Minulý článeček o hrdinech byl z jistého pohledu neúplný,
rád bych k němu ještě pár myšlenek dodal o tom, proč je Ježíš Kristus větším hrdinou, než kdokoli jiný.
Naše srdce volají po hrdinech, a pokud hrdinské činy nikdo nedělá, musíme se stát hrdiny sami :- Ale existuje
jeden, kdo je větším hrdinou než všichni ostatní a všechny jiné heroické činy blednou v jeho přítomnosti. Rád bych to ukázal
na třech myšlenkách.
Za prvé: nejprve k počítačové hře Heroes of Might and Magic (hrdinové moci a magie).
Tato hra má dva rozměry, které jsou oba "ukradnuty" od Ježíše Krista: a) hra (verze III)
se svými datadisky a scénárii slibuje NEKONEČNOU HRATELNOST (fráze vzatá z obalu instalačního CD),
slibuje možnost hry a radosti napořád -- ale jedná se jen o klam. Hráči jsou klamaní si myslet, že jsou hrdiny,
ale ve skutečnosti se jen vyhýbají životu ve skutečném světě, a místo toho žijí ve světě imaginárním. Na druhé straně,
věřit Ježíši Kristu není útěkem od reality do imaginárního světa -- on chce být naším hrdinou
a pomocí v každé oblasti našeho praktického života v tomto světě. b) slib věčné radosti, kterou lze prý ve hře
najít, je padělek -- po několika letech si její hráči totiž už přestávají hru užívat, začínají se nudit
a radost ze hry je menší a menší. S Ježíšem Kristem je tomu naopak: lidé, kteří jej neznají, jsou zděšeni
z jeho prvních pokusů oslovit jejich srdce, ale později prožívají větší a větší radost z toho, že ho mohou znát
a žít s ním.
Za druhé, co se týká našich oblíbených fotbalových klubů, našich vládců a spisovatelů,
vždy přichází moment vystřízlivění, že můj fotbalový klub není dost dobrý, že jeho sláva už pominula
a přicházejí týmy nové, lepší. A to je též případ vlády mocnáře či spisovatelovy osobní bezúhonnosti
a opravdovosti. A v tom okamžiku začínáme hledat další hrdiny, kteří jsou větší než ti předchozí.
Nikoli tak u Ježíše Krista. V Bibli (list Efezským 1,20-23)
je Ježíš Kristus vykreslen, jak sedí po pravici Boha Otce, s veškerou mocí, která je do jeho rukou dána navždy.
On je hrdinou, který bude vyhrávat navždy, což je zdokumentováno ve skutečnosti (viz verš 21 uvedené citace),
že nikdy v budoucích generacích nebude vysloveno jméno, jehož moc by předčila moc Ježíše.
Za třetí, mou největší otázkou dnes je, proč pohrdám tímto velkým hrdinou, proč
se nechám přitahovat počítačovými hrami, fotbalovými zápasy, a nikoli Ježíšem Kristem,
skutečným hrdinou a dárcem věčné radosti. Proč pro mne má dívat se na zápasy Plzně větší náboj,
než sledovat Ježíše, jak vyhrál zápas na kříži a jak vítězi v zápase, který probíhá v mém srdci?
Možná je to proto, že tolik nevěřím, že Ježíš Kristus chce a má moc zvítězit v tom zápase,
který v mém srdci probíhá až příliš často.
Pane Ježíši Kriste, s mým malým zrnkem víry dnes volám k tobě s prosbou, abys mi dal
oči, kterýma bych viděl, jak skrze Ducha svatého bojuješ, vítězíš a vládneš v mém srdci a životě.
Kéž vidím, jak každý den vítězíš v bojích mého srdce -- a kéž jsem nadšený z toho,
abych nezmeškal "ani kousek z tohoto zápasu".
Diskuse: