Nedávno jsme na hodině angličtiny poslouchali a diskutovali asi dnes nejpopulárnější píseň Johna Lennona – Imagine
(zde je video klip a zde je anglický text i český překlad). Rád bych tyto myšlenky v podstatě reprodukoval, a jednu nebo dvě k nim ještě přidal.
Jak říká titulek v učebnici angličtiny, píseň Imagine napsal John Lennon v roce 1975, už na své samostatné dráze odděleně od Beatles. Tato píseň se stala hitem, pak opět vyšla do popředí po Lennonově smrti v roce 1980, a pak zase ještě zazářila po útoku na World Trade Center v září 2001. Nedávno byla zvolena Britskou nejpopulárnější písní všech dob. Co je na ní tak přitažlivého?
Píseň popisuje sen o světě bez válek a bez zabíjení (doslova "nothing to kill or die for" ... nic, za co lze zabíjet nebo umírat – hodně trefné po zavraždění Johna Lennona), svět, který všichni sdílejí a v němž žijí v míru. Svět, kde neexistuje žádné osobní vlastnictví (ideál to komunistické revoluce), ale také žádná hrabivost a hlad.
To, co je na písni kontroverzní, je, že naznačuje, že ten ideální svět je možné dosáhnout bez náboženství, dokonce bez nebe
("představ si, že není žádné nebe ... žádné peklo ... ani žádné náboženství") – ba co víc, naznačuje, že náboženství je důvodem těch válek a nepokojů. Píseň nakonec vyzývá (volný překlad): "Přidej se k nám, svět bude žít jako jedno", v jednotě.
Zde jsou myšlenky, které nás napadly (ale je možné,
že je různě překroutím, za to se omlouvám, už si je přesně nepamatuji a občas chci něco přidat):
Píseň je o svobodě – o světě, ve kterém člověk
může žít volně, beze strachu.
To, co píseň vlastně popisuje, je nebe, jak v něj
jako křesťané věříme. Ale bez Boha takového života
dosáhnout není možné.
Sen této písně není možné naplnit, protože v lidském srdci je něco zlého. Lidé si jen tak sami nevytvoří nebe na zemi.
Je možné ten sen splnit, ale možná až po nějaké třetí světové válce, kdy lidi budou zase mít plné zuby zabíjení a domluví se na míru a jednotě. V období po druhé světové válce nějaké roky lidi vůbec neměli chuť na kriminalitu, takže v Evropě značně poklesla.
Pak jsme začali mluvit česky, protože anglicky ještě se tolik přesně nevyjádříme, a byla z toho zajímavá diskuse. Jako matematikovi se mi nelíbí rozpor, který je v té písni. John Lennon vyzývá: zrušme všechna náboženství. A pak popisuje svou touhu, ideální svět – bez vlastnictví, bez hrabivosti, bez hranic mezi státy – zavádí jistá pravidla, kterým se každý člověk toho světa musí podřídit, aby mohl ten sen se stát skutečností. Chce všechna náboženství zrušit, ale svým přístupem jedno náboženství zavádí, když vymezuje hranice kvality charakteru, který každý musí mít.
Takto naše diskuse na té hodině angličtiny dospěla k závěru: ideálem není žádné náboženství, ale JEDNO náboženství – nějaký sjednocující prvek, se kterým když se všichni ztotožní, náš charakter bude proměněn a vytvoříme svět, o kterém John Lennon snil. Ale co tím JEDNÍM může být? Stačí k tomu něžné pozvání a charizmatický zpěv Johna Lennona, co nás zbaví chtivosti a daruje nám bratrství? Stačí k tomu naše úsilí – když se budeme jen o trochu víc snažit?
Po chvilce mudrování jsme se ještě vrátili k té třetí světové válce: kdyby v ní třeba zahynuli skoro všichni lidi a zůstalo jen pár miliónů (nebo jen pár tisíc), tak ti by se na tom lepším světě určitě domluvili. Nebo co třeba kdyby přežili jen dva lidi, muž a žena?
Pokud by se měli rádi, ti se přece dokážou domluvit. Cestou domů jsem si uvědomil: to, že tady na světě byli jen dva lidi, muž a žena, už tady přece jednou bylo – úplně na začátku. Adam a Eva možná mezi sebou prožívali jednotu, ale když "jednotně odešli od Boha" a od života, ke kterému je stvořil, nedokázali udržet jednotu ani v životě svých dětí. Ne že by po několika generacích nastaly nepokoje, které by vedly k válce. Stalo se něco mnohem horšího – jeden z jejich synů zabil druhého (Genesis 4,1-16). Pokud nedokážeme žít v jednotě ani v té nejbližší rodině, jak můžeme snít o tom, že vytvoříme bratrství se všemi? Jsme vůbec schopni vytvořit pokoj v životech svých dětí?
