrstev, což by znamenalo, že doba sjednoceného království
nebyla tak slavná, jak se o ní píše v Bibli, ale též plná Kenaanských a jiných vlivů, jak je vidět z archeologie Izraele kolem roku 900 př.n.l.
Kenneth Kitchen ([25],str.140-143) reaguje na tento útok napadající historickou věrnost Bible následujícími argumenty:
1) celá argumentace knihy [24] je založena jen na neexistenci jistého typu keramiky v jistých vrstvách -- tuto nepřítomnost nové keramiky lze
ovšem vysvětlit i jiným způsobem, např.: proč by města s tradicí své výroby měla hned začít používat novou keramiku ze sousedních měst,
když navíc noví dobyvatelé vypálili města a vyvraždili původní obyvatelstvo, a tedy se dalo čekat, že budou i jejich nepřátelé?
Nebylo atraktivní chodit nakupovat na trhy do nepřátelských měst (tento jev je doložen i z dalších míst -- díky linii dobytého území je nová keramika
příchozí dobyvačné kultury silně odlišná od keramiky z blízkých měst, které dobyty nvou kulturou nebyly); to, že se nová keramika nenašla ve vrstvách měst
Lakíš a Tel Sera z doby 1170-1160 př.n.l., ještě nedokazuje, že Pelištejci nepřišli na blízké území kolem roku 1180 př.n.l.; 2) kromě toho,
kniha [24] uměle mluví o třetí přistěhovalecké vlně kolem roku 1140 př.n.l. nebo mírněš později, pro což nejsou žádné důkazy; 3) kniha [24]
též kupí problémy tím, když sto let navíc se snaží namačkat do víceméně dobře datované a popsané historie rozděleného království
od roku 930 př.n.l.
- V letech 2005-2006, tedy po vydání knih [24] i [25], publikovala archeoložka Eilat Mazar, the Institute of Archeology, The Hebrew
University of Jerusalem (na odkaz mne upozornil Marcel Brus), výsledky archeologického výzkumu v Jeruzalémě z roku 2005
(pro ty, co vládnou angličtině, reprint
článku nebo videoprezentace) a informuje o nálezu velké kamenné stavby z roku cca
1000 př.n.l.,, která byla s velkou pravděpodobností Davidovým palácem. Pro ty, co nevládnou angličtinou,
několik podrobností z obou odkazů:
- Eliat Mazar byla v určení místa vedena Biblí -- 2.kniha Samuelova 5,17 mluví o tom, že král David sešel = sestoupil se ukrýt do pevnosti
-- to znamená, že Davidův palác musel být nahoře nad městem;
- jedná se o obrovskou budovu, která nebyla chrámem; zdá se, že Eilat Mazar objevila důkaz 2.knihy Samuelovy 5,11:
Chíram, král Týru, pak vyslal k Davidovi posly s cedrovým dřevem a také tesaře a kameníky, aby Davidovi postavili palác.
Jedná se opravdu o důmyslnou a velkolepou stavbu, hodnou fénického = týrského věhlasu; kvalita provedení je velmi dobrá, což potvrzuje
v té době věhlasné fénické metody.
- Palác podle Bible fungoval několik století a byly v něm nalezeny buly ministrů z roku cca 600 př.n.l. (Gemarjáš z Jer 36,10; jména
dalšího velmože z Jer 38,1-4), tj není pochyb, že se jednalo o velmi význmanou budovu;
- Jeruzalém byl Davidem dobyt a je rozumné předpokládat, že David chtěl po dobytí město rozšířit a postavit mnohé stavby mimo
původní hradby; celá velká stavba se nachází na severní straně za městem mimo hradby; celá stavba je něco mezi palácem a pevností,
na jedné straně byla nalezena zeď silná 7 metrů.
- Uvnitř paláce byla nalezena keramika z 10 stol. př.n.l. V suti pod palácem keramika z 11.a 12. století př.n.l. --
tedy je rozumné uzavřít, že stavba (aspoň její základní část) byla postavena na přelomu 11. a 10. století př.n.l.
(videodokument dále uvádí, že v opevněné části u potoka Gíchon se nachází jedno z nejstarších míst v Jeruzalémě,
o kterém možná píše už Genesis 14,18 jako o místě Salem, kde se Abraham setkal s knězem Malkísedekem. Dále se
na prostranství u této "městské studny" pravděpodobně odehrálo pomazání Šalomouna za krále (viz 1.kniha Královská 1,33-40).
V paláci a okolí byla tedy odkryta místa, která svědčí o událostech z doby spojeného království, a možná
i o době mnohem starší)
ad C) 1320 př.n.l. plus mínus 80 let ... vstup Izraele do země Kenaan
Proč taková nejasnost, stanovit vstup národa Izrael do země určené Hospodinem v intervalu dlouhém 160 let
(a odchod Izraele z Egypta tedy o 40 let dříve, protože cesta a pobyt na různých místech zabral právě 40 let)? Časové údaje v Bibli není jednoduché sladit s historií, i když to není nemožné -- rád
bych nastínil základní diskusi v této otázce.
Začněme chronologickými údaji v Bibli, na základě kterých se exodus a vstup do Kenaanu datuje:
- a) Genesis 15,13 (překlad B21): Tehdy Hospodin Abramovi řekl: "Buď si jist, že tví potomci budou přistěhovalci v zemi, jež nebude jejich; tak budou zotročeni a utiskování po čtyři sta let.
- b) Exodus 12,40-41: Lid Izraele tedy přebýval v Egyptě 430 let. Po 430 letech došlo k tomu, že Hospodinovy rody vyšly z Egyptské země.
- c) Soudců 11,26 (překlad B21): Už tři sta let bydlí Izrael v Chešbónu a jeho vesnicích, ...
- d) 1. kniha Královská 6,1 (překlad B21): Čtyřstého osmdesátého roku po vyjítí synů Izraele z Egypta, v měsíci ziv (což je druhý měsíc), totiž čtvrtého roku své vlády nad Izraelem, Šalomoun zahájil stavbu
Hospodinova chrámu.
Odkaz b) je pouze zpřesněním odkazu a); a odkaz d) je použitelný spíše než c), protože v d) je přesně ukotven vztah mezi příchodem Izraele do Kenaanu a počátkem stavby chrámu 966 př.n.l. (o hodnověrnosti datování období spojeného království už byla řeč v oddílu B).
Když tedy přičteme k roku 966 př.n.l. ještě 480 let od exodu (citace d) a 430 let od příchodu synů Izraele do Egypta (citace b), dostaneme rok 1876 př.n.l., který je anachronismem (= údajem neodpovídajícím historii) minimálně ze dvou důvodů: 1) přičtením dalších 22 let dostaneme rok 1898 př.n.l. jako rok prodeje Josefa do otroctví v jeho sedmnácti letech (Genesis 37) ... to je anachronismus, protože cena dvaceti šekelů za otroka odpovídá 18.století př.n.l., tj. zhruba roku 1750 př.n.l.; b) přičtením zhruba 200 let dostáváme rok 2076 př.n.l. jako rok, kdy Josefův pradědeček Abraham bojoval proti alianci králů na sever a severovýchod od Kenaanu (Genesis 14) ... to je anchronismus, protože podmínky pro tyto různé aliance v severní Mezopotámii odpovídají období 2000-1700 př.n.l., ale ne předtím ani potom.
Znamená to, že exodus musíme odmítnout jako historický výmysl? Není to nutné, pokud sladíme biblické události s historickými údaji a dáme jistou volnost klíčovým údajům 430 a 480 jako číslům zaokrouhleným, které vyjadřují například počet generací, ale ne nutně přesně daný počet let (nebo číslům shrnujícím časová údobí vlivu různých lidí, která se ovšem ve skutečnosti mohla překrývat -- viz dále). Začněme s těmi historickými údaji, které musíme přijmout jako GIVEN (= jako to, co je jasně dáno):
- Prodej Josefa jako otroka (Genesis 37) za cenu dvaceti šekelů odpovídá 18. stol. př.n.l., tedy zhruba roku 1750 př.n.l. (viz [25],str.320-321).
- Boj Abrahama s aliancí králů (Genesis 14) má příznivé podmínky vzhledem k situaci na severu Mezopotámie jen v období 2000-1700 př.n.l., například rok 1900 př.n.l. je dobrým odhadem (viz [25],str.344-345).
- Merenptahova stéla z roku 1209 př.n.l. ... tato stéla poprvé zmiňuje Izrael jako národ obývající území dřívějšího Kenaanu, kde proti některým místům vedla vítězný boj egyptská armáda. Proto jako nejzazší datum vstupu Izraele do země musíme vzít rok 1210 př.n.l., ale mnohem spíše alespoň rok 1220 př.n.l., aby byl prostor na obsazení země a uvedení v obecnou známost, že dané území patří nyní národu Izraele (viz [25],str.159).
