|
o autorech stránek articles in English 
rozhovor nad Biblí: Genesis Exodus Žalmy Izajáš Matouš Marek 1. list Korintským Efezským Zjevení Bible v mobilu české překlady Bible komentáře k Bibli software pro Bibli základní otázky: Existuje Bůh? Proč křesťanství? poselství Bible poznámky k Bibli různá témata: společnost film, televize souvislosti matematiky povídky recenze knih drobnosti teologická diskuse Augustin o Janovi učit se, učit se: biblická hebrejština biblická řečtina matematika Starší články: 2023 2022 2021 nejnovější příspěvky do diskuse: Břeťa 2022-09-30 20:46:46 John Lennon and Imagine: Is the discussion w Jaroslav Schrötter 2022-02-21 14:02:54 Břeťa - intro: Vážený pane Fajmone Břeta 2021-11-07 21:43:00 Matouš 3-4: Děkujeme za reakci. Milan 2021-11-04 12:46:31 Matouš 3-4: Dobrý den, reaguji Ondřej Kratochvíl 2021-11-01 21:44:53 Exodus - obsah: :) Břeťa 2021-02-20 17:52:27 Žalmy - úvodem: Jde o to, že to slo Pavla Turková 2021-02-20 17:07:50 Žalmy - úvodem: PŘIVÍTALA BYCH NĚJA Břeťa 2020-12-04 09:11:09 Software pro čtení Bible: Ke čtení Bible se o 
|
Bůh existuje: kosmologický důkazBřeťa Fajmon, 3.3.2011 Tento článek je 4.částí v sérii článků "Existuje Bůh?" a silně se opírá o internetový kurs filosofie (v angličtině) od Jeremy Pierce, část 18 a část 19. Základní představení kosmologického argumentu je zde (powerpoint soubor), ale líbí se mi i argument Jeremyho Pierce, který je vysloven na vyšší úrovni a který bych rád nyní reprodukoval podle jeho článků: Celý argument spočívá na principu dostatečného důvodu (PDD; v doporučeném powerpointov0m souboru je nazván jako princip kauzality, nebo též premisa A: vše, co má začátek, mělo nějakou příčinu). Lze jej volně formulovat slovy "každý fakt nebo každá skutečnost vyžaduje vysvětlení". Předpokládejme nejprve, že tento argument platí (v závěru se dostaneme k diskusi o této věci) – pak lze provést následující úvahu: Vzhledem k PDD existují dva druhy věcí či skutečností: ty, co jsou závislé (= existuje nějaký důvod, který je způsobil), a ty co existují samy o sobě. Závislé věci velmi často potkáváme ve své normální zkušenosti, a možná ještě častěji: skály, stromy, lidi, hvězdy, elektrony, atd. Aby nějaká věc nebo skutečnost byla existující sama o sobě, tak musí sama o sobě podat vysvětlení či důvod, proč existuje. Za dobrého kandidáta na bytost existující samu o sobě je tradičně teology uváděn Bůh. Je důležité si všimnout, že nemohou existovat pouze závislé věci, i kdybychom se po závislých věcech a důvodech vraceli nekonečně daleko do minulosti. Pojďme na to sporem: připusťme, že by existoval nekonečný řetěz závislých věcí či skutečností jdoucích do minulosti, a každá z těchto skutečností by byla vysvětlena těmi předchozími závislými skutečnostmi tak, že by nemusela existovat žádná prvotní závislá skutečnost. Stejně i v takové situaci je možné si položit otázku (Akvinský, Leibniz, Samuel Clarke): Jaké je vysvětlení existence celého tohoto řetězce závislých skutečností? Jinými slovy, i kdyby existoval řetězec závislých věcí či skutečností jdoucí bez počátku do minulosti, stejně by existence tohoto řetězce znamenala, že musí existovat nějaké nezávislé vysvětlení, proč vůbec existují nějaké závislé skutečnosti a věci (existence tohoto nekonečného řetězce závislých věcí sama sebe nevysvětluje). Nelze totiž vysvětlit, proč existují závislé věci, když prostě jen přidáme další závislou věc. Celý argument ještě jednou (za předpokladu PDD):
