|
o autorech stránek articles in English 
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Izajáš Matouš Marek 1. list Korintským Efezským Zjevení Bible v mobilu české překlady Bible komentáře k Bibli software pro Bibli základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible poznámky k Bibli různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse Augustin o Janovi učit se, učit se: biblická hebrejština biblická řečtina matematika Starší články: 2023 2022 2021 nejnovější příspěvky do diskuse: Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci. Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :) Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o 
|
Existuje Bůh? – Last but not leastBřeťa Fajmon, 16.11.2013 Dva roky po napsání série článků Existuje Bůh?" jsem narazil na internetu na texty filosofa Jana Horníka v rámci časopisu Distance, které zasazují celou diskusi ještě do širšího pohledu na věc:
a) Dokazování kruhemAutor (Jan Horník) se nijak netají tím, že evoluční teorie byla zdrojem mnoha negativního, jako byl holocaust (vyvražďování židů zejména nacisty) nebo gulag (vyvražďování kohokoli nepohodlného v Rusku komunisty). Po stručném úvodu se dívá přímo do knihy O původu člověka, kterou vydal Charles Darwin roku 1871 a kterou celá diskuse o evolučí teorii (podle autorova označení: e.t.) začala. Všímá si přístupu, který kniha používá a -- a o tomto přístupu tvrdí, že je vlastně založen na tom že předpokládáme platnost toho, co chceme dokázat. To je samo o sobě hezké, ale nikdo by neměl vystavovat takto získané interpretace za důkaz toho, z čeho vyšel (z filosofického či logického hlediska je to dokazování kruhem). Jeho slovy: pokud přistoupíte na pravdivost teze, pak si ji dokážete dokázat, protože si fakta dokážete tezí vyložit tak, aby tezi odpovídala. A tak se vlastně o žádné pořádné důkazy nejedná -- teorie platí jen proto, že přesvědčivě vysvětluje vše v souladu s tím, co chce dokázat.b) Podobnost druhů je vysvětlena předpoklademDruhý článek v uvedené sérii znovu cituje Darwina, jak ten dokazoval ideu společného předka všech zvířat -- znovu je zde patrné uvažování v kuru, že totiž podobnost různých druhů interpretujeme na základě předpokladu. Aby poukázal na to, že se nejedná jen o Darwinovo interpretační selhání, ale že tak uvažují i dnešní vědci, Jan Horník pak cituje z díla současného antropologa Roberta Foleyho (narozen 1953, v současnosti profesor přednášející evoluci na Cambridge) a ilustruje, že i když jsou dnes známy mechanismy dědičnosti (geny) a DNA, argumentace ve prospěch e.t. je v podstatě podobná -- fakta (o jejichž pravosti nikdo nepochybuje) se vysvětlují na základě předpokladu, že e.t. je pravdivá. Foley interpretuje společného předka nyní pomocí DNA -- například tvrdí, že už existence DNA je důkazem společného předka všech živých tvorů (ale to je jen stejná logika, kterou uplatňoval Darwin -- když je něco podobné, tak to muselo mít společného předka; to ovšem není pravda, nebo alespoň to není důkaz, který by měl váhu).c) Složitost je vysvětlena StvořitelemAby Jan Horník byl čestný, musí říci, že podobnou argumentaci kruhem používají ve svých diskusích i stoupenci kreační teorie, tj. že všechny živé organismy mají svůj původ u Boha Stvořitele. Věnuje se tentokrát knize Gerarda Keane: Creation Rediscovered (Stvoření objeveno znovu) z roku 1999. Například složitost DNA je uváděna jako důkaz existence Stvořitele -- je zde použita stejná interpretační metoda jako u Darwina a Foleyho -- vycházíme z platnosti předpokladu, který chceme dokázat. Ale stoupenci inteligentního plánu nevlastní důkazy toho, že složitost DNA není dílem náhody, nebo že nutně vyžaduje existenci Stvořitele. Na příkladu příběhu, ve kterém ze známých faktů nelze rozhnodnout, zda šlo o vraždu či sebevraždu, připodobňuje autor celou diskusi mezi evolucionisty a kreacionisty.Lze učinit nějaký závěr?