Vyjdeme-li z těchto základních daných věcí, existuje několik variant datování biblických událostí:
- Varianta 1 (exodus roku 1446 př.n.l.) (snaží se udržet datování 480 let mezi okamžikem exodu a rokem stavby chrámu 966 př.n.l.; interval 430 let počítá nikoli od vstupu Jákobovy rodiny do Egypta,
ale od událostí Genesis 15, kdy Hospodin uzavřel s Abrahamem smlouvu. V této variantě mezi smrtí Josefa a narozením Mojžíše neuplynulo až tolik času, asi jen necelých sto let):
- 1900 př.n.l. ... Abraham bojuje s Aliancí králů (Genesis 14)
- 1876 př.n.l. ... 430 let před exodem, uzavření smlouvy s Abrahamem
- 1710 př.n.l. ... prodej sedmnáctiletého Josefa do otroctví
- 1690 př.n.l. ... Jákobova rodina přichází do Egypta
- 1620 př.n.l. ... smrt Josefa
- 1526 př.n.l. ... narození Mojžíše
- 1446 př.n.l. ... exodus (vyjití z Egypta)
- 1406 př.n.l. ... vstup do Kenaanu (biblická kniha Jozue), 480 let před stavbou chrámu
- 966 př.n.l. ... Šalomoun začíná stavět chrám Hospodinu
Ve prospěch této varianty mluví též i biblická chronologie -- z biblických rodopisů Mojžíše, Árona a Jozueho lze vyčíst, že mezi jejich generací a předchozími generacemi Josefa a jeho synů Manasese a Efraima
neuplynulo až zas tolik času, spíše 100 let než 400 let (tato informace viz rozhovor s odborníkem na biblickou chronologii Zdeňkem Sovišem z Brna). Na druhé straně, některé biblické chronologie jsou selektivní a neuvádějí všechny potomky v daných liniích, takže zde nepanuje stoprocentní jistota
ohledně datování příchodu Josefa do Egypta, a tedy o přesném významu údaje 430 let.
- Varianta 2 (exodus roku 1260 př.n.l.) (snaží se udržet datování 430 let mezi vstupem Jákobovy rodiny do Egypta (Genesis 46 ... Josefovi je cca 40 let) a exodem, interval 480 let interpretuje jako součet období působení různých soudců v Izraeli, které se navzájem překrývaly (viz [25], str.207 pro překrývající se chronologie, str.309 pro celkový součet počtu let 480))
- 1900 př.n.l. ... Abraham bojuje s Aliancí králů (Genesis 14)
- 1710 př.n.l. ... prodej sedmnáctiletého Josefa do otroctví
- 1690 př.n.l. ... Jákobova rodina přichází do Egypta, 430 let před exodem
- 1620 př.n.l. ... smrt Josefa
- 1340 př.n.l. ... narození Mojžíše
- 1260 př.n.l. ... exodus (vyjití z Egypta)
- 1220 př.n.l. ... vstup do Kenaanu (biblická kniha Jozue)
- 966 př.n.l. ... Šalomoun začíná stavět chrám Hospodinu
- Varianta 3 (exodus někdy mezi lety 1446 a 1260, nevíme přesně kdy) (archeologie sice mírně preferuje potvrzení ozbrojeného zabrání Kenaanu až ve 13. století během pozdní doby bronzové II,
ale většina území ještě není prokopána a je možné, že budou nalezeny důkazy pro jiné interpretace (viz [25],str.182-190); někteří badatelé mluví o tom, že lid Izraele je totéž jako lid Apiru či Chabiru,
kteří jsou označováni jako semitské skupiny útočící na dané území kolem roku 1350 př.n.l. nebo 1400 př.n.l.)
- Varianta 4 (exodus roku 1446 př.n.l., příchod Jákoba do Egypta cca 1876 př.n.l.) (aby byl výčet variant úplný, musíme uvést i variantu respektující obě čísla 480 i 430 doslova, tj.