Některé námitkya) Lze namítnout, že možná můžeme říci, že tou nezávislou skutečností nemusí hned být Bůh, ale pouze vesmír. Pak vlastně celý argument nevede k existenci Boha, jen potvrzuje existenci nezávislého vesmíru. To by znamenalo, že vesmír nemůže neexistovat, tj. že je nesprávné říkat, že vesmír by existovat nemusel. Je to zvlášní závěr, ale jedná se o důslednou implikaci názorů mnohých lidí, i když oni by se této implikaci snažili vyhnout.Ale rád bych též tuto námitku zpochybnil úplně: opravdu existence vesmíru vysvětluje, proč vůbec nějaké závislé věci existují? Existovat sám o sobě jen proto, že všechny vaše součásti jsou vysvětleny, ještě nevysvětluje, proč tyto součásti existují. Existence Boha všechny tyto skutečnosti vysvětluje úplněji. Existence je podstatou Boha -- Bůh je tou skutečností, která MUSÍ existovat. Bůh je též nazýván jako Stvořitel -- můžeme v tomtéž smyslu považovat i vesmír za stvořitele? Vesmír jako celek není takovým vysvětlením, jakým je Bůh. Ještě jinak: teismus vysvětluje, proč Bůh existuje sám o sobě, ale neznám žádné vysvětlení, proč by sám o sobě měl existovat vesmír. Toto není naprostým vyvrácením celé námitky, ale je to dobrým důvodem, proč dát přednost vysvětlení teismu. b) Druhá námitka (William Rowe) útočí přímo na PDD, na kterém celý argument stojí: proč by měly existovat jen skutečnosti závislé a nezávislé – možná existují i skutečnosti třetího typu, a sice ty, které žádné vysvětlení nemají -- prostě jistá fakta bez vysvětlení (filosofové by je možná nazvali surová fakta či brutální fakta). Pokud platí PDD, tak žádná brutální fakta neexistují -- vše musí mít nějaké vysvětlení. Rowe říká, že možná existuje jedna brutální skutečnost, a sice existence závislých skutečností (u které neexistuje žádné vysvětlení). Možná připouští, že PDD platí u jednotlivých skutečností, kterými se zabývá věda, ale nikoli o celku všech skutečností, nad kterým se zamýšlíme nyní. Základní reakcí na kritiku PDD je to, že PDD předpokládáme pořád, na každém kroku. Je to způsob našeho vnímání skutečnosti, tj. zdá se intuitivně pravdivý. Není tedy vhodnější věřit tomu, co intuitivně potvrzujeme, a dát na opačný názor jen tehdy, až pro to budou pádné důvody? Myslím, že nemáme žádný dobrý důvod o PDD pochybovat. Někteří říkají, že nemáme dostatek důkazů, ale nedostatek důkazů neznamená, že není důvod PDD věřit. Zejména a hlavně, pokud fungujeme tím způsobem, že si žádáme vysvětlení věcí a skutečností, a důvod, proč tak fungujeme, je ten, že věci a skutečnosti mají svá vysvětlení, není PDD něco víc než dobrou vírou? Není dokonce oprávněnou vírou, až bych dokonce řekl poznáním či znalostí (něco více o poznání, aniž jsme schopni stoprocentně věci prokázat, viz též předchozí úvahy Jeremy Pierce ve článku Čím si můžeme být jisti?)? William Rowe poukazuje na to, že zastánci PDD předpokládají platnost toho, co se snaží dokázat. Ale to není pravda – PDD je základem většiny vědeckých metod, a cílem vědy není nějaký předem určený fakt, který by se snažila dokázat. Také lze kontrovat opačným tvrzením: bez důkazu opustit princip, který se zdá být intuitivně pravdivý, jen proto, abychom se vyhnuli závěru, že existuje Bůh, znamená předpokládat nepravdivost toho, důkazu čeho se snažíme vyhnout. Pokud popřeme PDD jen proto, že nevěříme v Boha, neděláme minimálně stejně velký zkrat? Tak Rowe vlastně dělá tutéž věc, ze které obviňuje teisty. Jaký je tedy nejrozumnější závěr těchto úvah? Že existuje jistá skutečnost, která existuje sama o sobě. No, to zrovna není mnoho -- jsme ještě daleko od toho, jaká ta nezávislá skutečnost vlastně je. Jedná se tedy jen o jeden dílek do skládačky puzzle, ale takové filosofie i logika vlastně jsou – ke složení celého obrazu potřebujeme i další věci.
zpět na sérii: Existuje Bůh?