Články Jana Horníka v časopise Distance jsou skutečně zajímavé. Na jednotlivé články se dostanete rozkliknutím každého čtvrtletí -- až na jedno čtvrtletí za deset let jsou všechny články online. Autor zde píše např. o Hitlerově motivu k holocaustu (později vydáno knižně). Interview podepsané Jan Horník je rozhovor s Vladimírem Bukovským (až vespod rozhovoru je upřesnění -- trochu mne to spletlo), pozor na to. Jan Horník ale čtenáře nechce nechat vůči evoluci naprosto neutrálního a začíná po třech letech další sérii článků na téma evoluce. Uvádí je větou: Tak dloho jsem do Distance nenapsal nic o evoluci (bezmála tři roky), až jsem si pomalu začal dělat starosti o své duševní zdraví. A začíná vynikající sérii reagující na právní spor v USA z roku 2004, zda se v Pensylvánii může učit Inteligentní plán (= názor, že vesmír stvořil Bůh) jako alternativa k evoluci. Jestli jste dočetli až sem, tak tuto sérii článků si přečíst prostě musíte, protože až příliš mnoho věcí je zde nazváno pravými jmény:Část 1: Co je to vlastně neutralita? Postoj nepřiklonit se k žádné ze dvou stran? Pokud ve škole mohou být jen ty teorie, které umožnují jak teistickou, tak ateistickou interpretaci, tak evoluce je ve výhodě, protože ji lze vyložit i teisticky (tzv. Bohem řízené evoluce -- u nás tento pohled z uznávaných filosofů prezentuje např. profesor Jan Sokol, dříve ministr školství a kandidát na prezidenta ČR v roce 2003 -- viz např. rozhlasový pořad O kreaci a evoluci). Soud v USA odsoudil Inteligentní plán (i.p. = názor, že Bůh stvořil svět) jako nevědecký, ale kdyby chtěl být důsledný, tak by musel zcenzurovat celou filosofii, protože i Platón a Aristoteles jasně mluvili o tom, že existuje Bůh. Daný soud v USA byl ukázkou toho, jak málo se dbá dnes na vztah filosofie, náboženství a vědy: kdyby i.p. označili za filosofii, tak by se vlk neutrality na školách nažral, ale koza by zůstala celá. Část 2: Soud v USA použil při procesu tuto definici vědy: věda = empiricky ověřitelné poznání; tím ale je filosofie (dříve královna věd) z vědy vyloučena! Tomuto absurdnímu stavu ještě nasazuje korunu to,že definice vědy je neudržitelná: je nepozorovatelná, netestovatelná, neopakovatelná, neměřitelná, tj. nevědecká!! Věda dnes nemá žádné zdůvodnění své definice, neboť tato definice pochází z oboru, který věda neuznává jako vědecký -- z filosofie!! Negativní hodnocení i.p. jako nevědecké vychází z rozporné definice vědy, a proto je nesmyslné a nezávazné -- nesmysl nezavazuje. Jak z tohoto ven? Čestně označit definici vědy za myšlenkový neempirický výkon + věda tedy nesmí popírat vědeckost filosofie (filosofie = rozumové vyvozování na základě naměřených a pozorovaných dat = možná interpretace světa). Tato definice vědy a filosofie (a opětovné přijetí filosofie za vědu) povede k tomu, že do vymezení vědy se vejde e.t. (i ve své silné formě, že totiž vývoj nezpůsobil Bůh, ale náhodné přírodní procesy) i i.p. (protože i.p. říká, že existuje Bůh (respektive že život stvořila jiná inteligence), na základě pozorování a měření). Můj vlastní dodatek závěrem: Přijmeme-li definici vědy jako "empiricky ověřitelné poznání a jeho logická interpretace", tak do této kategorie spadá jak e.t., tak i.p. Můžeme tedy říci, že e.t. i i.p. jsou filosofie. Většina lidí ale je za filosofii nepovažuje, ať už proto, že e.t. není ve školách prezentována jako filosofie (i když se jedná jen o nedokázané logické vysvětlení dat), ale jako fakt, nebo proto, že člověk svou podstatou v praktickém životě nemůže zůstat neutrální, ale musí si vybrat jeden z možných pohledů na svět jako ten, podle kterého bude žít. Přidáním víry k e.t. nebo i.p. se z filosofie stane životní názor. Oba tyto pohledy vyžadují víru. Jak určit, která víra je ta pravá? Zde už ani filosofie nestačí, protože ona dává (podle solidní definice z tohoto dodatku) jen logicky možné interpretace. Jak rozhodnout mezi solidními filosofickými interpretacemi, pokud jsou ve vzájemném rozporu? Kdy převáží v otázce, zda existuje Bůh, víra či jistota nad pochybnostmi? Křesťané věří, že Bůh promlouvá k našemu svědomí a srdci skrze Ducha svatého a že víra a poznání Boha přichází skrze slyšení poselství Bible o tom, jak k lidem mluvil Bůh v průběhu cca 1500 let. Osobně doporučuji tyto dvě věci (a) naslouchat Bohu; b) prozkoumat Bibli).
zpět na sérii: Existuje Bůh?
Diskuse: Vstup do diskuse: |