jak datování 480 let mezi okamžikem exodu a rokem stavby chrámu 966 př.n.l., tak interval 430 let mezi vstupem Jákobovy rodiny do Egypta a exodem; tato varianta se snaží překonat upozornění tradičních kritiků tím, že
a) Josef mohl být prodán za 20 šekelů do otroctví nejen v 18.století př.n.l., ale i v roce 1896 př.n.l.;
b) bitva s aliancí králů byla možná i krátce před rokem 2000 -- i když pro to nebyly nalezeny obecné předpoklady, bylo to nějak možné
v tomto konkrétním případě; jediný mně dostupný fakt, který potvrzuje toto datování, je (viz video 01, stopáž cca 9:00-11:20) interpretace nalezišť vesnic v Egyptě, oblasti Tel el-Daba, oblast F, vrstva D-2 z roku cca 1850 př.n.l., které vykazují
architekturu domů ve tvaru písmene U, známou v Izraeli ... ovšem Kenneth Kitchen varuje ([25],str.344) před ukvapenými závěry: Naleziště Tel el-Daba pouze potvrzuje, že v Egyptě se objevovaly prvky
architektury, které byly typické v oblasti Kenaanu, tj. to dokazuje, že lidé přicházeli z oblasti Kenaanu v období hladu do Egypta k trvalému osídlení, ne že se přímo jedná o obydlí národa Izrael)
- 2050 př.n.l. ... Abraham bojuje s aliancí králů (Genesis 14)
- 1896 př.n.l. ... prodej sedmnáctiletého Josefa do otroctví
- 1876 př.n.l. ... Jákobova rodina přichází do Egypta, 430 let před exodem
- 1806 př.n.l. ... smrt Josefa
- 1526 př.n.l. ... narození Mojžíše
- 1446 př.n.l. ... exodus (vyjití z Egypta)
- 1406 př.n.l. ... vstup do Kenaanu (biblická kniha Jozue), 480 let před stavbou chrámu
- 966 př.n.l. ... Šalomoun začíná stavět chrám Hospodinu
Zatímco archeologie spíše preferuje variantu 2 datace exodu (roku cca 1260 př.n.l.), mnozí zastávají i některou z variant 1,3,4 (= exodus roku 1446 př.n.l.
nebo blízko roku 1400 př.n.l.) ve víře, že archeologie odhalí další fakta v jejich prospěch, a na základě prosté úvahy, že není možné natlačit události popisované v knihách Jozue a Soudců do pouhých dvě stě let 1220-1020 př.n.l.
(to je možné, jen když uznáme, že období uváděná v knize soudců se mohou podstatně překrývat).
Ovšem i mezi archeology nepanuje shoda v interpretaci mnohých nálezů, jak ukazuje diskuse mezi knihami [24] a [25].
Kniha [24] (v originálu: Bible Unearthed = Bible odkryta) je dobrým reprezentantem moderních autorů, dobře znalých archeologie, jejichž závěry nemusí být nutně objektivní (Kenneth Kitchen nazývá
příslušnou recenzi knihy [24] (která je součástí knihy [25],str.464-468) slovy: Bible odkryta -- nebo jen vykuchána a zcenzurována?)
Následující seznam obsahuje námitky proti exodu a datování exodu formulované v knize [24] a reakce na ně pocházející většinou z knihy [25], str. 464-468
(číslování námitek navazuje na článek o historicitě knihy Genesis):
- Námitka 8: Některé části Pentateuchu, například kniha Deuteronomium, pocházejí až ze 7.století př.n.l.
Odpověď 8: (viz kapitola 6 knihy [25]) Porovnáním asi čtyřiceti dokumentů z prvního i druhého tisíciletí př.n.l. Kenneth Kitchen dokazuje, že kniha Deuteronomium
(nepočítaje kapitolu 34, která je dodatkem) vykazuje ráz smluv ze 14. a 13. století př.n.l. Proto přirovnávat Deuteronomium k asyrským smlouvám 7. století př.n.l. je zavádějící (tato námitka je sice tradiční námitkou,
ale není podložena rozsáhlejším srovnávacím materiálem). Pokud by někdo chtěl vycházet z porovnání závěrečných klauzulí požehnání a prokletí (Deuteronomium 28), tak ze srovnání s výše uvedenými čtyřiceti smlouvami vyplývá, že Deuteronomium je podobnější Chamurabiho zákoníku z 18. století př.n.l. než smlouvám z prvního tisíciletí př.n.l.
Odtud sice není vznik Pentateuchu v 7.století
př.n.l. vyvrácen, ale je silně zviklán. Kdo by v asyrském nabo
babylónském vyhnanství byl schopný "vymyslet nebo zkopírovat podle
nějaké předlohy" smlouvu Hospodina s Izraelem podle stylu používaného v
Egyptě více než pět set let dříve? Mnohem přijatelnější vysvětlení je
to, co je prezentováno v Bibli -- Mojžíš vychovávaný na faraonově dvoře
pro roli vysokého úředníka dobře znal dokumenty aktuální v době cca
1300 př.n.l., takže je zcela přirozené, že celkové sestavení
Pentateuchu má rysy těchto smluv.
- Námitka 9: Autoři knihy [24] tvrdí, že monoteismus byl uveden na scénu až v 7.století př.n.l.
Odpověď 9: To není pravda -- například Achnaton ve 14.století př.n.l. zavedl monoteismus i v Egyptě, a v této atmosféře by nebylo obtížné pro Mojžíše někdy ve 14. či 13. stol. př.n.l. tvrdit, že Hospodin je jediným Bohem pro lid Izraele.
- Námitka 10: V Egyptě nebyly nalezeny žádné záznamy o exodu a Izraeli z doby před exodem.
Odpověď 10: Je známo, že v Heliopolis i v samotném Pi-Ramesse existovaly rozsáhlé archívy, ve 13.stol.př.n.l., ze kterých se nedochovalo nic.
U Egypta je ten problém, že z mnoha staletí se v ústí Nilu nedochovalo nic, což je dáno vlhkostí a počasím a povahou originálů v té době. Co se týká jiných národností na území Egypta,
tyto nebyly zmiňovány na malbách či stěnách hrobů, pokud nepatřily do domácnosti člena hrobu -- zkrátka neegyptské vlivy byly ze zpravodajství a historieografie vymazávány.
Ovšem video 01 (od stopáže 11:25) uvádí, že byly v Egyptě nalezeny a) obraz znázorňující otroky vyrábějící cihly z hlíny, datovaný do 18. dynastie
(1580-1320 př.n.l. ... to by odpovídalo době Exodu 1, zotročení lidu Izraele) a obraz znázorňující kenaanské otroky pracující na vinici v zemi Gošen, datovaný do 15.stol.př.n.l.; b) byl nalezen poškozený dokument (papyrus Brooklyn 35.1446)
udávající seznam otroků z roku cca 1700 př.n.l., kde mnoho jmen je prokazatelně asiatských (to bylo slovo, kterým egypťané označovali obecně lidi přišlé z východu) (viz též [25], str.344);
- Námitka 11: Historie mluví o masivní vojenské egyptské přítomnosti v pásmu Gazy v době 14. a 13. stol. př.n.l. a o nemožnosti Izraele tudy projít.
Odpověď 11: To nikdo nepopírá, v samotné Bibli, Exodus 13,17, je uvedeno, že díky vojenské přítomnosti v pásmu Gazy vedl Hospodin lid Izraele jižní cestou přes Sinajský poloostrov.
- Námitka 12: Nebyly nalezeny žádné známky cesty exodu na poloostrově Sinaj.
Odpověď 12: Pokud například místo keramických nádob měl lid Izraele kožené vaky na vodu, je pochopitelné, že archeologie může nalézt jen omezené doklady
přítomnosti tábora cca 20 tisíc lidí.
- Námitka 13: Proč nebyl egyptský farao nazván jménem?
Odpověď 13: To není problém, ale spíše potvrzení, že k události exodu došlo dříve než v 11. stol. př.n.l. -- od 11.století př.n.l. totiž jméno faraona bylo součástí titulu, nebo
bylo dodáváno k titulu. Tak zde máme poněkud zvláštní, tzv. biblický paradox slávy -- nad jménem faraona exodu se nemohou historici shodnout, ale známe jména dvou porodních bab (Exodus 1), které odmítaly se účastnit
vyhlazovací politiky vůči lidu Izrael a nechávaly izraelské hochy naživu (podle Bible se jmenovaly Šipra a Pua ... nebo to aspoň byly ty, které se účastnily jednání s faraonem).
- Námitka 14 (nepochází z knihy [24]) Proč nebyly nalezeny žádné důkazy zničené egyptské armády v Suezském zálivu? Též se zdá, že na těch místech voda mohla být dost mělká, takže není jasné, že by mohla zahynout
celá agyptská armáda, nebo by nemusela celá vejít do moře za Izraelem, nýbrž část armády mohla místo obejít a zaútočit z druhé strany; též není jisté, že by v bahně při odkrytí části moře bylo možné přejít na druhou stranu;
Odpověď 14: Zatímco některé myšlenky této námitky vycházejí z faktu, že přesné místo a situaci v době přechodu (událost Exodu 14) neznáme, kolem roku 2000
bylo nově zdokumentováno navrhované alternativní místo Exodu 14 jako Akabský záliv, nikoli Sueszký záliv -- tato dokumentace je podrobněji předložena v angličtině na
videu 01 (český dabing videa lze objednat na DVD na stránce Biblické Archeologické Noviny,
DVD s názvem Exodus objasněn) a nebo česky v komentáři ke kapitole Exodus 14, místo videa 01 kratší textové zprávy v češtině najdete též zde.
Zatímco je docela dobře možné, že Suezský záliv měl mnohem víc vody v době exodu a nově navrhované místo není naprosto jisté, jedná se o nově hozenou rukavici pro tuto diskusi a
historici by měli vysvětlit, jaká bitva, která pohřbila armádu s vozy, se v Akabském zálivu odehrála.
následující: Exodus - obsah
Diskuse:
Vstup do diskuse:
|
|
|