Diskuse: Petr Loukota, přidáno 2011-03-04 11:43:52 Bůh neexistuje Břeťa, přidáno 2011-03-04 15:52:18 To je málo - přidejte nějaký argument, nějakou myšlenku. Nějaký pocit. Nestačí jen hlasovat - to stejně nepomůže :- Petr Loukota, přidáno 2011-03-16 15:23:18 Dokažte opak, ale prosil bych přímým důkazem :-P Břeťa, přidáno 2011-03-17 06:50:39 Nedokážu, z důvodů, které jsou uvedeny ve 2. článku této série. Vy jste ho nečet - teď to vyšlo najevo! http://www.rozhovor.cz/existuje/0259proc-buh-mlci.php slavek, přidáno 21.06.2012, 11:49:57 Myslím, že je chybná základní premisa. Dnešní věda totiž zná jevy, které bezprostřední příčinu nemají. Víceméně celá kvantová fyzika pracuje na principu pravděpodobnostního pole, kdy nemůžeme určit jednotlivé stavy soustavy a jen jim přiřazujeme určitou pravděpodobnost. Z tohoto hlediska velmi důležitým objevem jsou kvantové fluktuace ve vakuu. Je to jev, kdy se ve vakuu bez nějaké příčiny objevují a zase po krátké době mizí dvojice virtuálních částic. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5995 To by se dalo zavrhnout, jako nějaké hrátky fyziků a jejich rovnic, bez nějakého konkrétního důsledku. Ve skutečnosti to má ale reálné dopady do našeho světa a síly vyvolané bezpříčinným vznikem těchto částic lze i měřit (http://cs.wikipedia.org/wiki/Casimir%C5%AFv_jev). Jestliže tedy máme částice, které vznikají bez příčiny neplatí premisa A - vše co má nějaký počátek, má i nějakou příčinu. A tedy je zcela možné i že i vesmír jako takový vznikl podobnou fluktuací. Vaše úvahy o tom jestli prvotní příčina byla bůh nebo nebyla jsou tedy bezpředmětné. Věci co mají počátek (částice) vznikají dnes a denně bez jakékoliv příčiny. Je to běžný a prozkoumaný jev, který je nám znám už mnoho desítek let. Břeťa, přidáno 24.06.2012, 15:01:47 Protože mám základní neznalosti středoškolské fyziky, obrátil jsem se na svého kamaráda Libora Stříže, který fyziku ovládá lépe než já. Otiskuji z jeho odpovědi: --- Virtuální částiv nezvnikají z ničeho, protože vacuum není \"nic\". http://en.wikipedia.org/wiki/QED_vacuum Vacuum je základní energetický stav polí s minimální energií, která si ovšem zachovává svoji neurčitost danou základním principem kvantové mechaniky. V rámci této neurčité hodnoty dochází k časově omezeným transformacím energie. Vice o virtuálních částicích lze vyčíst např. zde. http://en.wikipedia.org/wiki/Virtual_particle --- Jinými slovy, pokud to se svými slabými znalostmi mohu přebrat, vznik těchto částic má příčinu -- je to jedna z vlastností neurčitosti kvantového pole. Nelze tedy tvrdit, že zde není příčina -- příčinou je právě existence daného elektromagnetického pole. slavek, přidáno 25.06.2012, 16:03:43 Přiznám se, že u mě ta fyzika střední školou víceméně končí a nevím, jestli jsme schopni o tomto dál vést smysluplnou debatu. Pokud vím, tak se v tomto neshodují ani lidé, kteří tomu velmi rozumí. Takový Hawking nebo Lawrence Krauss tvrdí, že to možné je a že to JE skutečné nic. Stejně tak byste asi dokázal jmenovat osobnosti s opačným názorem. Pokud souhlasíte, uznejme tedy v otázce kvantových fluktuací remízu. Pro mě je důležité ale to, že si dokážeme představit logicky konsistentní koncept, kdy něco vzniká bez příčiny. To něco může být klidně vesmír, nebo výše uvedené základní částice. Já se v podstatě nebráním myšlence, že prvotní příčinnou MOHL (nemusel) být nějaký Bůh. To vyloučit nelze. Nevidím pro to ale sebemenší důvod. Nevidím ten důvod ve vašem článku, jak nakonec sám čestně přiznáváte. To se mi na Vás líbí :-) Taky mám rád, když si je někdo vědom vlastních limitů, jak jste čestně předvedl kontaktováním kamaráda. Proto tento příspěvek zakončím něčím, proti čemu nemám námitek: \"Jaký je tedy nejrozumnější závěr těchto úvah? Že existuje jistá skutečnost, která existuje sama o sobě. No, to zrovna není mnoho -- jsme ještě daleko od toho, jaká ta nezávislá skutečnost vlastně je. Jedná se tedy jen o jeden dílek do skládačky puzzle, ale takové filosofie i logika vlastně jsou – ke složení celého obrazu potřebujeme i další věci. \" Břeťa, přidáno 26.06.2012, 20:36:45 Ano, přijímám remízu. Libor Stříž mne též upozornil na rozdíl mezi kauzalitou tak, jak ji známe my, a okamžikem velkého třesku či vzniku vesmíru: vznik vesmíru je ještě na jiné rovině díky teorii relativity: pokud současně vznikl prostor, hmota/energie a čas, tak je dosti těžké mluvit o tom co bylo PŘED, protože rozměr času prostě neexistoval. Ale ze stejného důvodu jako princip kauzality možná havarují i ty nové modely oscilace (ať už nekonečné, či opakované), respektive havaruje srovnání mezi nimi a kmitáním struny či oscilací, jak ji známe v tomto vesmíru: střed struny jde nahoru, ale okraje současně už jdou dolů, díky vzájemné vazbě uvnitř struny i mezi strunou a okolním prostředím. Ale není jasné, jak to souvisí s třesky a křachy vesmíru, protože přitom by současně vznikal a zanikal prostoročas, tj. není tam žádné \"okolí struny\", protože okolní prostor momentálně neexistuje. Je to nad moje chápání i časové kapacity, ale tuším, že vznik vesmíru je jiný než analogie, které běžně známe. My bychom na vznik vesmíru rádi napasovali svoje technické koncepty, ale ono to těžko jde. Vstup do diskuse: |