Napadá mne jen jediná odpověď na otázku, jak mohu prožívat pokoj, který se šíří stále víc – když dovolím Ježíši Kristu, aby přebýval v mém srdci (skrze víru, když s ním budu sdílet svůj nejvnitřnější život). My lidi potřebujeme více než sjednocující princip – potřebujeme ne nějaký princip zvnějšku, ale sílu a proměnu zevnitř. To je křesťanství. Bůh je naštěstí nikoli jen princip, který jsme si sami vymysleli, ale reálný a skutečný, a proto může v nás jednat v těch věcech, které my sami sílu změnit nemáme (protože potřebujeme opravdu změnu, Bůh provádí opravdu reálné operace našeho srdce).
Pokusil jsem se vytvořit parafrázi písně Johna Lennona – tak, aby tam byl patrný určitý rozpor, stejně jako v jeho původní písni (ale ten rozpor je zde zřetelnější). Vytvářet tento text bylo velké dobrodružství:
"Imagine" jsem důsledně nahradil pomocí "He told us", dále druhý, pátý a šestý verš každé sloky je téměř stejný, jako v původní písni – přesto celek dává smysl! Cítil jsem, jako bych odkrýval nějakou šifru, nějaký text, co už dávno existuje – tak nějak se asi John Lennon musel cítit při skládání svých písní :-) (první sloka je variací na Matouš 11,28-30; první řádek druhé a třetí sloky plyne z 1.listu Janova 3,23; druhá sloka dále 1.list Janův 5,3 a Jan 14,18; třetí sloka dále na motivy dopisu Efezským, asi nejvíc Ef 1,20-23 a Ef 6,10; je zajímavé, že i povzdech "I wonder if you can" má svůj "biblický základ", a sice ve slovech Ježíše v Evangeliu podle Lukáše 18,8: Nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?).
He told us
He told us, come, take my yoke,
It's easy if you try,
Just take my burden,
You will not have to cry.
He told us all the people
to come to Him today...
He told us, love your neighbour,
It isn't hard to do,
I will not leave you hopeless,
But I will come to you,
He told us all the people
to go and live in peace...
But we stand hesitating,
coming back to our plans,
looking for peace in nothing,
refusing all He has.
He told us, believe in me,
I wonder if you can,
Now I'm the Lord of heavens,
able to give you strength,
He told us all the people
to share all the world...
But we stand hesitating,
coming back to our plans,
looking for peace in nothing,
refusing all He has.
Pozoruhodné, pravdivé, skutečné...
Líbí se mi Tvůj zájem. Líbí se mi Tvé nadšení. Líbí se mi Tvá odhodlanost. antikrestan, přidáno 2010-06-24 19:22:59
Krestanstvo je slepa, scestna iluzia ktora nevedie ku slobode a duchovnosti. Navyse ste totale zle pochopil ten text imagine, co sa vsak od zaryteho krestana dalo ocakavat kedze krestan je principialne extremne neslobodne individum neschopne mysliet a citit mimo onej krestanskej mytologie. Nabuduce detailne zanalyzujem vas nazor a ukazem na zjavne chyby ktorych ste sa dopustili.
S pozdravom,
antikrestan Břeťa, přidáno 2010-06-26 15:35:30
Uznávám, že můj článek je laděn trochu extrémně a že John Lennon chtěl možná pozitivně burcovat - k tomu dobrému. Ale jeho píseň až příliš často slouží k extrémním cílům, proto si myslím, že moje reakce je přiměřená (na ty extrémní cíle jsem chtěl reagovat).
Jsem si vědom, že je velmi důležité žít tady a teď a že nejdůležitější je být lidským, ale současně si myslím, že život plyne celkem rychle a že, jak to zaznělo v diskusi k té písni na youtube, John Lennon dnes nebe ještě rád přijme :- Pete, přidáno 2011-07-31 21:21:31
Ako od antikrestana sa dalo ocakavat, je vzdy ANTI. Jeho nesloboda je zjavna v jeho uzkej anti tolerantnosti. A naviac pycha, ktoru si neuvedomuje, mu nedovoli dat moznost zit skutocnej slobode.
Breta podal jedinecny obraz skutocnej slobody Ducha v Jezisovi Kristovi. Dakujem ti priateluVstup do diskuse:
